Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Reforma snižuje výnosy

Jednou z hlavních změn daňové reformy je zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 % počítané z takzvané superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy včetně příspěvku zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Tím v příštím roce dojde nejen ke změně čistého příjmu fyzických osob, ale i ke změně výhodnosti daňově zvýhodněných produktů jako je životní pojištění, penzijní připojištění nebo hypotéky a úvěry ze stavebního spoření.

Dnes platí, že čím vyšší příjem poplatník má, tím větší úspory na dani dosáhne prostřednictvím státem dotovaných produktů. V příštím roce, respektive v roce 2009, ušetří díky jednotné sazbě na daních všichni stejně. Ve srovnání s dnešním stavem, kdy se výše daňové úspory odvíjí od toho, v jakém daňovém pásmu se klient nachází, uspoří výrazně méně.

I HYPOTÉKA SE PRODRAŽÍ
Zatímco dnes je možné za sjednání životního pojištění a penzijního připojištění dostat od státu zpět až 7.680 Kč ročně, po reformě pouze 3.600 Kč ročně. K ještě většímu propadu dojde u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. I u běžné hypotéky s měsíční úrokovou platbou ve výši 6.000 Kč, klesne v závislosti na příjmu klienta roční daňová úspora až o 12.240 Kč. U nadprůměrně vysokých hypoték se roční daňová úspora sníží o desítky tisíc korun.

Finanční produktDaňová úspora 2007Daňová úspora 2008
Životní pojištění
1.000 Kč/měs.
1.440 Kč - 3.840 Kč1.800 Kč
Penzijní připojištění
1.500 Kč/měs.
1.440 Kč - 3.840 Kč1.800 Kč
Hypotéka
s úrokem 6.000 Kč měsíčně
8.640 Kč - 23.040 Kč10.800 Kč

Dalším efektem zavedení jednotné sazby daně je snížení případné vratky daňové úspory. Při předčasném ukončení smlouvy musí klient získanou úsporu dodanit. V systému jednotné daně se do státní kasy vrátí ve většině případů méně, než kolik bylo vyplaceno, aniž by byl splněn účel vynaložených prostředků.

CO PŘINESE SLOUČENÍ LIMITŮ
V systému jednotné daně postrádá smysl společné zdanění manželů, které se ruší. Díky společnému zdanění mohlo být z daňových důvodů vhodné uzavření penzijního připojištění či životního pojištění i partnerem, který neměl žádný vlastní příjem, například manželkou na mateřské dovolené. Po zrušení společného zdanění se stává taková smlouva méně výhodnou.

Rovněž se ruší limity pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatelů na penzijní připojištění a životní pojištění. Současně se zavádí jednotný limit pro osvobození těchto příspěvků na straně zaměstnance do částky 24.000 Kč ročně.

Sloučený limit je u vyšších příjmových skupin opět snížením oproti současnému stavu, kdy u životního pojištění je limit 12.000 Kč ročně a u penzijního připojištění 5 % z hrubé mzdy. Navíc, jeden limit může vést k navyšování plateb zaměstnavatelů do jednoho (provizně výnosnějšího) produktu na úkor druhého.

DEMONSTRACE NEJISTOTY
Zavedení společného zdanění v roce 2005, následně změny v daňových pásmech a dvou sazbách daně z příjmů fyzických osob, nyní opětovné zrušení společného zdanění a zavedení jednotné daně jsou typickými ukázkami toho, jak se politickým rozhodnutím může měnit výnosnost státem dotovaných finančních produktů během relativně krátkého období. A to i bez záměru, pouze jako vedlejší efekt daňových úprav.

Je proto na zvážení, zda podpora finančních produktů formou odpočitatelných položek je ta nejvhodnější. Každá změna v daňovém systému totiž může vést ke změně výnosnosti státem dotovaných produktů, což dlouhodobým finančním produktům a vůbec dlouhodobému spoření na stáří rozhodně nesvědčí. Nezbývá než s očekáváním sledovat podobu návrhu slibované penzijní reformy, která by měla snížení výhodnosti některých finančních produktů kompenzovat.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK