Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mrakodrapy jsou pomníky bublin

| 15. 11. 2008

Co mají společného Empire State Building, „dvojčata“ Světového obchodního centra a Petronas Towers v Kuala Lumpuru? Ve své době byly všechny nejvyššími mrakodrapy světa. A stavba všech probíhala na pozadí ekonomické krize.

Mrakodrapy jsou pomníky bublin

Analytik Andrew Lawrence z firmy Dresdner Kleinwort Benson v roce 1999 napsal článek o "mrakodrapovém indexu." Ukazuje, že ve 20. století byla korelace mezi stavbou nejvyšší budovy světa a následnou ekonomickou krizí až nezdravě jasná. Typicky stavba začne během boomu a v době slavnostního otevření už všude kolem panuje recese.

V průběhu 20. století proběhlo několik velkých rozmachů mrakodrapů, první z nich po roce 1904 v New Yorku. V roce 1908 tu byla dokončena Singer Building, o rok později jí rekord vzala Metropolitan Life Building. V roce 1907 přitom USA zasáhla bankovní panika a recese, která je dnes považována za jeden z impulzů k založení centrální banky.

A co Velká deprese? V roce 1929 byl otevřen mrakodrap 40 Wall Street, o rok později Chrysler Building. Za další rok oba převýšila slavná Empire State. Mimochodem, stavba každého z těchto mrakodrapů trvala jen zhruba rok!

Empire State držela rekord až do roku 1972, kdy ji překonalo první z dvojčat WTC. To bylo nedlouho před ropnou krizí a dalšími problémy, které postihly nejen Spojené státy, a které světu daly pojem "stagflace". O rok později vyrostla k nebi ještě Sears Tower v Chicagu.

Chicago pak v roce 1998, tedy za asijské krize, připravil o prvenství Kuala Lumpur. (Tady ovšem rekord padl jen ve výšce po úplnou špičku, nikoliv nejvyšším obyvatelným patrem).

Mrakodrapový index nefunguje dokonale, například před recesemi v letech 1920/21 nebo 1981/1982 žádný světový rekord nepadl. Odráží ale skutečné procesy v ekonomice, které jde shrnout triviálně: když je boom, tak se hodně staví.

Když pomineme možné freudovské interpretace, nabízí důkladnější vysvětlení například ekonom Mark Thornton: vzestupná fáze hospodářského cyklu se vyznačuje levnými penězi, tedy dostupnými úvěry s relativně nízkými úrokovými sazbami. Ty zvyšují poptávku po mrakodrapech hned třemi způsoby.

  • nižší úroky tlačí vzhůru ceny pozemků, protože s nižšími sazbami klesají náklady obětované příležitosti držby pozemků.
  • levnější úvěry podněcují firmy k růstu a podnikání kapitálově náročnějších projektů. S tím jde ruku v ruce potřeba více administrativních prostor.
  • každý nový rekord vyžaduje lepší technologie – s každým poschodím je stále složitější dostat tak vysoko inženýrské sítě i nájemníky tak, aby trubky a výtahy nezabraly příliš mnoho z cenných kancelářských prostor. Stavitelé tedy musí vylepšit svoje postupy, a to mohou udělat právě díky levnějším úvěrům.

Budování rekordních mrakodrapů je tak možné chápat jako jeden z praktických projevů teorie, podle které je hospodářský cyklus způsoben úvěrovou expanzí a umělým snížením úrokových měr. To znamená situací, kdy úvěry nejsou podložené skutečnými úsporami, ale bublinou, která dříve či později musí splasknout. (Poznat, co ještě není a co už je bublina, to chce samozřejmě křišťálovou kouli).

Po 11. září 2001 se mohlo zdát, že mrakodrapovému indexu je konec. "Ground Zero" je sedm let poté stále jen díra v zemi, jinde se ovšem dál čile staví. V roce 2004 byl dokončen mrakodrap Taipei 101 v Tchajwanské metropoli. Loni jej ve třech ze čtyřech kategorií překonalo World Financial Center v Šanghaji. A vzápětí se vůbec nejvyšší volně stojící stavbou světa stal mrakodrap Burdž Dubaj. Ten má po dokončení napřesrok dosáhnou ohromujících 818 metrů.

Že se developeři posledních dvou staveb dokonale trefili do současné finanční krize netřeba dodávat. Burdž Dubaj navíc možná předznamenává další problémy. Myslí si to alespoň investor a pesimista Marc Faber, majitel stejnojmenné firmy.

"Reality v Dubaji jsou příští katastrofa," řekl tento týden na Bloomberg TV. "Každý tam plánuje nový ostrov. Mají spoustu písku, a musí stavět další ostrovy z písku. Spousta těchto projektů nebude ziskových." Budrž Dubaj tak možná bude majákem uprostřed moře peněz vsakujícího se do dun...

V Česku je nejvyšší budovou nedávno otevřená ECM Tower na Pankráci. Zafunguje mrakodrapová kletba i tady?

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Marek L. | 5. 8. 2011 23:28

Děsivý nesmysl, který navíc nesedí.
Stavba mrakodrapu je dlouhodobý proces, a tak se vždy nějaká větší či menší krize najde, která se zrovna hodí do krámu. Jakou krizi nebo bublinu autor napasuje na Park Row Building, nejvyšší mrakodrap světa z roku 1899? Jakou krizi nalepí na Manhattan Life Insurance Building z roku 1894? A co New York World Building z roku 1890, jistě se taky určitě něco najde, že? Ovšem rok 1875 bude oříšek, tam autor musí příjít s jednou krizí v únoru a dalším průserem hned v dubnu, jinak mu to na dva nové držitele rekorud z toho roku nevyjde! A nebo si to může zjednodušit a prásknout je do jednoho pytle, jak to udělal rovnou s třemi mrakodrapy mezi lety 1929 - 1930 nebo s dvěma mezi lety 1972 - 1974. Hlavně ať ta teorie sedí, za každou cenu!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Kohout | 16. 11. 2008 01:59

Pěkný postřeh. Něco na tom bude. Když dovolíte, jednu osobní zkušenost.Začátkem roku 2007 jsem dostal velmi pěknou pracovní nabídku od jedné developerské firmy. Prý hodlají velmi expandovat do Ruska a do Číny. Samý růst, růst a ještě jednou růst. Prostě jenom pozitiva a sociální jistoty. Skoro až příliš pěkné, než aby to byla pravda, říkal jsem si. Což když úvěrový boom jednou skončí?Nakonec jsem oželel kancelář ve 25. patře s velmi luxusním výhledem na Prahu a šel jsem do Partners. A nelituji toho! Být dnes v té developerské firmě, je mi teď pěkně horko. Úvěrový boom v developmentu skončil dříve, než jsem tehdy čekal.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 15. 11. 2008 08:55

Mrakodrapový index již před několika lety publikoval v ČR Miroslav Zámečník a poměrně dobře sedí, přesně jak píše autor autor tohoto příspěvku.Také tento index rád používám, především jako prezentaci faktu, že neexistuje ideální investice, která přináší výnos vždy a za všech okolností. Každý druh aktiv má své dobré a pak špatné období.A jak předejít omylům typu mrakodrapový index, očarování růstem, nízkými sazbami? Stačí do výpočtů zadat úrokovou sazbu o 3 či 4 procenta vyšší než která jsou v plánu. To je obvyklý rozdíl mezi nízkými a vysokými sazbami v dobách eokonomického růstu a recese. Pokud výpočty ukáží, že i poté je projekt profitabilní, tak projekt bude úspěšný. Možná. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vlnas | 15. 11. 2008 02:13

Tím Freudem myslíš mrakodrapy, jako falické symboly traumatizované mužské dominance nad světem? :) Každopádně, pěkný text!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Aleš TůmaAleš Tůma
Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!