Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bič na lemply?

| 8. 9. 2008

Debaty o zavedení školného jsou sporem dvou protikladných ideologií, dvou patentů na pravdu. K zajímavému kroku do středu hřiště se nedávno odhodlal stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel. Jeho návrh se školným nepočítá, nabízí ale jakési kompromisní řešení.

Bič na lemply?

Jedni v zavedení školného vidí zuřivý atak bezpáteřních kapitalistů na bezmocnou ratolest národa, která, stejně jako kdysi Gottwald, tráví pubertu studiem „svatých textů Marxe a Engelse“. Samozřejmě zahalena do rozedraných hadrů po prarodičích a z nouze k nočnímu studiu využívající žlutého světla pouličních lamp.

Druzí, novodobí továrníci a uhlobaroni, jejichž přepychové kanceláře halí oblaka namodralého dýmu z ručně balených proletářských doutníků, pro zavedení poplatků jsou. Školné je zkrátka sporem dvou protikladných ideologií. Dvou patentů na pravdu.

O bavorácích a hromadných dopravách


Pokud jim nerozvážně poskytnete dostatek prostoru, oba si odemelou svou. Poté, spokojení se svým výkonem, nasednou do svých bavoráků a hromadných doprav a rozejdou se do paralelních světů.  

K zajímavému kroku do středu hřiště se nedávno odhodlal stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel. Jeho návrh se školným nepočítá, nabízí ale jakési kompromisní řešení. Nazveme ho pracovně „bič na lemply“.

„Za opakovanou zkoušku by student mohl platit například dvě stě korun. Za horší prospěch pak sto korun za semestr. Částku, počet opakování i prospěchový průměr by si určovaly samy školy,“ nechal se slyšet Havel v rozhovoru pro Hospodářské noviny. „Nelze pominout výchovný efekt a stimulaci dobrých výsledků studia,“ dodává.


Pětkrát špatně


Nápad to na první pohled skutečně není špatný. Bič bude práskat jen za zadnicemi flákačů a těm lepším zbude dostatek prostředků na nákup obrázkových učebnic tištěných na křídovém papíře. Bohužel, první pohled mnohdy klame.

Důvod první: velmi často se stává, že stejnou zkoušku můžete absolvovat u různých pedagogů. A protože lidé jsou rozdílní, má každý jiný metr. Co by u jednoho stačilo na pěknou dvojku, může u druhého (náhodou experta na vytaženou otázku) skončit ošklivým vyhazovem. Student by tak v důsledku platil za špatně zvoleného nebo smůlovatě vylosovaného zkoušejícího.

Důvod druhý: jsou školy a školy a každá má jinou taktiku při „výchově“ svých studentů. Na Matematicko-fyzikální fakultě ročně naberou stovky neobroušených středoškoláků. V tu chvíli se rozjede nemilosrdná selekce. Na Fakultě sociálních studií v Brně razí opačnou strategii. Pokud uspěješ v náročných přijímacích zkouškách, čeká tě relativně poklidná cesta k titulu.

Důvod třetí: Stačí, abyste si v prvním ročníku znepřátelili jediného kantora, který vás dvakrát vyhodí jen proto, aby se následně smiloval a dal vám 3-. Studium se vám tak díky jeho moresům nepěkně prodraží. A nepřejte si ho potkat ještě jednou.

Důvod čtvrtý: Škola by si na „výchovném“ mohla teoreticky hojit svou špatnou ekonomickou situaci. Například podle hesla, „za každého vyhozeného, jedna židle do nové učebny“. Sice je pěkné, že by si studenti nemuseli odírat své zadnice na rozklížených dřevotřískových čtyrnožkách, jenže…

Důvod pátý:
Zatímco studenti žurnalistiky nebo práv mohou (a téměř musejí) pracovat během studia, aby získali potřebnou praxi v oboru, studenti medicíny takovou možnost nemají. Budoucí novinář si tak na pokuty vydělá „za pochodu“, zatímco budoucího medika by teoreticky čekalo noční doplňování zboží v supermarketu.

Vzhledem k předchozímu se tak nakonec jako spásná jeví slova Jiřího Paroubka: „Není tomu tak, nikdy tomu tak nebylo a nebude tomu tak v mnoha nejbližších letech,“ odmítl předseda ČSSD snahu svého stranického kolegy.

„ČSSD nepovažuje školné za faktor, který by zkvalitnil studium, a jeho zavedení na veřejných vysokých školách v jakékoliv podobě, včetně zpřísnění takzvané penalizace za nadstandardní délku studia oproti současnému stavu, kategoricky odmítá. Právo na vysokoškolské vzdělání dle ČSSD nesmí být podmíněno sociální či finanční situací studenta a jeho rodiny,“ dodal předseda ČSSD.

Jak je vidět, všechno zlé je pro něco dobré. Dokonce i ta zpropadená ideologie.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (26 komentářů)

Arsen Lazarevič | 29. 9. 2008 00:36

Stát má mít vzdělaní jako prioritu. Proč? Protože je to investice s vysokou návratností, jelikož vysokoškolák odevzdá do systému několikrát více peněz. Vzdělaní je tedy tou zázračnou pilulkou na chudobu, která funguje téměř ve 100 procentech případů. Všechny dávky a pomoci mají být odvozeny od toho, jakou člověk má ochotu dále se vzdělávat. Vyplácení podpor na dítě podle jeho známek, různé restrukturalizace, finanční podpora nadaných vysokoškoláku a vědců ... Školné je tak jeden velký blábol, jelikož od studia odláká potenciální inteligenci, která měla tu tu smůlu v životě, že se narodila v chudé rodině a že neumí základy ekonomie :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondra Záruba | 25. 9. 2008 20:12

Já jsem pro absolutní redukci veřejného sektoru.Školy prodávají produkt vzdělání,takže mi přijde samozřejmé za něj platit přímo.Platební podmínky nechť si obě strany domluví mezi sebou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kratochvíl | 27. 9. 2008 18:29
reakce na Ondra Záruba | 25. 9. 2008 20:12

Promiňte mi, ale to je vyložená hloupost. Školy nemají prodávat vzdělání, ale vyhledávat vhodné jednice a ty vychovat ku prospěchu společnosti. Možná takhle můžou prodávat kurzy jazyků nebo učetnictví, ale ne vědecké disciplíny. Plné zpoplatnění školství by přineslo jen vznik jakýchsi kast. Jen vzdělaní by měli možnost zaplatit vzdělání svým dětem a naopak dělníci by zase plodili jen dělníky. Víte on by svět vypadal o hodně jinak, kdyby vzdělání bylo jen zboží...Vzdělání patří do rukou (spíše hlavy) jen těch nejschopnějších, ne nejbohatších.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 28. 9. 2008 14:35
reakce na Kratochvíl | 27. 9. 2008 18:29

Budu reagovat na oba příspěvky zde.Student,který pracuje(nejlépe v oboru),má daleko lepší předpoklad dělat své budoucí povolání lépe ,než kdyby jen studoval a posléze byl vhozen do výdělečného režimu.Neměl byste to brát tak,že vysokoškolák by měl automaticky být dobře zaplacen za svou práci.Dneska má VŠ kdekdo.Jeden můj kamarád mi vyprávěl o inženýrce s doktorátem,která ve firmě je dobrá jen na práci s kopírkou.Není to zkrátka všechno.Je zde určitá nabídka práce ale také poptávka po ní.Pokud Vás takhle pracovní trh ohodnotí,tak jste blázen,že proti tomu chcete bojovat.Píšete,že vzdělání je v rukou určitých kast.Jestli jste to nepostřehl,tak vězte,že tomu tak bylo,je a bude.Sem tam se najde někdo,kdo svůj rod posune o kastu výš či níž.Výjimečně se najdo někdo,kdo to vezme o štoky dva nebo tři.Smiřte se s tím,že to u nás funguje jako v Indii.Jediný rozdíl rozdíl je v tom,že tam si to ti hinduisté uvědomili.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kratochvíl | 29. 9. 2008 08:26
reakce na Ondra Záruba | 28. 9. 2008 14:35

Práce v oboru je skutečně velmi přínosná, ale ne vždy možná. Dobrý kompromis je zpracování diplomové práce ve spolupráci se soukromou firmou. Pak má člověk jistotu, že jeho výsledky se okamžitě promítnou do reálného života a neskončí kdesi v knihovně.S tou neschopnou inženýrkou - to je záležitost školy. Taková osoba by neměla opustit první, maximálně druhý ročník.Dnes dokáže (některé) VŠ dokončit kdekdo, je to dáno i nesmyslnou vládní politikou "čím více, tím lépe"...VŠ nemusí znamenat automaticky obrovské částky na výplatní pásce, to jistě ne. Nicméně je smutné, že v Praze bere začínající lékař méně než čerstvě zaměstnaný tramvaják.Bohužel s těmi kastami máte částečně pravdu. Jenže Vámi propagované školné tomu vůbec nepomůže.Myslím, že školné je možné použít maximálně na přeplněných humanitních oborech, ale na techniku se to nehodí. Tu už tak nechce moc lidí dělat, i když vytváří mnohem větší hodnoty...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 29. 9. 2008 11:06
reakce na Kratochvíl | 29. 9. 2008 08:26

Smutné,že ten tramvaják má víc?Na tom není vůbec nic smutného.To je prostě fakt.Doktor má šanci dostat se na vysoké příjmy,pokud bude tvrdě pracovat.Povolání tramvajáka má mnohem menší potenciál.Aby i toto povolání někdo vykonával,tak je třeba ho lépe zaplatit na začátku.Mimochodem takový popelář má možná ještě lepší peníze.Ta diplomka je spíše taková z nouze ctnost.Určitě Vám to pomůže,ale dopad bude zanedbatelný ve srovnání se skutečnou praxí.Ta inenýrka byla exemplární případ českého školství,které zabíjí soběstačnost a kreativitu,a klade důraz na memorování nepodstatných pojmů.Školné kasty nezmění.Jen povede ke zlepšení kvality vzdělání.Je ovšem nutné,aby škola byla soukromou institucí.Teprve pak by mohlo dojít k měřitelnému kontrolingu ze strany zájemců.Škola pokud chce zaujmout,tak musí zveřejnit,kolik absolventů se uplatnilo v jednotlivých oborech a prestižních místech.Podívejte se na Harvard nebo Yale.Tyto školy se chlubí tím,že vychovali tolik a tolik prezidentů.Technologický Stanford se chlubí Larry Pagem,Sergeyem Brynem nebo Michalem Dellem.Za takovou školu si každý rád zaplatí.A pokud je chudý student nadaný(a škola se jím bude moci chlubit až dostuduje),tak mu škola ráda poskytne stipendium.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Kratochvíl | 2. 10. 2008 17:01
reakce na Ondra Záruba | 29. 9. 2008 11:06

Smutné ano. Je tu jeden velmi důležitý aspekt - rodina. Když považujeme za zdravotně "rozumné" mít dítě do 30 let. Pak tramvaják, což bude dejme tomu člověk s maturitou, nastoupí v 18-19 letech a má přes deset let, aby připravil nějaké zázemí. Onen lékař dokončí fakultu šest let po něm (a kdo se vyzná v oboru, tak ví, že školou to pro lékaře zdaleka nekončí) a má tedy čtyři roky s tím, že jeho nástupní plat může být dvoutřetinový, ale í poloviční. Co je na tom, že za dvacet let může mít soukromou praxi, Landrover a bungalov ve Španělsku ? Z hlediska státu je žádoucí velký počet potomků vzdělaných lídí. Povedou svoje děti ke vzdělání, budou pro ně dobrým vzorem.Školné, respektive jeho splácení bude další rána mladým lidem.Memorování ? Není tomu tak všude, na mém oboru rozhodně ne.Zlepšení kvality ? Čím ?Propagace absolventů ?Problém je, že v ČR si lidé příliš vzdělaných lidí neváží. Každý tu zná Jágra, Čecha, Baroše, ale rekněte puberťákovi o Antonínu Holém a jen vykulí oči. Úspěšné (a užitečné) české vědce, právníky či obchodníky málokdo zná (snad jen ty s kriminální minulostí). Navíc ČR je malá, většina VŠ je v podstatě monopolní, takže není moc z čeho vybírat...Každý rád zaplatí ? Neřekl bych, spíše za ní zaplatí ten, kdo na to má (ale to už jsme zase u těch kast).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 3. 10. 2008 08:58
reakce na Jiří Kratochvíl | 2. 10. 2008 17:01

5)Propagace absolventů?Já tomu říkám spíše měřitelné výsledky přínosu vzdělání studentům.Je náhoda,že 8 z 10 největších softwarových společností světa bylo založeno študáky ze Stanfordu?To sotva.6)Vzdělaných lidí si nikdo neváží?Takhle jednoduché to není.Chudina vždy bude obdivovat chudé chlapce,kteří se stali bohatými.Pro ně je to symbol naděje,že i bez té vysoké školy mohou dosáhnout na ty auta,ženy a miliony.Naopak ten,kdo tohle všechno má,si lidí jako je pan Holý váží,jelikož si uvědomuje,že peníze ho před rakovinou nezachrání.Lék tohoto pána ano.7)Monopolní postavení velkých univerzit v ČR vyplývá z modelu,který u nás je.Věřte tomu,že v momentě,kdy bude školné i na VŠE,UK nebo ČVUT,tak si spousta studentů položí otázku,zda jim tato škola poskytne opravdu to co chtějí za jejich peníze.8)Kdo na to má?Nebo ten,kdo těží z toho,že předchozí generace jeho rodu obětovaly část své tehdejší spotřeby ve prospěch investice do vzdělání svého dítěte?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 3. 10. 2008 08:45
reakce na Jiří Kratochvíl | 2. 10. 2008 17:01

Myslím,že Vás míjí jeden axiom kolego:spotřeba versus investice1)Investice je odepřením si spotřeby dnes s cílem zvýšit svůj budoucí důchod.To,že jsem si vybral lékařskou fakultu místo pozice tramvajáka je jasná paralela.Mohl jsem jít pracovat mladý za solidní peníze a mít rodinu,ovšem s vidinou,že se má životní úroveň na minimálně 40 let zasekne a posléze se ještě zhorší.Nebo půjdu dělat toho lékařského poskoka nyní a za 20 let se tomu zasměju a svým dětem vysvětlím,že nic v životě není zadarmo.2)Z hlediska státu je žádoucím,aby jeho obyvatelé tvořili co největší HDP a měli co největší příjmy,aby z nich pak platili daně.Pro to je třeba nalét jistou rovnováhu mezi vzdělanými lidmi a nevzdělanými.Tak to bylo již od starověku.Pokud překročí počet vzdělaných lidí určitou mez,tak se nemá ekonomika kam posunout a může jí to dokonce uškodit.To ovšem není případ ČR.My máme ještě hodně velké rezervy.3)Memorování ok.Jde o to,aby pouze tato dovednost nestačila na VŠ titul.Dnes si každý druhý s VŠ myslí,že snědl Šalamounovo hovno(promiňte ten výraz).VŠ je třeba brát jako užitečnou avšak zároveň velmi drahou pomůcku.Nástroj pro přežití.Něco jako zubařské křeslo bych řekl.4)Zlepšení kvality dosáhnete privatizací škol.Jednoznačně dojde k tomu,že zodpovědnost začne býti brána vážně.Učitelé se budou zodpovídat majitelům.Majitelé pak rodičům dětí(ty to platí obvykle).Bude zde jasný tlak na to,aby škola studentovi dala za jeho peníze(respektive rodičů) co nejvíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 11. 2. 2009 15:02
reakce na Ondra Záruba | 3. 10. 2008 08:45

Nedá mi to nereagovat i po tak dlouhé době. Privatizace vysokých škol? To myslíte vážně? Podívejte se na soukromé vysoké školy. Jejich jediným cílem je zisk, to znamená co nejvíce studentů a absolventů. Jediné co studenti musí, je platit školné. Kvalita výuky je v podstatě nulová. Navíc VŠ má i společenskou a vědeckou úlohu, nejen vzdělávací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Indrik myneur | 26. 9. 2008 15:03
reakce na Ondra Záruba | 25. 9. 2008 20:12

Jaké má zpoplatněné vzdělání výhody? Jsou vůbec nějaké?Co studenti medicíny, kde jsou nástupní platy naprosto mizerné? Co různé neziskové organizace (třeba PINF), kde platy také nejsou velké, pro lidi je práce posláním, a pro práci se např. hodí vystudovat sociální vědy.Co např. studenti sochařství a malířství jako mrtvých řemesel, kde je značně nejisté, jak bude absolvent vydělávat - máme tyto obory nechat umřít úplně? Budeme pak místo na sochu v parku radši koukat na svou výplatní pásku?Vzdělání nelze přepočítávat na peníze. Pro každého není život honba za penězi. Vzdělání otevírá obzory - to je jeho hlavní cíl.Práva atd. ať jsou klidně zpoplatněna (což ve výsledku ještě prodraží i tak drahé služby), ale byla by chyba školné zavádět plošně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kratochvíl | 25. 9. 2008 10:07

Nedá mi to abych se nevyjádřil k předchozím diskutujícím. Jsem právě v pátém ročníku technické vysoké školy, takže mám všechny problémy takříkajíc z první ruky.Co do finančního zajištění studentů:Stipendia - kapka v moři, sice rozpočet vylepší, ale nespasí vás. Navíc jste závislí na dobré náladě zkoušejícího.Práce při studiu - mám školu čtyři dny v týdnu, jednou končím v 19:00, dvakrát v 18:00 a jednou v 17:00. Do toho není započítaná příprava, práce v laboratoři a na různých projektech. Z toho je jasné, že jakákoliv stabilní práce není příliš možná. Jsou tací, kteří to stíhají. Zejména studenti v oblasti IT jsou schopní snadno si najít práci na VPP. Nicméně za svých podmínek to nepovažuji za možné.Nástupní platy - jak jsem zniňoval, jsem na technické vysoké škole. Jsem přesně ta pracovní síla, které má být akutní nedostatek v průmyslu a skutečně nabídek práce najdu hned několik i na absolventské místo. Kolik si myslíte, že je nástupní plat čerstvého inženýra ? Pánové 17 - 20 000 hrubého. A to i v Praze. Za to můžu sotva bydlet, dítě m§žeme mít s partnerkou až někdy po třicítce a abych ještě splácel nějakou studentskou půjčku ? Ne všichnbi jsou právníci a ekonomové, aby chodili do školy dvakrát týdně a nastupovali za 30 000...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kratochvíl | 25. 9. 2008 10:43
reakce na Kratochvíl | 25. 9. 2008 10:07

Omlouvám se za chyby ve svém písemném projevu. Psal jsem ten komentář narychlo o přestávce během přednášky. Myšlenka je ale doufám patrná. Vysoká škola je finančně velmi náročná i bez stipendia a půjček...Velký počet absolventů má zredukovat náročnost škol ne další "poplatky" .Náročné vzdělání by totiž zaručilo vysokou kvalitu vzdělání i tomu odpovídající platové ohodnocení (aniž by člověk musel odjíždět do zahraničí).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra Záruba | 25. 9. 2008 13:05
reakce na Kratochvíl | 25. 9. 2008 10:43

Mě nedá nereagovat na Váš příspěvek.1)Mohl jste jít dělat toho právníka či ekonoma také,pokud je pro Vás nejpodstatnější finanční ohodnocení vaší práce.2)Pracovat při škole.Uznávám,že někde to jde jednodušeji,jinde hůř.Jako příklad toho,že to jde, si dovolím uvést mého bratrance.Studuje FEL na ČVUT a prakticky po celou dobu sveho studia pracuje v Praze,dojíždí z Kladna ,musí se doma na Kladně starat sám o svého o 15 let mladšího bratra.První pracovní štace u Motoroly,teď u Ufona dokonce na plný úvazek.Ono je to také o tom,jestli člověk opravdu chce pracovat či jen jestli si hledá berličky pro svou lenost.3)To,že bude náročné vzdělání, Vám lepší platové ohodnocení nepřinese.Akorát se to trochu proseje.Náročné se nerovná kvalitní.A mnohdy to kvalitní není zrovna nejtěžší.Jde o to dostat kvalitní lidi do škol.A ti chlapíci,kteří si odskočí od svých lukrativních povolání do školy,nebývají zamindrákovaní kantoři s platem 20 tis.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kratochvíl | 27. 9. 2008 16:16
reakce na Ondra Záruba | 25. 9. 2008 13:05

1. Ano, to jistě mohl, ale nechci. Baví mě obor, který studuji a celý život toužím dělat něco užitečného. Finanční ohodnocení je velmi podstatné. Ono pokud chcete mít potomky, tak nad tímto aspektem musíte uvažovat. Vysokoškolák nemá samozřejmě automaticky znamenat milionář, ale by neměl mít existenční problémy...2. Budu reagovat jednoduchým příkladem. Dejme tomu, že nastane nemilá situace, že budete muset Vy, či některý z Vašich příbuzných na operaci. Budete klidnější když ji bude provádět lékař, který volné chvíle studia věnoval čtení lék. časopisů a spánkem ? Nebo Vám radši bude vyhovovat jiný, který se učil na zkoušku pár hodin předem, protože v noci musel doplňovat zboží v supermarketu, aby měl na kolej ? Ten samý případ může nastat u stavaře, operátora v jad. elektrárně atd... Student má studovat, případně dělat v oboru a ne přemýšlet, jestli má na večeři...3. Ano, dostat kvalitní lidi do škol. Ne bohaté, ale kvalitní. Nabídnout jim dostatečné možnosti realizace. Připravit je na práci odborníka.Současná realita na VŠ je snižování nároků na studenty, aby nějací vůbec byli. Já jsem psal jednu zkouškovou písemku na limit 50 ze 100. Dva roky po mě se psala (ta samá) na 30 ze 100. Tohle jsem myslel tou náročností. Pokud populace nehloupne, tak jak je možné, že jsou tyto úpravy třeba ???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Indrik myneur | 25. 9. 2008 15:21
reakce na Ondra Záruba | 25. 9. 2008 13:05

