Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Život na vsi: Luxus, na který vám přispívají druzí

Jakub Skala | 29. 8. 2017 | Celkem 69 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Kopecký | 29. 8. 2017 11:24

Nejšťastnější bychom na malých vesnicích byli, kdybyste nám Vy teoretici z měst dali pokoj - ten blábol, co se zve článkem, se ani nedá komentovat...

+95
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 29. 8. 2017 08:00

Jestli se tihle libertarianští politruci někdy dostanou k realizaci jejich představ tak to dopadne hůř než s komunistama a nakonec ti komunisti budou muset opět "udělat pořádek".

-9
+
-

Všech 69 komentářů v diskuzi.

Aleš Müller | 18. 9. 2017 19:00

Autor článku by si měl přečíst zákony ohledně daňového určení daní, pak by nemohl napsat takový blábol. Z RUD vyplývá, že Praha dostává asi 3,5x víc na obyvatele než malá obec. Takže česká realita je ta, že malé obce dotují velké, tudíž jsou chudé. Obyvatelé malých i velkých obcí mají stejné daně, ale každý dostává zpět jinou částku. Argument že ve městech jsou firmy a proto mají "větší zásluhu" na tvorbě daní je nesprávný - např. ČEZ má v Praze pouze účtárnu, ale vše vzniká rozptýlené po celém území, stejně je tomu tak v podstatě ve všech sektorech ekonomiky, izolovanost sídel existovala tak v době "popelnicových polí", už v ranném středověku byla provázanost dělby práce vysoká. Zopakujme si závěr: malé obce dotují velké.

Nahlásit

0
+
-

4. 9. 2017 12:36

Autor článku to večer asi přehnal a je nějakej sjetej.... , takže to nestojí ani za koment

Nahlásit

0
+
-

Jan Fryc | 29. 8. 2017 23:42

Tak mě napadá, proč vlastně žádná elektrárna nebo teplárna nestojí v centru města? Většina takto vyrobené elektřiny nebo tepla se spotřebuje ve městech, tak proč to tam nestojí? Že to čoudí a je z toho bordel? No a? Na vesnicích se také vyrobí většina kyslíku (lesy a tak), který se díky většímu počtu obyvatel vydýchá hlavně ve městech. Taková nespravedlnost...A co odpadky? A co...
Ty pozitivní a negativní externality..., jak na straně města tak vesnice... jak by se řešily tržně? Jde to vůbec?
Článek je hloupý, autor mívá lepší postřehy.

Nahlásit

+13
+
-

Gabriel Pleska | 30. 8. 2017 10:46 | reakce na Jan Fryc - 29. 8. 2017 23:42

Tohle zní, jako by se elektrárny stavěly na vsi. Kostel, požární nádrž, sámoška a elektrárna.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Fryc | 30. 8. 2017 12:12 | reakce na Gabriel Pleska - 30. 8. 2017 10:46

Ta představa elektrárny na návsi mě pobavila:-) Ale o to nejde. Elektrárna stojí někde ve venkovské oblasti, tak aby její negativní externality měly dopad na co nejmenší počet obyvatel. Ideálně bude stát u řeky a ne tak úplně daleko od nějakých větších sídel, někdo tam taky musí pracovat. Jde ale o to, že její produkce bude končit hlavně ve městech a to i v přepočtu na obyvatele. Ve zkratce - počet spotřebovaných kWh na člověka bude na vesnici nižší, i když si tam užívají více popílku. Na druhou stranu je tam výstavba infrastruktury dražší v přepočtu na obyvatele.
Kouknout se pouze na to, že je ta infrastruktura na obyvatele podstatně dražší na vsi a napsat článek o tom jak chudáci z města dotují venkov nepovažuju za fér. Je to prostě slabé.
Ale i tak - pokud by toto záležitosti řešil trh, jak by to vypadalo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Josef Fraj | 30. 8. 2017 14:50 | reakce na Jan Fryc - 30. 8. 2017 12:12

Co na tom trhu pořád nechápete? V poctivém kapitalismu by každý platil to, co spotřebovává, což vede všechny zúčastněné ke hledání nejefektivnějšího řešení. Tak je to jednoduché.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 09:09 | reakce na Jan Fryc - 29. 8. 2017 23:42

Pro ty lesy na vesnici tam není potřeba vydržovat lidi. Lesy tam spokojeně porostou i bez nich. Nakonec co vy víte, třeba soukromý les patří nějakému obyvateli města, takže ten vyprodukovaný kyslík je jeho - a vedle bydlí venkovan, co pálí v kotli PETky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Fryc | 30. 8. 2017 12:35 | reakce na Jan Altman - 30. 8. 2017 09:09

To je právě to - když někdo vlastní les, tak vlastní i kyslík, který ten les vyprodukoval? Ve 100% tržním prostředí by to tak být mělo. Platili by mu producenti CO2 také za to, že ten jeho les CO2 z atmosféry stahuje?
Lze tedy všechno řešit trhem?
Jen malá poznámka - jsem minarchista a prostě si nemyslím, že trh vyřeší vše. Kde je možná dobrovolná spolupráce (a to je téměř všude) upřednostňuju volný trh a kde je nutno užití násilí, tam upřednostňuju stát. (jedna z definic státu je organizované násilí, kteréžto považuju za mnohem efektivnější než násilí neorganizované. Proti dobyvatelům budou určitě lepší divize a prapory, než banda neorganizovaných individualistů)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 30. 8. 2017 15:14 | reakce na Jan Fryc - 30. 8. 2017 12:35

Minarchisté obklíčili sami sebe, protože minimální stát je pojmová kontradikce z těch dvou důvodů, které vysvětlil pan Altman. Jakmile opustíte logiku, ztrácí diskuse smysl.

Co podle vás nelze řešit trhem?

BTW ty "bandy neorganizovaných individualistů" jste si vymyslel. Proč by se lidé nemohli organizovat? Nebo si neumíte představit jinou formu organizace , než je stát?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 14:05 | reakce na Jan Fryc - 30. 8. 2017 12:35

No myslím, že trh by to spíš neřešil - pokud vím, tak feudální pánové lesů nic nedostávali od uhlobaronů a vlastníků manufaktur. Zkrátka ne každá kravina se musí řešit. Některé problémy jsou tak složité, nejednoznačné a obtížně uchopitelné, že za řešení zkrátka nestojí.

Samozřejmě si stát upřednostňujte, kde chcete. Spolu s lidmi podobného názoru. Já jsme názoru toho, že minarchie je nesmysl z mnoha důvodů:
1) "Noční hlídač", agentura zajišťující vymáhání práva a ochranu vlastnictví logicky nemůže být financována loupeží. Pokud toho vašeho hlídače vlastnických práv chcete financovat tím, že ten hlídač bude mít právo porušovat vlastnická práva lidí, je to prostě protimluv.
2) Stát má tendenci růst, minimální stát má tendenci stát se státem maximálním (přečtěte si něco o pokusu jménem USA)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Žemlička | 30. 8. 2017 21:14 | reakce na Jan Altman - 30. 8. 2017 14:05

Dobrý den, pane Altmane, váš argument mi připomněl Gödelovy věty o neúplnosti. Říkáte, a já s Vámi souhlasím, že minarchistická teorie obsahuje poměrně výrazný rozpor, stát jako garant vlastnických práv financovaný fakticky porušováním vlastnických práv. Tento Váš argument se mi zdá zajímavý a logicky koherentní. Můj argument a otázka směřuje trochu jinam, a sice na anarchokapitalistickou teorii, kterou (předpokládám) zastáváte Vy.
V AnCap teorii vidím z mého pohledu zásadní neúplnost (či rozpor, nedovedu to úplně přesně kategorizovat). Dle Vaší teorie (alespoň jak jsem ji pochopil) v AnCapu bude ve většině případů garantem vlastnických práv nějaká bezpečnostní agentura (případně v konglomerátu s pojišťovnou, jak jsem pochopil některé Urzovy články).
Otázka zní, co se stane (či jak předejít tomu), když se "bezpečnostní agentura" začne chovat jako stát, tedy dle AnCap definice jako teritoriální monopol na porušování vlastnických práv/iniciaci násilí?
Svůj argument bych podepřel následujícími (doufám)logickými úvahami. Obrana proti těžkým zbraním a válečnému aparátu státu se prakticky nedá organizovat jinak, než na teritoriálním principu, což je z hlediska Vaší teorie značný problém (předpokladem, troufám si tvrdit, že velice realistickým je, že AnCap revoluce neproběhne ve všech zemích simultálně, takže nějaké budou minimálně po nějakou dobu koexistovat, a předpokládám, že přežijí zejména státy s velkým válečným a represivním aparátem či něco jako "loupeživé agentury" disponující tímto vybavením). Vyvstává z něj totiž několik zajímavých otázek, které dle mého názoru podporují moji hypotézu, že se "bezpečnostní agentury" začnou chovat jako státy (ve stylu absolutních monarchií nebo tak trochu Východoindické společnosti).
První otázkou je freerider problém. Co se stane, když majitel nemovitosti uvnitř takto bráněného teritoria odmítně platit drahé agentuře (schopné bránit velkému útoku reliktních států či jiných agentur, což má jisté náklady) a buď si najme levnější agenturu (bez odpovídajícího vybavení), či se na to vykašle úplně (stejně je implicitně bráněn silou velké agentury, jejíž klienti jsou všude okolo). Bráněn vůči vojenskému útoku bude (pokud dotyčná agentura respektuje NAP) a platit nemusí. Není logické, že se agentura (možná v dohodě s ostatními, jak popíšu kousek dál) rozhodne na NAP vykašlat a aplikovat teritoriální princip "platby za ochranu" a tedy se chovat v principu jako stát (všechny ty věci jako nepodepsal jsem smlouvu, donucení,...)?
Druhá otázka, částečně navazující na první. Čistě z principu úspor z rozsahu, není pravděpodobné, že "trh" "bezpečnostních agentur" bude velmi koncentrovaný? Vojenské vybavení schopné vzdorovat útoku státního aparátu je drahé, network efect a economics of scale v tomto případě velmi významné. Nevznikne poměrně silný a koncentrovaný oligopol "bezpečnostních agentur" aplikujících teritoriální princip?
Třetí otázka není logické, že "bezpečnostní agentury", ať už formálně či tacitně dojdou k tomu, že si vzájemně nebudou lézt do zelí a aplikovat zmíněný teritoriální princip (například nepříjmat klienty z prostřed zóny jiné agentury,... a hlavně respektovat, že ostatní agentury vybírají na svém území v podstatě daně/výpalné). Zde bych aplikoval jeden z Folkových teorémů (game theory), které boří obvyklý argument o nestabilitě kartelových dohod a oligopolů založený na statické verzi vězňova dilematu či obdobných her. Jakmile totiž přejdete do realističtější dynamické verze (s opakováním, v tomto případě na neohraničeném horizontu), výsledkem bývá (záleží jestli předpokládáte aspoň trochu racionální aktéry) výsledek nekompatibilní s Nashovým equilibriem, tedy kooperace agentů (tady neútočení kvůli fixlujícím klientům přitlačeným ke zdi (freeriding chytráci uprostřed konkurentova teritoria))?

Na základě tohoto (doufám)logického postupu se mi minarchistický stát (například Liberland) zdá, přes svoji logickou kontradikci lepší volbou. Neberu demokracii jako nějaký fetiš, ale například hlasovací právo pouze daňových plátců (vlastníků půdy,...), ještě lépe odstupňované dle výše čistých daní se mi zdá jak spolehlivější způsob udržet stát pod kontrolou, než riskovat (alespoň dle mého názoru) velmi reálné riziko, že mi "volný trh" vygeneruje stát v brutálnější atavistické verzi, nad kterým nebudu mít ani tuto kontrolu. Naději tomuto řešení dává fakt, že víme, kde Founding Fathers udělali chyby v "operačním systému" a "Verze 2.0" bude díky těmto znalostem odolnější.

Na závěr se omlouvám za trošku delší příspěvek a krkolomnou argumentaci (a případné gramatické chyby) a těším se na zajímavé protiargumenty.

PS: Když už jsem zmiňoval Gödela, tak bych nadhodil do pranice obecnou otázku, zda-li je vůbec možné vytvořit sociálně-ekonomickou teorii, která je zároveň úplná i bezrozporná. Osobně si myslím, že to možné není a proto se nepohybujeme v systému černá-bílá, ale v širokém spektru odstínů šedi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Josef Fraj | 31. 8. 2017 04:16 | reakce na Jan Žemlička - 30. 8. 2017 21:14

>> "zda-li je vůbec možné vytvořit sociálně-ekonomickou teorii, která je zároveň úplná i bezrozporná"

Stejně tak se lze ptát, zda lze vytvořit smysluplnou společenskou teori v jejímž základním kamenem je pojmová kontradikce, a to "vyvlastňující ochránce majetku" nepochybně je. Opustíme-li logiku, je samozřejmě možná libovolná teorie. A to podle mne minarchisté udělali. Chtějí monopol, který se nechová jako monopol. To je asi, jako chtít za ochránce vlka, který se bude živit jenom zeleninou.

Jak říká Hoppe: "Jakmile je přijat argument nutnosti vlády, liberálům docházejí argumenty, když socialisté dovádějí tento argument do jeho logického konce. Je-li monopol spravedlivý, pak je spravedlivá centralizace. Je-li zdanění spravedlivé, pak je větší zdanění také spravedlivé. A je-li spravedlivá demokratická rovnost, potom je také spravedlivé vyvlastňování vlastníků soukromého majetku (zatímco soukromý majetek spravedlivý není)."

Je-li stát/vláda příčinou problému, nemůže být součástí řešení. To se nalézá mimo stát.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Zbursky | 30. 8. 2017 16:51 | reakce na Jan Altman - 30. 8. 2017 14:05

1) Agentura na vymáhání je placena dobrovolně jejími účastníky. To, že s tím jednotlivě nesouhlasíte, neznamená, že to všichni cítí jako loupež.

Co byste dělal, kdyby po Vás jako zaměstnanci chtěla firma zničehonic nějaký poplatek, třeba tím, že sníží mzdu, což vyjde nastejno?

Budete nadávat, že to je loupež, nebo změníte firmu?

2) To je pravda. Stejně tak firma nebo jiná organizace, když chytne vhodné podmínky dávající jí monopol. Ať chcete nebo ne, podle tohohle pravidla se vždy najde nějaký dominující hráč. Demokraticky stát, jehož akcionáři jsou všichni občané, je lepší variantou než firma, která vyhrála jackpot a stala se dominantní. Můžete se podívat na feudální systém králů a císařů jako na kapitalistický, kdy na určitém území vyhrála jedna vítězná firma/impérium. Ultimátně mezi státem a firmou nebo jinou organizací není rozdíl kromě ve jménu. Nebo snad je?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 30. 8. 2017 18:25 | reakce na Petr Zbursky - 30. 8. 2017 16:51

1. Evidentně lžete. Není placena dobrovolně. Kdyby tomu tak bylo, tak by agentura nepotřebovala exekutory, EET, vězení a podobné násilné donucovací prostředky ani zákony, které toto násilí legalizují.

2. Z firmy můžete odejít, protože s ní máte smluvní vztah. Se státem občan žádnou smlouvu neuzavírá. Kdo by se také smluvně zavázal stát se obětí neomezené krádeže, že? A neříkejte, že se mohu odstěhovat do jiného státu. To už tady bylo tolikrát, že na to nebudu reagovt.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Petr Zbursky | 30. 8. 2017 19:18 | reakce na Josef Fraj - 30. 8. 2017 18:25

1. Vaše argumenty jsou postavené na nesouhlasu se soudobým státním systémem. Na tom se s Vámi i se mnou shodne spousta lidí. Chod dnešního státu není dobrovolně podporován a financován spoustou lidí. To je případ špatného managementu. Diskuse byla ale o minarchismu.

2. Současné uspořádání organizací do jakž takž konkurujících se firem je umožněno právě pravidly nastavenými státem. Poukazuji ale na příklad, kdy odeberete stát - tedy rozhodčího určující pravidla - a zároveň použiji Vaše pravidlo (2. Stát má tendenci růst). V dlouhém běhu se nějaká dominující firma stane diktaturou, protože bude ovládat nezbytné prostředky pro život lidí. Je úplně jedno jestli ji řídí nějaký král nebo CEO a říká se jí firma, stát nebo království. Důkaz: v historii se tohle stalo všude po světě.

Jak by podle Vás vypadalo uspořádání, kde by existovaly pouze jednotlivci a firmy a žádné státy? Nebylo by možné, že by eventuálně tyto firmy také znemožnily volný pohyb mezi firmami?

Jednoduše poukazuji na skutečnost, že pokud změníte název stát a firma a podíváte se do historie, pak anarchokapitalismus tu vždy existoval a víme jak dopadl.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Michal Mrozek | 1. 9. 2017 06:48 | reakce na Petr Zbursky - 30. 8. 2017 19:18

Pro mne je anarchokapitalizmus utopie. Pokud si pročítáte Urzův web, jasně tam uvádí, že ancap není militantní a agresivní. To je z jedné strany moc fajn, a z druhé strany to znamená, že nemá sílu se v dnešním prostředí vůbec prosadit. Už teď si stát uzurpoval takovou represi/moc, že jí nelze úspěšně odporovat mírumilovnou cestou. Příkladem může být i snaha onoho pána Bernarda von NotHause zavést souběžně s americkým dolarem tzv.liberty dolar. Víme jak skončil, šel na to mírumilovně. Více smyslu mi proto dává minarchizmus, který se snaží postupně snižovat roli státu, jeho moc. Násilí neuznávám, nelze jej použít, bojovat stejnými prostředky jako protivník - tím se dostávám na jeho úrověň a nejsem v ničem jiným než on.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 1. 9. 2017 10:25 | reakce na Michal Mrozek - 1. 9. 2017 06:48

Ne.
Nothaus na to jen šel špatně.
Nakamoto dobře - bitcoin dnes již je daleko daleko daleko daleko zavedenější konkurencí oficiálních měn, než o čem se Nothausovi snilo. A státy nepřišly na způsob jak to zatrhnout - tak se tváří, jakože jim to nevadí (nic jiného jim nezbývá).

Státy budou stále zadluženější a zoufalejší. Dojdou peníze na penze, budou si je muset tisknout (a do toho ty nápady s nepodmíněným základním příjmem). Přijde další krize a s ní ještě mohutnější QE a pád úroků výrazně do záporu. Budou se zachraňovat banky z peněz vkladatelů. Už i šéf Bundesbanky vyslovil obavy, že kryptoměny mohou být pro oficiální měnový systém vážnou hrozbou, protože až se výše uvedené nápady začnou uvádět do praxe, lidé do kryptoměn začnou utíkat masově.

Jo a mimochodem: útok na Nothause sice bylo (typické) státní svinstvo, na druhou stranu dnes je prodejce Au a Ag mincí pomalu na každém rohu a lidé toho také využívají - mincovny na celém světě jedou na plné obrátky, razí vagóny Au a Ag mincí a lidé je houfně kupují. Víceméně obyčejní lidé. V takovém Německu má nakoupeno asi kdekdo. Až státní systém začne rupat, bude i tato alternativa připravena.

AnCap ke svému prosazení nepotřebuje žádné násilné revoluce. Stačí mu působení přirozených ekonomických a sociálních zákonitostí. Stačí mu působení prostého zákona maximalizace užitku. Toho, že každý preferuje mít se lépe před mít se hůře. Že sice v orgiích kolektivní nezodpovědnosti (tzv. demokratické volby) volí například vyšší daně (ale sám ty svoje minimalizuje, až se z něj kouří), že volí růst penzí, podpor, pastelkovného na dluh (ale sám se záporně úročeného dluhopisu předluženého státu ani nedotkne), že volí zákony proti sdílené ekonomice (ale výhody Uberu využívá rád) a šedé ekonomice (ale když mu instalatér nabídne slevu 20% při platbě hotově bez dokladu, tak bere), že volí nesmyslné vládní programy financované dluhem a tiskem peněz (ale z inflační měny do té pevné bude utíkat na čele pelotonu).
A tímto svým konáním přibližuje kolaps systému, který volí ve volbách.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Zbursky | 1. 9. 2017 12:13 | reakce na Jan Altman - 1. 9. 2017 10:25

No teda! Úplně jste ten minarchismus vyvrátili, pánové. Nemáte v arzenálu něco jiného než red herring a ad hominem?

Ještě jednou. To, že nesouhlasíte s momentálním stavem v ČR není argument, proč by ten váš ancap měl fungovat. V tomhle smyslu jste stejní jako Karl Marx, který ve své době poskytl docela přesnou analýzu kapitalismu, ale jeho alternativní návrh byl naprosto mimo mísu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Josef Fraj | 4. 9. 2017 15:24 | reakce na Petr Zbursky - 1. 9. 2017 12:13

Jaké ad hominem, já a pan Altman jsem uvedli přísně logické námitky proti minarchismu, na které tu nikdo nereaguje. Místo toho kopete kolem sebe, jak malé děcko.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 9. 2017 12:57 | reakce na Petr Zbursky - 1. 9. 2017 12:13

My nepotřebujeme ostatním dokazovat, že "ancap by měl fungovat".
My jen chceme, aby nás ti ostatní nechali na pokoji.
Ať si Franta s Tondou klidně mají komunismus (kibuc). A Pavel, Petr a 100 dalších ať klidně zkouší minarchii. A Jarda s Pepou ať klidně mají svůj sociální stát, na penze a doktory ať každý platí podle svých schopností a důchod a lékařskou péči ať dostává podle svých potřeb (tak, jako to je dnes).

Každý ať si provozuje, co chce - všichni ale jen na svém, za své a s lidmi, kteří s tím souhlasí. Jenže tím jsem právě popsal AnCap a dokázal jsem, že je nadřazený všem ostatním systémům - protože jako jediný nebrání komunistům žit komunisticky (založit kibuc), socialistům socialisticky (mít vlastní sociální a zdravotní pojišťovnu, kam se platí procento z příjmů, mít společné školy či pivovary, atd..) a minarchistům minarchisticky (vybrat si hlídače majetku, kterému dají právo je okrást).

Je irelevantní, že považujete minarchii za skvělou. Každý považuje za skvělé něco jiného. Ale pokud ctíme lidská práva a svobodu, tak bychom měli chápat, že nikomu nic nemůžeme vnucovat. Pokud považujete minarchii za skvělou, pak si ji s dalšími minarchisty provozujte. Ale nemluvte komunistům do toho, že si chtějí založit kibuc. A nemluvte ancapákům do toho, že stát nechtějí vůbec. Jakým právem byste jim vnucoval ten váš "minimální stát" a kdo a jakým právem vůbec určí, jak moc malý či velký má být a co dělat má a co nesmí? Jistě na to vy máte svůj názor, ale jiní lidé skoro jistě také mají ten svůj. Pokud byste ancapákům svůj ministát chtěl vnucovat proti jejich vůli, demaskutete sebe i ministát jako klasické tyrany.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Petr Zbursky | 1. 9. 2017 13:51 | reakce na Jan Altman - 1. 9. 2017 12:57

Citace - Jan Altman / 01.09.2017 12:57

My nepotřebujeme ostatním dokazovat, že "ancap by měl fungovat".
My jen chceme, aby nás ti ostatní nechali na pokoji.
...


Dal jsem Vám několik příležitostí obhájit alternativní systém, který propagujete. Místo toho jsem zde našel jen několik příspěvků vyhýbajícím se odpovědi.

Tedy tvrdíte, že výše popsané uspořádání je možné.
1. Buď tedy ancap vždy existoval, jen se firmám neříkalo firmy, ale státy, a tento systém neodpovídá predikcím, které vaše teorie prosazuje.
2. Nebo je možné, že je možné uspořádání, ve kterém má každý po narození (po dobu svého života) možnost svobodně zvolit jinou firmu nebo stát nebo jakoukoliv jinou organizaci, pod kterou bude žít. Nebo si může založit vlastní. Upozorňuji, že všechna půda je na Zemi už rozebrána.

Pokud je možná varianta 2., pak existuje v historii nějaký důkaz nebo přírodní experiment, který by naznačoval, že je to proveditelné?
- Amerika v 18. - 19. století, kdy bylo stále možné zabrat neobsazenou zemi na západě (což drželo mzdy vysoko)?
- přírodní experimenty anarchismu - Pařížská Komuna 1871, Katalánsko 1936, které vydržely velmi krátce?

Možná vidíte nějakou technologickou nebo jinou novinku na obzoru, díky které by bylo možné tenhle systém udržet pohromadě déle než pár měsíců? Podobné je to jako energie z jaderné fúze nebo antihmoty, které vypadají velmi slibně, jenže je stále nedokážeme udržet stabilní, takže jsou zatím k ničemu.

Já nevidím nikde v historii ani náznak toho, že tohle by bylo řešení. Stejně tak nevidím žádnou technologickou revoluci na horizontu. Ještě mě napadá, že se celou dobu bavíme o nějakém světě ve videohře, kterou navrhujete. Pak se omlouvám, ale myslel jsem, že se bavíme o skutečném světě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 9. 2017 15:39 | reakce na Petr Zbursky - 1. 9. 2017 13:51

Vše vývody mi přijdou chybné a argumenty pomýlené.
Ale předně: vůbec je nepovažuji za relevantní. Jen chci, abyste mne nechal na pokoji. A další, kteří chtějí být necháni na pokoji.
O čem proboha jsou ty vaše argumenty? Jak z nich plyne, že bych měl být povinen odevzdat dvě třetiny své produkce nějaké entitě, kterou si někdo cizí vymyslel a která nemá můj podpis, že s podřízením souhlasím?

A že jsou pozemky rozebrány? Ano já vím, některé mi patří. A jiné třeba patří dalším lidem, kteří nikdy nesouhlasili s podřízením svých pozemků státu.

Vůbec se zkrátka nehodlám přít s vaším DOJMEM, že "by to nefungovalo". Já vám také nezakazuju něco z toho, co děláte (a nenařizuju vám dělat něco jiného) jen proto, že mám nějaký dojem a myslím si, že jsem si pro něj vyšpekuloval "důkazy".

Stejně tak já vám nebráním mít svůj "Stát s.r.o" - na vašich pozemcích a za vaše peníze a s lidmi, kteří sdílejí vaše názory. Jen prosím nechte lidi jiného názoru na pokoji - protože NE a NE a NEmáte ani právo jim něco nařizovat, ani "důkazy" že je to tak správné, morální, jediné funkční.

A zkuste se zamyslet, zda náhodou před XXX lety také drtivá většina lidí nebyla přesvědčena, že něco jiného, než feudalismus "by taky nefungovalo".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Zdeněk Suchý | 1. 9. 2017 11:13 | reakce na Jan Altman - 1. 9. 2017 10:25

Ano, kolaps se blíží, fuldové zjistili, že stačí rozdat peníze lidem a bude zajištěn růst ekonomiky.
http://www.info.cz/byznys/ekonomice-by-pomohlo-kdyby-lide-dostavali-zadarmo-penize-od-statu-tvrdi-studie-15177.html

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 1. 9. 2017 13:27 | reakce na Zdeněk Suchý - 1. 9. 2017 11:13

Citace - Zdeněk Suchý / 01.09.2017 11:13

Ano, kolaps se blíží, fuldové zjistili, že stačí rozdat peníze lidem a bude zajištěn růst ekonomiky.


Jsem přesvědčen, že nepodmíněný příjem bude dříve či později zaveden. V demokracii se vždy najde politik (spíše bych řekl hajzl), který lidem slíbí pečené holuby za cizí peníze. A pro lidi budou "peníze zdarma" takovým lákadlem, že si je dříve či později zvolí - kdykoli kdekoli přijde řeč na to, jak některé ropné monarchie rozdávají peníze občanům, evropskému Joudovi se chtíčem rozsvítí očka.

Stejně tak budou dříve či později zavedeny záporné úroky a podobně.

Na nepodmíněný příjem nebude možné vybrat dostatek daní. Ty již prakticky nelze zvyšovat, jsme na vrcholu Lafferovy křivky. Daně z robotů (pokroku a inovací) jsou nesmyslem - robofabriku lze odstěhovat velmi jednoduše, daň z pokroku pokrok zastaví a zemi odsoudí k zaostávání.
Zbývá tak už jen financování tiskařským lisem. Ostatně už při kvantitativním uvolňování po minulé krizi mnozí volali po tom, aby natištěné peníze nedostávaly nezodpovědné banky a předlužené jižanské státy, ale rovnou lidi. Což zní rozumně, ale má to jeden "drobný" háček: pokud nově natištěné peníze dáváte zlým a ošklivým bankám, nebo nezodpovědným jižanům, budí to odpor a takové opatření má tendenci být dočasným. Pokud ale nově vytvořené peníze začnete rozdávat hodným prostým lidem, jednotkou dočasnosti se stane 1furt. A nejen že takové QE už nikdo nezruší, bude se jen stupňovat, protože jakmile zde bude nepodmíněný příjem, u každých voleb se jeho výše (resp. zvýšení) stane jedním z hlavních témat. Jako se dnes diskutují výše penzí, minimální mzda a podobně, jako se u nich používají irelevantní argumenty typu "nestačí nám to na důstojný život", nyní se toto bude dít s nepodmíněným příjmem.
Ten bude nutné stále valorizovat. Každá valorizace financovaná tiskem ale samozřejmě měnu znehodnotí a vynutí si další, ještě větší valorizaci.
Kdo bude mít nějaké úspory, bude se je snažit konvertovat do něčeho nepodléhajícího takovému tempu zkázy. Ve státní měně nakonec budou jen dluhy, nepodmíněné příjmy, platy státních zaměstnanců a daně. Úspory budou v alternativní měně. Prodej něčeho, co má nějakou hodnotu, také bude v alternativní měně (nebo kromě prostředků nutných na daně a bezprostřední náklady bude do alternativní měny konvertováno).

Systém je připraven spáchat rituální sebevraždu a nám nezbývá než si zajistit pohodlná místa v hledišti a nakoupit popcorn (Au a BTC).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Altman | 1. 9. 2017 10:31 | reakce na Jan Altman - 1. 9. 2017 10:25

Což neznamená, že zastánci AnCap nemají dělat nic a jen koukat.
Jasně že dělat mají:
- šířit své myšlenky a vzdělávat lidi (existuje mnoho think-tanků, vzdělávacích programů, časopisů, webů, knih, ...)
- podporovat vznik alternativ ke státním monopolům, platforem umožňujících efektivně obejít stát (kryptoměny, chytré smlouvy, anonymní tržiště, peer-to-peer půjčky, atd...)

