Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Lafferova křivka: konec diskusí

Pavel Kohout
Pavel Kohout
12. 9. 2007

Je možné snížením daňových sazeb dosáhnout zvýšení příjmů státního rozpočtu? Tato otázka bývá předmětem diskusí, někdy i dost prudkých. „Nižší sazba znamená nižší příjem, to je jednoduchá trojčlenka,“ tvrdí jedni. „Nikoli, ekonomie není trojčlenka, podívejte se na Lafferovu křivku,“ oponují druzí, „snížení daní může mít za následek vyšší příjmy státu.“

Lafferova křivka: konec diskusí
Křivka nazvaná podle amerického ekonoma Arthura Laffera udává závislost objemu vybraných daní na daňové sazbě. Nulová sazba znamená nulové daně, to je zřejmé. Stoprocentní sazba rovněž, protože téměř nikdo nebude dobrovolně pracovat a podnikat v prostředí, kde je konfiskován celý výnos. S výjimkou nečetných přívrženců Pol Pota s tímto tvrzením souhlasí rovněž všichni. Ale co je mezi těmito krajními body? Lze v praxi české ekonomiky dosáhnout vyšších příjmů snížením daní?

Vášnivé diskuse na toto téma mohou konečně utichnout. Spor je vyřešen a uzavřen. Čísla hovoří jasnou řečí. Konkrétně: v roce 1999 činila sazba daně z příjmu právnických osob 35 %. Podíl inkasa této daně na hrubém domácím produktu činil 2,47 procenta. Od té doby se daňová sazba postupně snižovala až na současných 24 %. Otázka zní: jak se změnil objem vybraných daní (vyjádřený jako procento HDP) v závislosti na poklesu sazby?

Povrchní trojčlenkář vytáhne kalkulačku a za pár vteřin má výsledek: 1,69 %. Důkladnější trojčlenkář sedne k počítači a začne vyčíslovat změny odpisových sazeb a odečitatelných položek. Nicméně s mnohem větším úsilím dojde k plus mínus stejnému výsledku. Daňové inkaso přece nemohlo vzrůst po tak razantním snížení daňové sazby. Anebo mohlo?!

Skutečnost je taková, že objem daní vybraných z příjmů právnických osob se od roku 1999 dosti podstatně zvýšil, a to při postupném snižování daňové sazby. V roce 2006 dosáhl podíl této daně na hrubém domácím produktu hodnoty 2,96 %: o pětinu více než v roce 1999. Nižší sazba = vyšší výběr.

To však ještě není celý příběh. Ministerstvo financí začátkem září 2007 oznámilo, že „daně z příjmů právnických osob svým objemem 67,5 mld. Kč byly nad úrovní loňského inkasa o 12,3 mld. Kč, tj. o 22,2 %.“ Pokud zůstane zachována tato dynamika, dosáhnou daně z příjmu právnických osob za rok 2007 zhruba 3,3 % podílu na HDP. Tedy bezmála dvakrát tolik, než by odpovídalo odhadům trojčlenkářů. Připomeňme, že rok 2007 je druhým rokem, kdy platí sazba 24 %.

Lafferova křivka se projevila již dříve také u daně z příjmů fyzických osob. V roce 1993 činila mezní sazba této daně z dnešního pohledu neuvěřitelně vysokých 47 %, přičemž inkaso této daně představovalo 2,7 % HDP. V roce 2002 zaplatily fyzické osoby na daních z příjmu 5,1 % HDP, a to při mezní sazbě 32 %. Také zde platilo, že nižší sazba = vyšší výběr.

Novodobá historie české ekonomiky tedy ukazuje zajímavá fakta: (a) sazby daní z příjmů od roku 1993 pouze klesaly; (b) inkaso těchto daní naopak rostlo, a to rychlejším tempem než ekonomika jako celek; (c) snižování daňových sazeb bylo zároveň doprovázeno rychlejším tempem ekonomického růstu, pochopitelně s výjimkou recese koncem 90. let.

Lze si jen představovat, kde bychom touto dobou mohli již být, kdyby vláda v roce 1993 měla odvahu přijmout rovnou daň s konkurenceschopně nízkou sazbou. Česká republika prošvihla velkou příležitost stát se daňovou oázou ještě v době, kdy to nebylo v módě. Ale to už je jen historická spekulace.

Budeme-li se držet faktů: oficiální údaje odpovídají jednoznačným ANO zastáncům Lafferovy křivky. Její platnost je definitivně a s konečnou platností prokázána i v podmínkách České republiky. Nedůvěřivci si mohou stáhnout data ze stránek ministerstva financí a nakreslit si Lafferovu křivku na vlastním počítači. Tvrdá data nelze zfalšovat. Konec diskusí.

Psáno pro MF Dnes
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančněporadenskou... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo