Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Skandály s falšováním výzkumů v psychologii. Čas na velkou revizi?

Vojtěch Hodboď | 26. 9. 2017 | Celkem 2 komentáře v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zdeněk Gardelka | 26. 9. 2017 16:52

Problémem nereplikovatelných studií trpí psychologie velmi dlouho. Mluvil o ní v roce 1974 Richard Feynman v projevu ke studentům na CalTech, když vysvětloval jak si udržet vědeckou integritu a správně přistupovat k experimentům. Podle toho co říkal a jak vývoj psychologie sledoval jím trpěla již od roku 1935.

Překlad projevu k dispozici na oslu:
http://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html

Stojí za to přečíst celý článek, ale dovolím si citovat pasáže kde přímo zmiňuje psychologii.

Citace:
...
Další chyby jsou charakteristické pro slabou vědu. Když jsem byl v Cornell, tak jsem často mluvil s lidmi z oddělení psychologie. Jedna ze studentek mi řekla, že chce udělat následující experiment. Dříve bylo zjištěno, že potkani v podmínkách X mají tendenci se chovat způsobem A. Ji zajímalo, jestli v podmínkách Y budou potkani stále dělat A. Tak navrhla experiment s podmínkami Y, aby zjistila, jestli potkani stále dělali A.

Vysvětlil jsem ji, že je nezbytné nejprve v její laboratoři zopakovat původní experimenty s podmínkami X, aby bylo vidět, že výsledek A může získat i ona, a poté teprve zkoušet podmínky Y a sledovat, jestli se chování A změnilo. Poté by věděla, jaké jsou reálné rozdíly v chování. Studentka byla tímhle návrhem nadšená a šla za svým profesorem, aby mu tento návrh experimentu přednesla. Profesorova odpověď byla negativní, protože opakování jednou provedeného experimentu by byla ztráta času. Tak to bylo v roce 1935 a toto zhruba odpovídalo obecnému přesvědčení – neopakovat psychologické experimenty, ale pouze dělat experimenty ve změněných podmínkách a sledovat, co se bude dít.

...

Ne všechny výsledky v psychologii jsou „cargo cult science“. Například existuje mnoho experimentů s potkany v různých bludištích s málo jasnými výsledky. Ale v roce 1937 Young udělal velmi zajímavý experiment. Udělal dlouhou chodbu s řadou dveří. Young chtěl zjistit, jestli může naučit potkany, aby zahnuli vždy do třetích dveří od místa, kde byli do chodby vloženi. Místo toho potkani zaběhli vždy do dveří, kde našli jídlo minule.

Otázkou bylo, jak potkani věděli, které dveře navštívili naposledy, protože koridor byl naprosto uniformní. Zcela jistě muselo být ale něco, podle čeho se potkani orientovali. Young znovu velmi pečlivě natřel celou chodbu a ujistil se, že všechna dvířka jsou naprosto stejná. Potkani ale stále nějakým způsobem byli schopni se v této chodbě orientovat a najít dveře, kde našli jídlo minule. Pak si uvědomil, že by se potkani mohli orientovat podle světel v jeho laboratoři, takže chodbu zakryl. Ani toto nefungovalo.

Nakonec objevil, že potkani se orientovali podle zvuků, které dělala podlaha chodby, když po ní běhali, což napravil postavením bludiště na písečný podklad, což konečně vedlo k tomu, že se potkani naučili běhat do 3. dveří od místa, kde byli do chodby vloženi. Tady vidíme, jak Young postupně vyloučil všechny možné orientační body. Když povolil jedinou z podmínek, tak se potkani zase začali v chodbě orientovat.

Z vědeckého pohledu toto je špičkový experiment. Tento experiment dává smysl všem experimentům s potkany v bludišti, protože odkrývá všechny způsoby, jak se může potkan v bludišti orientovat – ne ty způsoby, o kterých si experimentátoři myslí, že se jimi potkan orientuje. Výsledky tohoto experimentu říkají, které všechny podmínky je potřeba kontrolovat, pokud chceme mít smysluplné výsledky.

Podíval jsem se na následující historii tohoto výzkumu. Další experimenty nikdy neodkazovaly na výsledky Mr. Younga. Nikdy nepoužily kritéria odhalená Youngem – jejich bludiště nebyla umístěna na písku, nebo nesplňovala nezbytnou extrémní pečlivost. Prostě pokračovali ve starých zažitých postupech a nevěnovali pozornost Youngovi, proto neobjevil nic o potkanech. Young ve skutečnosti objevil všechno, co je nezbytné k tomu, aby bylo možné objevit něco o potkanech. Nevěnování pozornosti experimentům tohoto typu je charakteristické pro „cargo cult science“.
...

+46
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 9. 2017 07:59

Neexaktní věda je oxymoron.

-3
+
-

Celkem 2 komentáře v diskuzi.

foxy | 29. 9. 2017 07:59

Neexaktní věda je oxymoron.

Nahlásit

-3
+
-

Zdeněk Gardelka | 26. 9. 2017 16:52

Problémem nereplikovatelných studií trpí psychologie velmi dlouho. Mluvil o ní v roce 1974 Richard Feynman v projevu ke studentům na CalTech, když vysvětloval jak si udržet vědeckou integritu a správně přistupovat k experimentům. Podle toho co říkal a jak vývoj psychologie sledoval jím trpěla již od roku 1935.

Překlad projevu k dispozici na oslu:
http://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html

Stojí za to přečíst celý článek, ale dovolím si citovat pasáže kde přímo zmiňuje psychologii.

Citace:
...
Další chyby jsou charakteristické pro slabou vědu. Když jsem byl v Cornell, tak jsem často mluvil s lidmi z oddělení psychologie. Jedna ze studentek mi řekla, že chce udělat následující experiment. Dříve bylo zjištěno, že potkani v podmínkách X mají tendenci se chovat způsobem A. Ji zajímalo, jestli v podmínkách Y budou potkani stále dělat A. Tak navrhla experiment s podmínkami Y, aby zjistila, jestli potkani stále dělali A.

Vysvětlil jsem ji, že je nezbytné nejprve v její laboratoři zopakovat původní experimenty s podmínkami X, aby bylo vidět, že výsledek A může získat i ona, a poté teprve zkoušet podmínky Y a sledovat, jestli se chování A změnilo. Poté by věděla, jaké jsou reálné rozdíly v chování. Studentka byla tímhle návrhem nadšená a šla za svým profesorem, aby mu tento návrh experimentu přednesla. Profesorova odpověď byla negativní, protože opakování jednou provedeného experimentu by byla ztráta času. Tak to bylo v roce 1935 a toto zhruba odpovídalo obecnému přesvědčení – neopakovat psychologické experimenty, ale pouze dělat experimenty ve změněných podmínkách a sledovat, co se bude dít.

...

Ne všechny výsledky v psychologii jsou „cargo cult science“. Například existuje mnoho experimentů s potkany v různých bludištích s málo jasnými výsledky. Ale v roce 1937 Young udělal velmi zajímavý experiment. Udělal dlouhou chodbu s řadou dveří. Young chtěl zjistit, jestli může naučit potkany, aby zahnuli vždy do třetích dveří od místa, kde byli do chodby vloženi. Místo toho potkani zaběhli vždy do dveří, kde našli jídlo minule.

Otázkou bylo, jak potkani věděli, které dveře navštívili naposledy, protože koridor byl naprosto uniformní. Zcela jistě muselo být ale něco, podle čeho se potkani orientovali. Young znovu velmi pečlivě natřel celou chodbu a ujistil se, že všechna dvířka jsou naprosto stejná. Potkani ale stále nějakým způsobem byli schopni se v této chodbě orientovat a najít dveře, kde našli jídlo minule. Pak si uvědomil, že by se potkani mohli orientovat podle světel v jeho laboratoři, takže chodbu zakryl. Ani toto nefungovalo.

Nakonec objevil, že potkani se orientovali podle zvuků, které dělala podlaha chodby, když po ní běhali, což napravil postavením bludiště na písečný podklad, což konečně vedlo k tomu, že se potkani naučili běhat do 3. dveří od místa, kde byli do chodby vloženi. Tady vidíme, jak Young postupně vyloučil všechny možné orientační body. Když povolil jedinou z podmínek, tak se potkani zase začali v chodbě orientovat.

Z vědeckého pohledu toto je špičkový experiment. Tento experiment dává smysl všem experimentům s potkany v bludišti, protože odkrývá všechny způsoby, jak se může potkan v bludišti orientovat – ne ty způsoby, o kterých si experimentátoři myslí, že se jimi potkan orientuje. Výsledky tohoto experimentu říkají, které všechny podmínky je potřeba kontrolovat, pokud chceme mít smysluplné výsledky.

Podíval jsem se na následující historii tohoto výzkumu. Další experimenty nikdy neodkazovaly na výsledky Mr. Younga. Nikdy nepoužily kritéria odhalená Youngem – jejich bludiště nebyla umístěna na písku, nebo nesplňovala nezbytnou extrémní pečlivost. Prostě pokračovali ve starých zažitých postupech a nevěnovali pozornost Youngovi, proto neobjevil nic o potkanech. Young ve skutečnosti objevil všechno, co je nezbytné k tomu, aby bylo možné objevit něco o potkanech. Nevěnování pozornosti experimentům tohoto typu je charakteristické pro „cargo cult science“.
...

Nahlásit

+46
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK