Klasici klasického liberalismu už dávno vysvětlili, že hlavním problémem centrálního plánovače, potažmo socialismu je, že nemá žádné objektivní kriterium, podle kterého by stanovil cenu. Cenu čehokoliv, tedy i cenu práce. Je úplně jedno jestli stanoví cenu/plat učitelů podle politického nátlaku, odborářského nátlaku, požadavků stávkujících, rychlosti větru na Milešovce, názoru vlastní manželky, matematických modelů, nátlaku cizích politiků, jiných, stejně arbitrárně stanovených cen nebo čehokoliv jiného. Vždycky to bude špatně a vždycky se to projeví negativně v ekonomice. Centrální plánovač ovšem nemá jak zjistit, kde a v jaké míře k chybám došlo, takže tápe, snaží se chyby řešit dalšími arbitrárními zásahy, které jsou stejně svévolné nebo politické, jako ty předchozí zásahy, které chyby způsobily. Protože takto špatně fungující ekonomiku občané začnu dříve nebo později odmitat a bránit se jí, musí ji stát prosazovat násilím. Násilí je principiální součást centrálního plánování.
Dobře tento proces ilustrují pokusy prezidenta Macrona, ze země s dlouhou tradicí centrálního plánování, vyřešit dlouhodobé chyby francouzských centrálních plánovačů tím, že je přenese i do ostatních zemí a sníží tak jejich produktivitu a konkurenceschopnost na úroveň Francie. Protože neumí administrativně zvýšit konkurenceschopnost francouzské ekonomiky (to by šlo pouze zrušením centrálního plánovače nebo jeho drastickým omezením) chce snížit konkurenceschopnost a poškodit ekonomiku těch lepších. Je typické, že Macron používá stále výhružnější slovník.
Předpokládám, že zhoubnost takového počínání pro všechny země EU (respektive pro všechny země s centrálním plánovačem) je natolik zřejmá, že to nemusím dál rozebírat.
Pokud víme, co je špatně, zbývá říci, jak je to dobře, i když zde na finmagu to většina už dávno ví. Jediný morálně a ekonomicky obhajitelný způsob stanovení ceny je ten, který vychází ze zájmu ostatních dobrovolně koupit a zaplatit za konkrétní službu nebo zboží. Takový způsob stavení ceny umožňuje pouze svobodný trh. Neznáme efektivnější způsob, jak přeměnit vzácné zdroje ve statky uspokojující potřeby lidí, než je tržní ekonomika, tedy starý poctivý kapitalismus bez přívlastků. Cokoliv jiného je násilí a plýtvání těmi zdroji.
Nahlásit
-
41
+
Diskuze
Jan Koss|16. 9. 2017 20:10| reakce na Martin Risik - 13. 9. 2017 14:13
Risik „Presne tak to funguje v UK.“ Tedy podle Altmana „stát stále násilím nutí rodiče dětí chodících do soukromých škol platit i ty veřejné :-( „ . Podle Risika je přesně tak. Risik musí být expert na UK školství. Risik asi nečetl nebo nerozuměl články jako na TES „Gove: Private schools are 'welfare junkies'“ https://www.tes.com/news/school-news/breaking-news/gove-private-schools-are-welfare-junkies Cut private school subsidy to save L100m na https://www.theguardian.com/politics/2010/jun/18/david-miliband-private-school-subsidy Labour to end ‘L700m’ private school subsidy na http://schoolsweek.co.uk/labour-to-end-700m-private-school-subsidy-unless-state-partnership-conditions-are-met/ Navíc soukromé školy v UK jsou charity, kde poplatky se odpočítají proti daním. Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/State-funded_schools_(England) ukazuje „Almost all state-funded schools in England are maintained schools, which receive their funding from local authorities,“ Snad by si Risik mohl sundat drotárskou brašnu a začal myslet namísto opakování toho co se blábolí na Finmag komedianty jako Altman, případně rádoby ekonom Lukáš Kovanda Dr.
Na srovnání automobilového průmyslu a školství v článku je dobře vidět úskalí "měření produktivity" - "měřit" produktivitu učitele třeba přes počet žáků ve třídě mi připadá jako tak zjevný nesmysl, že to skvěle demonstruje, že produktivitu nelze v některých profesích měřit prakticky vůbec (a odvozovat z ní výši platu).
Jinak spíš než "nakažení se" výší platu v jiných odvětvích jde i na trhu práce z hlediska tvorby cen o prostou nabídku - poptávku. Dobře je to vidět právě v oblastech se sílícím automobilovým průmyslem - růst mezd v ostatních oblastech lidské činnosti (např. ve službách) je tažen tím, že pokud může i málo kvalifikovaný pracovník odejít za "třicítkou měsíčně" do "Škodovky", nebude kdo by dělal tak jako doposud "za půlku" u někoho "vedle fabriky". Zvýšená poptávka po práci způsobí zvýšení cen práce, nic víc, nic míň. Žádné "nakažení".
Nahlásit
-
1
+
Kárl Vonásek|14. 9. 2017 17:11| reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2017 06:48
Přesně - prostě klasická nemožnost ekonomické kalkulace za socialismu. Co je monopolem státu je tragédie, protože se neví kolik to vlastně má stát, jaká kritéria nasadit, jak to změřit. Kolik má mít policista, učitel, hasič, úředník, lékař atd. ? Mají hodně nebo málo? Trh (svobodný/volný) chybí, je zničen, nebo se vůbec nedá aplikovat = cena neznámá.
Martin Risik|13. 9. 2017 14:13| reakce na Jan Altman - 13. 9. 2017 10:32
Presne tak to funguje v UK. A pritom cena za školský rok na žiaka, čo sa týka nákladov,je zhruba rovnaká v súkromnej a v štátnej škole. Ale výsledky sú neporovnateľné. Len skúste ako politik prísť s nápadom otvoriť štátne školy voľnému trhu a konkurencii... A pritom by to nebolo také ťažké, stačilo by znížiť daň o čiastku, ktorá ide na školstvo a dať rodičom kupóny v hodnote ročného školného (v UK zhruba 10 tis libier na žiaka) a nech sami rozhodnú, kam ich dieťa pôjde študovať. A hneď by sa ukázalo, ktoré školy sú dobré a ktoré nie. Ale v dnešnom skorumpovanom rent-seeking prostredí je toto nepriechodné.
Josef Fraj|12. 9. 2017 10:06| reakce na Honza _ - 12. 9. 2017 08:40
To by ti dobří jistě rádi udělali. Jistě by se rádi zbavili indoktrinačních osnov, demetních ministrů, nesmyslné byrokracie a šikany atd. Bohužel stát jim to nedovolí. I když pomineme zákonné překážky, tak jsou tím limitujícím faktorem peníze. Peníze, které by rodiče mohli použít na kvalitní vzdělání svých dětí, jim stát sebere na daních, aby z nich financoval vyplachovny mozků. Kvalitní vzdělání si tak mohou dovolit pouze bohatí, kterým po zaplacení výpalného státu zbyde i na kvalitní soukromé vzdělání.
Tomáš Baťa napsal něco ve smyslu, že by rád žil v zemi, kde dobrý učitel může zbohatnout.
Nahlásit
-
10
+
Honza _|12. 9. 2017 08:40
Ať se učitelé nakazí i dalšími prvky volného trhu. Třeba odlukou školy od státu. Včetně platů.
Nahlásit
-
14
+
Josef Fraj|12. 9. 2017 06:48
Klasici klasického liberalismu už dávno vysvětlili, že hlavním problémem centrálního plánovače, potažmo socialismu je, že nemá žádné objektivní kriterium, podle kterého by stanovil cenu. Cenu čehokoliv, tedy i cenu práce. Je úplně jedno jestli stanoví cenu/plat učitelů podle politického nátlaku, odborářského nátlaku, požadavků stávkujících, rychlosti větru na Milešovce, názoru vlastní manželky, matematických modelů, nátlaku cizích politiků, jiných, stejně arbitrárně stanovených cen nebo čehokoliv jiného. Vždycky to bude špatně a vždycky se to projeví negativně v ekonomice. Centrální plánovač ovšem nemá jak zjistit, kde a v jaké míře k chybám došlo, takže tápe, snaží se chyby řešit dalšími arbitrárními zásahy, které jsou stejně svévolné nebo politické, jako ty předchozí zásahy, které chyby způsobily. Protože takto špatně fungující ekonomiku občané začnu dříve nebo později odmitat a bránit se jí, musí ji stát prosazovat násilím. Násilí je principiální součást centrálního plánování.
Dobře tento proces ilustrují pokusy prezidenta Macrona, ze země s dlouhou tradicí centrálního plánování, vyřešit dlouhodobé chyby francouzských centrálních plánovačů tím, že je přenese i do ostatních zemí a sníží tak jejich produktivitu a konkurenceschopnost na úroveň Francie. Protože neumí administrativně zvýšit konkurenceschopnost francouzské ekonomiky (to by šlo pouze zrušením centrálního plánovače nebo jeho drastickým omezením) chce snížit konkurenceschopnost a poškodit ekonomiku těch lepších. Je typické, že Macron používá stále výhružnější slovník.
Předpokládám, že zhoubnost takového počínání pro všechny země EU (respektive pro všechny země s centrálním plánovačem) je natolik zřejmá, že to nemusím dál rozebírat.
Pokud víme, co je špatně, zbývá říci, jak je to dobře, i když zde na finmagu to většina už dávno ví. Jediný morálně a ekonomicky obhajitelný způsob stanovení ceny je ten, který vychází ze zájmu ostatních dobrovolně koupit a zaplatit za konkrétní službu nebo zboží. Takový způsob stavení ceny umožňuje pouze svobodný trh. Neznáme efektivnější způsob, jak přeměnit vzácné zdroje ve statky uspokojující potřeby lidí, než je tržní ekonomika, tedy starý poctivý kapitalismus bez přívlastků. Cokoliv jiného je násilí a plýtvání těmi zdroji.
Diskuze: Vyšší platy: ať se učitelé nakazí
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Josef Fraj|12. 9. 2017 06:48
Diskuze
Jan Koss|16. 9. 2017 20:10| reakce na Martin Risik - 13. 9. 2017 14:13
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Kopecký|15. 9. 2017 15:54
Nahlásit
Kárl Vonásek|14. 9. 2017 17:11| reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2017 06:48
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Risik|13. 9. 2017 14:13| reakce na Jan Altman - 13. 9. 2017 10:32
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|13. 9. 2017 10:32| reakce na Jan Capouch - 12. 9. 2017 11:24
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Capouch|12. 9. 2017 11:24| reakce na Josef Fraj - 12. 9. 2017 10:06
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|12. 9. 2017 10:06| reakce na Honza _ - 12. 9. 2017 08:40
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Capouch|12. 9. 2017 09:03
Nahlásit
Honza _|12. 9. 2017 08:40
Nahlásit
Josef Fraj|12. 9. 2017 06:48
Nahlásit