Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Začarovaný kruh

Vlad Ender
Vlad Ender
4. 11. 2008

V poslední době se objevilo mnoho článků o původu současné krize, které probíraly vše od nízkých úrokových sazeb Fedu přes neprůhledné finanční deriváty až po regulaci finančních institucí. Všechny zmíněné důvody bezesporu sehrály svou roli. Méně už se však hovoří o dalším prvku stávající krize, přestože je také velice důležitý.

Začarovaný kruh

Je jím externí financování USA merkantilistickými státy (jmenovitě státy Perského zálivu, Čínou, Japonskem, Taiwanem). Tyto země jsou velkými exportéry a většina jejich zahraničního obchodu se uskutečňuje v amerických dolarech.

Pokud stát hodně exporuje, získává hodně cizí měny. V normální situaci tuto cizí měnu vymění za měnu domácí, což vede ke zhodnocení domácí měny. Toto zhodnocení má ovšem za následek těžší uplatnění na zahraničních trzích, neboť vývoz nyní pokryje méně z domácích nákladů, a dopadem je tudíž pomalejší vývoz; v konečném důsledku se dostanete do rovnováhy.

Problém je, když se vláda rozhodne vývoz podporovat a začne domácí měnu oficiálně či neoficiálně kontrolovat, aby ji udržela na nízké úrovni. Aniž bychom zacházeli do detailů – obvykle to znamená vyšší inflaci a také velké oficiální zásoby cizí měny.

Podívejme se konkrétněji na Čínu, která je velice dobrým příkladem. Renminbi (nebo juan) je v podstatě vázán na USD. Čína samozřejmě nemá velký zájem vložit většinu svých devizových rezerv (cca 1,9 trilionu dolarů) do riskantních investic. Čínská investiční společnost CIC sice část rezerv investuje riskantněji, ale pořád jde jen o relativně malé procento.

Nejlepším investičním nástrojem jsou tudíž americké vládní obligace, tzv. treasuries. Čína je musí v první řadě od někoho koupit. U úrokových obligací platí: čím větší poptávka, tím větší cena, a tím pádem i menší úrokový výnos.

Jinými slovy hromadný nákup treasuries uskutečněný Čínou snížil jejich úrokový výnos, což ovšem Čínu až tak moc nezajímá, protože jejím prvořadým cílem je fixovat měnu. Ztráty z případného posílení renminbi proti dolaru by totiž byly řádově vyšší než ztráty na úrokových sazbách.

Celému tomuto systému, v němž je USD nejdůležitější rezervní měnou, a svět tak v podstatě financuje levné americké půjčky, se přezdívalo Breton Wood 2 (nebo BW2) podle původního Breton Wood systému s fixním kurzem a vazbou na zlato z konce druhé světové války.

Vlivem popisovaného vývoje přestaly být treasuries zajímavé pro další investory, kteří navíc své zhodnocené treasuries rádi prodali Číně. Takto získané peníze pak museli samozřejmě někde použít. Každý přátelský bankéř v takovou chvíli jistě nabídne AAA ratované hypoteční obligace a CDO tranche! Proč by investoři kupovali treasuries, které vynášejí čím dál méně, když mohou mít AAA obligace s daleko vyšším výnosem?

Tyto obligace byly vytvořeny z hypoték a dalších různě riskantních půjček. Čím více poptávka po těchto obligacích rostla, tím těžší bylo naplnit ji kvalitními půjčkami, a tím větší byl pochopitelně zájem přidat cokoli a lépe vše „zamíchat“ (aneb dosadit hezčí parametry do oceňovacího modelu).

Připomeňme si také, že část hypoték sloužila k refinancování již existujících hypoték (tzv. equity release) a peníze z refinancované hypotéky byly poté použity mimo jiné i na nákup zboží z dovozu. Kruh se uzavírá.

Je tedy celkem jasné, že BW2 může fungovat donekonečna pouze v případě, že by se produktivita USA zvyšovala rychleji než zadlužení a výprodej jejich aktiv do zahraničí. V posledních pár letech to nejspíš neplatilo a je vysoce nepravděpodobné, že v blízké budoucnosti tomu bude jinak – už jen kvůli výdajům na záchranu ekonomiky.

Při současném růstu zadlužení si USA budou muset v dohledné době půjčovat i na splátky úroků, a to bude začátek konce BW2. Silný dolar situaci jenom zhorší. Externí investice budou (v dolarech) vynášet méně, export bude slabší, ale externí dluhy zůstanou stejné.

V lepším případě BW2 čeká pomalý konec založený na politické dohodě (především) mezi Čínou a USA, protože obě strany si uvědomí, že náhlý konec by měl velice špatné následky pro všechny, a to v podobě drastické devalvace dolaru spojené s vysokými úrokovými sazbami a pravděpodobně i vysokou inflací v USA. V Číně by pak došlo na krach velké části firem a pravděpodobně by následovaly nepokoje vedoucí třeba až ke změně režimu.

Otázkou je, zda Čína nebude za svoji ochotu ke spolupráci požadovat od USA něco nestravitelného (např. ukončení podpory Taiwanu, odstranění amerických základen v Japonsku), nebo jestli některá ze stran nezpanikaří. V tom případě bychom na současnou krizi mohli vzpomínat jako na dobu, „kdy to ještě nebylo tak špatné“.

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Vlad Ender

Vlad Ender

Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, MBA získal na London Business School. Od roku 2005 pracuje v Londýně, kde mimo jiné pomáhal klientům se strukturováním komplexních derivátů.... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo