Lezoucí kostlivci

Poskytl tak bankám rekordně „levné peníze“, které jsou nyní de facto téměř zadarmo.
Tato zpráva však pro nás nic mimořádného neznamená, protože jediný, komu se sníží úrok za vypůjčené peníze, budou pouze a jedině banky.

Signály ohledně zlevňování úvěrů nepřicházejí a banky jsou stále až příliš opatrné, komu své peníze půjčí. Uvědomují si, že v prostředí nadcházející celosvětové recese a hrozby deflace je velice těžké podnikat, a peníze tak půjčují pouze velmi bonitním klientům, a to ještě s vysokou přirážkou.

Zatímco v minulosti byly při poskytování úvěrů a hypoték tlačeny marže nesmyslně nízko, maximalizoval se zisk pomocí omezování bankovních rezerv a peníze se tak půjčovaly v desetkrát větších objemech, než měla sama banka, v současnosti je situace naprosto opačná. Banky mají rovněž panický strach půjčovat si peníze samy mezi sebou, protože by mohli začít padat ze skříní další kostlivci, jinými slovy by přišel pád dalších bank.

Na tyto zprávy reagují spekulanti a dolar po velmi krátké době posilování znovu oslabuje. Z hodnoty 1,2 dolaru za euro oslabil až na 1,45 dolaru, poté naopak mírně posílil. Zatímco Fed vystřílel veškerou munici a snížil sazby téměř k nule, Evropská centrální banka má stále ještě určitý manipulační prostor.

Někteří analytici zastávají názor, že po dalším snižování by mělo logicky přijít oslabování eura vůči dolaru. Předpovídání pohybu měnových kurzů je však velice obtížné a často se stává, že kurzy jednotlivých měn jdou proti logice, což jsme ostatně mohli sledovat i na kurzu koruny.

Rozdílné názory na příčiny potíží

Keynesiánci tvrdí, že do ekonomiky přestala proudit krev v podobě peněz a že je právě teď v rukou vlády eliminovat hrozbu deflace pomocí expanzivní fiskální politiky a v případě jednotlivých evropských zemí tak může dojít i k hrubému porušení Maastrichtské smlouvy.

Deficity rozpočtu se tak budou prohlubovat a tento dluh nejspíš zaplatí až budoucí generace. Dle názoru centrálních bank je to jedna z mála možností, které máme, abychom se vyhnuli krizi. Ta by nás totiž mohla uvrhnout do další vleklé deprese.

Druhá strana to však vidí opačně a domnívá se, že to byla právě přemíra peněz, která jim nedovolila rozprostřít se po celém trhu, a tím pádem peníze zapříčinily vznik nových bublin na nemovitostním trhu. Finanční pomoc bankám a automobilkám není na místě, dochází pouze k přesunu peněz z našich daní směrem ke zkrachovalým či nerentabilním projektům, což v delším období nic dobrého nepřinese.

Ať vám je bližší jakýkoliv názor, krize se stala realitou a zachvátila celý svět. Některé odhady tvrdí, že v příštím roce globální hrubý domácí produkt poklesne o 0,4 %, a to by jistě bylo pro většinu zemí hodně bolestivé. Panika ale rozhodně není na místě. Po dlouhém období, kdy světová ekonomika rostla nepoměrně víc než produktivita a vznikající deficit eliminovala přemíra peněz, je na čase mírná korekce.

Foto: Profimedia.cz