No a vlastně mohou dělat ještě jednu věc - podporovat ve volbách fuldoidní ekonomické nesmysly, aby tím zkrátili agónii systému. Například zavedení nepodmíněného základního příjmu ve výší 16tis/měs, zdanění robotů (pokroku a inovací), daň z finančních transakcí (forsáž pro kryptoměny), zrušení hotovosti (hnojivo pro kryptoměny), záporné úroky, atd... to jsou poměrně jisté urychlovače ekonomického kolapsu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 2. 9. 2017 20:23 | reakce na Jan Altman - 1. 9. 2017 10:31

OK, chápu, jak to s tím ancapem myslíte. Těšíte se na to, až současný systém padne. Já nakonec také. Potud je to naprosto v pořádku. Nicméně, jak si můžete být jist tím, že nikdo jiný se nechopí moci? Udělá převrat a nastolí nové pořádky, nový systém, resetuje to, a znovu se povlečeme v jiném systému, možná barevně trochu jinak laděném. Tou mírumilovností prostě ancap ztrácí, stačí sebemenší silou prosazovaný jiný systém a celá snaha o ancap přijde vniveč.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 3. 9. 2017 10:24 | reakce na Michal Mrozek - 2. 9. 2017 20:23

No jednak AnCap odmítá POUZE útočné násilí, obranné ne.
Bránit svou svobodu, život a majetek i dle NAP samozřejmě můžete (jen to zatím lidé nedělají, protože protivník je příliš silný). A máte samozřejmě právo se za tímto účelem spojit s dalšími lidmi, případně zakládat obranné agentury. Jednoho dne snad budou silnější než stát.

A k těm obavám, co nastoupí, až současný socialismus zbankrotuje. No to je samozřejmě na nás. Na tom, zda necháme nastoupit nového tyrana, který nám zase zruší svobodné kryptoměny (které převálcovaly státní papírky), účty vedené ve zlatě, pojišťovny (které v ochraně životů a majetku nahradily policii), smartcontracts a privátní rozhodčí/arbitrážní soudy (které nahradily ty neefektivní státní), sdílenou ekonomiku, atd... tedy jestli necháme v budoucnu tyrana zrušit ty svobodné tržní alternativy, které vznikly a osvědčily se během poslední fáze kolabování demokratického socialismu. Je na lidech, jestli si tu svobodu (a funkční a efektivní tržní řešení) opět nechají vzít. Je na podnikatelích, kteří tyto alternativní služby provozují, jestli se nechají připravit o obživu.

Každopádně bezprostředně po kolapsu demokratického socialismu věřím spíše v rozvoj tržních alternativ ke zkolabovaným státním službám (tedy k té podmnožině z nich, která je užitečná), než v nástup ještě tužšího a bolševičtějšího režimu. A to proto, že pro socialismem zruinovanou ekonomiku není komunismus žádným řešením. Z bankrotu se lze dostat jedině pílí a svobodným trhem. Je možné, že v okamžiku kolapsu část lidí (ti, co přišli o penze, dávky, státní zaměstnání, ...) bude volat po vládě silné ruky. A je i možné, že to někdo zkusí. Ale bude to jen krátkodobý pokus, protože tudy opravdu cesta k obnovení ekonomiky, pořádku, spravedlnosti, prosperity, funkčnosti základních služeb (školství, zdravotnictví, ...) nepovede, protože vést nemůže.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Mrozek | 3. 9. 2017 16:21 | reakce na Jan Altman - 3. 9. 2017 10:24

Jasně, rád bych byl stejný "optimista", jako vy. Žel vidím to, že sotva jsme se vymanili z komunizmu, máme zde socializmus s lidskou tváří, v bledě modrém. Už nám nediktuje Rusko, teď je to EU. A naše vláda s tím nemá žádný problém, podřizuje se a přijímá podmínky. V mnohém jsme papežštější než papež. Proto jsem vůči ancapu pesimista. Navíc, pokud jak říkáte obranný ancap uspěje, uspěje jen s tím předpokladem, že bude dostatečně velký a silný, aby odolal jiným systémům. A tady si myslím, že tak či onak bude prohrávat, nehledě na to, že z takového případného silného ancapu se zvrtne v totalitní systém opět jen trochu jiného zaměření. To nebezpečí tam je, jsem si jist, že to víte. Uzurpace moci je neskutečně nakažlivá, je to tenký led, lidé k tomu tíhnou, málokdo odolá.

Je to podobné jako s politikou obecně. Kdo se jednou dostane do politiky, velmi rychle se přizpůsobí aktuálnímu systému, a to kvůli svému osobnímu prospěchu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Josef Fraj | 30. 8. 2017 08:24 | reakce na Jan Fryc - 29. 8. 2017 23:42

Tržně lze řešit všechno za triviálního předpokladu, že existuje trh, myšleno svobodný trh. Je třeba si ale uvědomit jednu věc. Trh řeší situace ad hoc. S výjimkou nepřekročitelné zásady dobrovolnosti, neexistují pevná pravidla, jak řešit konkrétní situace, protože podmínky transakcí, jednotliví aktéři i jejich preference se neustále mění.

Nicméně, vzhledem k tomu, že neustále padají otázky jak v tržní společnosti řešit bezpečnost, znečištění a podobně, tak existují příklady řešení takových situací od řady autorů klasického liberalismu. Zkuste google. Jsou to ovšem pouze příklady, nikoliv univerzální návody z důvodů uvedených výše.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Fryc | 30. 8. 2017 12:46 | reakce na Josef Fraj - 30. 8. 2017 08:24

Díky, zjevně chápete, kam jsem příspěvkem mířil. Doporučil byste něco konkrétního?
S myšlenkami liberalismu (libertanianismu?) souhlasím, ale třeba s principem homesteadingu - tedy prvotního přivlastnění už mám trochu problém. Uvedu příklad: půda. Jak někdo může vlastnit území? Chápu, že tam třeba někdo pěstuje melouny a přeje si, aby mu ostatní nerozkradli/neničili úrodu a nějakým způsobem si vymezuje k danému území práva. Ale třeba s absolutním zákazem na takový pozemek vstupovat už tolik nesouzním - ten člověk to území nestvořil, asi by ho neměl vlastnit tak "dokonale". Jestli nějaký ctihodný autor již toto řešil a mohl byste doporučit, poděkuju Vám ještě jednou:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Josef Fraj | 30. 8. 2017 15:01 | reakce na Jan Fryc - 30. 8. 2017 12:46

>> " - ten člověk to území nestvořil, asi by ho neměl vlastnit tak "dokonale". "

k tomu dvě poznámky:

1. pokud nevlastníte pozemek (nebo cokoliv jiného) se vším všudy, tak na takový majetek mohou vznášet nárok i jiní. Co je to za vlastnictví? To je popření vlastnictví z principu.

2. všechno, co člověk spotřebovává pochází z přírodních zdrojů, které člověk nestvořil. Podle vašeho nápadu by tedy nemohl vlastnit nic.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Petr Zbursky | 30. 8. 2017 17:11 | reakce na Josef Fraj - 30. 8. 2017 15:01

1) Na pozemek dostáváte výhradní právo na užití garantované králem/státem nebo jakouoliv komunitou, která má sílu toto právo odebrat nebo přidělit. Můžete tomu říkat vlastnictví, ale fakticky je jiné než vlastnictví fyzického objektu, který si můžete třeba schovat, zahrabat nebo někam odnést. S pozemkem sotva utečete.

Územní právo je uznáno vzájemně mezi jednotlivými držiteli. Pokud bude právo zneužito k extrakci renty z nevlastníků, můžeme očekávat, že bude právo odebráno.

2) nevyplývá

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 14:15 | reakce na Jan Fryc - 30. 8. 2017 12:46

I když se na to podíváme čistě technicky:

- pokud to území nebude vlastnit "dokonale", neustále budou vznikat konflikty. Stále někdo bude do toho pozemku nějak zasahovat, nějak si přivlastňovat jeho výnos a stále se o něj budou prát. Místo aby se produktivně snažil svou existenci založit na něčem jiném (např. prací si vydělat na svůj pozemek, pokud po nějakém tak touží), bude se celý život přetahovat s někým, kdo pozemek vlastní, ale ne úplně?

- kdo druhý by tedy měl mít exkluzivní práva k pozemku, než ten, kdo na něj jako první přišel, jako první ho oplotil a jako první ho smísil se svojí prací (vymýtil les, zoral půdu, ...). Úplně kdokoli? Z druhé strany světa? Jak moc by ten cizák směl s tím pozemkem nakládat? Kdo, jak a jakým právem by určil tu míru?

Proč pořád všichni ty pozemky berete za tak lukrativní statek? Já si za svou práci tedy mohu koupit pozemků co hrdlo ráčí. U Prahy málo, na Bruntálsku hodně a ve východním Polsku asi víc, než kdy budu schopen využít (nemluvě o ještě větších zapadákovech světa). A ani mě to nenapadne, moje potřeba pozemků je relativně nízká. Bohatě mi stačí, že někdo vlastní pozemek pod obchoďákem a nabízí mi tam zboží, které potřebuju. Že někdo jiný vlastní pozemek s hotelem u moře a já si tam mohu zaletět. Sám vlastnit pozemky nijak zvlášť nepotřebuju. Možná to bylo terno v době, kdy 99% lidí pracovalo v zemědělství a sotva se zvládli uživit. Ale dnes jídlo produkuje malý zlomek populace a já jim jejich práci ani jejich pole/pozemky nezávidím (jen bych zrušil ty dotace, kvóty a regulace).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Petr Zbursky | 30. 8. 2017 17:42 | reakce na Jan Altman - 30. 8. 2017 14:15

Buy land, they're not making it anymore. - Mark Twain

Pozemek, frekvenční spektrum, doménový prostor (ekonomicky půda) jsou komodity s omezeným množstvím, přestože potenciálně existuje neomezené množství (miliardy planet ve vesmíru). Výseč půdy má ale rozdílnou kvalitu. Pozemek ve městě přinaší jiný užitek než pole. Frekvence vhodná pro současné technologie telefonních operátorů je dnes cennější než frekvence gamma záření. Krátké domény (xxx.com, bbc.com) jsou cennější než asdfasdfasdfbbbbb.com.

Na existenci exkluzivního práva k pozemku se shodneme. Kdy by měl mít exkluzivní práva k pozemku?

Ten kdo první přišel?
Když Neil Armstrong jako první vkročil na Měsíc, mohl zvolat, že mu to tam teď celé patří. Uznali bychom mu to?
Je správné si za pár korun pořídit doménu a léta na ní squatovat než přijde jackpot ve formě nějaké lukrativní nabídky?
Někde v Kanadě si jakýsi první osadník řekl, že teď jsou široké pláně pouze jeho. Dnes se tam nalezne zlato/ropa. Má to být skutečně všechno jeho, jen proto, že byl první?
Někdo kdo se v privatizaci v 90. letech dostal lacino k pozemku jako slepý k houslím.

Pokud ale vlastník půdu obdělává, stará se o ni, nebo ji přidává nějakou jinou hodnotu, pak se většina lidí shodne, že by výhradní právo měl mít právě on. Jakou hodnotu přidali výše uvedení čtyři páni, kteří prohlásili svoji výseč za vlastní, jen protože byli první?
Zejména ten squatující vlastník domény se stará, aby následujícímu vlastníkovi doména nezrezivěla, že.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 1. 9. 2017 17:15 | reakce na Petr Zbursky - 30. 8. 2017 17:42

Citace - Petr Zbursky / 30.08.2017 17:42

Buy land, they're not making it anymore. - Mark Twain


No a co vám proboha brání? Pozemků na prodej jsou hromady. Kdybych v pozemcích viděl fetiš jako vy a veškerá ostatní vlastněná aktiva prodal a nakoupil pozemky, tak co? Měl bych hodně pozemků. A co s nimi?
Lidé to zcela zjevně nedělají, netouží ze všeho nejvíc po pozemcích, tak co se zrovna vy jimi tak vzrušujete?




