Plán americké vlády žije

Navzdory katastrofickým zprávám části médií záchranný plán americké vlády pro finanční sektor dál žije. Zítra by o něm měl jednat Senát a ve čtvrtek Sněmovna reprezentantů, která jej včera nečekaně odmítla.

Akciové trhy zůstávají nervózní. Po zhruba pětiprocentním pondělním poklesu evropských akcií ztratily americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ kolem devíti procent. Dnešní ztráty evropských akciových indexů jsou zatím výrazně nižší – do jednoho procenta.

Také ztráta indexu PX postupně klesala a momentálně je dokonce v plusu. Konec světa, jak lze v podání některých médií chápat šok z toho, že americká Sněmovna reprezentantů navzdory očekávání neschválila záchranný plán americké vlády pro finanční sektor ve výši 700 mld. dolarů, tedy nenastal.

Podle dohodnutého plánu měla vláda v první fázi vynaložit na odkup hypotéčních úvěrů a na ně navázaných cenných papírů a dalších špatných aktiv 250 mld. dolarů. O vydání dalších 100 mld. dolarů by měl rozhodnout prezident, vynaložení zbývajících 350 mld. dolarů pak posoudit Kongres.

Známý investor Marc Faber, který loni správně předpověděl výrazný pád akcií i dalších trhů, tvrdí, že je tento plán nedostatečný. K dispozici jsou i jiná řešení – například přímé investice plánované americké „konsolidační agentury“, která by špatná aktiva spravovala, do firem třeba ve formě preferenčních akcií, což znamená přímé navýšení kapitálu, jak uvádí článek Vlada Eldera Paulsonův plán: Kde je chyba.

Citius, altius, fortius?

Elder není sám, kdo poukazuje na některé slabé stránky „záchranné operace“ amerického ministra financí. Plán měl nicméně přinést dvě poselství – jistě nikoliv jen kvůli volbám – že se vláda touto důležitou záležitostí vážně zabývá a snaží se reagovat na vzniklou situaci poměrně rychle.

Lze spekulovat o tom, nakolik ovlivnily schvalování, přesněji řečeno neschválení plánu americké vlády blížící se prezidentské volby. Byli to přitom nakonec Bushovi Republikáni, jejichž hlasy přispěly k jeho zamítnutí. Část z nich patrně v reakci na obviňující vystoupení předsedkyně sněmovny demokratky Nancy Pelosiové, jiní pak z principu kvůli porušování principů svobodného trhu.

Bylo by zajímavé zjistit, kolik z Američanů, kteří protestují proti státní pomoci „zlým finančním institucím“ (ne, že by některé neměly na současných finančních problémech část viny), se při získání levné hypotéky zamyslelo nad tím, proč je tak levná a hlavně, jak ji budeou splácet, až půjdou úroky nahoru. Podstatnější ale je, co bude s plánem, jak pomoci finančnímu trhu, dál.

Víra v Senát

Podle agentury Bloomberg se jím bude Senát zabývat nejdříve ve středu. Sněmovna reprezentantů by pak mohla, jak píše ČTK s odvoláním na agenturu Reuters, o plánu znovu jednat ve čtvrtek.

Bloomberg uvádí, že je třeba chystané právní normy spojené se záchranným plánem třeba trochu vyladit, aby přesvědčily váhavé Republikány, že jej mají podpořit. Je tu ale riziko, aby tyto úpravy nezašly příliš daleko a neodradily tak od delikátního kompromisu mezi vůdci Kongresu, sjednaného americkým ministerstvem financí, a Demokraty.

Senátoři tvrdí, že není jiná šance než oživení navrhovaných opatření, která by měla obnovit důvěru v americký bankovní systém, jak uvedl rovněž Bloomberg. Schválí tedy Senát a posléze znovu Sněmovna reprezentantů navrhovaný plán?

Víra investorů, že by mohl být skutečně schválen, přispěla k tomu, že akciové trhy začaly postupně umazávat své ztráty a aktuálně činí necelé procento. Index PX pak dokonce trochu přidává. Přispěly k tomu i informace, že americké futures indikují i růst tamějších akciových trhů. V těžkých dobách, jako jsou tyto, ovšem jiné akciové trhy zpravidla kopírují ty americké. Udrží si dnes v očekávání lepších věcí příštích dosavadní výsledky, nebo si dokonce polepší?

Klidná Evropa?

Včerejšek přinesl řadu negativních zpráv, jež naznačují, že se finanční krize přenesla i do Evropy, což vyústilo v přibližně pětiprocentní pondělní ztráty většiny evropských akciových indexů.

Částečné či plné znárodnění finančních institucí Fortis, britské Bradford & Binglez, islandské Glitnir, stejně jako rozsáhlé garance německé vlády za banku Hypo Real alespoň částečně přispěly k uklidnění situace, i když se spekuluje o možných problémech dalších evropských finančních institucí.

ČR by se podle šéfa České bankovní asociace Jiřího Kunerta, ale i dalších expertů finanční krize příliš dotknout neměla. Je však třeba počítat s jejími dopady na růst české ekonomiky a na   zdražení peněz mezibankovním trhu. Hlavní příčinou je stále relativní izolace od dění na mezinárodních trzích a konzervativní přístup českých, přesněji řečeno quasičeských finančních subjektů.

Těžký život investorů

Jakákoliv rada, jak za těchto okolností investovat, je zejména pro krátkodobé investory velmi obtížná. Snad s výjimkou klasického doporučení: na krátkou dobu – míněno na dobu do několika měsíců – neriskujte.

Dlouhodoběji lze samozřejmě najít řadu zajímavých tipů. Od těch v praxi obtížněji realizovatelných, jakou může být koupě zajímavé nemovitosti na Floridě třeba i za milion korun, přes reálnější, k nimž mohou patřit i české či jiné akcie.

Pohled na ztráty akciových titulů – index PX ztratil za rok téměř 35 % – ukazuje, že zajímavých příležitostí je více než dost. V hektické době je obtížné cokoliv doporučovat. Zajímavé mohou nicméně dál být akcie ČEZ a Telefóniky 02.

V prvém případě díky možnému příznivému dopadu dalších fúzí, zdražování elektrické energie, ale také dalšímu kolu zpětných odkupů, které mohou někdy od konce letošního nebo začátkem příštího roku cenu titulu stabilizovat. Rub podobné investice představuje ale kolísání či pokles cen ropy, které mohou cenu titulu ovlivnit, a také fakt, že stát dosud neukončil prodej části svého podílu v této firmě, což na ni může mít negativní vliv. Akcie Telefóniky 02 je zase dál řazena mezi zajímavé dividendové tituly.

Rizikověji zaměření investoři mohou samozřejmě vsadit na postupný růst cen akcií nemovitostních společností. Zajímavou příležitost samozřejmě představují banky, například ty, které přejímají konkurenty nebo o to usilují, jako je třeba britská HSBC. Příklad banky Wachovia, o níž se spekulovalo v souvislosti s pomocí investiční bance Morgan Stanley a nakonec ji koupila Citigroup, ovšem ukazuje, jak jsou podobné investice rizikové.

Řada akcií je nyní podle řady ukazatelů levná. Investoři se ale dál obávají, zda již bylo o špatných úvěrech řečeno vše. Snad v tomto směru nepřinesou blížící se výsledky za třetí čtvrtletí další nepříjemná překvapení. Spekulovat o obratu na akciových trzích se zdá momentálně předčasné. Naděje ale, jak ví zajisté nejeden investor z vlastních zkušeností, umírá poslední.

Foto: Profimedia.cz