Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Černá smrt a biopaliva

| 19. 7. 2008

Jak se říká, představy fantastů nikdy neutečou příliš daleko od reality. Jeden z nejpodivnějších dílů animovaného Krtečka – Krtek ve snu vykresluje svět po ropném kolapsu, kdy u prázdných benzinových pump čekají formani s koňmi a zapřahají nepohyblivé automobily.

Černá smrt a biopaliva
Humoristický časopis Švanda dudák přinesl v roce 1921 povídku Řezník budoucnosti postavenou na prohlášení jistého německého vědce, podle něhož bude možné obyčejné dřevo uzpůsobit tak, aby se stalo poživatinou. Povídka popisuje průběh běžného nákupu v řeznictví, kdy hospodyně poroučí zabalit deset deka kredence a k tomu jako pamlsek pastičku na myši.

Nový kult budoucnosti

Z fenoménu ropného zlomu se stává málem náboženský kult a na celulózu z dřeva si brousí zuby světové laboratoře podpořené miliardovými bonusy. Všechno se vším souvisí, to je nepochybně banální, ale také nejcennější ponaučení ze současné situace. Zprávy o rekordních cenách barelu ropy se šíří v těsném závěsu za alarmujícími zvěstmi o tom, jak povinné přidávání bioetanolu do motorového paliva vyvolává po celém světě hladomory.

Nárůst počtu hladovějících v chudých zemích je nesporný fakt. Příčiny mohou být ale mnohem složitější. Odborníci z Bushovy administrativy se samozřejmě hájí, že vyšší ceny kukuřice nevedly k vyšším cenám potravin a že na vině je zvýšená spotřeba ropy v Číně. Zelení a podnikatelé v biotechnologiích dodávají, že biopaliva jsou, jářku, správná věc.

Autoři článku v renomovaném časopisu Science přiložili polínko do ohně tvrzením, že produkce bioetanolu, jímž se musí benzin povinně ředit, vede k nárůstu skleníkového efektu. Třeba tím, že v zájmu vyšší produkce kukuřice dochází k zakládání nových polí na úkor lesů a luk.

Proroci soudného dne

Věrozvěsti soudného dne věděli, že chcete-li lidem vnutit svůj názor, musíte je zaujmout nějakou pohromou. Snad nejcitovanější článek na internetu týkající se tematiky „bioetanolového hladomoru“ napsal jistý Christopher Calder. Na základě „tvrdých dat“ čerpaných ze „statistik OSN“ čtenáře šokuje tvrzením, že jen v roce 2008 zemře v důsledku řetězové reakce vyvolané Bushovou „kauzou bioetanol“ 10 až 20 milionů lidí.

To otřesné číslo o milionech mrtvých se šíří webem rychlostí lesního požáru. Ale trocha pátrání na internetu ukáže, že onen „odborník“ Calder je student meditace, který se neúspěšně pokusil vydávat se za jednoho z nejmilejších žáků, ne-li nástupců Osha Rajneeshe. Teď tedy zkouší jinou kartu. I katastrofická nálada může být klouzačkou ke slávě.

Pokud se budeme snažit vidět věci v co nejširším kontextu, do zorného pole se nám vždy vejde i nějaký ten pozitivní vedlejší účinek. Globalizace sešněrovala planetu natolik, že se na scénu vrací efekt motýlího křídla. Když na jednom konci planety mávne motýl křídlem, na druhém může způsobit uragán. Možná si budeme dávat trochu víc pozor na kroky v tomto globálním tanci, když vidíme, že tkaničky máme svázané navzájem.

Ekonomové se vracejí ke kalkulačkám a započítávají a dopočítávají. To, co bylo dříve přehlíženo, dnes hraje velkou roli. Je třeba přijmout myšlení šachisty a uvažovat mnoho tahů dopředu a dozadu. Pak se třeba ukáže to, co naznačují některé výpočty, že do výroby bio-paliva z kukuřice či pšenice je investováno více energie, než kolik se jejich spálením vyprodukuje. Jednoduché recepty musejí zapomenout obě strany konfliktu, ti zelení i ti olejově hnědí.

Rub vítězství
Hysterie rozpoutaná proti biopalivům, která rázem mohou za všechno zlo světa, kácením amazonských pralesů počínaje a soutěží X-Faktor konče, se převalí a teprve pak bude možné vyslechnout serióznější argumenty, například zda není na vině spíše špatně regulované udělování dotačních protekcí vyspělým zemím na úkor rozvojových.

Bude zajímavé sledovat, co toto pozdvižení udělá s firmami, které podobně jako alchymisté Rudolfa II. získávají štědré dotace na vývoj metody, jak energeticky výhodně rozkládat odolné molekuly celulózy přítomné v trávě i ve dřevu. I z těch by se pak mohl vyrábět etanol bez ohrožení světového koloběhu potravin. Stačí pomocí enzymů přeměnit celulózu na cukry a ty pak fermentovat na alkohol. Teorii bychom znali, jen jak to udělat levně. Zatím je to trochu jako vyrobit jeden zlaťák magickou přeměnou ze dvou.

A jsme zpátky u Krtečka i Řezníka budoucnosti. Kdyby lidská věda uspěla a tu potvoru celulózu položila na lopatky, koníci u benzinek by pochcípali hlady, protože veškerou trávu by nacpali motoristé do koní pod kapotou. Každé vítězství má svůj rub. Ledaže by zasáhl motýl Emanuel. Stačilo by mu přece jen mávnout křídly...

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (2 komentáře)

Petr Novotňák | 24. 7. 2008 22:16

Podle mého názoru jsou veškeré krajní úvahy v tomto případě scestné. Jednak se dá poměrně levně, vyrábět benzín z uhlí nebo zemního plynu, obojího je na světě pořád ještě dostatek (výroba z uhlí probíhala již za 2. světové války) a jiných podzemních zdrojů jako třeba bituminózního písku, kde jen v Kanadě z něj lze vytěžit okolo 170 mld. barelů ropy. Jde jen o to, kdy cena ropy vystoupá na hranici, kdy tato těžba bude rentabilní a vzhledem k posledním růstům cen to nebude za dlouho. Další co přispěje ke snížení rizika ropné krize je postupný přechod od tekutých paliv k elektrickému pohonu. Zde lze využít rozpad, později třeba i syntézu jader atomů. Zásoby obojího v moři jsou téměř nevyčerpatelné.To co se bude podílet na zvyšování cen ropy je především veliká zdlouhavost při zavádění nových technologií při současném růstu spotřeby především v Číně a jiných rozvojových zemích.Alternativu v pěstování rostlin pro jejich pozdější přeměnu na palivo nevidím.Už nyní je cena bionafty či lihu podstatně vyšší než cena těžených zdrojů. A zkuste někdo odhadnout co by se stalo s cenou plodin, kdyby se bionafta nemíchala v poměru 3:97 ale třeba 50:50.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Indrik myneur | 24. 9. 2008 11:35
reakce na Petr Novotňák | 24. 7. 2008 22:16

Zcestné úvahy to nejsou, ale biopaliva se musí vyrábět ze správných surovin, aby to mělo smysl. Vyrábět je z kukuřice je úplná blbost ekologicky i ekonomicky. Ale už při výrobě z cukrové třtiny jsou celkové emise skleníkových plynů (včetně výroby) méně než poloviční oproti benzínu. Např. Brazílie má s biopalivy velké zkušenosti a v polovině 80. let tam téměř všechna auta jezdila na jejich álcool - etanol vyrobený z cukrové třtiny. Zrušení subvencí v 90. letech to sice zastavilo, ale nyní se k tomu zase vrací.Cílem je ale vyrobit palivo z plodiny, která se nemůže potravinářsky zpracovávat (ceny potravin) a nabízí ještě lepší poměr získané (vypěstované) energie k energii vložené a vyšší výtěžnost z hektaru.Celulózový etanol produkuje jen 9% celkových emisí oproti benzínu, ale bohužel je ještě ve vývoji (zatím je to moc drahé).A nejnovější objev, získávání etanolu z řas, které mohou být pěstovány kdekoliv na souši ve speciálním roztoku v igelitových pytlích může CO2 dokonce během růstu pohlcovat a výtěžnost na hektar je obrovská.Všechno je to jenom o tom, aby byl takto vyrobený etanol levnější než nafta a nenarušil produkci potravinářských plodin.Naprosto vyčerpávající článek o biopalivech vyšel v říjnu 2007 v National Geographic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ivan Adamovič
Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!