Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Černá smrt a biopaliva

Jak se říká, představy fantastů nikdy neutečou příliš daleko od reality. Jeden z nejpodivnějších dílů animovaného Krtečka – Krtek ve snu vykresluje svět po ropném kolapsu, kdy u prázdných benzinových pump čekají formani s koňmi a zapřahají nepohyblivé automobily.

Humoristický časopis Švanda dudák přinesl v roce 1921 povídku Řezník budoucnosti postavenou na prohlášení jistého německého vědce, podle něhož bude možné obyčejné dřevo uzpůsobit tak, aby se stalo poživatinou. Povídka popisuje průběh běžného nákupu v řeznictví, kdy hospodyně poroučí zabalit deset deka kredence a k tomu jako pamlsek pastičku na myši.

Nový kult budoucnosti

Z fenoménu ropného zlomu se stává málem náboženský kult a na celulózu z dřeva si brousí zuby světové laboratoře podpořené miliardovými bonusy. Všechno se vším souvisí, to je nepochybně banální, ale také nejcennější ponaučení ze současné situace. Zprávy o rekordních cenách barelu ropy se šíří v těsném závěsu za alarmujícími zvěstmi o tom, jak povinné přidávání bioetanolu do motorového paliva vyvolává po celém světě hladomory.

Nárůst počtu hladovějících v chudých zemích je nesporný fakt. Příčiny mohou být ale mnohem složitější. Odborníci z Bushovy administrativy se samozřejmě hájí, že vyšší ceny kukuřice nevedly k vyšším cenám potravin a že na vině je zvýšená spotřeba ropy v Číně. Zelení a podnikatelé v biotechnologiích dodávají, že biopaliva jsou, jářku, správná věc.

Autoři článku v renomovaném časopisu Science přiložili polínko do ohně tvrzením, že produkce bioetanolu, jímž se musí benzin povinně ředit, vede k nárůstu skleníkového efektu. Třeba tím, že v zájmu vyšší produkce kukuřice dochází k zakládání nových polí na úkor lesů a luk.

Proroci soudného dne

Věrozvěsti soudného dne věděli, že chcete-li lidem vnutit svůj názor, musíte je zaujmout nějakou pohromou. Snad nejcitovanější článek na internetu týkající se tematiky „bioetanolového hladomoru“ napsal jistý Christopher Calder. Na základě „tvrdých dat“ čerpaných ze „statistik OSN“ čtenáře šokuje tvrzením, že jen v roce 2008 zemře v důsledku řetězové reakce vyvolané Bushovou „kauzou bioetanol“ 10 až 20 milionů lidí.

To otřesné číslo o milionech mrtvých se šíří webem rychlostí lesního požáru. Ale trocha pátrání na internetu ukáže, že onen „odborník“ Calder je student meditace, který se neúspěšně pokusil vydávat se za jednoho z nejmilejších žáků, ne-li nástupců Osha Rajneeshe. Teď tedy zkouší jinou kartu. I katastrofická nálada může být klouzačkou ke slávě.

Pokud se budeme snažit vidět věci v co nejširším kontextu, do zorného pole se nám vždy vejde i nějaký ten pozitivní vedlejší účinek. Globalizace sešněrovala planetu natolik, že se na scénu vrací efekt motýlího křídla. Když na jednom konci planety mávne motýl křídlem, na druhém může způsobit uragán. Možná si budeme dávat trochu víc pozor na kroky v tomto globálním tanci, když vidíme, že tkaničky máme svázané navzájem.

Ekonomové se vracejí ke kalkulačkám a započítávají a dopočítávají. To, co bylo dříve přehlíženo, dnes hraje velkou roli. Je třeba přijmout myšlení šachisty a uvažovat mnoho tahů dopředu a dozadu. Pak se třeba ukáže to, co naznačují některé výpočty, že do výroby bio-paliva z kukuřice či pšenice je investováno více energie, než kolik se jejich spálením vyprodukuje. Jednoduché recepty musejí zapomenout obě strany konfliktu, ti zelení i ti olejově hnědí.

Rub vítězství
Hysterie rozpoutaná proti biopalivům, která rázem mohou za všechno zlo světa, kácením amazonských pralesů počínaje a soutěží X-Faktor konče, se převalí a teprve pak bude možné vyslechnout serióznější argumenty, například zda není na vině spíše špatně regulované udělování dotačních protekcí vyspělým zemím na úkor rozvojových.

Bude zajímavé sledovat, co toto pozdvižení udělá s firmami, které podobně jako alchymisté Rudolfa II. získávají štědré dotace na vývoj metody, jak energeticky výhodně rozkládat odolné molekuly celulózy přítomné v trávě i ve dřevu. I z těch by se pak mohl vyrábět etanol bez ohrožení světového koloběhu potravin. Stačí pomocí enzymů přeměnit celulózu na cukry a ty pak fermentovat na alkohol. Teorii bychom znali, jen jak to udělat levně. Zatím je to trochu jako vyrobit jeden zlaťák magickou přeměnou ze dvou.

A jsme zpátky u Krtečka i Řezníka budoucnosti. Kdyby lidská věda uspěla a tu potvoru celulózu položila na lopatky, koníci u benzinek by pochcípali hlady, protože veškerou trávu by nacpali motoristé do koní pod kapotou. Každé vítězství má svůj rub. Ledaže by zasáhl motýl Emanuel. Stačilo by mu přece jen mávnout křídly...

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK