Na hraně deflace

Deflace aneb všeobecný cenový pokles nastupuje snižováním množství peněz v ekonomice nebo rychlostí jejich oběhu. I když pokles cenové hladiny se obyčejným spotřebitelům může zdát jako velice lákavý, panuje tu také strach z deflace, který má kořeny ve velké hospodářské krizi, kdy docházelo k masovému propouštění, poklesu HDP a v souvislosti s tím i k poklesu cen, protože prodávající již nenachází kupce pro své zboží.

Hrozbě deflace se věnuje mimo jiné kniha Güntera Hannicha „Deflace – utajené nebezpečí“. Její autor, pravda, člověk s vizáží prodavače hrnců Zepter, je znám z častých výstupů v médiích. Předpovídal splasknutí technologické bubliny již v roce 1999 a tuto skutečnost zmiňuje i na začátku své knihy.

Hrozbu deflace ilustruje v knize hned na úvod příběh jedné staré paní, která se svými rodiči hospodařila v dobách velké hospodářské krize. Rodina měla obrovské dluhy, které vlivem prohlubující se deflace dál rostly. Jednoho dne její otec jel do města prodat brambory, ale nenašel kupce, protože nikdo už neměl peníze, a tak se otec vrátil domů s plným vozem. A nato spáchal sebevraždu.

Deflace je podle Hannicha mnohem škodlivější než inflace, protože vyvolává hlubokou krizi a vede k válce. Své argumenty dokládá zkušeností Argentiny, která v 80. letech prošla několikatisícovou hyperinflací, ale v souvislosti s ní rostly i mzdy, takže se občané Argentiny mohli s daným stavem normálně vyrovnat. Na rozdíl od tohoto případu byla krize v roce 2000 způsobena předlužením a následným nedostatkem peněz, respektive deflací.

Günter Hannich ve své knize varuje před šetřením jednotlivých vlád, vyrovnaným hospodařením a různými úspornými opatřeními, které jsou údajně otcem deflace. Zkušenost Maďarska nám však ukazuje, že neracionální zadlužování činí zemi neatraktivní v očích zahraničních investorů, tlumí hospodářský růst a v případě nastoupení bankovních krizí hrozí, že se nenajdou kupci pro vládní dluhopisy. Maďarsku tak deficity a vyšší mzdy ve veřejném sektoru ani vysoké penze neboli suma sumárum žití nad standardy nic dobrého nepřinesly.

Autor taktéž varuje před neracionálním zadlužováním v období deflace, kdy je potřeba k získání peněz vynaložit více práce. V současné době však centrální banky vedou takovou politiku, že jen při pouhém podezření blížící se deflace okamžitě výrazně snižují úroky.

Velkou hrozbu údajně představuje také „past likvidity“, jestliže dochází ke spekulativní poptávce po penězích společně s očekáváními, že jejich hodnota bude nadále růst. Past na likviditu způsobí pokles investic, protože nejlepší investice bude do samotných peněz, neboť investice jsou z důvodu poklesu cenové hladiny mnohem rizikovější. Ben Bernanke dokonce uvedl, že nejlepším lékem na deflaci by bylo shazování peněz z helikoptéry. Mimochodem, za tento názor si vysloužil přezdívku „Helicopter Ben“.

O zdravé deflaci lze tedy hovořit, pokud ji vyvolá především vysoký růst produktivity a zlepšující se život každého z nás. Souvisí nejčastěji s technologickým pokrokem a využíváním co nejlevnějších a nejšetrnějších zdrojů. Tak třeba se v budoucnu zbavíme závislosti na ropě a naše silnice budou plné elektromobilů. Večer pak už jen dáme nabíjet elektromotor do našich zásuvek, z nichž bude proudit čistá elektřina ze solárních kolektorů.

Foto: Profimedia.cz