Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Recese roku 2009 a jak jí čelit

Jaký bude ekonomický vývoj světa v roce 2009? Pokus o odpověď není možný bez rekapitulace nesnadného roku 2008. Co se v jeho průběhu vlastně stalo?

Za prvé, pokračovala americká hypotéční krize, která začala již na jaře roku 2007. Tato krize přestala být čistě americkou a čistě hypotéční záležitostí: stala se z ní světová finanční krize. Padaly banky nejen v USA, ale i v Evropě a v jiných částech světa.

Pozoruhodným a nevídaným jevem byla hladina paniky. Během jiných bankovních krizí docházelo k úpadkům peněžních ústavů kvůli velkému objemu špatných úvěrů. V roce 2008 však nebyl vysoký objem špatných úvěrů nutný. Stačila panika, která ochromila mezibankovní finanční trhy. V důsledku tohoto selhání trhů se do problémů dostaly některé i jinak zdravé banky.

Za druhé, světové trhy byly mimořádně volatilní. Nečekané cenové vzepětí potravinářských komodit a ropy zaznamenali v prvním pololetí všichni spotřebitelé.

Finanční trhy však vykázaly i jiné pozoruhodnosti, které nebyly z laického pohledu tak zřejmé: například extrémní růst přirážek na rizikové úvěry všeho druhu. Praktický důsledek: vyschly finanční zdroje na rizikové projekty všeho druhu. Rok 2008 nebyl dobrý pro žadatele o rizikové úvěry. Zejména tok úvěrů do oblasti stavebnictví, developmentu a nemovitostí se téměř zastavil.

Za třetí, oficiální oznámení americké recese vedlo k další prudké vlně snižování úrokových sazeb. Centrální banky se snažily alespoň částečně vyrovnat vysokou úroveň prémií za rizikové úvěry. Snižování sazeb je ekvivalentem šlápnutí na plynový pedál – a americký Federální rezervní systém dupl na plyn snad nejmohutněji během celé své existence.

Finanční krize byla hlavní dominantou roku 2008. V roce 2009 však bude dominovat hospodářská recese. Oba jevy spolu souvisí, ale nelze je zaměňovat, jak se bohužel v médiích často děje. Ústup finanční krize je zřejmě hlavní dobrou zprávou, kterou lze v roce 2009 očekávat. Další projekce budou méně příznivé. Jde zejména o hospodářskou recesi, která postihne celý svět.

Ekonomika EU se vrátí k „normálu“

V rámci eurozóny se recese již promítá do velmi prudkého zpomalení tvorby podnikatelských a hypotéčních úvěrů. Meziroční tempo růstu soukromých úvěrů v eurozóně pokleslo na hladinu kolem osmi procent. To se může zdát hodně, ovšem pro dosažení výkonnosti na úrovni let 2005-2007 potřebovaly evropské ekonomiky tempo úvěrové expanze o polovinu vyšší.

Nyní tempo tvorby úvěrů klesá, což znamená, že po několika letech zdánlivé prosperity se ekonomika EU vrátí k předchozímu dlouhodobému normálu: pomalý růst, vysoká nezaměstnanost, špatná nálada. Není třeba zdůrazňovat, že vývoj v EU bude mít přímý a okamžitý dopad na malou otevřenou ekonomiku jménem Česká republika. Recese bude velmi nepříjemná.

V rámci české ekonomiky bude možná ještě horší než recese z konce 90. let. Tehdy šlo o pád starých státních podniků – tentokrát budou krachovat nové firmy vybudované pomocí investičních pobídek. Ukáže se, jak krátkozraká a chybná byla vládní politika, která dotovala zisky zahraničních firem zaměstnávajících zahraniční dělníky na českém území. Bublina českého hospodářského růstu nafouknutá dotacemi a nezdravou úvěrovou expanzí v roce 2009 praskne.

Důraz na nižší daně

Jediným rozumným prostředkem, jak čelit stagnaci, bude patrně snižování daní z příjmu. Nově zvolený americký prezident Obama jmenoval do čela týmu ekonomických poradců profesorku Christinu Romerovou. Ta před několika lety publikovala společně se svým manželem Davidem Romerem práci věnovanou empirickému výzkumu efektů snižování daní.

Mimochodem, práci s názvem The Macroeconomic Effects of Tax Changes: Estimates Based on a New Measure of Fiscal Shocks publikovanou v březnu 2007 na univerzitě v Berkeley by si měli přečíst všichni čeští politici, zejména ti, jejichž ekonomický rozhled zamrzl na úrovni 70. let.

K jakým závěrům dochází Romerová a Romer? „Za prvé, daňové změny mají velmi rozsáhlé efekty na ekonomickou výkonnost. Naše základní výpočty ukazují, že růst zdanění o jedno procento snižuje reálný hospodářský produkt o zhruba tři procenta.“

Autoři dále upozorňují, že dříve publikované práce docházely ke zkresleným výsledkům, protože nebraly v úvahu různé vedlejší vlivy. Tak se stalo, že donedávna ekonomové docházeli k mylným výsledkům, že daňová zátěž má malý vliv na hospodářský růst – což je koneckonců i v protikladu k elementárnímu zdravému rozumu.

Bylo by euro možným řešením? Ne. Některé evropské ekonomiky těžce doplácejí na euro nebo na pevnou vazbu na společnou měnu. Nobelovský laureát Paul Krugman nedávno přirovnal Lotyšsko k Argentině. Proč? Argentina utrpěla hospodářskou krizi kvůli pevné vazbě své měny na dolar, Lotyšsko v roce 2009 zřejmě utrpí velmi těžkou recesi kvůli vazbě své měny na euro. Naopak česká koruna ochránila české banky před investicemi do rizikových cenných papírů a zdejší ekonomice pomůže překonat evropskou recesi.

Řešení recese? Další snižování daní z příjmu, ale to nestačí. Důležité je zachování vlastní měny. Buďme rádi, že česká koruna má volně plovoucí kurs na rozdíl od pobaltských zemí.

Autor je ředitel pro strategii Partners. Psáno pro Lidové noviny. Foto: Profimedia. cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK