Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsme státem soudních znalců?

| 2. 9. 2008

Soudní znalci často spolurozhodují o výsledcích soudních pří, za chybná rozhodnutí ale nenesou prakticky žádnou zodpovědnost. Změní to chystaná změna zákona?

Jsme státem soudních znalců?

Kuřimská kauza, která se točí kolem týrání chlapců Mauerových, znovu ukazuje, jakou roli hrají při řešení sporů soudní znalci. Ti nyní vystupují na straně žalující i žalované a před soudem přednáší protichůdná stanoviska. Selský rozum říká, že si někdo z nich vymýšlí a měl by za to být potrestán, a to třeba zákazem činnosti.

Při současné praxi ale nejspíš – bohužel – nikomu nic takového nehrozí. Soudní znalci, jejichž názorům přikládá řada soudců velký význam, přitom rozhodují i o řadě dalších zásadních společenských či ekonomických záležitostí.

S jejich názory se setkáme při posuzování pravosti uměleckých děl či dokumentů – například těch spojených s údajně vytunelovanými Harvardským průmyslovým holdingem v likvidaci, Investičním fondem Trend nebo dalšími závažnými ekonomickými přečiny, ale také v případě odkupů akcií v rámci tzv. squeeze out, což je vytěsnění menšinových akcionářů hlavním.

Mnozí soudci přisuzují jejich posudkům rozhodující význam. Podobně jako v případě soudu, který projednává zmíněnou Kuřimskou kauzu, vystupují často i u jiných soudních pří soudní znalci s protichůdným názorem a je pak na soudcích, komu dají za pravdu. Není divu, že se za těchto okolností o profesi znalců hovoří jako o státu ve státě. Řada jejich rozhodnutí je přitom ostře kritizována.

Novela po 41 letech!


Nepříliš uspokojivý stav snad přispěje k tomu, že se „po pouhých“ 41 letech od přijetí zákona o soudních znalcích a tlumočnících časem konečně dočkáme změny.

Soudní  znalci hráli kromě řady trestních kauz mj. rozhodující roli při stanovení ceny akcií, za kterou hlavní majitel firmy vytěsnil ze společnosti ostatní akcionáře. Zmíněná novela tak přichází s pověstným křížkem po funuse. Přesto je dobré, pokud si budeme moci s klasikem říci okřídlené „pozdě, ale přece“.

V současné době existují dvě instituce, které vedou vlastní seznam soudních znalců – Ministerstvo spravedlnosti (MS) a krajské soudy. Na ministerském webu najdeme například 21 znalců z oboru ekonomie a dalších devět, kteří se specializují na finančnictví.

Podle mluvčí MS stanoví jejich potřebnou odbornost zákon, který hovoří i o jejich bezúhonnosti a například o pravidle, že kdo se uchází o znaleckou činnost, nesmí být poslední tři roky pro porušení povinností v souvislosti se znaleckou činností vyškrtnut ze seznamu znalců.

Problematický je jejich postih. Největší trest představuje vyškrtnutí ze seznamu soudního znalce. To se však prakticky nestává, nehledě k tomu, že se může soudní znalec proti podobnému rozhodnutí odvolat a soudit, takže podobný krok je na dlouhé lokte.

Zásadní problém ovšem představuje neúměrně vysoký vliv soudních znalců. Otázkou,proč tomu tak je, se zabývá článek Miroslava Mareše na serveru www.jinepravoblogspot.com.

Mareš v něm poukazuje na tři příčiny tohoto stavu: při rostoucí právní regulaci různých oblastí je realita, kterou právo upravuje, stále složitější. Upozorňuje ovšem na fakt, že znalci jsou často tázáni na věci, které mají příslušné orgány znát a mohou si je bez větších problémů zjistit či nastudovat. Třetí záležitost představuje přenesení zodpovědnosti na znalce. I když by neměli řešit právní otázky, jsou k tomu někdy tlačeni.

K tomuto stavu sice přispívá i fakt, že se někteří soudní znalci snaží mít co nejvíce případů, aby si vydělali více peněz. Tento přístup hraje ovšem podle Mareše zanedbatelnou roli.

Kritizuje rovněž fakt, že na rozdíl od ČR jsou v jiných zemích soudní znalci často jmenováni na předem stanovenou dobu. Soudce Vojtěch J. Cepl přitom v diskusi k článku upozornil, že se tak soudní moc v tichosti přesouvá někam jinam, kde navíc nelze věci moc dobře kontrolovat.


Blíží se náprava?


Ministerstvo spravedlnosti v současnosti chystá novelu této právní normy. Příslušný zákon by měl být v srpnu předmětem připomínkového řízení. Jak uvedla Steinerová, cílem novely Zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících je rozšířit a zpřesnit předpoklady pro jejich jmenování, což znamená zkvalitnit jejich výběr.

Znalce by měl jmenovat ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu, kteří by si mohli zřídit poradní sbor. Mohou si také vyžadovat stanoviska profesních nebo zájmových sdružení, která sdružují znalce nebo tlumočníky.
Návrh na jmenování znalce nebo tlumočníka budou moci podle návrhu podat jako dosud orgány veřejné správy, vědecké instituce, vysoké školy a zmíněná profesní sdružení. Případně také sám znalec.

Mají se také zpřísnit podmínky pro výkon jejich činnosti, což představuje například povinné pojištění pro případ odpovědnosti za škodu, kterou způsobili. Počítá se i s povinným celoživotním vzděláváním znalců. V určitých případech by se měli povinně zúčastnit ověření odborné způsobilosti.

Nově by mělo být možné zahájit řízení o správním deliktu znalce (tlumočníka). Nově by také měli být odměňování jednou sazbou 700 korun za hodinu plus paušální náhrada nákladů ve výši 30 % z odměny.

Současných devět seznamů soudních znalců a tlumočníků (osm z nich vedou krajské soudy, jeden je ministerský), má nahradit jeden přehledný, který povede a bude spravovat Ministerstvo spravedlnosti jako elektronický registr s dálkovým přístupem. Tato data by měla být aktualizována.

Odstraněn má být také současný zcela nepřijatelný stav, který se týká znaleckých ústavů. Do jejich seznamu jsou totiž podle Steinerové zapisovány i ryze soukromoprávní subjekty, aniž někdo zkoumá, jaké konkrétní osoby budou podávat znalecké posudky.
Přinese tento postup ovoce? Věřme, že situaci přinejmenším nezhorší. Nejde ale jen o znalce. Vždy bude samozřejmě záviset především na přístupu soudce, jeho znalostech a odvaze. Čím budou vyšší, tím menší bude nebezpečí, že je soudce odkázán jen na názor znalce.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Karel | 23. 7. 2015 10:10

Co si myslet a jak případně konat vůči znalcům, kteří v případě prodeje zahrádkářských parcel prostřednictvím SPÚ (St.poz.úřad) doslova nabádají a nabízí pomoc k nabídce těchto parcel za parcely stavební, bez ohledu na oceňovací zákon, č.151/1997 Sb. ?!? Viz skupina "znalců" z Liberce, snad si říkající "Ještěd"... Navíc, když se v polemice tito lidé rozcházejí s některými jedinci, vč. Ing.Schulzové z MF! Normálně slušný člověk,byť laik, nemůže pochopit, co se to vůbec v tomto státě děje, a navíc, co se de facto legalizuje, aby to vyhovovalo zájmovým skupinám, nehledě odkud pochgází...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!