3)"nároky" na vzdělání je základ.Studoval jsem ČVUT SW Ing. a druhak Grafický design na FaVU a musim říct, že první rok společné diskuse, studia, tvorby i "hraní" v Ateliéru Graického designu mi dal více, než první tři roky drezůry na ČVUT s rigidními osnovami zahrnující věci, které ani nechci a nepotřebuju vědět a na škole zůstávají jenom jako záminky, pro udržení vlivu kateder, které už dávno nemaj význam, co dříve. ČVUT jsem sice dodělal, ale znovu bych tam už nešel.Důvodem je hlavně neuvěřitelná masovost tohoto ústavu. Přes přijímačky projde 90% lidí (V AGD se do ateliéru bere 1-4 lidi za rok), student je tam jen póvl, ve kterém je třeba co nejefektivněji oddělit zrno od plev. Bohužel tenhle přístup často nevydrží právě mnoho zrn, která jdou dělat něco smysluplnějšího (kdo ví jak na to, tak tu školu vlastně nepotřebuje. Jenomže málokdo ví v 18 letech, jak na to).Vejška má být hlavně od toho, aby poskytla nutné základní znalosti z oboru, vytvářela prostředí pro rozvoj, sdružovala lidi s podobným zaměřením, předkládala problémy k řešení a učila, jak řešení nalézat. Takových škol je u nás sakra málo.Pěkný koncept funguje např. na Gerrit Rietveltově akademii v Amsterdamu - velmi náročné přijímačky, ale kdo se nedostane, má právo zaplatit si nultý ročník, který slouží jako přípravka a spousta lidí si tam uvědomi, že to ani dělat nechce. Ostatní se dozví, jak na to, a od prváku mohou začít naplno. Tím je řešeno odstranění zevlů a částečně financování a právo na vzdělání
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Indrik myneur | 25. 9. 2008 17:48
reakce na Indrik myneur | 25. 9. 2008 15:21

Tím jsem chtěl říct, že souhlasím, že kvalita vzdělání dosažitelná snížením jeho masovosti, může být zvýšena vyššími nároky místo poplatků a že tento model považuji za vhodnější, a např. to řešení s nultým ročníkem mi přijde blízké k ideálu.Pokud znáte někdo nějaký jiný model, který by něco vyřešil, sem s nim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Indrik myneur | 25. 9. 2008 14:47
reakce na Ondra Záruba | 25. 9. 2008 13:05

1) co by se stalo, kdyby všichni dělali právniky?2) tady si taky myslím, že pracovat lze jednoduše (nemusí to být zrovna v oboru), stačí se kouknout kolem. Pokud škola předepisuje přesnou docházku, tak lze dělat různé "sezónní" činnosti, které jsou přesně pro brigádníky - např. překlad z angličtiny do češtiny zvládne dnes snad už každý student, co vylezl střední a lze si s tim slušně vydělat, když člověk nepřemýšlí, že to neni to, co by chtěl v životě dělat. A takových činností je spousta.3)o tom napíšu samostaně
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novotňák | 10. 9. 2008 01:51

Pro Martina Vlnase: Přiměřené školné bude mít ten efekt, že se sníží počet studentů, kteří půjdou na vysokou školu jen tak „na zkoušku“, to také částečně přispěje spolu s penězi ze školného k lepší finanční situaci škol a o to přece jde. Na 100 % se nevyřeší nikdy nic, každý systém je „nenasytný“.Pro Jaroslava Klumplera:Opravdu nevím, jak to chodí v Londýně, ale pokud školné bude přiměřené (bude platit jen část nákladů svého studia), bude si absolvent svých znalostí více vážit a bude cennější i pro firmy. Problémy to může způsobit v oborech humanitních, které nejsou takovým ekonomickým přínosem pro společnost, a kde platy vzdělání neodpovídají. Nic méně pořád vysokoškolský student s dluhem bude mít lepší plat jako student středoškolský, po čase dluh tak jako tak splatí a bude mít lepší životní úroveň. Dle mého názoru je to fér.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Novotňák | 8. 9. 2008 21:29

Stejně tak jsem pro zavedení školného, nicméně student by měl mít garantováno, že v případě potřeby dostane na studium půjčku s rozumným úrokem, kterou začne splácet až po tom, co dostuduje. Jednak to bude fér vůči lidem, kteří na VŠ nejdou a tudíž přijdou o defakto státem placené roky studia. Zadruhé: si studenti budou studia více vážit a zatřetí: vyřeší se problém s financoávním vysokých škol, který je tak jako tak nutné vyřešit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Klumpler | 9. 9. 2008 15:35
reakce na Petr Novotňák | 8. 9. 2008 21:29

