Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zastaví centrální banky propad?

| 9. 10. 2008

Strach z recese přiměl americký Fed, Evropskou centrální banku, Bank of England, Švýcarskou národní banku, švédskou Riksbank a Bank of Canada ke koordinované akci, při níž snížily základní úrokové sazby o půl procenta. Dolů se sazbami, a to o 0,28 %, šla solidárně také Čínská národní banka.

Zastaví centrální banky propad?

Evropské akciové trhy, které výrazně ztrácely, nejprve vymazaly velkou část předchozích ztrát, pak však kvůli zářijovému poklesu maloobchodních prodejů v USA znovu zamířily výrazně dolů.

„Nedávné prohlubování finanční krize zvýšilo rizika pro ekonomický růst“, cituje agentura ČTK z prohlášení, jímž americká centrální banka Fed zdůvodnila tento krok.

Její obavy potvrzují statistické údaje z Evropy. Podle Eurostatu totiž ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí poklesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta. Evropská centrální banka, která snížila základní úrokové sazby na 3,75 %, tento krok zdůvodnila tím, že nepříznivý ekonomický vývoj snížil rizika pro cenovou stabilitu a umožnil proto srazit úroky.

Koordinovaná akce centrálních bank, o níž se spekulovalo, dala najevo, že jsou ochotny významně podpořit ekonomiky ohrožované finanční krizí a je.v intencích výzvy Mezinárodního měnového fondu. Ten ve své pololetní zprávě o globální finanční stabilitě uvedl, že si světový finanční systém vyžádá rázná a mezinárodně propojená politická opatření.

Dojde i na ČNB?

Negativní reakce trhů na pokles maloobchodních prodejů v USA naznačuje, že stávající snížení úrokových sazeb či dosud přijatá opatření nemusí k uklidnění situace stačit. Nepůjdou tedy v řadě zemí ve snaze ještě více podpořit hospodářský růst, úroky ještě níže?

Ceny ropy i dalších komodit kvůli obavám z recese klesly, podle centrálních bankéřů již není inflace takový strašák jako dosud a je možné nižšími sazbami pomoci ekonomice. Z reakce mluvčího ČNB Pavla Zúbka lze dedukovat – že vzhledem k obavám z opětného posilování koruny může snížit čtrnáctidenní reposazbu také ČNB.

O půl procenta?

Podobné kroky jako snížení úroků se v ekonomice projeví se zpožděním. Jde ovšem o důležitý signál investorům, že jsou banky ochotny více než dosud podpořit hospodářský růst.

Na to, zda hodnotí trhy tento krok skutečně tak negativně, jak to momentálně vypadá, si musíme počkat. Lakmusovým papírkem bude tradičně vývoj amerických akcií a celkové dění na tamějším trhu.

Dosud přijatá opatření, zejména nedávno schválený záchranný plán americké vlády na pomoc finančnímu sektoru, který má stát až 700 miliard dolarů, ale také včera oznámené vyčlenění peněz do subjektu, který má za peníze centrální banky vykupovat komerční papíry, jež řada firem využívá ke krátkodobému zdroji financování, zatím příliš nezabraly.Zájem o tyto cenné papíry není totiž podle ČTK kvůli zvýšené averzi k riziku nijak velký.

Banky v obavách z dalších špatných úvěrů příliš nechtějí poskytovat další úvěry. Finanční krize tak může postihnout i společnosti, které jsou zdravé. Významnou roli pro vývoj akciových i dalších trhů budou hrát firemní výsledky za třetí čtvrtletí. Naznačí, že již byli konečně ti největší kostlivci v bilancích bank či dalších společností odhaleni, nebo přinesou další nepříjemná překvapení, která bude třeba nějak řešit?

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

Jan Dvořák | 10. 10. 2008 22:29

Výsledek aukce CDS na LEH:http://www.bloomberg.com/a pps/news?pid=20601087& ;sid=aLkOZnNcDmSQ&ref er=worldwide
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 13. 10. 2008 10:15
reakce na Jan Dvořák | 10. 10. 2008 22:29

Bohuzel jeste nejsou "net" vysledky (alespon jsem je nikde nevidel, odhad je soucasne kolem 4-6 miliard). Ty jsou zajimavejsi nez cena, protoze pred aukci LEH obligace obchodovali na cca 0.13, takze 0.975 neni az tak velky rozdil (vsechno bylo kolateralizovano, takze zbyva vyplatit "jen" dalsi 3%, ne celych 90).DTCC tvrdi ze by to melo byt celkem v pohode - uvidime, neb problem je ze pripad padu jednoho (i celkem maleho) domina muze zpusobit retezove neprijemnosti.Ale jinak zatim so far, so good.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 9. 10. 2008 17:32

Problémy s hypotékami jsou z většiny vyřešené. Vlády nyní "pumpují" nové peníze, snižují sazby, zaručují se za vklady a poskytují úvěry či znárodňují, aby daná banka nepadla úplně. Důvěra však nepřichází a vypadá to, že ještě hodně dlouho nepřijde. Napadá mě tak jedna jednoduchá otázka. Není to všechno záměr?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Molik | 9. 10. 2008 18:03
reakce na Arsen Lazarevič | 9. 10. 2008 17:32

