Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Mrakodrapy jsou pomníky bublin

Aleš Tůma
Aleš Tůma
15. 11. 2008

Co mají společného Empire State Building, „dvojčata“ Světového obchodního centra a Petronas Towers v Kuala Lumpuru? Ve své době byly všechny nejvyššími mrakodrapy světa. A stavba všech probíhala na pozadí ekonomické krize.

Mrakodrapy jsou pomníky bublin

Analytik Andrew Lawrence z firmy Dresdner Kleinwort Benson v roce 1999 napsal článek o "mrakodrapovém indexu." Ukazuje, že ve 20. století byla korelace mezi stavbou nejvyšší budovy světa a následnou ekonomickou krizí až nezdravě jasná. Typicky stavba začne během boomu a v době slavnostního otevření už všude kolem panuje recese.

V průběhu 20. století proběhlo několik velkých rozmachů mrakodrapů, první z nich po roce 1904 v New Yorku. V roce 1908 tu byla dokončena Singer Building, o rok později jí rekord vzala Metropolitan Life Building. V roce 1907 přitom USA zasáhla bankovní panika a recese, která je dnes považována za jeden z impulzů k založení centrální banky.

A co Velká deprese? V roce 1929 byl otevřen mrakodrap 40 Wall Street, o rok později Chrysler Building. Za další rok oba převýšila slavná Empire State. Mimochodem, stavba každého z těchto mrakodrapů trvala jen zhruba rok!

Empire State držela rekord až do roku 1972, kdy ji překonalo první z dvojčat WTC. To bylo nedlouho před ropnou krizí a dalšími problémy, které postihly nejen Spojené státy, a které světu daly pojem "stagflace". O rok později vyrostla k nebi ještě Sears Tower v Chicagu.

Chicago pak v roce 1998, tedy za asijské krize, připravil o prvenství Kuala Lumpur. (Tady ovšem rekord padl jen ve výšce po úplnou špičku, nikoliv nejvyšším obyvatelným patrem).

Mrakodrapový index nefunguje dokonale, například před recesemi v letech 1920/21 nebo 1981/1982 žádný světový rekord nepadl. Odráží ale skutečné procesy v ekonomice, které jde shrnout triviálně: když je boom, tak se hodně staví.

Když pomineme možné freudovské interpretace, nabízí důkladnější vysvětlení například ekonom Mark Thornton: vzestupná fáze hospodářského cyklu se vyznačuje levnými penězi, tedy dostupnými úvěry s relativně nízkými úrokovými sazbami. Ty zvyšují poptávku po mrakodrapech hned třemi způsoby.

  • nižší úroky tlačí vzhůru ceny pozemků, protože s nižšími sazbami klesají náklady obětované příležitosti držby pozemků.
  • levnější úvěry podněcují firmy k růstu a podnikání kapitálově náročnějších projektů. S tím jde ruku v ruce potřeba více administrativních prostor.
  • každý nový rekord vyžaduje lepší technologie – s každým poschodím je stále složitější dostat tak vysoko inženýrské sítě i nájemníky tak, aby trubky a výtahy nezabraly příliš mnoho z cenných kancelářských prostor. Stavitelé tedy musí vylepšit svoje postupy, a to mohou udělat právě díky levnějším úvěrům.

Budování rekordních mrakodrapů je tak možné chápat jako jeden z praktických projevů teorie, podle které je hospodářský cyklus způsoben úvěrovou expanzí a umělým snížením úrokových měr. To znamená situací, kdy úvěry nejsou podložené skutečnými úsporami, ale bublinou, která dříve či později musí splasknout. (Poznat, co ještě není a co už je bublina, to chce samozřejmě křišťálovou kouli).

Po 11. září 2001 se mohlo zdát, že mrakodrapovému indexu je konec. "Ground Zero" je sedm let poté stále jen díra v zemi, jinde se ovšem dál čile staví. V roce 2004 byl dokončen mrakodrap Taipei 101 v Tchajwanské metropoli. Loni jej ve třech ze čtyřech kategorií překonalo World Financial Center v Šanghaji. A vzápětí se vůbec nejvyšší volně stojící stavbou světa stal mrakodrap Burdž Dubaj. Ten má po dokončení napřesrok dosáhnou ohromujících 818 metrů.

Že se developeři posledních dvou staveb dokonale trefili do současné finanční krize netřeba dodávat. Burdž Dubaj navíc možná předznamenává další problémy. Myslí si to alespoň investor a pesimista Marc Faber, majitel stejnojmenné firmy.

"Reality v Dubaji jsou příští katastrofa," řekl tento týden na Bloomberg TV. "Každý tam plánuje nový ostrov. Mají spoustu písku, a musí stavět další ostrovy z písku. Spousta těchto projektů nebude ziskových." Budrž Dubaj tak možná bude majákem uprostřed moře peněz vsakujícího se do dun...

V Česku je nejvyšší budovou nedávno otevřená ECM Tower na Pankráci. Zafunguje mrakodrapová kletba i tady?

Foto: Profimedia.cz

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo