Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Španělská ekonomika se zadrhla

| 16. 12. 2008

Na rozdíl od Portugalska, které se dlouhodobě potácí v hospodářských problémech a které se nám podařilo předehnat, nastartovalo Španělsko rozsáhlé liberální politické i ekonomické reformy.

Španělská ekonomika se zadrhla

Španělsko se v posledních letech stalo jedním z nejžhavějších kandidátů pro sblížení s nejvyspělejšími zeměmi v EU. Na rozdíl od Portugalska, které se dlouhodobě potácí v hospodářských problémech a které se nám podařilo předehnat, dokázalo Španělsko nastartovat rozsáhlé liberální politické i ekonomické reformy.

Španělská ekonomika nebyla v minulosti na špatné zprávy zvyklá. Nezaměstnanost stále klesala, stavěly se nové domy a vyhlídky do budoucna byly veskrze pozitivní. Nyní se však situace změnila a Španělsko se stává „novodobým rytířem smutné postavy“ a je dalším příkladem toho, jak rozsáhlé problémy dokážou vyspělé zemi způsobit nemovitosti.

Od roku 1997 do roku 2005 cena nemovitostí ve Španělsku vzrostla o více než 200 %. Realitní boom byl z velké části financován ze zdrojů, které v konečném dopadu vyvolaly stále vyšší zadluženost domácností, jež nyní dosahuje 115 %. La Caixa v roce 2005 dokonce uvedla, že osoba s hypotékou musí na splátkách odevzdávat více než 50 % svých příjmů.

Bublina však splaskla a ceny domů permanentně klesají, nové projekty jsou masově rušeny a nemalá část domů zůstala rozestavěna a kolaudace v nedohlednu. Naznačené problémy se však nejvýrazněji odrazí v nezaměstnanosti, která v současnosti dosahuje 11,3 %. Varovné je i tempo růstu, neboť již nyní je vyšší než v recesi v roce 1990, kdy nezaměstnanost dosáhla vrcholu na 25 %.

Evropská komise se dokonce netají s názorem, že nezaměstnanost v roce 2010 vzroste až na 15 %. Svízelná situace se pochopitelně projevuje i na ochotě Španělů utrácet. Klesají maloobchodní tržby a nejvíce pak prodej nových automobilů, který je na poloviční úrovni oproti předchozímu roku. Nemalé problémy má i domácí automobilka Seat vlastněná koncernem Volkswagen.

Krize v celé Evropě, a nemluvě pak o Španělsku, povede k dalšímu snižování sazeb Evropskou centrální bankou. Při zamrznutých mezibankovních sazbách a při téměř zastaveném vydávání nových úvěrů je tento krok třeba jako sůl. Některé odhady dokonce předpokládaly, že sazby poklesnou o 75 bazických bodů. Což se koneckonců 4.prosince potvrdilo.

Makroekonomická data pro rok 2008 musela být ve Španělsku podobně jako u nás upravována. Nejdříve vláda počítala s růstem 2,9 %, následně tyto údaje snížila na 1,6 %, avšak i toto číslo se ukázalo jako značně nadhodnocené. Současné vládní údaje dokonce hovoří o tom, že v období od dubna do června rostla ekonomika o 0,1 %, což je nejpomalejší růst od roku 1993.

Kontrastuje to s dekádou 1997–2007, kdy průměrný růst španělského hrubého domácího produktu činil 3 %. Varovný je podle Financial Times i schodek obchodní bilance.

Svědčí to však pouze o tom, že většina nově vytvořených pracovních míst v posledních letech byla nerentabilních a neprodukovala nic hodnotného. Na druhou stranu má Španělsko do příštích let velkou rezervu v pracovní síle, díky které může španělská ekonomika po překonání současné krize znovu růst slušným tempem.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by se mohlo Španělsko vrátit do hry především díky flexibilnější pracovní síle, lepšímu sekundárnímu a terciálnímu vzdělávání a zvýšení konkurence na trhu. Doufejme, že se to Španělům podaří co nejdříve.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Dominik Žďánský | 18. 12. 2008 11:07

pořád se mluví o růstech a poklesech HDP, pokud se ale podíváme na růst 10% při základu 10 dostanu se na 11, a pokud budu mluvit o růstu 2% při základu 100 dostanu se na 102, kdo roste rychleji? co je ekonomický zázrak? nastává otázka co vlastně vyjadřuje růst HDP?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dominik Žďánský | 18. 12. 2008 11:01

myslím, že se zadrhl celý svět, nejenom Španělsko, asi bude v tom globální systému něco prohnilé ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Swen | 17. 12. 2008 09:07

no, pomalu zacinam mit pocit, ze napr. panem Kohoutem opevovane reformy ve Spanelsku, Litve. Lotysku, Estonsku, Islandu, Irsku vlastne znamenaly jen zvyseni zadluzeni a na tomto zadluzeni postaveny rust.Nyni kdy se ukazuje ze USA rostly take jen diky tomu, ze do ekonomiky sypaly nicim nekryte penize nelze nevzpomenou oslavne clanky kdy jejich rust byl davan za vzor fungovani lafferovi krivky neboli nizkych dani...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:32
reakce na Swen | 17. 12. 2008 09:07

Většina těchto zemí (Pobaltí, Španělsko, Irsko) má problémy kvůli euru anebo kvůli měně vázané na euro. Tyto státy by ve vlastním zájmu neměly na euro ani pomyslet. Zdánlivá výhoda se nyní ukazuje být velkým průšvihem.Že Island dopustil, aby objemy úvěrů tamních bank se vyšvihly během pár let na 450 procent HDP, to je záhada, kterou vážně neumím vysvětlit. Ani rovnou daní to nelze vysvětlit :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marek Poláček | 31. 12. 2008 15:47
reakce na Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:32

Otázkou je, zda bez eura by byly problémy menší. Stejně je jejich ekonomika svázána s eurozónou a výkyvy kurzu nejsou pro podniky příjemné. Navíc samostatná měna může být cílem spekulativních nájezdů hedge fondů.Co se týká bank na Islandu, tak pokud rostly s úvěry i vklady, tak vše mohlo vypadat bezpečně. Bankovnictví Švýcarska také neodpovídá velikosti země.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!