Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Finanční zprávy a jejich mediální efekt

| 3. 9. 2008

První desetiletí 21. století bylo významné nápadnou absencí finančních krizí, a to navzdory dramatickým událostem, jakými bylo například prasknutí spekulativní internetové bubliny anebo 11. září 2001.

Finanční zprávy a jejich mediální efekt

„Finanční krize jsou během posledních dvou desetiletí stále častější a hlubší. Finanční systém je křehčí než kdy dříve, a výkyvy hospodářského cyklu jsou prudší. Centrální bankéři jsou proti tržnímu chaosu bezmocní.“

Takovéto a podobné názory nejsou výjimkou. V médiích je lze slýchat nebo číst neustále. A přitom jsou zcela nesmyslné.

Není pravda, že finanční krize jsou dnes častější, ať už mluvíme o vyspělých ekonomikách nebo emerging markets. Několik velkých krizí se odehrálo v 90. letech (Skandinávie, Mexiko, jihovýchodní Asie, Rusko, Česká republika), ale tyto krize nebyly nijak výjimečné ve srovnání s předchozími desetiletími.

První desetiletí 21. století pak bylo významné nápadnou absencí finančních krizí, a to navzdory dramatickým událostem, jakými bylo například prasknutí spekulativní internetové bubliny anebo 11. září 2001.


Zde je nutno podotknout, co je a co není finanční krize. O krizi lze hovořit, když

  • stát se dostane do platební neschopnosti;
  • nebo dojde k prudké a náhlé devalvaci měny s drtivými důsledky na stabilitu ekonomiky;
  • anebo když banky přetížené špatnými úvěry odmítají půjčovat – nastává tak úvěrová krize doprovázená nedostatkem peněz v oběhu s velmi negativními důsledky na hospodářský růst.
  • Za krizi lze samozřejmě považovat i hyperinflaci, která zdevastuje důvěru ve finanční trhy a vážně poškodí hospodářský mechanismus.

Za krizi nelze považovat

  • pokles cen akcií;
  • pokles cen nemovitostí;
  • pokles cen komodit.

Je pravda, že krize bývají doprovázeny poklesem cen akcií, nemovitostí a často i komodit, ale samotný pokles cen čehokoli ještě nelze považovat za krizi.
Pokud se tedy střízlivě podíváme na současnou situaci a odfiltrujeme mediální humbuk, zjistíme, že krize se koná možná v Zimbabwe, ale nikoli v západní Evropě nebo v Severní Americe.

Navzdory opakovaným frázím na téma „úvěrová krize“ nebo „credit crunch“ nelze výskyt úvěrové krize potvrdit na empirických údajích – s jedinou významnou výjimkou, kterou je odvětví developmentu a obchodu s nemovitostmi. Zde se úvěrová omezení skutečně projevují a úvěry jsou velmi obtížně dostupné i v České republice.

Bankovní systémy západních zemí jsou ve skutečnosti robustnější než kdykoli dříve, a také výkyvy hospodářského cyklu jsou mírnější. Lze to dokumentovat například na směrodatné odchylce čtvrtletních reálných růstů HDP ve Spojených státech:


  Zdroj: Burea of Economic Analysis, výpočty autora

Ukazuje se, že od druhé poloviny 80. let se výkyvy americké ekonomiky podstatně zmírnily. Tento jev zvaný „Great Moderation“ (velké zmírnění) se již mnohokrát stal předmětem ekonomických výzkumů. Existují různé hypotézy, proč je moderní ekonomika stabilnější než dříve.

Podle jednoho názoru se centrální banky konečně naučily dělat měnovou politiku správně. Na rozdíl od předchozí doby, kdy centrální bankéři často působili více škod než užitku, nyní již mají dostatek schopností a údajů, aby včasným zásahem hrozící recesi zmírnili.

To se zřejmě děje i nyní, kdy poslední publikovaný odhad vývoje americké ekonomiky hovoří o 3,3% růstu za druhé čtvrtletí. Pokud se tedy odehrává recese, je natolik mírná, že se do makroekonomických čísel prakticky nepromítne.

Zato se velmi dramaticky promítá do psychologie trhu. Je to znát na nízkých cenách akcií i na vysokých prémiích za úvěrové riziko (credit spreads). Graf znázorňuje rizikovou prémii amerických podnikových dluhopisů vysoké kvality (investment grade) oproti státním dluhopisům:


  Zdroj: John Mauldin

Je zřejmé, že cena rizika je nejvyšší za posledních deset let, a kdyby tento index šel ještě dále do historie, mohli bychom patrně vidět, že i ve skutečně dramatických letech nebyla vyšší.


