Souhlasím s autorem, že by se Adolfu Hitlerovi nemělo zbytečně ubližovat. Bohatě stačí to za co opravdu může. Němci z toho mají trauma dodnes. Proto u nich ve vztahu k "uprchlíků" vládne masochistická nálada.
Nahlásit
-
-5
+
Diskuze
Lukáš Hoder|16. 9. 2017 13:48
Knihu jsem četl a myslím, že se Jaroslav Cerman dopouští toho stejného, z čeho obviňuje autora knihy. Tedy jakéhosi přehánění a zkreslování. Především v rámci druhé části, tedy Blietzkriegu.
Cerman chce 35 milionů tablet pervitinu pro útok na Francii vložit do kontextu třímilononové německé armády. Jenže kontext zde není celá armáda, ale právě ta část, která útočila na Francii. Např. jen asi 10 procent německé armády bylo motorizované. A právě zde byl podle autora knihy ten úspěch drog. Totiž překvapit Francouze, projet jejich linií před tím, než přijedou francouzské posily a dojet takto až do Paříže. Zde si naprosto dobře dokážu představit, že byl pervitin kritický, protože udržel vojáky tanků vzhůru několik dní a nocí. A to je v knize velmi zajímavě popsáno. Proto lze myslím tvrdit, že „Bez pervitinu by se Blitzkrieg nikdy nesetkal s úspěchem”. Vojáci by prostě jinak nevydrželi několik dní nespat. A bez tohoto překvapení by možná Francouzi svá vojska posílili včas.
Autor knihy se podle Cermana neobtěžuje vylíčit, jak byly drog distribuovány. Ale autor to přece popisuje a uvádí také to, že distribuce probíhala dost živelně nebo nejsou doklady. Jistě, prostor pro další výzkum zde je. Cerman také uvádí, že není popsáno, jak drogy zvyšovaly bojový výkon. To ale právě v knize popsáno je. Teda já jsem to tam našel.
Jinak souhlasím, že se nejedná o striktní vědeckou práci. Na tu si ale kniha nehraje.
Nahlásit
-
0
+
Jiří Novotný|15. 9. 2017 15:46
Souhlasím s autorem, že by se Adolfu Hitlerovi nemělo zbytečně ubližovat. Bohatě stačí to za co opravdu může. Němci z toho mají trauma dodnes. Proto u nich ve vztahu k "uprchlíků" vládne masochistická nálada.
Nahlásit
-
-5
+
Tomas Hruby|15. 9. 2017 09:38
Tuhle knihu jsem nečetl, ale z hlediska faktů to bude asi opravdu bída. Počínaje tím, že užívání pervitinu nebyla žádná specialita Němců, v armádách to užívaly vlastně všechny země, včetně USA a UK. Mimochodem jedno už dost opomenuté téma - po WWII nastala v USA docela slušná krize právě kolem uživání pervitinu ze zbylých válečných zásob narkomany...
Co se týče Hitlera, tak minimálně do půlky roku 1942 byla většina jeho rozhodnutí vcelku racionálních, od roku 1943 se to značně zhoršilo a souvislost s léky je dost reálná. Jenže jak správně píše autor článku, tak vlastně úplně všechny zásadní operace WWII se rozjely již před tímto zlomem, to samé konečné řešení židovské otázky (kde je mimochodem dosud nejasná otázku podílu Hitlera, na konferenci ve Wansee nebyl prakticky jistě).
Diskuze: Poněkud mdlý rauš
Přihlášení do diskuze
Nejméně oblíbený příspěvek
Jiří Novotný|15. 9. 2017 15:46
Diskuze
Lukáš Hoder|16. 9. 2017 13:48
Nahlásit
Jiří Novotný|15. 9. 2017 15:46
Nahlásit
Tomas Hruby|15. 9. 2017 09:38
Nahlásit