Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Velká čínská bublina

| 22. 10. 2007

Čínský akciový trh posílil od začátku roku 2005 o 250 procent v dolarovém vyjádření. Odpovídá to průměrnému tempu růstu 60 procent per annum. Impozantní čísla, která lákají spekulanty. Otázka zní, jak dlouho ještě bude toto tempo pokračovat.

Velká čínská bublina
Akcioví analytici tradičně selhávají v předpovídání budoucích výnosů trhu. Hlavním důvodem je fakt, že na rovnovážném a efektivním trhu jsou všechny dostupné informace promítnuty do aktuálních cen. Vliv na budoucí výnosy mají tedy pouze faktory, které v budoucnosti přijdou jako překvapení, a o nichž tedy akcioví analytici vědět nemůžou. Ledaže by měli dobře roztopená kamínka jako vizionář ze stejnojmenné hry divadla Járy Cimrmana.

Co je ovšem jasné mimo veškerou pochybnost, je fakt, že 60% roční výnosy nejsou trvale udržitelné. Čínský akciový trh je pumpován z masivních úspor domácího obyvatelstva, které ze zákona nesmí investovat do zahraničí. Laičtí investoři se o fundamentální hodnocení nezajímají.

I kdyby se zajímali, důvěryhodnost finančních údajů čínských firem je tradičně pochybná. Kromě toho značná část zisků obchodovaných firem nepochází z vlastního předmětu podnikání, ale z investování na burze.

Vzniká proto klasická bublina. Ceny akcií nerostou díky normálnímu růstu zisků. Motorem je již jen psychologie a dostatek peněz: každý spekulant doufá, že předražené akcie od něho koupí jiný spekulant za ještě více předraženou cenu.

Podobná bublina čas od času postihne každou burzu, ať už vyspělou či „emerging market“. V Evropě vytvořily bublinu zejména burzy ve Švédsku a Finsku kolem roku 2000.

Zůstaneme-li v Asii, příkladů je celá řada. Z ekonomik, které jsou typické čínskou mentalitou – tj. vysokou mírou úspor, ale také vášní pro hazard a spekulaci – bychom mohli uvést Tchaj-wan a Hong Kong. Tchaj-wanská burza v roce 1990 zaznamenala během šesti měsíců 79% ztrátu, která pokračovala Během jednoho roku ztratil Tchaj-wan 90 % hodnoty z historického maxima, což je patrně světový rekord.

Dramatickou historii má i akciový trh Hong Kongu. Začátkem 70. let rostl prakticky stejným tempem jako nynější Čína. Podoba je zřejmá, položíme-li oba grafy přes sebe - viz první graf v pravém sloupci. Ve druhém grafu pak vidíme, jak se hongkongský akciový index vyvíjel dále.

Pokud se historie bude opakovat, nynější čínský akciový trh může pokračovat v růstu ještě nějakou dobu. Pak dojde ke zlomu. Bublina praskne, investoři přijdou o miliardy. Bezprostředním důvodem prasknutí může být cokoli. Neexistuje žádný indikátor, kdy přesně bublina praskne. Může to být za týden, za měsíc, za rok.

Zde je nutné upozornit na zkušenost, že bubliny, které jsou ve stádiu nynějšího čínského trhu, vždy praskají. Nikdy nenásleduje uklidnění do fáze pozvolného, rozumného růstu.

Koncem 20. let ekonom Irving Fisher tvrdil, že americké akcie dosáhly stádia „stabilní náhorní plošiny“. Byl to nesmysl, bublina praskla i tenkrát. Následovala Velká hospodářská krize. Poučení: žádné „náhorní plošiny“ na akciových trzích neexistují. Po strmém růstu následuje vždy strmý pád.

Čínský akciový trh v říjnu 2007 má již dost slušný prostor pro pád. Ceny akcií na šanghajské burze představují 69-násobek čistých zisků. V Japonsku před krachem, který začal v lednu 1990, byl tento poměr (zvaný P/E neboli price to earnings) na hodnotě 71, na Tchaj-wanu ve stejné předkrizové době 100.

Americký index NASDAQ měl v době nejvyššího bodu nafouknutí technologické bubliny začátkem roku 2000 hodnotu P/E ve výši 123. A newyorská burza před „černým pátkem“ v říjnu 1929 měla P/E v hodnotě pouhých 28.

Čínské akciové trhy jsou poháněny penězi zhruba 59 miliónů individuálních investorů, kteří obstarávají 70 % obchodního objemu. Nedávno zaplatilo 2000 Číňanů vstupenku v hodnotě 800 dolarů za přednášku proslulého amerického spekulanta Jima Rogerse. Jeden Číňan dokonce zaplatil 53 tisíc dolarů za možnost pozvat Rogerse na soukromou večeři, uvádí deník The Wall Street Journal.

Rogers je specialista na akciové bubliny. Na své čínské návštěvě zatím hovořil jen o „potenciální bublině“. Jiný známý spekulant, Švýcar Marc Faber žijící v Thajsku, přirovnává současnou Čínu ke Spojeným státům ve 20. letech. Přehnaná sebedůvěra vedla k vzestupu i ke krizi. Na tom není nic šokujícího. Burzovní propady a hospodářské recese nutně doprovází vzestup jakékoli ekonomiky.

Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!