Čím to je? Úvěrový spread nezachycuje objektivní stav věcí, nýbrž názor trhu. Trhy mají tendenci propadat euforiím nebo depresím – akciový trh byl během posledních deseti let prakticky nepřetržitě ve stavu permanentní euforie či deprese.

Toto maniodepresivní chování souvisí s tím, že mediální interpretace čísel a statistik má jiný informační obsah než skutečná čísla a statistiky. Trh se řídí podle médií a jejich interpretace skutečnosti – nikoli podle skutečnosti samotné. Trh je schopen efektivně reagovat na mediální obraz skutečnosti, ale nikoli na skutečnost takovou, jaká je.

Příklad: v médiích se tak často mluvilo a psalo o pádu hypotéčních gigantů Fannie Mae a Freddie Mac, že se tento předpokládaný pád začal považovat za hotovou věc. Jaká je skutečnost? Rozšíření úvěrových spreadů zvýšilo provozní zisky obou institucí do takové míry, že je nyní vysoce pravděpodobný dobrý konec.

Hypotéční zástavní listy, které obě instituce kupují, přinášejí takové výnosy, že Fannie Mae a Freddie Mac jsou schopny krýt část úvěrových ztrát vzniklých ze špatných hypotéčních úvěrů.

Fannie Mae vykázala za druhé čtvrtletí čisté úvěrové zisky ve výši 2,1 miliardy dolarů ve srovnání s 1,7 miliardami za první čtvrtletí. Freddie Mac zvýšil svůj čistý úrokový zisk o 92 procent na 1,5 miliardy během druhého čtvrtletí. Podle slov jednoho analytika „pokud budou schopny alespoň jakžtakž fungovat jako za normálních okolností, budou nesmírně ziskové.“

Dobré zprávy se však hůře prodávají než katastrofy, takže v médiích po této závažné informaci neštěkl ani pes. Zato však světová média zaregistrovala úsporná opatření v Citigroup: vedení zakázalo používat barevné kopírky s výjimkou prezentací pro klienty.

Malá úspora měla velký symbolický efekt, protože celý svět nyní ví, že management Citigroup musí být ale opravdu krajně zoufalý, když se snaží šetřit takto komickým způsobem. Rozvaha a výsledovka hraje v daném momentě menší roli než zákaz barevného kopírování.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Jan Dvořák | 7. 9. 2008 18:25

Jaká je skutečnost u Fannie Mae a Fredie Mac? Odpověď je nasnadě:Tak špatná, že stát musí zasahovat částkami v násobcích oproti pádu Bear Stearns..http://www.bloomberg. com/apps/news?pid=20601087amp;sid=auCiw0BP4Fyk&am p;refer=home.Kdyžjsem psal svoji analýzu publikovanou zde na webu před týdnem, netušil jsem, jak blízko je státní zásah (neboli "znárodnění&quo t;chcete-li). :-).ROZSAH STÁTNÍHO ZÁSAHU AŽ 200 MLD USD MLUVÍ SÁM ZA SEBE..Katastrofické články tedy měly a podle mne stále mají své opodstatnění...P.S.Myslím, že obchodování s těmito akciemi bude v příštím týdnu velmi zajímavé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 5. 9. 2008 18:33

To je ale obrovský rozdíl. Chaos je to správné slovo.Každý si tak může najít to P/E, které vyhovuje jeho názoru.Jeden z údajů je špatně, a to o hodně, přičemž každý z nich svádí k jiným závěrům..V konečném důsledku to povede k velmi rozdílným výsledkům dvou skupin investorů..Článek není špatný nápad :-).P.S. Uváděnou analýzu Crestmontu znám, jejich web sleduji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Bedrich Navratil | 4. 9. 2008 04:26

Citát: "se centrální banky konečně naučily dělat měnovou politiku správně. Na rozdíl od předchozí doby, kdy centrální bankéři často působili více škod než užitku, nyní již mají dostatek schopností a údajů, aby včasným zásahem hrozící recesi zmírnili." Houby!!!Toto platí jen pro Centrální banku Evropské Unie. Toto neplatí ale v USA. FED byla zalozena s nekalými úmysly obrat USA o peníze a ovládnout politiku USA. To se povedlo a to se povádí dodnes. Greenspan a kdokoliv jiný ve FED mení úroky vzdycky v nesprávnou dobu nesprávnym smerem, aby vzikaly bubliny a krachy a aby bezní lidé ztráceli peníze a miliardári a FED-zakládající banky na tom vydelávali. Viz americká kniha "Greenspanuv podvod" a mnohé webstránky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Indrik myneur | 5. 9. 2008 20:45
reakce na Bedrich Navratil | 4. 9. 2008 04:26

