Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zodpovědnost a nenasytnost

| 27. 11. 2008 | Vstoupit do diskuze

V dnešní době je velice zajímavé sledovat, jak se v souvislosti s finanční krizí zrodily dva zcela odlišné názory. První skupina spatřuje příčinu krize v nedostatečné regulaci, zatímco další jsou toho názoru, že právě přehnaná regulatorní opatření nutila investiční banky vypomáhat si nejrůznějšími finančními „ instrumenty“.

Zodpovědnost a nenasytnost

Krize oslavila už více jak rok a naplno ji teď pociťuje i celá Evropa. Závěry typu „Evropa se s krizí vyrovná mnohem lépe než USA“ nebo „záležitost problémových bank je pouze věcí Spojených států“ se ukázaly jako naprosto liché.

Netřeba připomínat, že podobné názory zaznívaly i v počátcích velké hospodářské krize. Ta se však pozvolna přelila také do celé Evropy a zapříčinila vzestup nových nedemokratických či totalitních zřízení.

V současné době to dokonce vypadá, že Evropa zapadne do hlubší a déle trvající recese než Spojené státy. Očekávání ohledně vývoje ekonomiky se už projevují i na kurzu eura, které vůči dolaru neustále oslabuje.

Řada ekonomů se shoduje na tom, že krize jako taková vznikla v souvislosti s nemovitostní krizí a nízkými sazbami, které stanovil Fed, a vyvolal tak novou bublinu. Banky ale především špatně vyhodnotily riziko, půjčovaly komukoliv a spoléhaly se na ručení v podobě nemovitostí v mylném očekávání, že ceny domů budou nadále růst.

Instituce jako Freddie Mac a Fannie Mae záměrně přehlížely riziko a bonitu jednotlivých klientů, jen aby splnily svůj primární cíl – dostupnější bydlení pro všechny Američany. Těmto firmám navíc šéfovali nenasytní manažeři, kteří chtěli maximalizovat zisk za každou cenu. Nahrávaly jim i ratingové agentury, které tyto přeprodáváné „instrumenty“, jejichž původní smysl se pomalu začal vytrácet, hodnotily nejlepšími ratingy.

Obě zmíněné instituce navíc těžily z nespočetných výhod, které dostaly od vlády. Do hry se jim podařilo zatáhnout komerční banky, jež se snažily těmto institucím konkurovat a „povolovaly úvěrové kohoutky“. Na toto „přešlapování po laně mezi mrakodrapy“ doplatily z komerčních bank především Bear Stearns a Lehman Brothers, které nechala vláda v krizi „vykoupat“.

Centrální banka Fed, která má v těchto případech hrát stabilizační roli, naprosto selhala. Fed v posledních 10 letech způsobil dvě enormní bubliny a nemálo lidí pochybuje o tom, zda vůbec centrální banky dokážou plnit cíle, kvůli kterým byly vytvořeny – tedy eliminovat bubliny a udržovat nízkou inflaci.

Je na čase, aby Fed přehodnotil svou politiku „houpačkových sazeb“, která je stále častější a v dlouhém období naprosto neefektivní. Je na čase, aby se Fed přestal chovat právě naopak, než trh očekává – v případě nemovitostí to byla naděje, že budou nadále růst. Lidem však rostly splátky do té míry, že z dostupného bydlení se stalo drahé bydlení.

Z nynější situace vyplývá několik zajímavých skutečností. Různé sociální podpůrné programy jednotlivých vlád, jako bylo například zvýhodnění výše jmenovaných institucí, vedlo pouze ke spekulativní bublině, jež se objevila přímo v místech, kde tyto instituce působily.

Vláda by se tak měla plést do sociálních otázek co nejméně, protože na rozdíl od jiných „červených zařízení“ je člověku ve svobodné kapitalistické společnosti dána jedna důležitá kompetence – zodpovědnost.

Foto: Profimedia.cz

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK