Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čas bezbolestných hypoték končí

Za posledních pět let jsme si zvykli - co se hypoték týká - slýchat pouze dobré zprávy. Nízké úrokové sazby podporovaly optimismus a konkurenční tlak nutil banky půjčovat i těm, kteří by ještě před pár lety sítem neprošli.

Když teď ovšem úrokové sazby stouply, začíná se optimismus pomalu vytrácet. A nejen to. Do potíží se mohou rychle začít dostávat i stávající klienti, kterým dnes po zaplacení hypoteční splátky nezbývá skoro žádná rezerva.

Kdyby zůstaly zachovány nízké sazby a pokračoval rychlý růst ekonomiky, jejich situace by se zlepšovala a časem by začali být schopni rezervy si tvořit. Sazby ale začínají růst a situaci klientů na hraně mohou navíc ještě zkomplikovat vládní reformy.

Zejména tři navrhované změny mohou v horizontu tří až pěti let schopnost řady klientů splácet opravdu ohrozit. Zvláště pak, bude-li pokračovat růst úrokových sazeb.

Problémy vyvolají zvýšené životní náklady nízko a středněpříjmových skupin obyvatelstva. Některým skupinám sice mohou daňové úlevy kompenzovat nárůst životních nákladů, vyvolaný zvýšením sazby DPH. Například v případě mladých rodin s dětmi ale mohou vyšší náklady snadno překonat výšku úspor. Zejména v případech, kdy má živitel rodiny průměrný příjem a druhý z partnerů nepracuje. Rezerva, která bývá u těchto rodin už tak poměrně malá, se po zamýšlené reformě v takovém případě ještě ztenčí.

Negativní dopad by mělo také plánované snížení daňových odpočtů z úvěrů na bydlení.

Zatímco však tato první dvě negativa jsou cenou za pokus o celkovou reformu daňového systému, třetím negativem se vláda vědomě rozhodla zhoršit podmínky všem, kteří byli ochotni postarat se o své bydlení sami. Nejhorší na tom je, že tím přitom kabinet nic zásadního nezíská: řeč je o návrhu na zrušení nulového zdanění hypotečních zástavních listů, jejichž prostřednictvím banky získávají peníze na hypoteční úvěry.

Na konci letošního roku by měly být úrokové sazby centrální banky podle očekávání většiny analytiků minimálně o půl procenta vyšší. Již po prvním zvýšení sazeb o 0,25 % přitom hypoteční banky zvedly sazby často i o dvojnásobek. Další skok sazeb navíc zřejmě není daleko. Zrušení nulového zdanění hypotečních zástavních listů by totiž přineslo v příštím roce zvýšení sazeb o další půl procento.

Co to znamená konkrétně? Například u hypotéky na dva miliony korun při splatnosti 20 let by zvýšení sazby o jedno procento znamenalo nárůst měsíční splátky o 1200 Kč. Pokud by stát zachoval nulové zdanění hypotečních zástavních listů, byl by nárůst splátky pouze poloviční.

Výrazně rostoucí splátky řadu lidí odradí od toho, aby si hypotéku vzali, případně na ni vůbec nedosáhnou. A zvýšení splátek může navíc dostat do problémů několik desítek tisíc klientů. Stát by si měl rozmyslet, je-li pro něj tak důležité získat pár set milionů korun ročně právě tímhle způsobem, když se nabízí dostatek efektivnějších možností.

Článek vyšel v deníku Hospodářské noviny

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza

Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako český a ekonomický redaktor česko-anglického měsíčníku The Prague Tribune.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK