Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak si povede ČR?

| 10. 12. 2008

Nečekaný čtyřmiliardový říjnový deficit zahraničního obchodu vyvolal obavy z dalšího vývoje hospodářství ČR. Vyrovná se přesto Česko s dopady globální recese lépe než jiné země?

Jak si povede ČR?

Když se hovoří o recesi v USA nebo v Evropě, obvyklá rétorika zpravidla zní: české banky jsou na tom lépe, střední Evropa je růstovým regionem, česká ekonomika by se tedy měla s tímto problémem vyrovnat snáze než jiné země. Vzhledem k silné orientaci na vývoz je ale třeba počítat s nepřímými dopady vývoje ve světě.

Této rétorice vcelku odpovídají i dosavadní odhady expertů, které se pohybují od 3,7% růstu české ekonomiky v příštím roce od Ministerstva financí po 0,8 procenta od americké banky Goldman Sachs.

Opatrněji hodnotí vyhlídky ČR, respektive její ekonomiky v příštím roce ekonom a bývalý kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Dopady finanční krize na hospodaření jednotlivých zemí jsou totiž silnější, než se předpokládalo. Jak rovněž uvedl na III. Mezinárodním finančním fóru Zlatá koruna, ČR bude mít štěstí, pokud dosáhne pozitivního tempa růstu.

Míra úspor českého obyvatelstva a objem depozit v bankách jsou vysoké. Čeští občané jsou konzervativní a příliš neinvestují do cenných papírů, a pokud ano, tak v korunách. Přímý efekt globální finanční krize či recese je zanedbatelný. Problémem ovšem zůstává právě silná proexportní orientace české ekonomiky.

V zemi převládá optimismus. Většina obyvatel ale není připravena na to, že může procházet obtížnějším obdobím. Levná pracovní síla sice ještě zůstává výhodou ČR, vzhledem k výkyvům kurzů eura a dolaru, které mohou dlouhodobě klidně dosahovat i sto procent, je ale nyní výhodnější investovat například v Alabamě než v Indii nebo v České republice, upozornil Švejnar.

Je sice optimistou, očekává ovšem, že bude ještě hůř. Recese podle Švejnara dosud nepokročila do druhé etapy.

Krize důvěry trvá

Hlubší, ale kratší recesi přitom očekává v USA. V Evropě by mohla být mělčí, ale delší. Souvisí to s celkovou pružností obou ekonomik. Velký problém vidí v tom, že si banky stále navzájem příliš nepůjčují peníze, což vede k růstu mezibankovních sazeb. A zdražují se úvěry.

Snižování základních úroků centrálních bank, které časem pomáhá oživit růst ekonomiky, je proto mnohem méně účinné než obvykle. V některých zemích, zejména v Japonsku nebo v USA, se úroveň základních úrokových sazeb postupně blíží k nule. Možnosti těchto centrálních bank jsou proto omezené a je třeba hledat jiné cesty, jak trhům pomoci.

V případě ČR se nyní hodně diskutuje o tom, zda je při překonávání potíží lepší mít vlastní měnu nebo euro. Švejnar připomněl, že euro by odstranilo sílící nejistotu, kterou přináší velké výkyvy kurzu české koruny. Co je to platné, že firma sníží náklady o pět procent, když ji případné posílení měny připraví i o dvojnásobek!

Pro přijetí eura se, nikoliv překvapivě, vyslovil i šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. K běžným argumentům průmyslníků připojil další. Problém vidí v tom, že se o řadě stěžejních záležitostí, které se týkají celé Evropské unie, rozhoduje v rámci eurozóny, tedy ve skupině zemí, jež používají jednotnou evropskou měnu. Jde tedy vlastně o systém „o nás bez nás“. Pokud členové eurozóny přijmou nějaká opatření, stejně se to (podle Míla) ČR jako členské země Evropské unie dotkne.

Doporučil, aby se vláda snažila v obtížné době pomoci podnikům a občanům radikálním snížením daní a odvodů. Důležité je ve větším rozsahu stimulovat poptávku. Efekt nejrůznějších balíčků, které mají pomoci problémovým finančním institucím i podnikům, se ukazuje jako nedostatečný. Podle Míla je důležité brutálně snížit náklady práce, aby se podařilo udržet rozumnou míru zaměstnanosti. Podobných dočasných opatření by se nebál, protože případné náklady na výplatu dávek nezaměstnaných mohou být ještě vyšší.

O obdobných opatřeních hovoří nedávno přijatý vládní balíček opatření proti finanční krizi. Vláda naznačila, že pokud by hrubý domácí produkt klesl pod dvě procenta, mělo by dojít ke snížení daní a odvodů pro firmy, vzrůst by naopak měly důchody a mzdy pro státní zaměstnance.

Bude brzy skutečně potřeba? Jak naznačují Mílova slova, ale i vyjádření některých dalších odborníků, je otázkou, zda s podobnými kroky čekat až na uvedené snížení tempa růstu české ekonomiky.

První náznaky reálné situace české ekonomiky přinesou podrobná data o vývoji hrubého domácího produktu ČR za třetí čtvrtletí letošního roku, která má Český statistický úřad zveřejnit dnes.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

Luděk Zdražil | 12. 12. 2008 09:52

K tématu tzv. "černých" scénářů nutno zmínit, že vedle anotovaných "černých" scénářů se přečasto vyskytují i tzv. "růžové" scénáře.Domnívám se, že silně převažuje udržování "lidu prostého v blahé nevědomosti" ve stylu - hlavně žádnou paniku.Odborné komentáře ekonomických analytiků a politiků (jmenovat netřeba) se pohybují v řádu několika měsíčního zpoždění za datem, kdy je možno s velkou pravděpodobností odhadnout realitu (+ cca 14 denní zpoždění českých komentářů za blogy a komentáři v USA).Osobně v černých scénářích spatřuji apel na zkušenosti z obdobných situací (těch se nám nedostává) a apel na opatrnost (ta se všeobecně podceňuje).Cena za ignoranci obého bude krutá a to se považuji spíše za realistu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 11. 12. 2008 18:44

No a když jsme u černých scénářů, podívejme se na Řecko... velmi zajímavý článek je zde: http://blogs.telegraph.co.uk/ambrose_evans-pritchard/blog/2008/12/10/greek_fighting_the_eurozones_weakest_link_starts_to_crackcitace: "While the violence was triggered by the death of a 15-year old boy, the underlying motives of the protest obviously run deeper. The hard left can mobilize demos because the youth unemployment is endemic and because the goverment is being forced by economic constraints to adopt a hair-shirt policy at a very bad moment." .... "The picture is going to get very ugly as Europe slides deeper into recession next year. The IMF expects Spain''s unemployment to reach 15pc. Immigrants are already being paid to leave the country. There will be riots in Spain too"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Traxler | 11. 12. 2008 22:30
reakce na Aleš Tůma | 11. 12. 2008 18:44

Mohu se zeptat, co je mineno tim "hair-shirt policy"? Tipuji ze obrazne neco ve smyslu restriktivni politika. Ale slysim to prvne. Diky. ;-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 11. 12. 2008 23:12
reakce na Jan Traxler | 11. 12. 2008 22:30

Já to taky slyším prvně:) Ale tipujete správně. Slovník na Seznamu to překládá jako "flagelant" ;nebo "asketa", takže to jde přenést i na tu rozpočtovou politiku:)Původ slova: http://en.wikipedia.org/wiki/Hairshirt :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dominik Žďánský | 11. 12. 2008 15:35

Mám pocit, že pan Mašek byl na přednášce pana Švejnara a spol a tak se rozhodl napsat článek alá vystoupení Paroubek, Rath ...Stačí zaběhnout do sámošky nebo sednout do auta, nic se neděje, prostě po letech konjunktury přichází ochlazení, které je pro ekonomiku a její zdravý růst přínosem. Při 80% orientaci průmyslu na zahraničí si konečně ekonomika přirozenou cestou vytvoří vlastní základy na kterých třeba oproti Litvě vůbec nestojíme. Přímé zahraniční investice tu za posledních pár let zlikvidovali SME, je čas na pořádné základy. !!!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 11. 12. 2008 16:04
reakce na Dominik Žďánský | 11. 12. 2008 15:35

??? Co je míněno á la vystoupení Paroubek, Rath?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dominik Žďánský | 12. 12. 2008 09:24
reakce na František Mašek | 11. 12. 2008 16:04

neboli bu bu bu, všechno je špatně. Osobně bych tu "krizi" chápal jako "přežijí Ti nejsilnější", trh se vyčistí od neumělů a bude tu trochu "soutěžní" klima. Lidé se budou muset učit a trochu snažit, v době konjunktury radí každý protože to jede samo ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 12. 12. 2008 10:16
reakce na Dominik Žďánský | 12. 12. 2008 09:24

Díky za upřesnění. Dalo se to chápat více způsoby. Nevím, zda článek skutečně vyznívá v duchu bububu, všechno je špatně, jak jste uvedl. Znovu jsem si ho přečetl s odstupem a nejsem o tom přesvědčen. Ale to je věc názoru.Podobné bububu nemám rád, pořád mám ale pocit, že si řada lidí možné potíže či budoucí zhoršení vlastní situace až trestuhodně nepřipouští.Také doufám v řekněme "očistnou" roli případné recese. Její dopad bych nicméně nebagatelizoval. I když jsem v úvahách o jejím průběhu o něco optimističtější než někteří diskutující na tomto serveru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dominik Žďánský | 12. 12. 2008 12:13
reakce na František Mašek | 12. 12. 2008 10:16

Děkuji za reakci, s odstupem času to tak "bububu" opravdu není :-), ale jsem zvyklý na články pana Kohouta. Nyní jsem otevřel stránky serveru Patria a tam je to ještě černější nebo mám říct červenější ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 12. 12. 2008 12:57
reakce na Dominik Žďánský | 12. 12. 2008 12:13

Mne tam naštval hlavně ten Paroubek a Rath. Nesnažím se o bububu, ale o reálný pohled. Zaznamenal jsem jen, co padlo na jednom semináři a rozšířil to o některá fakta.S panem Kohoutem se v lecčems shodneme, v něčem ale pochopitelně ne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Arsen Lazarevič | 11. 12. 2008 13:19

Konečně mám trochu času, tak jsem si přečetl článek odkazovaný v komentářích. Pro ty co ekonomice nerozumí, tak budou vynášet autora do nebes, podobně jak tomu bylo v minulosti, kdy kněží vysvětlovali bibli lidem, co neuměli číst. Článek je soubor nesmyslů bez reálných argumentů, čísel a obsahuje holé konstatování založené na autorově naivním vidění světa. Krize je samozřejmě patrná a nějaký čas patrná. Ale katastrofické scénáře nejsou opravdu na místě..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lubor Hruška | 11. 12. 2008 19:47
reakce na Arsen Lazarevič | 11. 12. 2008 13:19

Dobrý den, článek jsem odkázal původně já a smýšlím o něm podobně. Nicméně, nejsem ekonom, takže můj názor je stejně amatérský jako autora zmíněného textu. Zajímavá je i moderovaná diskuze pod článkem, kde už si lidé sdělují názory na to, jaké zbraně je nejlepší si pořídit proti hladovějící lůze, která přijde rabovat jejich domovy :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 11. 12. 2008 14:06
reakce na Arsen Lazarevič | 11. 12. 2008 13:19

Já se domnívám, že pravděpodobnost katastrofického scénáře stoupá. Proto je na místě o nich mluvit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lubor Hruška | 10. 12. 2008 11:27

Dobrý den. Narazil jsem na laický článek komentující krizi, její příčiny i následky:http://www.dfens-cz.c om/view.php?cisloclanku=200812 0901Můžetenějak komentovat, z odborného hlediska, jak se tento lidový pohled na současné problémy blíží realitě a nakolik jde o nesmysly? Myslím, že uvedený text je zajímavým obrazem představ veřejnosti a zajímalo by mě proto, nakolik jsou tyto představy správné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 10. 12. 2008 13:22
reakce na Lubor Hruška | 10. 12. 2008 11:27

Dobrý den,necítím se být odborníkem na krize a jen doufám, že je jím šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Jako autor textu, na který reagujete, se nicméně vyjádřím k uvedenému článku, který je samozřejmě na delší diskusi. Podle mého názoru plus minus vystihuje příčiny současných problémů.Jaké budou skutečné dopady krize (používám termín z článku) na světovou i českou ekonomiku, Vám pochopitelně nikdo neřekne. Snad již nicméně začíná být jasné, že se to týká také ČR a jejích občanů víc než se dosud připouštělo. Což již ostatně připouštějí přinejmenším někteří ekonomové.Přesto si osobně s jednou z postav z Haškova Švejka říkám: Jen ne žádnou paniku!Osobně se mi zdá nastíněný scénář příliš černý (nejen kvůli krachu až poloviny aerolinek). I když dopady této krize i v psychologické či společenské rovině mohou být velmi silné. Doufám, že se nemýlím.Plně souhlasím s apelem na starý dobrý zdravý rozum a tradiční hodnoty. Což vždy mj. znamenalo mít v zásobě nějaké snadno dostupné peníze tzv. pro strýčka Příhodu. Zpravidla v doporučované hodnotě pěti- či jiného násobku platu.V předvánočním období pak jen doufám, že si hlavně ti, kdo mají hlouběji do kapsy uvědomí, že méně (dárků) může v nejasné budoucnosti znamenat více.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 10. 12. 2008 15:57
reakce na František Mašek | 10. 12. 2008 13:22

Autor píše, že to vzal letem světem ve vulgární zkratce, což je fakt pravda:)Osobně mi ten článek přijde jako takový mišmaš věcí, které se autorovi nelíbí na stavu světa. Vysvětlení příčiny krize tam moc nevidím (co z těch zmiňovaných věcí je příčina a co příznak?).Když pominu některá jiná tvrzení stojící na vodě, zaujalo mě toto: "Bylo dobrým zvykem přivést ke krachu továrnu, rozprodat... a vydělat nemravné peníze. No pokud skutečně šlo likvidací továrny vydělal víc než jejím provozem, tak proč by ji majitel měl provozovat? Zjevně ti lidé a stroje vyráběli něco, po čem nebyla dost velká poptávka. Viz krachující americké automobilky.Ano, v krizi bude takových krachů víc, patrně i u nás. Firmy se řídily "levnými penězi," a když se bublina přestala nafukovat, tak zjistily, že udělaly špatné investice. Teď se prostě budou muset přizpůsobit.Podle mého názoru je naprosto absurdní volat po snižování úroků, aby se "podpořila ekonomika," protože úvěrová expanze je právě to, co krizi v první řadě způsobilo. (Ne "nenažraní" ;Američané - ani ti chudáci, co si brali "subprime" hypotéky).Se závěrem, že je třeba stát nohama na zemi fakt nelze polemizovat:) No a že s krizí ekonomickou přijde taky krize společenská, to je taky na zamyšlení. Osobně mám při každém zapnutí televize pocit, že máme hlavně akutní intelektuální krizi...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Mašek | 11. 12. 2008 10:38
reakce na Aleš Tůma | 10. 12. 2008 15:57

Je tam toho smícháno opravdu hodně, s tím souhlasím. Škoda, že nevíme, kdo je autorem. I když je otázka, zda by pak byl ve svém článku tak otevřený.Ještě ke společenské krizi. Tu bych nevyloučil v případě černého scénáře. Stále doufám, že to nebude tak zlé. Kéž bych se nemýlil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 11. 12. 2008 11:11
reakce na František Mašek | 11. 12. 2008 10:38

Také jsem si ten článek přečetl a musím přiznat, že s autorem souhlasím.Tohle nedopadne dobře.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Swen | 11. 12. 2008 08:50
reakce na Aleš Tůma | 10. 12. 2008 15:57

Pane Tuma, asi si tu dobu nepamatujete, ale šlo o to, koupit za levno nebo přes pohledavky (i fiktivni) nějakou továrnu, vydojit ji z hotovosti, poté nechat krachnout a prodat co zbylo do zeleza popripade jinam...Jestli byla tovarna konkurenceschopna nebo ne, v tom nehralo roli. Slo o vydelani jednorazoveho velkeho baliku penez.... Tak to v 90 letech za tunel papa Klause fungovalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 11. 12. 2008 11:46
reakce na Swen | 11. 12. 2008 08:50

No tu větu jsem pochopil jako globální kritiku "firemních nájezdníků". Reagoval jsem na případ, kdy si někdo firmu legitimně koupí, ne na tunelování.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

František Mašek
Dlouhodobě se zabývá ekonomikou, od roku 1993 se zaměřuje na kapitálový a finanční trh. Působil v řadě médií, mimo jiné v Lidových novinách a časopise...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!