Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Měl Fed na vybranou?

František Mašek
František Mašek
11. 9. 2008

Destabilizovat západní společnost díky teroristickému útoku na USA z 11. září se sice nepodařilo, jeho vliv na světovou ekonomiku a trhy ale nelze bagatelizovat.

Měl Fed na vybranou?

Smutné výročí 11. září 2001přineslo mnoho spekulací, včetně řady spikleneckých teorií. Některé hovoří o tom, že USA ve skutečnosti nečelily útoku teroristů - šlo prý o promyšlený plán americké administrativy, jak se pod pláštíkem boje proti terorismu dostat do Afghánistánu a Iráku a zpřísnit kontrolu nad životem vlastních obyvatel.

Před blížícími se prezidentskými volbami v USA mohou být podobné teorie docela populární. Ponechme ale tyto spekulace jiným a vraťme se k důsledkům oněch zářijových dnů pro americkou, potažmo globální ekonomiku a finanční či jiné trhy.

Zpětný pohled ukazuje, že pokud měl být, jak naznačila slova Usámy bin Ládina či jeho stoupenců, paralyzován západní způsob života, cíle dosaženo nebylo. Přesto v něm zanechalo 11. září hlubokou a nesmazatelnou stopu.

Zdaleka nejde jen o zpřísnění války s terorismem, boje proti praní špinavých peněz či řadu zásahů do lidských práv občanů mnoha zemí. A dopad těchto událostí na jednotlivá odvětví světové ekonomiky či firmy.

Zmíněné zářijové události přispěly ve svých důsledcích k prohloubení mnoha tehdejších problémů. Včetně vzniku hypotéční či finanční krize.

Vždy je možné hovořit o řadě kdyby. První z nich se týká načasování zmíněného útoku. Kdyby k němu nedošlo v době, kdy akciové trhy zhruba rok a půl klesaly a v USA panovaly (možná i díky teorii, že ztráty akciových trhů často předjímají pokles hospodářství) obavy z recese, reagoval by americký Fed a další centrální banky na nejistotu, kterou přineslo 11. září 2001, jinak?

V daném případě se raději rozhodli snížit základní úrokové sazby. Fed až na 1,75 %. V roce 2003 dokonce klesly na pouhé procento.

Nešlo zvýšit úroky dřív?

Lze také spekulovat o tom, do jaké míry události z 11. září 2001 prodloužily tehdejší agónii amerického akciového trhu. Podstatné přitom je, že souběh dvou zmíněných faktorů, tedy velmi nízkých základních úroků a špatné výkonnosti akcií, od nichž se řada investorů logicky odvrátila, zvedly zájem o nemovitosti.

Úroky u hypotéčních úvěrů v USA extrémně nízké a dostupné i těm, kdo by na ně za normálních okolností rozhodně neměli. Řada investorů tak našla v realitách náhradu za akcie, jimž se příliš nedařilo.

Znovu se můžeme ptát, co by se stalo, kdyby... Kdyby je ale slůvko, které historie nezná. Z dnešního a poněkud zjednodušeného pohledu se můžeme ptát, proč držel Fed tak dlouho nízké úrokové sazby. A to i s ohledem na velmi solidní tempo růstu americké ekonomiky - v  roce 2001 sice stoupla jen o 0,8 %, v dalších letech ovšem o 1,6 až 3,4 %.

Jedna z odpovědí může znít, že pro americkou centrální banku zřejmě představoval velký strašák vývoj akcií, které začaly plynuleji růst prakticky až po třech letech, v době války USA s Irákem. Nebo spočívá základní příčina v něčem jiném?

11. září jako katalyzátor nevyhnutelného?

Rostoucí výdaje na boj s terorismem, peníze vynaložené v Afghánistánu a zejména na válku v Iráku se přitom negativně odrazily ve stavu amerických financí a přispěly k oslabování amerického dolaru.

Růst jakékoliv ekonomiky ovšem není možné donekonečna „sponzorovat“ nízkými úrokovými sazbami. Když je pak Fed výrazněji zvýšil, došlo na varování některých expertů, kteří poukazovali na hrozbu vážné nemovitostní, případně i finanční krize.

Je samozřejmě možné spekulovat o tom, nakolik by se i bez 11. září ubíral vývoj americké a globální ekonomiky, respektive finančních i dalších trhů podobnou cestou, nebo zda by měl přece jen poněkud jiné kontury. A nepůsobily v tomto směru zářijové události jen jako jakýsi katalyzátor?

V jednom směru si nelze než přát, aby se trhy inspirovaly děním po 11. září 2001. Navzdory původním obavám tehdy akcie během několika týdnů vymazaly původní hluboké ztráty. To je ovšem scénář, kterému zatím nikdo - kromě menšiny skalních optimistů - příliš nevěří.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
František Mašek

František Mašek

Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise Burza, na různých postech, naposledy jako šéfredaktor.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo