Hledání receptu pokračuje

Před osmi lety uskutečnily hlavní centrální banky světa během podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze společnou intervenci ve prospěch oslabujícího eura.

Jednání MMF a SB ve Washingtonu mělo ještě důležitější cíl – přispět k co nejrychlejšímu vyřešení problémů spojených s globální finanční krizí a k obnově důvěry na finančních trzích. Většina akciových trhů od ledna ztratila desítky procent, některé padesát i více.

Propad trhů nezastavilo schválení záchranného plánu pro finanční sektor americkým Kongresem ani pomoc a sliby čelných amerických, evropských i dalších politiků a bankéřů problémovým finančním institucím. Investory příliš neuklidnily ani informace, podle nichž bude moci ministerstvo financí USA v rámci záchranného plánu přímo vstoupit do problémových bank.

Čekání na podrobnosti

Obrat snad přinesl plán sedmi nejvyspělejších zemí světa G7 na boj s finanční krizí, jehož cílem je pomoci obnovit důvěru na světových finančních trzích, který podpořili představitelé 185 členských zemí fondu. Plán by měl být, jak uvádí agentura ČTK s odvoláním na prohlášení amerického ministerstva financí, realizován bez odkladů.

Má pomoci stabilizovat finanční trhy, obnovit oběh úvěrů a podpořit ekonomický růst.
Z dostupných informací vyplývá, že skupina G7 chce všemi dostupnými cestami podpořit systémově důležité finanční instituce a nedopustit jejich krach, pomoci odblokovat úvěrové a peněžní trhy a zajistit široký přístup bank a dalších institucí k likviditě.

Banky by měly mít možnost získávat dostatečný kapitál ze soukromých, ale i státních zdrojů, což má vést k obnovení důvěry a úvěrových operací. Plán má také zajistit spolehlivost národních programů pojištění vkladů. V případě nutnosti by měla být přijata i další opatření, která se týkají hypotéčních nebo dalších trhů s cennými papíry.

Přestože akciové trhy reagovaly na zveřejněné záměry velmi pozitivně, je předčasné hovořit o obnovení důvěry investorů. V pololetní zprávě Mezinárodního měnového fondu o vývoji světového hospodářství, známé jako World Economic Outlook, se totiž uvádí, že se tempo globální ekonomiky sníží z letošních 3,9 na 3 %. Růst hospodářství USA a eurozóny má v tomto roce činit 1,6 %, resp. 1,3 %, příští rok ovšem jen 0,1 % a 0,2 %.

Mohou tedy skončit v recesi. Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn nicméně očekává, že globální ekonomika začne ve druhé polovině příštího roku mírně oživovat.
MMF ve snaze pomoci zemím poškozeným úvěrovou krizí aktivoval mechanismus financování pro stav nouze. Tato pomoc může dosáhnout stovky miliard dolarů.

Představitelé fondu přitom podle agentury Bloomberg minulý týden odhadli, že největší světové banky mohou v několika nejbližších letech potřeboval kvůli oživení aktivit, spojenému s úvěrovou krizí, 675 mld. dolarů.

Ve hře jsou i aktivity G7 a nově také koordinovaná akce americké centrální banky Fed s Evropskou centrální bankou, Bank of England a švýcarskou centrální bankou, jejímž cílem je zajistit evropským bankám neomezené dolarové krátkodobé fondy.

Akciové trhy reagovaly na zmíněná opatření velmi pozitivně. Boj o obnovení globální finanční stability a uklidnění trhů však bude pokračovat.

Foto: Profimedia.cz