Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

USA: A bude hůř?

| 16. 7. 2008

Žádná větší země, která za dob své největší slávy vládla světu, si svůj prim neudržela dlouho. Kdyby Selukové neválčili s Egyptem a místo toho se zaměřili na stabilizaci své říše, kdyby Kleopatra pyšně nevyjednávala s Římany, kdyby Římané v druhé polovině 5. století znovu nezačali zbytečné války o svá ztracená území... Dnes se však válčí navíc i jinou zbraní, kterou každý z nás používá několikrát denně, cinká a šustí nám v peněženkách.

USA: A bude hůř?
Pouze 45 procent respondentů věří, že se jejich děti budou mít lépe než oni. Další průzkum, který provedla Michiganská univerzita, ukázal, že 8 z 10 Američanů si myslí, že ekonomika je již v recesi. Zvýšení cen benzinu na dvojnásobek (nyní více než 4 dolary za galon) stejně jako nárůst cen potravin a problémy takových velikánů, jako je třeba Generall Motors, vyvolaly u Američanů velkou vlnu nevole.

Následující řádky přinesou zamyšlení nad tím, zda se skutečně americká centrální banka Fed chová optimálně vzhledem k současné situaci, a nebudou skrývat znepokojení nad stále narůstajicím deficitem USA.

Proti čemu bojujeme aneb nejasná politika Fedu
Každý budoucí generál se na vojenské škole učí, jak obtížné je bojovat na dvou frontách. I sám Hitler na to během 2. světové války tvrdě doplatil. V našem případě můžeme první frontou rozumět inflaci a druhou hospodářský růst. Pokud chce země prosperovat, je důležité, aby poskytla podnikatelům co nejvýhodnější úvěry a mladým rodinám co nejlevnější hypotéky. Jestliže je však peněz mnoho, ztrácejí na ceně a startuje kolotoč inflace. Řešením je „kompromis“ – udržovat sazby tak, aby se dle aktuální situace a potřeby měnily maximálně v horizontu 1–2 procent, a nebojovat tak ani s jedním nepřítelem.

Fed se však pokoušel o boj na obou frontách a výsledky jsou téměř katastrofální. Americkou skutečnost si lze pro názornost vykreslit na jednoduchém příkladu. Američan, který si v USA koupil ke konci roku 2003 dům nebo byt, se mohl těšit z relativně zajímavých úrokových sazeb ve výši 1,5–2 procenta. Sazby Fedu tehdy činily 1 procento. Cena nemovitostí navíc rostla o více než 5 procent, a tak se nemovitosti jevily jako zajímavá investice (viz první graf v pravém sloupci).

Hypotéky se během let staly v USA davovým šílenstvím, a prodávaly se dokonce i v supermarketu. Banky z tohoto byznysu bohatly a o bonitů klientů se staraly minimálně, protože hypotéky znovu dále „zabalovaly“ a přeprodávaly. Primárním cílem bank bylo tedy sehnat co nejvíce klientů. „Zabalené“ hypotéky navíc získaly skvělá hodnocení ze strany ratingových agentur, takže jak konzervativní podílové fondy, tak i hedgeové fondy se o hypotéky doslova přetahovaly.

Toto nadšení ze štastně investovaných peněz trvalo jen krátce. Fed během 18 měsíců zvýšil sazby na 5,25 procent a v důsledku tohoto opatření přestala být spousta amerických domácností schopna plnit své závazky, tedy řádně splácet hypotéky. Banky pak přistoupily k zabavování a rozprodávání zastavených nemovitostí. Takto postižených klientů byl velký počet, a proto nabídka značně převýšila poptávku, takže kdo neprodal včas, musel jít s cenou razatně dolů.

Fed se snažil vyřešit krizi dalším snižováním sazby ke 2 procentům. Výsledkem těchto nejistých hrátek se sazbami tak ale byla recese, a k tomu i vysoká inflace, která se drží hranice 4 procent. Válka proti pozvolnému hospodářskému růstu a inflaci byla prohrána na obou frontách.

