Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co si myslí „nobelisté“

| 16. 12. 2008

V každé hospodě a internetové diskusi se lze doslechnout či dočíst plno vysoce fundovaných ekonomických názorů. Zde předkládám pár názorů ekonomů z poněkud jiné ligy...

Co si myslí „nobelisté“

Profesor Robert Solow je světoznámý teoretik hospodářského růstu oceněný Nobelovou pamětní cenou za ekonomii v roce 1987. Na nedávné konferenci v Benátkách přednesl tento žijící klasik svůj pohled na věc. Jaká je hlavní příčina recese?

Ve Spojených státech, kde podle Solowa začala již na rozhraní let 2007-2008, byla zdrojem recese nadbytečná zásoba domů. (Technická poznámka: psáno ještě před oficiální zprávou publikovanou 1. prosince, že americká recese skutečně začala koncem roku 2007.) Realitní investiční horečka způsobená explozí levných hypoték vedla k vytvoření nadbytku v bydlení v hodnotě 3 až 5 procent hrubého domácího produktu.

Tyto nadměrné investice bude muset trh strávit, což znamená, že během blízké doby bude americký hospodářský růst nižší o oněch 3-5 procent. USA nezaznamenají zotavení dříve než ve 2. pololetí roku 2009, tvrdí Solow. Znamená to, že tato recese bude podstatně delší než průměrná doba trvání amerických recesí v poválečném období, tj. osm měsíců.

Solowův recept

Jaký recept by profesor Solow doporučil na léčbu? „Prezident Obama bude muset připravit veřejnost na vyšší než plánovaný rozpočtový schodek. USA budou patrně nuceny provést fiskální stimul ekonomiky v hodnotě 3 až 5 procent hrubého domácího produktu. Čím dříve, tím lépe, protože recese se zhoršují v průběhu času.“ Starosti o vyrovnaný rozpočet nejsou v obdobích recese prvořadé.

Profesor Solow však není úplný škarohlíd. Nevidí důvod, proč by Amerika neměla zůstat světovou hospodářskou jedničkou. I ty nejvýkonnější evropské ekonomiky za USA dlouhodobě zaostávají v produktivitě.

Od 80. let nezaznamenala Evropa žádný pokrok, dokonce došlo k mírnému zhoršení. (Výjimka: Českou republiku a Slovensko označil Robert Solow za státy s nejrychlejším růstem produktivity.) Čína zaostává tak hluboce, že nemá cenu klást otázku, zda by se tato země mohla někdy v dohledné době stát ekonomickou supervelmocí.

A co akciové trhy? „Navzdory pocitu ztráty hodnoty v důsledku poklesu cen nemovitostí a akcií, reálná ekonomika nebyla příliš poškozena. O reálné bohatství ekonomika nepřišla. Novináři evidentně ignorují tento fakt!“ Ano, to je pravda. Ceny nemovitostí i akcií mohou kolísat v důsledku vln euforie a paniky, aniž by to muselo mít na reálnou ekonomiku podstatné dopady.

Během dvacetiletého období 1986-2006 kolísaly ceny amerických akcií zhruba 14krát více než výkonnost americké ekonomiky. Během některých dramatických momentů finanční krize v říjnu 2008 dosahovala volatilita akciového trhu bezmála 65násobku volatility reálné ekonomiky!

Neexistuje rozumný důvod, proč by burza měla kolísat pětašedesátkrát více než ekonomika, v níž na burze obchodované akciové společnosti tvoří zisky a tržby. Existují však nerozumné důvody.

Proč? Vždyť přece neoklasická ekonomická teorie pracuje s termínem „homo oeconomicus“, člověk hospodárný, který racionálně zvažuje všechny dostupné informace a poté vybere rozumově optimální řešení.

Nedávné události na úvěrových, nemovitostních i akciových trzích však přesvědčivě ilustrují zásadní fakt: „člověk hospodárný“ žije v učebnicích, ale ne ve skutečnosti. Neoklasická abstrakce sice má svoji užitečnost, podobně jako Newtonova klasická fyzika, ale zdaleka nepopisuje celou realitu. Ve skutečné ekonomice se silně projevuje pudová, „zvířecí“ povaha člověka. John Maynard Keynes používal termín „animal spirits“ neboli živočišné pudy.

Žene hospodářský růst důvěra?

Podle Keynese patří mezi živočišné pudy, které ženou hospodářský růst, hlavně důvěra. Podnikatelská důvěra podle Keynese způsobuje, že „myšlenky na možnost úplné ztráty, která často postihne průkopníky, jsou odloženy stranou, podobně jako zdravý muž odkládá stranou myšlenky na smrt.“

Na tento Keynesův koncept nedávno navázali Robert Shiller a jiný nobelovský laureát George Akerlof. V lednu 2009 má vyjít jejich společná kniha s názvem Animal Spirits, v níž oba autoři pojednávají o nedávných ekonomických událostech z perspektivy ekonomické iracionality. Profesor Akerlof rovněž na benátské konferenci hovořil o důvěře: „Jde o více než jen o prognózu. Důvěra navíc obsahuje element víry – víry, která je iracionální, a která snižuje hodnotu informačního obsahu dostupných ekonomických informací.“

Není pochyb, že přehnaná důvěra byla jednou z hlavních příčin investičního boomu v letech 2001-2007. Opak – iracionálně přehnaný strach – je naopak příčinou, proč v roce 2008 tak drasticky spadly ceny akcií a proč dočasně zamrzly mezibankovní úvěrové obchody. Také panika je makroekonomickou veličinou.

K měření paniky se vrátím jindy. Kupodivu ji lze velmi pěkně kvantifikovat.

Foto: Pavel Kohout

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Ondřej Palkovský | 17. 12. 2008 12:29

Proč je volatilita v důsledku NEJISTOTY nekonzistentní s "homo oeconomicus"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:17
reakce na Ondřej Palkovský | 17. 12. 2008 12:29

Když je volatilita akciových trhů více než 60x vyšší než volatilita nominálního růstu HDP, pak čistě racionální vysvětlení tohoto stavu není možné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 19. 12. 2008 11:50
reakce na Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:17

Proč ne? Množství vládních intervencí je momentálně myslím naslibováno někde kolem 8 bilionů USD, což je přes 60% HDP. Myslíte si, že takto masivní finanční zásah nedokáže způsobit takovou volatilitu? Copak někdo ví, kde ty peníze skončí? Budou automobilky zachráněny? Jak budou zachráněny? Existuje spousta scénářů se zcela rozdílnými výsledky. Totéž se týká bankovního sektoru a dalších.Otázka racionality se redukuje na jedno: Může při racionální analýze se započítáním nejistoty kolísat diskontovaná hodnota společnosti tak, jak momentálně kolísá akciový trh? Připadá mi, že odpověď je ano - třeba ty automobilky buď zkrachují, nebo ne, pokud ne, tak třeba budou vyplácet nějaký "zisk". Banky budou znárodněny (nebo ne), státu se podaří způsobit inflaci (nebo ne)...Zkuste vytvořit předpověď na následující 1 rok. Pokud se strefíte aspoň trochu strefíte, pak můžete tvrdit, že investoři jsou iracionální. Pokud ne...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 17. 12. 2008 00:02

Pane Kohoute, ve Vasem dnesnim clanku v LN (http://www.lidovky.cz/sezona- spatnych-zprav-06x-/ln_noviny. asp?c=A081216_000046_ln_noviny _sko&klic=229089amp;mes=081216_0)jsem z pouziteho minuleho casu usoudil, ze jste se uz s financní krizi rozloucil.No, zrovna v den, kdy sazby FED sundal na nulu ? Do toho nastupuji delikvence s Alt-A hypotekami s dalsim dopadem na banky a to jeste tem bankam radne pustil zilou Madoff.Myslim, ze jste se s financni krizi rozloucil predcasne :-).Ale Vasi obavu (zminenou v clanku v LN) s ambicemi politiku vyuzit krize k posileni moci sdilim.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mirek Pokorny | 16. 12. 2008 18:00

Vazeny pane Kohoute,dekuji vam za zajimavy clanek. Dovoluji si poznamenat ze v teorii pravdepodobnosti lze urcitym zpusobem zapracovat faktor "minule viry" do miry pravdepodobnosti budouciho vyvoje. Jedna se o Bayesuv teorem. Domnivam se tedy, ze tvrzeni ze duvera (vira)jednotlivych ucastniku trhu je ekonomicky iracionalni faktor neni presne. Naopak je to jeden z dulezitych ekonomickych faktoru. Jde jen o to jak jej "racionalne&quo t;definovat a kvantifikovat.Dekuji za pozornost.Mirek Pokorny
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 16. 12. 2008 06:47

Ano, skutečně v současné názorové hyperinflaci je dobré popřát pozornosti hráčům, jak píše pan Kohout, z jiné ligy. Doporučuji odkaz na názory skupiny autorit (Roubini, Gross, Shiller, Bair, Rogers, Train, Whitney, Ross), kterým byly položeny stejné otázky na hodnocení současné situace, blízká očekávání a investiční strategie.http://money.cnn.com /galleries/2008/fortune/0812/g allery.market_gurus.fortune/in dex.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:27
reakce na Luděk Zdražil | 16. 12. 2008 06:47

Ty rozhovory jsou skutečně zajímavé. Ale že by byly skutečně, skutečně děsívé, jak uvádí titulek? Nemyslím. Americká ekonomika je někde možná uprostřed hluboké recese. A podívejte se do historie, co typicky dělávají akciové indexy zhruba kolem poslední třetiny recese. (Nic děsivého.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 19. 12. 2008 00:11
reakce na Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:27

Pokud bychom hledali analogii k současné situaci v historii, možná bychom mohli dovozovat optimistické závěry, které naznačujete.Obávám se (a připusťme to alespoň teoreticky), že situace je mnohem horší, nemá v historii analogii a nejedná se o běžnou cyklickou ekonomickou krizi. V USA se spotřeboval neskutečně obrovský objem peněz, které nikdy nebyly vydělány. Ty peníze jsou pryč a nyní je třeba tento dluh splatit. Proto Obama bude mít velký problém, protože se od něj všeobecně očekává, že vrátí nějakou administrativní fintou ekonomiku do bodu pře onou obrovskou spotřebou, ale to není možné.Mimochodem, bude velmi zajímavé sledovat kde skončí ty extrémní sumy věnované daňovými poplatníky na záchranu bank. Nedivil bych se, kdyby to bylo v kapsách těch, kteří způsobili současnou situaci, aniž by se cokoli vyřešilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 18. 12. 2008 22:38
reakce na Pavel Kohout | 18. 12. 2008 18:27

Já se spíše obávám, že americká ekonomika je na počátku mnohaleté silné recese, možná i deprese.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!