Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zodpovědnost a nenasytnost

| 27. 11. 2008

V dnešní době je velice zajímavé sledovat, jak se v souvislosti s finanční krizí zrodily dva zcela odlišné názory. První skupina spatřuje příčinu krize v nedostatečné regulaci, zatímco další jsou toho názoru, že právě přehnaná regulatorní opatření nutila investiční banky vypomáhat si nejrůznějšími finančními „ instrumenty“.

Zodpovědnost a nenasytnost

Krize oslavila už více jak rok a naplno ji teď pociťuje i celá Evropa. Závěry typu „Evropa se s krizí vyrovná mnohem lépe než USA“ nebo „záležitost problémových bank je pouze věcí Spojených států“ se ukázaly jako naprosto liché.

Netřeba připomínat, že podobné názory zaznívaly i v počátcích velké hospodářské krize. Ta se však pozvolna přelila také do celé Evropy a zapříčinila vzestup nových nedemokratických či totalitních zřízení.

V současné době to dokonce vypadá, že Evropa zapadne do hlubší a déle trvající recese než Spojené státy. Očekávání ohledně vývoje ekonomiky se už projevují i na kurzu eura, které vůči dolaru neustále oslabuje.

Řada ekonomů se shoduje na tom, že krize jako taková vznikla v souvislosti s nemovitostní krizí a nízkými sazbami, které stanovil Fed, a vyvolal tak novou bublinu. Banky ale především špatně vyhodnotily riziko, půjčovaly komukoliv a spoléhaly se na ručení v podobě nemovitostí v mylném očekávání, že ceny domů budou nadále růst.

Instituce jako Freddie Mac a Fannie Mae záměrně přehlížely riziko a bonitu jednotlivých klientů, jen aby splnily svůj primární cíl – dostupnější bydlení pro všechny Američany. Těmto firmám navíc šéfovali nenasytní manažeři, kteří chtěli maximalizovat zisk za každou cenu. Nahrávaly jim i ratingové agentury, které tyto přeprodáváné „instrumenty“, jejichž původní smysl se pomalu začal vytrácet, hodnotily nejlepšími ratingy.

Obě zmíněné instituce navíc těžily z nespočetných výhod, které dostaly od vlády. Do hry se jim podařilo zatáhnout komerční banky, jež se snažily těmto institucím konkurovat a „povolovaly úvěrové kohoutky“. Na toto „přešlapování po laně mezi mrakodrapy“ doplatily z komerčních bank především Bear Stearns a Lehman Brothers, které nechala vláda v krizi „vykoupat“.

Centrální banka Fed, která má v těchto případech hrát stabilizační roli, naprosto selhala. Fed v posledních 10 letech způsobil dvě enormní bubliny a nemálo lidí pochybuje o tom, zda vůbec centrální banky dokážou plnit cíle, kvůli kterým byly vytvořeny – tedy eliminovat bubliny a udržovat nízkou inflaci.

Je na čase, aby Fed přehodnotil svou politiku „houpačkových sazeb“, která je stále častější a v dlouhém období naprosto neefektivní. Je na čase, aby se Fed přestal chovat právě naopak, než trh očekává – v případě nemovitostí to byla naděje, že budou nadále růst. Lidem však rostly splátky do té míry, že z dostupného bydlení se stalo drahé bydlení.

Z nynější situace vyplývá několik zajímavých skutečností. Různé sociální podpůrné programy jednotlivých vlád, jako bylo například zvýhodnění výše jmenovaných institucí, vedlo pouze ke spekulativní bublině, jež se objevila přímo v místech, kde tyto instituce působily.

Vláda by se tak měla plést do sociálních otázek co nejméně, protože na rozdíl od jiných „červených zařízení“ je člověku ve svobodné kapitalistické společnosti dána jedna důležitá kompetence – zodpovědnost.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Pavel Hanzl | 28. 11. 2008 14:34

Pěkný článek!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 28. 11. 2008 12:47

Jeste poznamka k Fedu - urcite vynu mel, ale myslim si, ze nekteri lide prehaneji kolik moci Fed skutecne ma (na urcovani sazeb). Technicky Fed muze ovlivnit jenom kratkodobe sazby (a i to jen neprimo, kdyz se podivate na Effective Fed Rate tak ta je ted o dost mensi nez 1%). Ovlivnovat delsi stranu urokove krivky je pro Fed netrivialni - napr. nakup dluhopisu bez monetizace dluhu (aneb klasicke inflace) je netrivialni a pokud je likvidita prilis velka tak v podstate nejde.Rikalo se "don''t fight the Fed", coz plati pokud jste jednotlivec (nebo jedna organizace), ale v posledni dobe se ukazuje, ze trhy Fed prevalcuji pokud se na to citi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 28. 11. 2008 15:36
reakce na Vlad Ender | 28. 11. 2008 12:47

Urgh, omlouvam se za hrubky ktere jsem nasekal, castecnou omluvou mi je, ze cestinu jsem nikdy ve skole nemel :).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Tománek | 27. 11. 2008 19:11

Dobrý den,dovolil bych si mírně poopravit autora článku. Bear Stearns a Lehman Brothers byly investiční banky, nikoli banky komerční. Jednalo se o ryze investiční banky, které krizi neustály, protože jednoduše neměly dostatečná aktiva, aby mohly obrovské ztráty přežít (navíc na trhu spekulovaly ve velké míře za peníze vypůjčené). Z krize prozatím profitovala banka JP Morgan Chase, která jako jediná z někdejší velké pětky investičních bank má i komerční bankovnictví, je tedy také kryta vklady klientů. To jí nesporně pomohlo a umožnilo provést i akvizici Bear Stearns.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 28. 11. 2008 12:08
reakce na Martin Tománek | 27. 11. 2008 19:11

aktiva meli, nemeli kapital (na uneseni ztrat)..JPM byli ti stastni v komercni sfere (oproti Citi), GS zase v investicni (MS meli docela namale...) - i kdyz to jenom potvrzuje jak se to ruznilo (ze i GS, kteri na tom z investicnich bank byli nejlepe, museli prosit Buffeta o investici a taky zadat o zmenu na komercni banku).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 27. 11. 2008 19:43
reakce na Martin Tománek | 27. 11. 2008 19:11

Děkuji za doplnění a omlouvám se za chybu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!