Úvěry: večírek skončil

V letech 2001-2002 probíhala světová hospodářská recese. České ekonomiky se nikterak nedotkla ze dvou důvodů: (a) neměli jsme téměř žádný internetový a informační průmysl, kterého by se recese mohla dotknout; (b) tehdy právě začínal mohutný boom úvěrů a zahraničních investic, který možné negativní vlivy z kolísání světové ekonomiky nadobro překryl. Světovou recesi jsme tehdy ani nezaregistrovali.

Rok 2008: další recese, tentokrát v jiném odvětví. České republiky se tentokrát dotkne citelně. Epicentrum otřesů nyní leží v odvětví nemovitostí, developmentu a hypotéčního bankovnictví, což je jeden z pilířů českého ekonomického růstu. Kromě toho míra propojenosti české ekonomiky se světem opět o něco vzrostla. Globalizace má své přínosy, ale také svá rizika.

Jak vážné to tedy bude?

Na internetu se šíří různé hrůzné zvěsti, které věští hlubokou bankovní krizi v celosvětovém měřítku, tisíce miliard dolarů ve špatných úvěrech, další hluboký propad cen akcií a nemovitostí, fronty nezaměstnaných a další reálie připomínající třicátá léta.

Nuže, tak zle to zase nevypadá. Nynější světová recese je asi obdobné magnitudy jako recese v letech 2001-2002. Tedy nepříjemnost nikoli zanedbatelná, ale ani fatální.

Konkrétně, ekonomický růst zpomaluje v mnoha evropských ekonomikách, jak ukázala nedávno publikovaná čísla (viz tabulku v pravém sloupci). Odhad HDP pro eurozónu během druhého čtvrtletí hovoří o 0,2% poklesu ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 poté, co během prvního čtvrtletí ekonomika rostla o 0,7 procenta. Nejvýznamnějšími tahouny směrem dolů byly Německo (-0,5 %) a Francie (-0,3 %).
 

Nejde jen o Německo a Francii. Itálie vykazuje 0,3% pokles, Nizozemí stagnaci, Španělsko 0,1% růst, což je nejslabší výsledek od roku 1993. Pro Irsko zatím nejsou čerstvé údaje, ale i tam lze čekat pokles. Británie čeká za rok 2008 nulový růst HDP. Pobaltské státy, jejichž růst byl velmi intenzívně hnán úvěrovou expanzí, zaznamenávají zvláště hluboký propad. Estonsko udává již tři po sobě následující čtvrtletí záporného růstu.

Lotyšsko reportuje prudký pokles vydaných stavebních povolení. Výstavba rodinných domků během prvního pololetí dosahuje jen 66 procent úrovně stejného období roku 2007. Výstavba kancelářských budov dosahuje 86 procent úrovně prvního pololetí 2007, výstavba obchodních zařízení poklesla na 80 procent.

Z extrému do extrému

Americká hypotéční krize vlastně není příčinou světové recese. Šlo jen o chronologicky první viditelný projev konce světového úvěrového boomu. Po 11. září 2001 byly úrokové sazby na globální úrovni rekordně nízké, což mělo za následek globální úvěrovou expanzi. Jakýsi globální večírek, který trval několik let.

A protože akcie technologických firem tehdy právě vyšly z módy, přízeň veřejnosti se vrátila k tradičnímu investičnímu nástroji: nemovitostem. Tak tomu bylo po několik dalších let. Nemovitosti byly nesmírně populární i díky tomu, že se věřilo, že jejich ceny nikdy neklesají. A pak večírek najednou skončil.

Počínaje zhruba srpnem 2007 se však nálada světových investorů a bankéřů „přepólovala“ o 180 stupňů. Zatímco ještě před rokem nebyla potíž získat peníze na takřka libovolný projekt, dnes mají banky od svých oddělení risk managementu přísné instrukce ohledně omezení úvěrů do těchto odvětví. Z extrému do extrému: dnes mají problémy i jinak celkem zdravé developerské firmy – jen proto, že jejich odvětví se náhle octlo na seznamu nežádoucích.

Je zřejmé i oslabení trhu hypotéčních úvěrů v eurozóně (viz druhý graf v pravém sloupci). Podle posledních červnových údajů pokleslo tempo růstu meziročně na 4,53 procenta oproti růstu o 8,31 % v červnu 2007. V červnu 2006 rostly hypotéky v eurozóně meziročně o 12,34 procenta – střednědobý trend směrem ke zpomalení je zřejmý.

K obratu trendu došlo již během léta 2006, tedy v době, kdy v USA vyvrcholily ceny nemovitostí a začaly postupně klesat. Pokud je tedy dnes někdo překvapen problémy v sektoru nemovitostí, měl před rokem či dvěma dávat pozor na makroekonomické a finanční statistiky!

Minulost je jedna věc, budoucnost druhá. Co bude dál? Že během roku 2008 již k oživení trhu nemovitostí nedojde, je zřejmé. Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Navzdory subjektivním názorům některých katastrofických scénáristů, objektivní fakta nikterak nepodporují tezi, že bankovnictví v USA nebo v západní Evropě je přetíženo špatnými úvěry.

Podle posledních dat z konce prvního čtvrtletí 2008 je vidět, že podíl špatných odepsaných úvěrů (charge-offs) v americkém bankovnictví činí pouhých 0,95 procenta aktiv, přičemž drtivá většina odpisů je kryta rezervami.

Ačkoli zisky amerických bank jsou krátkodobě těžce postiženy, stabilita sektoru jako celku zůstává nedotčena. Ačkoli pády několika amerických bank během roku 2008 měly obrovskou publicitu, ve skutečnosti je zajímavé, že ve srovnání s předchozími recesemi je jich vlastně jen několik. Připomeňme, že konec prvního čtvrtletí 2008 byl již dobou, kdy se do bilancí amerických bank promítla většina následků hypotéční krize.

Z hlediska akciového trhu lze podotknout dvě věci. Burzy citlivě reagují na krátkodobé informace, takže krátkodobé poklesy zisků během recese mají za následek daleko prudší poklesy cen akcií, než by odpovídalo jejich skutečné hodnotě.

Za druhé, akciové trhy zareagovaly na problémy trhu nemovitostí se zpožděním mnoha měsíců koncem října 2007, takže je pravděpodobné, že na konec problémů rovněž zareagují se zpožděním.

Převzato z interního zpravodaje pro poradce společnosti Partners. Autor je ředitel pro strategii Partners. Foto: Profimedia.cz.