Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Instinkt a banky

| 10. 10. 2008

Na celé současné panice finančních trhů je nejpozoruhodnější jedna věc: není pro ni vlastně dost rozumových důvodů. Ano, několik významných finančních institucí zkrachovalo. Ano, velká část Evropy i Spojené státy patrně nyní procházejí mírnou hospodářskou recesí. Ano, v USA lze mluvit o bankovní krizi svojí velikostí srovnatelnou s takzvanou krizí spořitelen v osmdesátých letech. Ano, světová bublina cen nemovitostí praskla.

Instinkt a banky

Toto nejsou dobré zprávy, ale ani v souhrnu nejsou schopny racionálně vysvětlit, proč jsou mezibankovní úvěrové trhy ochromeny a proč akciové burzy padají, jako kdyby měl za týden nastat konec světa.

Jízda na pohodové vlně

Ale panika má jen jediné pravidlo - a sice to, že neexistují žádná pravidla. Když hoří prales, je třeba utíkat a všechno ostatní jde stranou. Panika je právě proto panikou, že vše ovládá strach. Ten vystoupil v poslední době do popředí proto, že právě on byl během let 2005 až 2007 potlačován. Trh si nechtěl připouštět některé problémy a snažil se je psychologicky vytěsnit. Nyní se tyto problémy vracejí s koncentrovanou silou.

Příklad? „Výnosy akciových trhů byly v posledních letech natolik vysoké, že se začíná mluvit o bublině. Pokud jde o investice do nemovitostí, tam se o bublině hovoří již několik let. Pozoruhodné je, že o nemovitostní bublině se diskutuje v nejrůznějších částech světa: v USA, Irsku, Velké Británii, Španělsku, Dánsku, České republice, Rusku, Číně, Vietnamu, na Novém Zélandu - a tím ještě není seznam vyčerpán.“ Toto je citace z článku uveřejněného 10. července 2007. Zhruba ve stejné době se poprvé v českých médiích objevil termín „hypoteční krize“.

O realitní bublině se tedy vědělo na úrovni šedé kůry mozkové již s předstihem. Mozek má však ještě další, vývojově starší části. Limbický systém (hippocampus, amygdala a hypothalamus) řídí emoce. Příjemné emoce z rostoucích cen akcií a nemovitostí jsou schopny potlačit logické pochybnosti vznášené šedou kůrou.

„Celkově příznivý makroekonomický vývoj nemusí být doprovázen obdobně příznivými podmínkami pro investory. Trh je nyní psychologicky naladěn na pohodovou notu, zatímco ekonomické fundamenty již lepší být skoro nemohou. Zato se snadno mohou zhoršit. Na ulicích neteče krev, ale vlají vlajky.

Nabízí se přirozená otázka, zda dvojciferné tempo růstu úvěrů může pokračovat i nadále. Stručná odpověď zní - nikoli,“ psalo se v červenci 2007. Logicky bylo zřejmé, že idylické časy nebudou trvat věčně, ale emoce byly nastaveny jinak.

Čas běžel, a teprve před rokem, v říjnu 2007, se akciové a finanční trhy vzdaly iluzí diktovaných limbickým systémem. Dospěly nakonec k racionálnímu hodnocení situace? Ne, právě naopak. Od října 2007 stále více dominují vývojově nejstarší části mozku, které jsme my lidé zdědili ještě po našich plazích prapředcích z dob před dvěma sty miliony let. Tyto části mozku řídí základní pudy: sex a sebezáchovu. Plazí mozek vždy převládá A právě druhý z těchto dvou základních instinktů je příčinou existenčního strachu, který diktuje chování trhů.

„Protože přežití je existenčně důležitější než dobrý pocit nebo logika, plazí mozek vždy převládá,“ tvrdí psycholog a reklamní odborník Clotaire Rapaille ve své knize Kulturní kód. „V konfliktu mezi logikou, emocemi a instinktem vždy vítězí plazí mozek. Platí to pro osobní bohatství, mezilidské vztahy, nákupní rozhodnutí a dokonce i pro volby a politiku.“

Velmi silné „plazí dimenze“ mají i různé kultury a civilizace. Amerika je národem rebelů, nespokojenců a dobrodruhů, kteří odešli za oceán. Riziko je v americké kultuře vnímáno převážně kladně. Není divu, že epicentrum krize - rizikové substandardní hypotéky -je právě v USA. Evropa je domovem nevolníků, kteří se báli a zůstali doma. Nepřekvapí, že když konečně Evropané přijali na úrovni limbického systému informaci o globální povaze finančních problémů, začali panikařit ještě více než Američané.

Vysvětlení nynější finanční paniky tedy zní - „hoří prales, utíkejte!“ Nikoho nezajímají informace na úrovni šedé kůry - že makroekonomické statistiky nejsou tak špatné, a že objemy špatných úvěrů v bankách zdaleka nepřevyšují kritickou mez. Útěk z hořícího pralesa je prvořadou záležitostí na úrovni základních instinktů a nikoho nezajímá, že prales ve skutečnosti nehoří. Hlavní nebezpečí je nyní v útěku samém. Náhlé vyschnutí mezibankovních trhů si již koncem roku 2007 vyžádalo první oběť (banku Northern Rock) a v roce 2008 jich ještě několik přibylo.

Foto: Profimedia.cz. Autor je ředitel strategie Partners, článek napsal pro Lidové noviny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

Petr Novotnak | 13. 10. 2008 17:36

V poslední době se hovoří o tom, že chce Evropa poskytnout bankám k dispozici obrovskou sumu peněz, nějakých 320 miliard eur. Dělají to nejspíš z důvodu uklidnění lidí a nastolení likvidity v bankovním sektoru, ale osobně mám z tohoto kroku velkou obavu. Pokud bude mít konsorcium majoritních majitelů zadlužené banky k dispozici balík peněz (který by stejně museli časem opět splatit i s úroky) může být pro ně příliš lákavé tyto peníze raděj zpronevěřit, případně vytáhnout na odměnách nebo podobně, než se roky vyhrabávat z dluhů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

swen | 11. 10. 2008 11:36

pan Kohout se neuzivil jako financni expert, presneji po jeho nazorech publikovanych v minulych nekolika mesicich je uz jen pro smich, a tak to zkousi pres psychologii....Kazdopadne je placen od clanku a tak neco psat musi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ladislav | 11. 10. 2008 02:13

Furt se bojí lidi recese, hlavne v mediích strasí lidi s recesí, ale to je videt, ze jeste neslyseli o "Rakouské skole" ekonomie, kde páni Friedrich August von Hayek , *1899 +1992 , 1974 Nobelova cena za ekonomii aLudwig Heinrich Edler von Mises , *1881 +1973dosli k tomu, ze "Recese je dobrá a prospívá lidem a je normální stav hospodárství. Zatimco rust konjunktury je porucha na ceste k rovnováze. Proto je nutno zrusiti centrální banky, které jen posilují cykly a prinásí uzitek jen obchodním bankám, ale ne lidem a nechat hospodárství samo se uzdravit. Stejne tak prestat subvencovat podniky a ceny a mzdy, aby prezily jen ty hospodárné a ve vývojových zemích mohli s cenami konkurovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Vorlíček | 10. 10. 2008 11:19

Dobrý den, vaše dlouhodobé ignorování vlivu spekulací (neříkám tomu panika - všichni investoři kolem mě prodávali s chladnou hlavou s vidinou levnějšího nákupu a maximalizací budoucího zisku)je až zarážející. Jistě, svět se jistě nezboří, ale to neudělal ani při teroristických útocích v US a koukněte na tehdejší propady. Neměl by tak zkušenný matador jako vy říci na začátku krize "zřejmě se problémy z úvěrů odrazí i v mírném propadu ekonomiky a na burzách to způsobí velkou paniku - stáhněte své prostředky do doby, než se vody uklidní?" Jak to vypadá, vaše uklidnění situace s levnější ropou asi očekávat nelze...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 10. 10. 2008 10:03

Já jsem mnohem pesimističtější. Čeká nás PROPAD ekonomiky..Celé to ale rozsoudí až čas..Jeden relativně optimistický článek p. Sedláčka je zde:http://ihned.cz/c3-2889404 0-000000_d-loser-friendly-aneb -proc-se-nebat-globalni-krize
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Hrubý | 10. 10. 2008 08:16

Zdůvodnění proč padají burzy tento článek obsahuje (zda správné zdůvodnění - nejsem schopen posoudit, potřebaval bych články, které budou dokumentovat ekonomická data). Ale zajímal by mě názor, zda panika a to co se dnes děje v bankách (nedůvěra, totální zamrznutí toku peněz) nemůže hlubokou krizi nastartovat. Jaký je dopad klesajících cen akcií na obyvatele US ...(propouštění, silně znehodnocení osobních majetků, totální pokles zajíštění na penzi, změny spotřebního chování a zpětný dopad na ekonomiku). Nestartuje tento propad na burzách propad do reálné ekonomiky ? Budu rád za Vaše odpovědi pane Kohoute. Děkuji
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Černý | 10. 10. 2008 08:13

Mám už delší dobu podobný názor jako pan Kohout. Vyjádřil bych to slovy "stahujeme kalhoty a voda je ještě daleko". Víme jaký dopad měla krize z 30.let, ale nemyslím si, že budeme stát ve frontách na polévku pro chudé. Efekt bych přirovnal k povodním v ČR. V r.1997 smetla na Moravě voda, co šlo. Po povodních se hodně mluvilo kdo, kde a co pokazil zásahy do přírody (u Troubek odstranění ochranné hráze, jinde ničení lužních lesů, atd.). Nyní když začne víc pršet, tak se lidi třebou doma, co zase přijde. Ale proti vodě se postavilo aspoň něco. Podobně to vidím i ve světě financí. Dlouho nebyla voda, a když přijde, tak nastane hrůza jaké ty povodně budou letos, a pak nám stejně po čase otrne. Příroda a její zákony jsou stále stejné, podobně je to s lidmi. Pořád dělají tytéž chyby. Když je dobře, nepřemýšlíme nad tím, co by bylo kdyby? Pak se ucho utrhne a spotřeba plenek roste. Stejným nebo větším tempem jako předtím rostly trhy. Musím říct, že do značné míry začínám nenávidět média, za jejich způsob objektivity alá Blesk a podobný šunt (bohužel se tam řadí už i ta dříve serioznější periodika). Nemají velký podíl zodpovědnosti na růstu bublin a jejich následném praskání s velkou "řachou"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 10. 10. 2008 11:59
reakce na Jiří Černý | 10. 10. 2008 08:13

Velka cast mezinarodniho obchodu stoji na tzv. letter of credit (LC) - v podstate zaruka banky, ze zbozi bude zaplaceno.Uz nejakou chvili jsem cekal kdy se soucasna krize projevi v tomto sektoru, a dnes jsem se "dockal" prvni vlastovky. Zjevne banky odmitaji primout LC od jinych bank. Pokud to bude chvili trvat, mezinarodni obchod v podstate umre (LC je casti mezinarodniho obchodu od krizovych vyprav, takze to neni nejaka nova financni vymyslenost).Uz vubec neluvim o tom, ze i solidni firmy nemaji dostatek hotovosti na rozumnou dobu. GE potrebuje obnovit 85 miliard dluhu v dalsich sesti mesicich - v soucasne situaci na to muzou bud rovnou zapomenout, pokud je nekoupi Fed, anebo pocitat s podstatne vyssimi urokovymi sazbami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 10. 10. 2008 10:17
reakce na Jiří Černý | 10. 10. 2008 08:13

Doporučuji k přečtení následující článek:http://www.rgemonitor.c om/roubini-monitor/253933/revi siting_my_february_paper_the_r isk_of_a_systemic_financial_me ltdown_the_12_steps_to_financi al_disasterand_some_new_policy _recommendations_to_avoid_the_ meltdownProf.Roubini se v něm vrací ke svýcm 12 krokům ke krizi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vít Dobrovský | 10. 10. 2008 05:43

Pane Kohout mam otázku přímo na vás. Čtu vaše články jak zde tak na vašem blogu. Z vašich článků mám pocit, že žádná krize neni, že se nic neděje. Jak ale vysvětlíte, že indexy ztrácej už skoro 40% tento rok, a jen za poslední měsíc je to skoro 20%. Podle mě se něco děje a krize je a ještě nějakou dobu bude. Nebo snad předpokládáte, že do roka budeme na maximech? Tomu snad nevěří nikdo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Majer | 10. 10. 2008 08:18
reakce na Vít Dobrovský | 10. 10. 2008 05:43

Zrovna edituju článek analytika Tomáše Sedláčka z ČSOB, dovolím si z něj citovat: "Svět čeká jen zpomalení růstu ekonomiky, nikoli propad. USA má zpomalit na růst k jednomu procentu a Evropa na dvě. Ano, veliký večírek kouzelného růstu je za námi, ale naše ekonomiky by měly podle všech předpovědí stále růst, byť pomalejším tempem. Zatím je všem zemím, které jsou sledované eurostatem (tedy včetně např. USA či Japonska) věštěn růst, a to jak na letošní, tak na příští rok. Bude jen dobře, pokud se Amerika vrátí k reálnějšímu tempu růstu a zpomalí ze svého až infarktně-přehřívacího tempa z let minulých."
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!