Skoncit skolu s dluhem neni zrovna idealni. Vezmeme si priklad z UK, kde je skolne naprosto bezne a neni vyjimkou, ze student skonci skolu s 30k liber dluhu. Pri prumernem nastupnim platu absolventa v Londyne kolem 25k hrubeho rocne, nema vubec sanci tento dluh v nejakem rozumnem case splatit. A co kdyz si chce zalozit rodinu, koupit bydleni, setrit na duchod a k tomu nedej boze musi podporovat rodice? Navic zacina byt evidentni rozevirani nuzek mezi vysi studentskeho dluhu a platem, coz je zpusobeno tim, ze skoly chrli prilis mnoho absolventu. Nebudeme svedky neceho podobneho za par let i u nas?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 10. 9. 2008 01:03
reakce na Jaroslav Klumpler | 9. 9. 2008 15:35

No prozatim to tam tak funguje i v US "bez problemu". navic neco nasetri i rodice, jsou stipendia. souhlasim s tim, ze skoly chrli spoustu vysokoskolaku. nechapu tu honbu "mit co nejvice vysokoskolaku". skolne by predevsim melo byt motivacnim prvkem pro studenty, flakacu tam je fakt hodne. jako ciste financovani skol to moc nepomuze
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 9. 9. 2008 11:43
reakce na Petr Novotňák | 8. 9. 2008 21:29

Souhlasím se vším mimo třetího bodu. Zavedení školného (pokud nebude enormně vysoké, což v ČR dalších 25 let rozhodně nebude) problém financování vysokých škol nevyřeší. Příjmy školám jistě pomohou, ale pokud se naplno nerozjede "clusterová&quo t;spolupráce (viz. USA, Japonsko, Korea) soukromého, státního a vzdělávacího sektoru, finanční situace škol se nevyřeší...Školné vidím především jako motivační faktor studentů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Střelec | 10. 9. 2008 20:47
reakce na Martin Vlnas | 9. 9. 2008 11:43

Pod toto bych se podepsal. Úzká spolupráce našich vysokých škol se soukromou sférou, která by přitahovala investice, je u nás opravdu velmi ojedinělá. Podle mého to hodně souvisí i se zde diskutovaným problémem splácení půjčky na školné po studiu: vzdělávací programy našich vysokých škol nejsou dost dobře přizpůsobeny potřebám trhu práce, jejich zaměření je často vzdálené praktickým požadavkům potenciálních zaměstnavatelů.Z toho důvodu je absolutorium vysoké školy u nás ne úplně jistou zárukou nadstandardně placeného místa.Pro zájemce o VŠ může být velmi riskantní brát si půjčku na studium, když má velmi malou jistotu, jak ji bude moci splácet. Čili bez celkového inovativního rozvoje vysokých škol směrem k potřebám trhu je podle mne každé řešení málo účinné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Pieter | 8. 9. 2008 08:02

no tenhle navrh mi taky neprijde vhodny. ja jsem jednoznacne pro zavedeni skolneho. uz proto, ze na skolach je fakt hodne lepmlu a lidi co se jen flaka. a skolne by urcite skolam pomohlo a hlavne by to studentni zacali brat vazne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Nox | 8. 9. 2008 16:45
reakce na Tomas Pieter | 8. 9. 2008 08:02

A jste si jist, ze skolne ty lemply odradi? Ja jsme sice uz nejaky patek ze skoly, ale znamych tam par porad mam. A studuje tam i takova socialni vrstva, ktera studuje protoze na to ma, resp. jejich rodice. Ty zadnym skolnym neodradite, ti tam budou klidne studovat do 50 let, nebot na to maji a mohou si to dovolit. Naopak jak asi skonci lide, co jiz dnes maji problemy studia zaplatit - i dnesni naklady na zivot studenta nejsou nulove a ne kazdy je takovy genius, aby se pritom stihal i uzivit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!