Dobry den,nevim co vas vede k optimismu diky kteremu povazujete problemy s hypotekami za vyresene. Souhlasim, ze likvidita bank je ted nejakutnejsi problem, ale pokud se prehoupneme do recese a vzroste nezamestnanost jeste si tech upadku a propadnuti nemovitosti uzijeme az hanba. Doporucuji vasi pozornosti clanek: http://online.wsj.com/article/SB122341352084512611.html z kvalitniho Wall Street Journal. Pokud uvadi pravdiva cisla a v USA je opravdu 16% majitelu domu v negative equity, cekaji nas jeste horke chvilky (i v Evrope)K duvodu nepujcovani bank mezi sebou: jelikoz vsechny banky hromadi cash, je kazda banka ochotna zaplatit soucasny extremni spread na mezibankovnim trhu okamzite podezrela z rizika bezprostredniho bankrotu. Z toho duvodu nemaji zdrave a likvidni banky ani nejmensi zajem nekomu pujcovat/pomahat protoze by se museli hedzovat pomoci CDS na danou instituci a zisk ze spreadu by zaplatili za CDS "ochranu" a jeste by jim klesla jejich vlastni likvidita. Ano cash je opet king a financovani pomoci retailove zakladny se dnes vyvazuje zlatem (viz stabilita HSBC, BNP a jinych) Pravda, nekterym ani to nepomohlo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 9. 10. 2008 23:14
reakce na Petr Molik | 9. 10. 2008 18:03

Takže nová CDSková bublinka, kterou však stvořily banky jelikož investičních fondů s CDSkem obchoduje minimálně..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 9. 10. 2008 15:54

Souhlasim s panem Dvorakem, ze snizeni sazeb bylo nutne (pokud to cele neskonci katastroficky, nakonec to vynosovou krivku zestrmi, a tim pomuze rekapitalizaci), ale zdaleka ne postacujici.Prime investice jsou dle me porad taky spravny krok, otazkou je jestli se neduvera jenom neprenese z bank na US - ve kteremzto pripade bych (pokud to trochu prezenu) doporucil hlavne investici do konzerv, zemedelske pudy a streliva.Mimochodem, vypada to, ze TARP sice explicitne neobsahuje povoleni k primym investicim, ale pres objasneni v Kongresu pred hlasovanim je to jedna ze dvou moznosti pomoci. Takze snad nekdo ve Washingtonu poslouchal. Paulson uz taky obratil a rekl, ze bude i investovat primo - pres TARP - viz napr. http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=20601087&sid=au4PnE_L1TCQ&refer=homeAbych pravdu rekl, dalsi krok, ktery vidim je (selektivni) garance mezibankovnich trhu. To si zadelava na dlouhodobe problemy, nicmene zadne pujcovani znamena v soucasne dobe jistou katastrofu ala Velka Deprese (a mozna i jeste vetsi).Jako uplne posledni krok ktery by alespon nejak zachranil ekonomiku, i kdyz nejspise uplne odstrelil bankovni sektor je, ze stat (US/UK apod.) znarodni banku(y) a CB zacne pujcovat ekonomice primo pres znarodnenou banku (v jistem smyslu to pres koupi komercnich uveru Fed uz prislibil, ale to nejsou uvery domacnostem, ktere take potrebuji penize).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 9. 10. 2008 14:50

Podle mne bylo snížení sazeb NUTNÝM, ale zdaleka ne POSTAČUJÍCÍM krokem. Overnight peníze jsou sice levnější, ale 3-měsíční LIBOR se prakticky nezměnil. Takže efekt není..Klíčovým slovem je DŮVĚRA a tedy RIZIKO PROTISTRANY. Na to bohužel jednoduchý recept neexistuje. To by centrální banky musely garantovat veškeré obchody včetně derivátových kontraktů..Riziko protistrany jako možný problém jsem zmínil ve svém článku z konce ledna letošního roku zde:http://www.finmag.cz/clane k/2310/.Podlemne nejsou ještě kostlivci venku.Největší se podle mne ukrývají v derivátech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 9. 10. 2008 15:56
reakce na Jan Dvořák | 9. 10. 2008 14:50

Situace na trhu je ted strasne divna. Napr. trimesicni deposity (GBP) jsou momentalne na cca 6,2%, ale Santander ma efektivni sazby (pres dcerine spolecnosti) 5,5%. Jediny duvod pro neco takoveho ktery me napada, je, ze ma prilis penez, a nikomu na trhu neveri dostatecne aby jim pujcil - takze penize proste nechce.Derivaty bohuzel zadny stat nema sanci sanovat, ty nejsou "too big to fail", ale spise "too big to save" (v tistenem listopadovem FinMagu by mel byt muj clanek o derivatech jako zbranich hromadneho niceni).Uvidime jak pujde Lehmanovska aukce - podle nekterych nazoru banky hromadi hotovost protoze budou muset vyplatit velke ztraty (a jine jim nechteji pujcit ze stejnych duvodu). Takze zitra vecer/v pondeli budeme mozna vedet neco vice.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 9. 10. 2008 15:55
reakce na Jan Dvořák | 9. 10. 2008 14:50

Uvidime co prinese zitrejsi CDS aukde. pokud pujde vse hladce a ceny budou "v poradku", tak to je prvni krucek. pokud ne, bude to velky probelm. ted se jeste snazi na rychlo vytorit CME a ICE nejaky "market place" regulovany na CDS aby to nebylo OTC. v techto derivatech je zakopanej pes.pro tradery, je zajiavy sledovat TED spread
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 9. 10. 2008 16:14
reakce na Tomas Pieter | 9. 10. 2008 15:55

Re CDSka: Videl jsem to tusim pred nejakou dobou, ale myslim ze lide do toho vkladaji moc duvery. Kontrakty jsou i v soucasne dobe celkem standardizovane (teda vetsina, a takovy ITRAXX nebo CDX uz uplne).Problem s CDSkama je, ze nejdou hezky spojite marginovat, jako vetsina jinych instrumentu. Vetsina bank i v soucasne dobe pouziva kolateralizaci (cesky?), coz je vice mene soukrome marginovani - bohuzel, v pripade ze jste mel kontrakt na AIG s LEH, tak kolateralizace byla houby platna (stejne jako by byla houby platny margin) - default protistrany byl spojen se skokovou zmenou underlying (cesky?). Vzhledem k tomu ze standardni recovery rate (cesky?) v CDS modelech je uvazovana 40% a u LEH to vypada spise na neco kolem 15-18% tak i v pripade plneho marginu by clovek prisel o pres 20%.Kde by to hodne pomohlo by bylo ofsetovani/netting, coz, abych rekl pravdu by nebyla vubec spatna vec.Omlovam se za "cenglish" ,ale spoustu ceskych vyrazu neznam, a jsem moc unaven na to, abych to hledal (pokud mi je nekdo prelozi, tak budu vdecen!)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Pieter | 9. 10. 2008 19:31
reakce na Vlad Ender | 9. 10. 2008 16:14

"problem" s CDS podle vsech je, ze je to neregulovane poradne a je v tom nechutne moc penez. je pravda, ze se tim daji delat zajimave veci, zas tak easy to neni
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 9. 10. 2008 22:05
reakce na Tomas Pieter | 9. 10. 2008 19:31

Jo, nechutne penez v tom je, a nreregulovane je to taky - nicmene trh s nima je relativne standardizovan (pokud neco kotujete, tak vsichni musi okamzite vedet co to je, a ne cist pet stranek dokumentace).Ono CDSka jsou vubec "srandovni" ;.Protoze v pripade padu je v nich opravdu nechutne penez, smlouvy jsou velice dlouho a presne definovane. Uplne nejhorsi je ale presny nazev entity na kterou to CDS mate.Vim o pripadech, kde zamena maleho a velkeho pismene + chybejici tecka vedli k tomu, ze prodejce CDSka nemusel pri bankrotu platit (protoze soudce prohlasil, ze to neni legalni nazev firmy ktera zkrachovala). Taky vim o pripadech kdy kazda strana napsala do sve smlouvy mirne jinou dcerinou spolecnost (omylem), a zase to pri krachu skoncilo spatne (pro jednu z nich).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 9. 10. 2008 16:14
reakce na Tomas Pieter | 9. 10. 2008 15:55

Aukce bude klíčová, souhlasím.Pokud dopadne dobře, trhy by se mohly uklidnit..Pokud ne, čeká Fed, ECB a další centrální banky + šéfy zainteresovaných globálních gigantů velmi pracovní víkend s "klasickým" ;zveřejnění opatření v neděli večer před otevřením Asie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Mašek | 9. 10. 2008 14:05

Jsou tedy podle Vás přímé investice do bank (viz i Váš předchozí článek) řešením? Či možná přesněji - pokud je to na stručnou odpověď - co by je ještě mělo provázet?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 9. 10. 2008 12:54

Problemem zustava to, ze mezibankovni trhy (ktere urcuji cenu komercnich pujcek) na snizeni sazby vubec nezaregovali. GBP LIBOR je v podstate na stejne urovni jako byl vcera, stejne EURIBOR a USD LIBOR. Vynosova krivka, ktera by po takoveto intervenci mela normalne poradne "zestrmet" (cim vetsi doba splatnosti, tim vyssi urok) byla vcera (v GBP) v podstate plocha, a dnes je invertovana (vetsi doba splatnosti= mensi urok), coz jsou pro banky velice spatne zpravy.Jinymy slovy, stejne jako TARP, trhu to nepomohlo.Na druhou stranu, moznost prime investice statu do bank (nejdrive v UK, ted to vypada, ze i TARP bude ohnut tak aby to mohl udelat) mirne pomohlo bankovnim akciim (zase, v UK). Castecne taky proto, ze UK garantoval vsechny financujici rollovery pro dulezite banky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!