Vysoký obchodní deficit a schodek rozpočtu

Hypoteční krize však není jediný problém, se kterým se americká ekonomika potýká. Druhý graf zachycuje, jak narůstal obchodní deficit USA. V roce 1996 se sice blížil k černým číslům, pak ale během několika let narůstal do enormních rozměrů. Navíc po splaskutí internetové bubliny po roce 2001 začalo být jasné, že to nebude IT sektor, který zastaví stále narůstající obchodní deficit ve Spojených státech.

Americký hlad po levném zboží způsobil vzestup nové velmoci – Číny. Její zaměření bylo z marketingového hlediska čistě výrobní, tedy vyprodukovat co nejvíce zboží za co nejnižší cenu. Dopomáhal tomu i podhodnocený čínský jüan, jehož kurz byl vázan na dolar. Nárůst obchodního deficitu USA vůči Číně znázorňuje třetí graf.

Amerika zatížená válkou v Iráku tvrdě doplácí na rostoucí výdaje a kroky Fedu, jež mají vést k vyřešení hypoteční krize. Zatímco pro příští fiskální rok se počítalo se schodkem 213 miliard, skutečnost bude mnohem horší, odhaduje už se schodek ve výši 403 miliard (7,3 bilionů korun, tj. skoro 7 ročních rozpočtů České republiky). Nenarůstají však jenom výdaje, výpadky jsou bohužel i na straně příjmů – připomeňme třeba Bushovy zákony, které snižují daně těm nejbohatším. Šikovný podnikatel (stejně jako u nás), který se vyzná v daňových zákonech, platí na daních v USA minimum.

Závěr

I když je současná politika Fedu označována za celkem zdařilou, zdá se mi, že komentátorům unikají chyby, kterých se Fed dopustil. Nejde však jen o Fed - ani zmíněné daňové zákony nepřispěly k tomu, aby nějak výrazně stimulovaly ekonomiku. Bohatší lidé stejně jako velké firmy si raději zdaní-nezdaní své příjmy v daňovém ráji. Amerika se tak připravuje o další peníze, které ovšem nutně potřebuje – v době, kdy země je na pokraji recese a k tomu ji vyčerpávají výdaje spojené s vojenskou přítomností v různých částech světa.

Žádná větší země, která za dob své největší slávy vládla světu, si svůj prim neudržela dlouho. Většinou pýcha vládců a obyvatel způsobila, že co se budovalo po celé generace, bylo během jedné jediné zničeno. Kdyby Selukové neválčili s Egyptem a místo toho se zaměřili na stabilizaci své říše, kdyby Kleopatra pyšně nevyjednávala s Římany, kdyby Římané v druhé polovině 5. století znovu nezačali zbytečné války o svá ztracená území…

Dalo by se pokračovat do aleluja. Věčná kdyby. Dnes se však válčí navíc i jinou zbraní, kterou každý z nás používá několikrát denně, cinká a šustí nám v peněženkách. Přibude jednou do seznamu „bývalých mocností, které porazila pýcha“ i USA?

Autor je student ekonomie.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (36 komentářů)

Petr Novotňák | 24. 7. 2008 21:15

Dle mého názoru byla určitá recese na americkém trhu potřeba stejně tak jako oslabení dolaru. Recese ukázala na určité neduhy, které byly řekněme po zásluze potrestány. A oslabený dolar je výhodou pro vývozce a nevýhodou pro dovozce. Jinými slovy přispěje k vyrovnávání bilance amerického zahraničního obchodu, který se pohybuje již dlouhou dobu v záporných číslech. Krach několika bank nevidím jako velký problém, už z toho důvodu, že peníze nevznikají a nezanikají jen se přelévají zhodnocují a znehodnocují, přičemž na poslední dvě nemá krach banky zásadní význam, s tím má co dočinění centrální banka.Co se týká odškodnění akcionářů či majitelů dluhopisů u bank „v diskuzi“ bych byl opatrný. Je sice pěkné zachránit husu, co snáší zlatá vejce, ale když utratíte husu jednu zbude krmení pro jinou a stát si zase přijde na své. Naopak zachraňovat krachující podniky může vést k nezodpovědnosti při vedení jiných podniků – budou spoléhat na pomoc shora.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 21. 7. 2008 08:07

Jsem trochu překvapen názory pana Kohouta. Stát žije prakticky výhradně z daní, tedy je financován svými občany. Tvrzení "stát pomůže" je ve skutečnosti ekvivalentní tvrzení "stát donutí ostatní občany pomocit podnikům v krizi".Implikace "protože stát odírá lidi ve prospěch svých zaměstnanců, měl by v případě krachujících podniků začít odírat lidi ve prospěch těchto podniků a tím to lidem vrátit" mi připadá poněkud podivná. Jednak mi není úplně jasné, kdo komu co tímto aktem vrací, z druhé strany tohle se kapitalismu už vůbec nepodobá. Nehledě na problémy "komu pomoci a komu ne" a "kdo o tom rozhodne".Pokud tím bylo míněno, že by státní zaměstnanci byli povinni v těchto případech pracovat bezplatně, aby to soukromému sektoru vrátili, to by byla jiná...To, že FDIC zabránil runům je vcelku pochopitelné. Když dáte lidem možnost, že pokud dojde ke krachu jejich banky, tak mohou beztrestně jít a kompenzovat si to z peněz ostatních lidí, tak se logicky riziko runu sníží. Morální hazard se tím samozřejmě zvýší a opět jsme u toho, že jsme taktně vynechali náklady oné "stability" ;ve formě okradení ostatních lidí (FDIC je myslím nějak financován povinně z části vkladu, takže se jedná o normální účelovou daň).Navíc, pokud je mi známo, tak FDIC často větší problémy nepřežil z "vlastních" ;zdrojů (získaných formou "účelové daně"), byl nakonec dofinancován vládou (tedy z jiných daní).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 7. 2008 10:27
reakce na Ondřej Palkovský | 21. 7. 2008 08:07

Dobrá, když tento můj názor je překvapující, tak ať je. Jsem pevně přesvědčen, že v rámci opravdu kolosálních výdajů moderního státu (ať už jde o USA nebo kterýkoli jiný) patří výdaje na stabilizaci bankovního sektoru k těm nemnoha, které mají smysl. Systémovou krizi bankovnictví by totiž daňoví poplatníci zaplatili jinak, a to mnohem hůře.Kromě toho je ve vyspělých zemích této státní pomoci zapotřebí tak zřídkakdy, že to vážně nevidím jako problém.A zapomeňte na to, že peníze vybrané na daních patří daňovým poplatníkům. Peněženka, kterou vám poberta vytáhne z kapsy, už taky není vaše.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 11:09
reakce na Pavel Kohout | 21. 7. 2008 10:27

Jednak bych chtěl v této polemice zmínit zářný příklad z praxe jak by taková pomoc vypadala a to fakt, že i Nomura se i v českém prostředí dovolala soudního verdiktu, který byl založen na neférové selektivní pomoci vlády některým bankám (taktéž, dejme tomu, v dobré víře a v snad obhajitelné extrémní situaci zásadní konverze české ekonomiky).Za druhé, nejedná-li se v USA o systémovou krizi bankovnictví (nepadají stovky bank, jak zmiňuje v jiných příspěvcích pan Kohout), pak nerozumím obhajobě intervence vůči několika prolémovým bankám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Pieter | 18. 7. 2008 18:39

skoda ze se ted uz tak hezky nedaji shortovat. jak rekl jeden bond floor trader"If you don''t like where stocks are trading MAKE IT ILLEGAL TO SELL THEM. If you don''t like where commodities are trading MAKE IT ILLEGAL TO BUY THEM"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Kohout | 18. 7. 2008 12:31

Ještě si pamatuji kritiky Fedu z roku 1999, že prý zbytečně dusí ekonomiku příliš vysokými sazbami. Centrální bankéř to nemá lehké, neustále ho zhruba polovina lidí kritizuje pro příliš nízké sazby a zbytek pro přesný opak. Ale tak to asi má být :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 17. 7. 2008 11:12

Freddie a Fannie jsou společnosti vlastněné privátními akcionáři, které se nyní FED snaží zachránit z peněz daňových poplatníků. FED tak naplňuje "poučku" o tom, že zisky se kapitalizují a ztráty socializují. Nejhorší na tom je, že jim to projde.FED a Paulson během cca jednoho měsíce vyhlásili postupně tyto jejich tři naprosté priority:1. pevný dolar2. boj s inflací3. finanční stabilitaPraktické kroky, které FED činí, jsou jednak neúčinné vůči kterékoliv z těchto priorit a jednak jsou vzájemně poněkud kontraproduktivní. Pozoruhodné."Investi čnídoporučení: kupujte akcie společností, které vyrábějí nebo dovážejí do USA prostředky hromadné městské dopravy - počítám, že zažijí boom".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 17. 7. 2008 17:05
reakce na Luděk Zdražil | 17. 7. 2008 11:12

a co byste teda udelal vy s FRE a FNM?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 17. 7. 2008 17:42
reakce na Tomas Pieter | 17. 7. 2008 17:05

1. Rozhodne bych si nedovolil investovat do záchrany privátních akcionářů cizí (tedy nikoli mé) peníze, peníze daňových poplatníků.2. Tedy první kdo MUSÍ zaplatit jsou vlastní akcionáři těchto dvou společností a musí jít na NULOVOU hodnotu svých aktiv ve společnosti. To je cena za odpovědnost.3. Pak by zaplatili další držitelé obligací těchto společností za hloupost. Tady bych zvažoval zda v plné míře nebo v nějaké kombinaci se státní intervencí, kde kriteriem by byla výše ekonomických škod té které varianty.Řešením, které prosazuje FED se nejen nic ekonomicky nevyřeší, ale především se napáchají nedozírné "morální" škody, jejichž podstatou je americkému naturelu (jak jsem ho dosud vnímal)nepochopitelné řešení problému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 18. 7. 2008 12:27
reakce na Luděk Zdražil | 17. 7. 2008 17:42

Vidím to jinak.Privátní akcionáři jsou státem neustále ždímáni a odíráni o nehorázné sumy peněz, rok co rok, měsíc co měsíc. Stát by bez jejich daní nemohl existovat. Celá armáda státních zaměstnanců závisí na příjmech, které bere soukromému sektoru.Takže když jednou za čas výjimečně nastane opačná situace, je více než rozumné, aby stát alespoň kapku z těch gigantických hor peněz soukromému sektoru dočasně vrátil. Stejně si to později vybere na daních. Státní "bailout" v případě hrozby bankovní krize je pragmatické opatření, jímž stát zachraňuje husu, která mu snáší zlaté vejce.A je to nejen pragmatické, je to dokonce morální.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 19. 7. 2008 18:21
reakce na Pavel Kohout | 18. 7. 2008 12:27

Opravdu to vidíte zásadně jinak ale myslím, že se mýlíte. Nerozumím Vaši teorii že jednou za čas by stát někomu nějak měl či mohl pomoci. Daně jsou legitimní poplatek za správu státu, jejich výši stanovuje volená reprezentace a pravidla výběru daní nemohou být měněna subjektivně a selektivně, domnívám se. Máte v té teorii také nějaká pravidla komu, kdy, kolik a zejména kdo o tom má rozhodovat ? Že stát vybraným firmám dotuje jejich činnost, na to jsem si zvykl v ČR ale v USA jsem si to nedovedl představit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 7. 2008 10:48
reakce na Luděk Zdražil | 19. 7. 2008 18:21

Stát by neměl pomáhat jen tak někomu. Stát by měl pomáhat, když je tu povodeň, epidemie, zemětřesení, riziko ozbrojeného konfliktu anebo hrozba systémové krize v bankovním sektoru. V tom posledním případě je tu i šance zasáhnout včas, takže na rozdíl od přírodních katastrof může preventivně minimalizovat riziko.Od toho tu snad stát je, aby zasahoval při katastrofách, ne? Zdravotnictví, školství, penzijní systém, dokonce částečně i soudnictví může být soukromé. Ale soukromých hasičských sborů ve světě moc není.A ještě k FDIC: jeho kouzlo je hlavně v tom, že lidé vědí, že tu je. Proto nepociťují potřebu hned běžet do banky vybrat peníze, když se v novinách dočtou o hrozbě recese. Peníze vynaložené FDIC na skutečnou záchranu bank jsou vlastně celkem nepatrné; co FDIC ve skutečnosti "vyrábí", je důvěra veřejnosti v systém. A ta se mnohonásobně vyplatí. V období 1998-2008 vyplatil FDIC všeho všudy jen asi 1,71 miliardy dolarů, což je nízká cena za stabilitu systému. Tahle částka, pravda, nezahrnuje ještě Indymac, ale ani tak nepůjde o přemrštěné částky. Nechat systém bez pojištění by přišlo dráž.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 11:29
reakce na Pavel Kohout | 21. 7. 2008 10:48

No jo, pokud jste pád bank zařadil do kategorie přírodních katastrof, to je pak těžká diskuse.Pokud vím, tak zákony na zemětřesení či epidemie demokratické parlamenty netvoří, na rozdíl od zákonů na fungování bank.Pád bank je přímý důsledek lidského konání (akcionářského, manažerského, klientského), tudíž, dle mé životní filozofie, při jejich porušení, pochybení by měly následovat logické a adekvátní reakce, nikoli spásná pomoc z nebe.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 7. 2008 11:39
reakce na Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 11:29

Ale pane Zdražile, finanční systém nefunguje tak jednoduše jako trafika nebo samoobsluha. Nedá se všechno dopředu nalinkovat a vymezit pravidly. Není vždy dopředu jasné, které rozhodnutí je skvělé, a které katastrofální. Bankovnictví a finanční trhy mají ze systémového hlediska skutečně blíže ke složitým přírodním jevům než k podvojnému účetnictví.Kdyby všechno šlo "nalajnovat&quo t;,mohli bychom trhy nahradit státní plánovací komisí. Nepodsouvám Vám, že byste něco podobného chtěl, jenom zdůrazňuji složitost a nepředvídatelnost systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 12:06
reakce na Pavel Kohout | 21. 7. 2008 11:39

Ještě poznámka - skvělé rozhodnutí bývá v mém filozofickém světě odměňováno ziskem a katastrofální ztrátou. Nejsem sice profesí ekonom a uznávám, že tomu bývá někdy i jinak, ale většinou se řídím svým laickým ekonomický kompasem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 7. 2008 12:42
reakce na Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 12:06

To máte jistě pravdu. Kdo kouří v posteli, riskuje, že uhoří ve spánku. Hloupé ovšem je, pokud důsledky tohoto katastrofického rozhodnutí musejí nést jeho sousedé. Jistě tušíte, kam mířím :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 13:08
reakce na Pavel Kohout | 21. 7. 2008 12:42

Tuším, budiž. Ale jednak si můžete vybírat sousedy a jednak si můžete sjednat "sdružené pojištění domácnosti". Za povšimnutí stojí, že některé nemovitosti v povodňových lokalitách již pojistit nelze. Jistě také tušíte, kam tím mířím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 21. 7. 2008 13:20
reakce na Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 13:08

Ano, pojištění domácnosti = FDIC.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 21. 7. 2008 11:54
reakce na Pavel Kohout | 21. 7. 2008 11:39

No jsme v hodně filozofické rovině. Já ale nechci plánem řídit fungování finančního systému. Já jen chci, aby, pokud motorkář jezdí 220 km/h, tak aby počítal s tím, že se asi někdy vybourá a ostatní se z toho poučili. Taktéž banky, které, přes deklarovanou složitost, nepovažuji za nadpřirozený jev, bych podřídil spíše zákonům pozemským než nadpozemským.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 18. 7. 2008 13:00
reakce na Pavel Kohout | 18. 7. 2008 12:27

Faj, chránit akcionáře, ale bez rozdílu.Proč by měl být akcionář Fannie Mae chráněn víc než akcionář jiné firmy, která šla do konkurtu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 18. 7. 2008 13:48
reakce na Jan Dvořák | 18. 7. 2008 13:00

Čekal jsem podobný argument. Rozdíly musí být kvůli rozdílnému riziku v různých odvětvích. Když se zhroutí třeba chemička, nic podstatného se neděje. Když se zhroutí velká banka, může se zhroutit zbytek ekonomiky (viz Bank of United States v roce 1930, tuším.)Například pojištění vkladů se velmi osvědčilo. V zemích, kde ho mají, téměř zmizely dříve časté "runy" na banky. Zde musím podotknout, že Northern Rock loni na podzim byla velká výjimka.A ještě podotýkám, že americká Federal Deposit Insurance Agency je sice státní instituce, ale funguje jako pojišťovna na komerčním základě, a dokonce vytváří i mírný zisk.Riziko morálního hazardu je nulové, protože žádný bankovní manažer nechce mít v profesním životopise zkušenost s nucenou správou pod FDIC.Velmi výjimečně je třeba provést i zásah mimo rámec FDIC. Daňového poplatníka to nezruinuje, ekonomiku to zachrání před propadem.A jsem sice zastánce malé vlády a minimálních intervencí do ekonomiky, ale někdy je to prostě rozumné a nutné. Můžete žít zdravým životním stylem a nemusíte chodit k doktorovi jak je rok dlouhý, ale když spadnete ze žebříku a zlomíte si nohu, asi sanitku zavoláte, ne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 18. 7. 2008 14:10
reakce na Pavel Kohout | 18. 7. 2008 13:48

JÁ JSEM PROTI OCHRANĚ AKCIONÁŘŮ BANK. Vy mluvíte o nečem jiném, o záchraně bank před krachem.Chránit banky před runem, a tedy vkladatele ještě přece neznamená chránit akcionáře. Te se ale podle mne nevylučuje s bezcenností akcií.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 19. 7. 2008 01:05
reakce na Jan Dvořák | 18. 7. 2008 14:10

Vylučuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 18. 8. 2008 20:50
reakce na Pavel Kohout | 19. 7. 2008 01:05

Pane Kohoute, co tedy říkáte na následující článek?http://www.reuters.com/ article/ousiv/idUSN17477836200 80817Tonevypadá na ochranu akcionářů, cituji:The weekly financial newspaper said that such a move could wipe out existing holders of the agencies'' common stock, with preferred shareholders and even holders of the two entities'' $19 billion of subordinated debt also suffering losses.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 17. 7. 2008 18:13
reakce na Luděk Zdražil | 17. 7. 2008 17:42

Souhlasím. V horizontu několika let se stejně akcie FRE a FNM k nule přiblíží :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 17. 7. 2008 18:59
reakce na Jan Dvořák | 17. 7. 2008 18:13

Jak to v reálu dopadne?Fed se podle mne bude snažit zachránit majitele obligací. Vždyť obligace FNM a FRE jsou hojně v portfoliu bank, pezijních fondů atd. atd.Akcionáře na druhou stranu to nechá "vyžrat až do dna".tedy model ala Bear Stearns.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 18. 7. 2008 08:13
reakce na Jan Dvořák | 17. 7. 2008 18:59

Ještě snad pro ty, kterým by se zdálo zmiňované zacházení s FRE a FNM příliš kruté. FNM a FE jsou ty instituce, které velkou část toho "hypotečního marasu" z USA rozšířily po světě. Takže žádné zábrany nejsou na místě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 18. 7. 2008 10:42
reakce na Luděk Zdražil | 18. 7. 2008 08:13

no snad jen, ze ze zakona tyhle GSE spolecnosti neposkytuji prime hypoteky, ale kupuji je od banky a pak dal je kompletuji a davaj pryc jako ABS nebo si je nechaji v portfoliu.musim rict, ze s vama souhlasim. akcionare bych urcite nechal padnout a otazka je co s tema obligacema.uz v roce 2002 se pysnili tim, jak nasli "nich" - tedy diru na trhu a tou je subprime. takze se snazili slusne napakovat. kazdy vedel, ze hypoteky se davaj temer bezdomovcum a bylo to kazdemu jedno. takze bych to nechal vyzrat pekne hluboko.otazkou je, jaky by byl realny dopad na obcana. ono brat si hypoteku na kterou nemam - nechal bych probehnout normalne foreclosure.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Vojtko | 16. 7. 2008 09:48

Len kratky komentar. Vela ludi sa tu navaza do FEDu, ze ako robil chybnu politiku, tu nieco zle ureguloval, tu zlyhala kontrola, tak len kratko nieco na obhajobu. Podla mna FED robi co moze, zakladnym problemom nie je to, ze FED zlyhal, ale skor to, ze neexistuje sposob ako uregulovat system ako je ekonomika krajiny. To nie je motor a prevodovka (pri ktorom je to tiez obtiazne a tiez vznikaju chaoticke stavy), to je system ktory je natolko komplexny, ze kazdy zasah do neho na vyriesenie problemu tvori dalsie a dalsie problemy (ak nie hned tak neskor). A ziadny zasah tvori taktiez problemy (len ineho razu). Bernake mal studiu (s ktorou celkom suhlasim), ze ulohou FEDu je hlavne riesit nasledky problemov a nie snazit sa im predchadzat, kedze pri predchadzani problemov vytvorite este vecsie a z principu je v takomto komplexnom systeme velmi velmi obtiazne nejakemu problemu predist (a ak tak za cenu este vecieho v inej oblasti). Po bitke je kazdy general, odporucal by som aby ste sa skusili vzit do situacie, ze by ste mali takuto kompelxnu ekonomiku ako je US ekonomika skusit nejako uregulovat a potom si skuste s pokojnym svedomym pred zrkadlom povedat ze viete co treba urobit (a co bolo treba) ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 16. 7. 2008 15:17
reakce na Radovan Vojtko | 16. 7. 2008 09:48

Cítím se komentářem trochu osloven. Myslím, že vycházíte ze zcela jiného předpokladu o roli FEDu. Pod regulací FEDem nehovořím o regulaci ekonomiky, ale o regulaci (tvorbě, korekci) pravidel fungování ekonomiky (finančních trhů) a dohled nad jejich dodržováním. Regulace pravidel a regulace ekonomiky jsou dvě zcela odlišné věci. Instituce, která má tvořit pravidla, sledovat jejich fungování, bdít nad jejich dodržováním nemůže dokonce ani hasit požáry, které svými pravidly/nepravidly způsobila (snad jen mírně), protože k tomu ani nemá sílu - na rozdíl od síly a odpovědnosti pravidla tvořit. Pravidla se tvoří právě proto, aby se problémům předešlo.A kde je svědomí FEDu, pokud v problémech, které připustila nechá vyráchat daňové poplatníky ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 16. 7. 2008 09:34

BUDE.Stačí, když se podíváte na zisky S&P 500. P/E indexu k 1.7. bylo 17,64 (počítáno z odhadů zisků pro rok 2008).http://news.moneycentral .msn.com/provider/providerarti cle.aspx?feed=AP&date =20080701&id=8849403T oimplikuje EPS nad 70. Při poslední recesi 200/2001 byla EPS indexu 38, v roce 1991 pak 18. I kdybychom vzali v úvahu inflaci, vyjde EPS při recesi 45-50.Nic moc, vezmeme-li v úvahu, že obvyklé P/E pro recesi bývá 10-12. Hodnotu S&P 500 pro případnou recesi si jistě každý dopočítá sám. :-)Je tu ještě druhý paraemtr a tím ej pomět zisků k HDP. I ten dává podobné signály. Zpracuji ho během dneška / zítřka a dám na svůj web.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 16. 7. 2008 08:49

Drobný příspěvek k části tématu.Domnívám se, že chybou FEDu nejsou ani tak kroky, které činí v souvislosti se snahou vyřešit hypoteční problém (jakkoli jsou problematické, neúčinné a socializující - viz jiné polemiky na FINMAG), jako spíše to, co FED neučinil dříve. Všimněte si, že nyní se snaží FED zavést regulační zákony v souvislosti s poskytováním hypoték. No není to protipovodňové opatření po povodni ?FED za Greenspana naprosto rezignoval na regulační opatření vůči hrozícímu průšvihu (předjímat průšvihy a aplikovat opatření k jejich vzniku je úkolem centrálních bank, nikoli řešit důsledky) - ba naopak přispěl k jejich odstraňování a toleroval žraločí politiku bank, developerů a prodejců hypoték. A místo, aby FED nechal tento účet zaplatit ty, kteří riskovali a "zneužili" situace (tržně vzato riskovali zdravě a zdá se, že jim to vyšlo), tak břemeno tohoto obrovského dluhu rozpouští v inflaci a z rozpočtový zdrojů z peněz daňových poplatníků. Takže primární problém vidím v nedodržení úkolu FEDu, pokud se týká dohledu nad finančními trhy, alotrie se sazbami jsou až sekundární, neúčinnou, leckdy kontraproduktivní hrou pro diváky.Ještě jedna poznámka - pokud se týká neschopnosti splácet hypotéky - tady jde o to, že oni nejsou spíše již ochotni splácet hypotéky, jejichž zbytková výše je vyšší než aktuální tržní cena zastavené nemovitosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 16. 7. 2008 14:05
reakce na Luděk Zdražil | 16. 7. 2008 08:49

Vážený pane,máte samozřejmě pravdu, ale to co popisujete se dělo v druhé vlně. Nejdříve vysoké sazby položily málo bonitní klienty (většinou ty nejchudší). Banky se tedy snažily prodat zabavené nemovitosti co nejrychleji, aby ztráty byly co nejnižší.Kdyby se to dělo postupně, nemuselo dojít k přesycení trhu a druhé vlně, která byla mnohem ničevější tj. někteří lidé doslova rezignovali na placení hypoték kvůli vysokým sazbám a klesajicí hodnotě nemovitostí
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondra Záruba | 16. 7. 2008 08:49

S tím výrokem,že USA jsou nejdéle vládnoucí říší jste mě pobavil Arsene.Nezávislost USA vyhlásili myslím někdy okolo roku 1790.Když bychom brali,že vládnou celou dobu své existence,tak to je nějakých 220 let.Ale ono je to nesmysl,protože v té době bylo daleko mocnější Britské impérium,které dosáhlo vrcholu za královny Viktorie.Jinak k tématu.Nemyslím si,že v USA bude dlouhou dobu medvědí trh.General Motors,Bearsterns,Washington Mutual,Fannie Mae a Fredie Mac jsou či bývaly velké firmy,ale v USA jsou přinejlepším druhá liga.První liga,která tvoří páteř americké ekonomiky jsou GE,Citigroup,Exxon,Chevron,Con ocoPhillips,AIG,Berkshire,Gold manSachs...Atyto firmy jsou dle mého názoru vesměs zdravé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 16. 7. 2008 13:08
reakce na Ondra Záruba | 16. 7. 2008 08:49

Vážený pane Záruba,můžete prosím citovat větu díky které jste dospěl k tomuto názoru? Prominte, ale takovou blbost bych nikdy nenapsal, jelikož můj názor je přesně opačný. Pozice USA jako politicky a ekonomicky nejsilnější země na světě je skutečně krátká v porovnání například s tím, jak dlouho držela prim třeba starý Řím nebo Turecko, před kterým se otřásala celá Evropa..To, že v dnešní době je mnohem důležitější ekonomická navláda než vojenská, tak za tím si pevně stojím. Můžu to doložit na nespočet příkladu mnoha zemí a jejich jednání v nedávné minulosti. Avšak to je na trochu jiné povídání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 16. 7. 2008 21:06
reakce na Arsen Lazarevič | 16. 7. 2008 13:08

Asi jsem si špatně vyložil jeden odstavec.Nic ve zlém Arsene.Jen mi to tak vyznělo.Pokud jste to tak nemyslel,máte mou omluvu.Ten Vámi zmiňovaný Egypt byl nejdéle vládnoucí říší.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!