Diskuze: Český komplex z vlastních dějin

David Goliáš|28. 9. 2017 11:37

Nejsem historik, ale tenhle pohled mi taky přijde dost jednostranný. Nemám moc rád paušalizující a zjednodušené soudy o celých skupinách lidí (např. národů, "Češi", "česká společnost"atd...).
Minimální až neexistující odboj? S kým se to poměřuje, jaké jsou na to metriky? Každopádně při něm riskovaly život desítky tisíc lidí, tisíce bojovaly po Evropě, tisíce padly nebo byli popraveni, např. i předseda protektorátní vlády. Při českém povstání na konci války padlo během pár dnů taky několik tisíc lidí. Říkat, že tu byl minimální odboj, je trochu šlapání po hrobech všech těchto lidí.
Československo jako stát každopádně selhalo na celé čáře, byl to umělý stát, který se nutně musel při nejbližší krizi rozložit zevnitř. Do Švýcarska mu chybělo několik století a občanských válek. A nepřítel toho samozřejmě využil. Proč vyhlašovat válku, když tam máme početnou pátou kolonu a i jeho největší spojenci uznají, že by se mělo rozdělit a svou podstatnou a strategickou část odevzdat nepříteli. V podstatě jsme byli v situaci, kdy jsme byli proti všem, nepříteli i jediným přátelům a pokud bychom se bránili samostatně, asi by se dnes dějiny 2. světové války učily tak, že ji začalo Československo tím, že nepřistoupilo na vše-evropskou dohodu, že utlačovaná německá menšina se má připojit k sousední vlasti.
Taky si nemyslím, že tu nebyla mezi lidmi vůle k obraně. Nebránit stát bylo selhání toho státu, nicméně nebylo to tak jednoduché rozhodnutí jako třeba u Polska, kterému byla jasně vyhlášena válka (a které přitom mělo na reálnou obranu ještě menší šanci než my.)
Otázka předání zbraní je zajímavá, ale stála by za podrobnější rozbor. Předpokládám, že zde nebylo referendum, ve kterém by se lidé vyjádřili, že máme zbraně předat nepříteli. Něco v tom státě opět někde selhalo, ale nevíme přesně co a kde.
Že měl Mnichov vliv na události po válce a celkovou morálku společnosti je myslím zřejmé. Interpretovat ale dějiny tak, že "Češi" jsou nějací výrazně jiní lidé než ostatní a je jim jedno, v jakém státě žijí, mi moc reálné nepřipadá.

Richard Malaschitz|28. 9. 2017 09:19

V roku 1918 sa politici dohodli, že národy majú právo na sebaurčenie. Na základe tohoto práva sa rozbilo Rakúsko-Uhorsko a vznikli jednotlivé národné štáty. Pri tomto vzniku bol dané, že na sporných územiach musí dojsť k referendám kde sa obyvatelia na danom území môžu rozhodnúť, kde budú patriť. Tak sa napríklad časť Burgenlandu odtrhla od Maďarska a pripojila k Rakúsku - napriek tomu, že sa jednalo o historicky územie patriace vždy k Uhorsku.

Až v roku 1920 (vo voľbách sa do ČS parlamentu dostalo 7 Nemeckých strán ktoré získali asi 25% mandátov) sa svet ("spojenci") dozvedel o veľkých menšinách v ČSR. Referendá boli vládou zamietnuté a to bol reálny začiatok neskoršieho Mníchova.

Svetoví politici sa nevedia dohodnúť na tom, či existuje právo na secesiu a to spôsobuje trvalo svetové konflikty. Politici niekedy toto právo akceptujú a niekedy nie: Škótsko, Gibraltár, Kosovo, Donecko, Luhansko, Krym, vznik USA, odtrhnutie Slovenska od ČS, Quebec, ... Často krát tí istí politici toto právo niekedy akceptujú a niekedy nie. Napríklad Putin toto právo pre Krym akceptuje ale v samotnom Rusku je pokus o odtrhnutie trestný čin. Španielsko vyvolalo referendum na Gibraltari ale odmieta povoliť referendum v Katalánsku. Napríklad Luxemburské kantony majú právo na secesiu priamo v ústave.

Martin Brezina|28. 9. 2017 05:07

Nedomýšlí moc ani Tesař.

1) Reprezentanti země dobře věděli, ze válka s Německem při charakteru hranic s ním a rozdílu počtu obyvatel má jen symbolický smysl.

2) Vůli k obraně ale museli manifestovat navenek (těžko za vámi budou stát nějací spojenci, když nejevíte ani známky snahy se bránit), stejně tak dovnitř (těžko sdělovat běžné populaci, že se bránit nemůžeme, to většina lidi nepochopí, navíc je to demoralizující).

3) Model chování "děláme to jako" je u nás zcela běžný i v současnosti. Například o tzv. vědeckých centrech excelence, pořízených za 40 miliard korun, se předem vědělo, že část z nich je naprostá švejkovina. Přesto se stavěly a vybavovaly. Prostě, za něco se ty dostupné peníze musely vydat, lidi ty peníze chvíli živily a některé ještě stále živí, ale přitom tady není reálná vědecká základna ani moc poptávka po jejích výstupech. No, ale přece ty peníze nepošleme zpátky do Bruselu, že. To by taky nebylo moc chytré, i když by to bylo důstojné.