Další utahování opasků?

Inflace se díky prudkému rozvoji konkurence držela na stabilních hodnotách. Například v České republice v roce 2003 dosáhla 0,1 %, především díky konkurenčnímu chování nově vznikajících super- a hypermarketů. Žádná deflace nehrozila, hospodářství v tomto roce rostlo o 2,9 %.

V současnosti to na celém světě vypadá jinak. Propad akciového trhu přivedl na výsluní komodity, které začaly v krátkém období výrazně růst. Dorazila vysoká inflace. Cena ropy skočila na 147 dolarů, zdražila pšenice, kukuřice, sója a každý obyvatel Evropské unie to záhy pocítil i na vlastních peněženkách.

U nás to s komoditami tak „horké“ nebylo, protože jejich růst byl tlumen stále posilující korunou. Na druhou stranu ani síla koruny u nás nedokázala zabránit jedné z nejvyšších inflací v celé Evropě – letos se zřejmě bude pohybovat nad 6 % především kvůli vnitřním inflačním vlivům.

Představitelé ČNB nás sice ještě nedávno ujišťovali, že v příštím roce se inflace vrátí k 2–3 %, především díky české koruně, a opírali se přitom o argument, že posílení měny se na inflaci projeví až s určitým časovým odstupem.

Skutečnost však bude mnohem horší. Většina ekonomů předpokládá inflaci kolem 4 % s dvouprocentním růstem HDP. Možná tak dojde na další utahování opasků, jelikož v některých oborech porostou mzdy pomaleji než inflace.

To přirozeně vyvolá tlaky na zvyšování mezd především ze strany odborových hnutí, a podle slov viceguvernéra ČNB Miroslava Singera bude i toto významný inflační činitel.

Pravděpodobně dojde i ke snížení sazeb, což se rovněž jeví jako inflační hrozba. Nižší sazby však s velkou pravděpodobností zabrání dalšímu zdražování úvěrů a pomohou také exportérům, jelikož důsledkem tohoto kroku bude i oslabení koruny.

V souvislosti s oslabením ekonomiky vzroste státní deficit, o kterém zatím nikdo neví, z čeho bude zaplacen. Nejdříve byl hospodářský růst odhadován na 4,8 %, následně ho ministerstvo financí upravilo na hodnotu nižší o jedno procento.

Dle ekonomů jsou však i tyto odhady značně nadhodnocené a předpokládá se, že ve státním rozpočtu bude chybět dalších 12 miliard. Ministr financí vidí řešení ve škrtech „nesystémových výdajů“ a omezení dalšího zvyšování deficitu. Je však otázka, zda se v rozpočtu, kde je většina výdajů mandatorních, 12 miliard vůbec najde…

Česká ekonomika vlivem finanční krize určitě významně utrpí. Rok 2009 bude rokem promarněným, neboť v jeho průběhu pravděpodobně nedojde k žádnému zlepšení či pokroku. Ale možná jsme si jen zvykli na pozitivní zprávy, a jakékoliv prognózy tak v tuto chvíli působí doslova tragicky. Panikaření však k ničemu nevede, jak nám ukazuje příklad evropských velmocí. A hlavně je to až příliš drahé.

Foto: Profimedia.cz