Takové názory už jsem slyšel z několika nemálo směrů. Extrémně by mě zajímalo, pokud by na ně zareagoval nějaký zdejší zkušený ekonom, který má americkou problematiku v malíčku:)Okolnosti, za kterých byla založena FED, a způsob, jakým reagovala v minulosti, mi přijde minimálně podivný. Nejsem ekonom, takže se možná v tomto jenom špatně orientuji, ale:Není pravda, že FED dostává z peněz, které vydává pro americkou vládu, úroky? Není tudíž pravda, že je pro ně nejvýhodnější, když je v oběhu co nejvíce peněz? Nejsou pro pro ně tedy výhodné co nejvyšší vládní výdaje? Neprofituje tedy z brutálně našláplých rozpočtů po útocích 11. září? Nejsou pro ně žně každá válka, která znamená další zvýšené vládní náklady (Irák)?Hrozně by mě zajímal např. článek o fungování FEDu, zda to náhodou není jenom továrnička na penízky pro úzkou skupinku lidí, která pouze předstírá snahu o blaho společnosti, ale jejich činy, jak zaznělo i v tomto článku, tomu neodpovídají.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 3. 9. 2008 08:42

K Fanie Maezde jsou jejich výsledky za druhé čtvrtletí roku 2008.http://www.fanniemae.com/ media/pdf/newsreleases/2008_Q2 _10Q_Investor_Summary.pdf.Podí vejtese na stranu 8 na výsledovku a uvidíte ZTRÁTU 2,3 miliardy USD.Uvádíte, cituji:"Fannie Mae vykázala za druhé čtvrtletí čisté úvěrové zisky ve výši 2,1 miliardy dolarů ve srovnání s 1,7 miliardami za první čtvrtletí."konec citátu.To jsou ale PŘIJATÉ ÚROKY, žádné zisky. To je zásadní rozdíl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hup | 3. 9. 2008 16:55
reakce na Jan Dvořák | 3. 9. 2008 08:42

... to by opravdu chtelo vyjasnit ... podobne jako otazniky kolem urcovani P/E (viz diskuse k http://www.finmag.cz/clanek/6416/) ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Pech | 4. 9. 2008 08:33
reakce na Tomas Hup | 3. 9. 2008 16:55

Ohledně výpočtu P/E existuje několik metod a pan Kohout využil pravděpodobně tu, ve které se do jmenovatele píše odhadovaný budoucí zisk na akcii (EPS) a nikoli ten aktuální. Osobně mám radši aktuální číslo EPS,ale je legitimní argument, že je mohou ovlivnit jednorázové věci vztažené k aktuální situaci jako jsou velké odpisy bank a třeba rekordně velká ztráta General Motors (GM).Na druhé straně budoucí EPS například právě těchto institucí je pravděpodobně velice těžké odhadovat a současná čísla "estimated EPS" mohou být zavádějící.Ohledeně Fannie Mae mají pravdu oba autoři. Na přijatých úrocích, jako jedné složky rozvahy, FNM vydělala 2,1 mld USD, ale celkově po sečtení aktiv a pasiv společnost hospodařila se ztrátou 2,3 mld. USD.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 5. 9. 2008 14:56
reakce na Václav Pech | 4. 9. 2008 08:33

Aktuální P/E pro americký index S&P 500 podle zisků za posledních 12 měsíců je 13,4.Aktuální P/E téhož indexu podle projektovaných budoucích výnosů na nejbližší čtyři kvartály je 16,2 až 18,3 (podle zdroje).Vyberte si.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Pech | 5. 9. 2008 16:38
reakce na Pavel Kohout | 5. 9. 2008 14:56

Na samotném webu agentury Standard and Poors pak tedy mají zřejmě zmatené údaje, když uvádějí k 29.srpnu:S&P 500 StatisticsAs of August 29, 2008P/E Ratio 24.75Podle mého výpočtu podle aktuální cen komponentů indexu SP500 a EPS TTM podle yahoo.finance.com je k dnešnímu openu P/E na hodnotě 21.15 a podobnou hodnotu uváděl nedávno i Vámi alespoň jedním z grafů citovaný John Mauldin. Tak tedy nevím, jak to skutečně je.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 5. 9. 2008 16:59
reakce na Václav Pech | 5. 9. 2008 16:38

A server BigCharts.com uvádí pro stejný index aktuální P/E ve výši 15,49. Ano, je to docela chaos. Nejvyšší čas napsat článek, jak to skutečně je :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Pech | 5. 9. 2008 17:18
reakce na Pavel Kohout | 5. 9. 2008 16:59

To bezesporu :-)). Chaos vládne světěm a i výpočet P/E má hned několik metod z nichž minimálně jedna je z těch uváděních např. na:http://www.crestmontresearc h.com/pdfs/Stock%20Truth%20PEs .pdfje mi zcela nejasná. :-). Nic to nemění na tom, že jak u sebe, tak u klientů jsem prozatím tím panem Opatrným.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!