Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsme v dluhové pasti?

| 6. 12. 2007

Riziky souvisejícími s půjčkami jsou ohroženy zejména domácnosti s nižšími příjmy, které pravděpodobně nemají příliš finančních rezerv. Potvrzují to i statistiky exekutorů. Co to znamená pro finanční poradce?

Jsme v dluhové pasti?
Do online poradny Finmag přišel zajímavý dotaz k problematice zadlužování domácností v Česku. Proč před zadlužováním všichni varují, když v jiných, lidnatostí srovnatelných zemích, mají lidé i sedmdesátkrát větší dluhy než u nás?

Dnes a denně slýcháme, jak roste objem zadlužení domácností – ke konci loňského roku to bylo 576 mld. Kč. Na konci září roku 2007 šlo již o skoro 662 mld. korun. Na druhé straně platí, že v porovnání s vyspělými zeměmi jsou české domácnosti zadluženy několikrát méně. Je nebo není tedy zadlužení domácností a jeho dynamika problémem?

Pojďme se podívat na danou oblast trošku podrobněji. Ještě předtím však případnému zvídavému čtenáři, toužícímu investovat dlouhé a nudné zimní večery do sebevzdělávání u odborné literatury, poraďme, kde se nechat inspirovat. Doporučuji Zprávu o finanční stabilitě z dílny ČNB.

Ta poslední vyšla letos v červnu a shrnuje situaci za rok 2006. Toto doporučení má, přiznávám, i osobní rovinu – před nástupem do společnosti AEGON jsem více než devět let pracoval v ČNB a poslední rok a půl jsem měl na starosti mj. i analýzu finanční stability (a tedy i zpracování Zprávy za rok 2005). Doporučuji tedy „prověřené zboží“.

Úvodem je třeba poznamenat, že na skutečně srovnatelné bázi nejsou zahraniční domácnosti zadluženější v řádu desetinásobků oproti domácnostem českým. Nelze přímo poměřovat hodnotu dluhu domácností třeba anglických (resp. librový ekvivalent v Kč) s hodnotou dluhu domácností českých.

Poměr je zkreslen jednak nižší kupní silou české koruny vůči libře (euru, dolaru) – makroekonomové používají běžně koeficient ERDI (exchange rate deviation index), popřípadě pracují s hodnotami vyjádřenými nikoliv běžným směnným kurzem, ale konceptem tzv. parity kupní síly (purchase power parity).

Druhou obtíží takového srovnání je, že nenajdeme ekonomiku o navlas stejné velikosti (a věkové struktuře) populace.

Přesnější je proto vyjádřit zadlužení domácností nikoliv absolutně (x miliard Kč nebo eur), ale relativně – například ve vztahu k HDP dané ekonomiky. Tento způsob měření překonává do značné míry oba výše nastíněné problémy. Nicméně i tak platí, že míra zadlužení českých domácností, navzdory rychlému růstu, je stále zhruba třetinová oproti průměru EU-15 (20% HDP vs cca 60% HDP).

Podobně jako dochází ke konvergenci mezi ekonomickou úrovní ČR a vyspělé Evropy (EU-15), mají tendenci konvergovat v čase i úrovně zadlužení obyvatelstva.

Domácnosti v nových členských zemích EU se tudíž zadlužují podstatně rychleji než je tomu ve starých členských státech. To je dokumentováno prvním grafem v pravém sloupci (kliknutím graf zvětšíte).

Česká republika je zhruba uprostřed pelotonu nových členských zemí. Ve všech případech přitom platí, že domácnosti se zadlužují zejména v souvislosti s řešením bydlení.

Ani úvěry na bydlení samozřejmě nemusí být pro jejich příjemce (i věřitele) zcela bezpečné – máme již (naštěstí zatím pouze ze zahraničí) dost zkušeností s cenovými bublinami na trzích s nemovitostmi, po jejichž „propíchnutí“ se ukázalo, že reálná hodnota zástavy (byt/dům) je mnohem nižší než se předpokládalo a nemusí dostačovat ani na zajištění celého úvěru v případě potíží se splácením. A to nemluvím o problematice úvěrů bez adekvátního zajištění – tzv. sub-prime hypoték, díky jejichž krizi zaznamenáváme letos již podruhé otřes na světových kapitálových trzích.

Ani jedna z těchto situací nesedí na stávající podmínky v ČR. Sub-prime hypotéky se v Česku prakticky neposkytují. Ohledně vývoje cen nemovitostí sice panují určité pochyby (lokálního charakteru), zda jde o „fundamentálně“ udržitelné úrovně.

Nicméně průměrné LTV (loan-to-value ratio) u české hypotéky dosahuje cca 55 %. To znamená, že i kdyby klesla hodnota nemovitosti o 45%, stále ještě plně pokryje výši průměrné hypotéky.

Můžeme tedy konstatovat, že rychlý růst úvěrů, který v posledních letech u domácností v Česku pozorujeme (30 a více procent p.a.), patrně nepředstavuje makroekonomický problém. Mikroekonomicky, resp. pro určitou část domácností, však vyhráno určitě není.

Druhý graf v pravém sloupci ukazuje výši nových vkladů a půjček a také splátky předchozích půjček jako procento z hrubého peněžního příjmu jednotlivých decilů českých domácností v roce 2005 – od domácností s nejnižšími příjmy (1. decil) po domácnosti s nejvyššími příjmy (10. decil). Z grafu je patrné, že u nízkopříjmových domácností (zejména 1. a 3. decil) nově přijaté půjčky převyšují vytvořené vklady.

Jinými slovy, potenciálními riziky souvisejícími s půjčkami jsou ohroženy zejména ty domácnosti, které pravděpodobně nemají příliš finančních rezerv, ze kterých by mohly případné finanční tlaky operativně pokrýt. Že nejde zcela o plané konstatování dokládá i v čase rostoucí počet exekučních řízení – viz poslední graf.

Jaký si tedy finanční poradce může z celé situace vyvodit závěr? Podobně jako u ohně, tak i u úvěrů platí teze o dobrém pomocníkovi, avšak zlém pánovi. Kvalitní finanční poradce, na základě solidní analýzy finanční perspektivy a potřeb daného klienta/domácnosti, by měl zajistit, aby se z užitečného pomocníka nestal zlý pán.

Autor je generální ředitel AEGON Česká republika


Napište autorovi

Další články Vladimíra Bezděka

Ptejte se v naší poradně

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Vladimír Bezděk
Profesní dráhu zahájil v roce 1997 v České národní bance. Za více než devět let působení v ČNB prošel několika útvary a pozicemi. Od roku 2003 pracoval...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!