No a co? Vyjmenujete zde nějaké pravdy a tím je z vás člověk s patentem na pravdu? Také sem mohu napsat 1+1=2 a 2+2=4 a kdo se mnou nesouhlasí, je popírač pravdy.
Různý užitek nepřinášejí jen různé pozemky a různé frekvence. Stříbro přináší větší užitek, než písek. A je ho také omezené množství. Dobré nápady přinášejí větší užitek, než ty pitomé (a ty dobré jsou sakra vzácné). Ale co z toho chcete vyvozovat? A jakým právem? Kdo jste?



Proboha proč ne? Franta si vymyslí systém domén. Pepa si podle Frantových pravidel zaregistruje nějakou potenciálně zajímavou. A co? Satoshi vymyslí bitcoin a pravidlo, že jich nikdy nebude víc jak 21 milionů (na všechny nebohé lidi na celé planetě!). A Tonda si na začátku, kdy to jde ještě lehce a levně, natěží milion bitcoinů. A co proboha? Proč vám to vadí a jakým právem se do toho hodláte montovat? Jste snad Bůh, který ví, jak mají být vzácné statky rozděleny a máte svaté právo je tak také přerozdělit?


Cože?? Kdyby ta Kanada nebyla někým objevena, tak tam ty pozemky nemá nikdo.
A jak někdo v 90.letech přišel k pozemku jako slepý k houslím? Musel ho buď restituovat, nebo koupit. Za peníze, které si vydělal. Nerozdělovaly se nějakou loterií. Koupit si je mohl každý - pokud tak neučinil, jeho problém. A koupit si ho přeci můžete i dnes. Sice je dražší, ale také vzrostly naše příjmy, ne? A pokud k němu někdo přišel neprávem, korupcí, tak útočte na tu korupci, ale nezkoušejte nesmysly typu "Někdo kdo se v privatizaci v 90. letech dostal lacino k pozemku jako slepý k houslím.".
To jako všude na světě mají lidem brát jejich pozemky a znovu je přerozdělovat jen proto, že se jejich cena za 10 let ztrojnásobila? Že si je dříve koupili za pár babek, protože byly nezajímavé a teď z nějakých důvodů lukrativita těch pozemků vzrostla? Proto jim je půjdete zabavovat?
Ať centrální banka toho VAŠEHO státu (!) netiskne peníze a ony ty ceny tak nahoru nepoletí - v civilizovaném světě populace neroste, takže ani neroste potřeba pozemků (už proto, že roste i výtěžnost zemědělství na hektar při konstantní populaci).


Jo takže vy budete obcházet pozemky jako nějaký rudý komisař a určovat, kdo "k půdě přidává požadovanou přidanou hodnotu a kdo ne" a podle toho ty pozemky třeba zabavovat? Proboha kdo jste a jaký režim to chcete zavádět?


Co je vám do toho? Je jeho! Co bránilo komukoli jinému si ji zaregistrovat dřív? Pravidla byla jasně daná dopředu. Fakt mám obavy o vaši orientaci.

A proč jste tak fetišisticky zaměřen na ty pozemky? Je zde hromada dalších důležitých vzácných statků. Kdekdo si pozemků může nakoupit haldu a nedělá to, protože jiné statky mu přijdou důležitější. Jen vy se jimi pořád budete zaklínat, zkoumat, jestli je dotyčný nekoupil nějak moc levně, jestli je dle vás správně využívá, atd... Fakt nechápu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Karel Mašek | 29. 8. 2017 17:09

Souhlasím s článkem a p. Altmanem. Avšak připojuji k tomu ještě jeden poznatek, když se pan Kopecký na nic nezmohl, než neargumentační blábol. Jeden z problémů proč je bylení na vesnici relativně dost drahé, jsou různé státní regulace a opatření. Ono stavět kanalizaci v rozptýlené zástavbě se prostě moc nevyplatí. Lepší je použití jímky, která se pravidelně (není to však často) vyváží hovnocucem. Alternativně lze použít domácí čističku. Další věcí jsou silnice, není nutné mít všude asfaltky, někde prostě stačí mít polozpevněné cesty a auto s náhonem na všechny 4 kola. V místech, kde jsou dobré rozptylové podmínky není nutné topit plynem a hodně lidí to tak ani dnes nedělá, přestože rozvody plynu jsou v daných obcích položené. Dřevo lze levně koupit od místních lesáků. Ne do každé obce musí jezdit nějaká hromadná doprava a skutečně někde tomu tak není ani dnes. Třeba do obce Kovářová anebo Lískovec u Nedvědice žádný autobus nikdy nejezdil a nikdy jezdit zřejmě nebude, i když je to z těchto obcí 50 respektive 30 minut daleko na HD. A přesto tam lidé žijí, mají auta a když je potřeba tak se soused může obráti na jiné sousedy. Existují další nesmyslné požadavky, jako je povinná obecní knihovna, vedení kroniky apod.

Žijeme prostě v éře pokročilého fuldistického etatismu, který si zasedl skoro na všechny.

Nahlásit

+10
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 09:11 | reakce na Karel Mašek - 29. 8. 2017 17:09

Souhlasím a jak už jsem zde někde napsal - teprve zrušení daní (přerozdělování) a regulací by ukázalo realitu, umožnilo lidem chovat se racionálně, neplýtvat zdroji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Daniel | 29. 8. 2017 16:35

Autorovi možná uniká, že trhy nefungují izolovaně. Pokud by se vlivem nedotování život na venkově prodražil, zvýší se rozdíl mezi cenami nemovitostí. Člověk, který se rozhodne odstěhovat na venkov, zaplatí více za dopravu a občanskou infrastrukturu, ale ušetří na hypotéce či nájmu. U Pražáka tomu bude obráceně. Trhy fungují i za socialismu. Když je jeden zdeformovaný, druhý to vyrovnává, i kdyby to měl být šedý či černý trh.

Nahlásit

+6
+
-

Lukáš Lánský | 29. 8. 2017 16:57 | reakce na Jan Daniel - 29. 8. 2017 16:35

Ne všechny hry jsou s nulovým součtem, jako ta na vlastnění bytů ve velkých městech, kde stát zakázal výstavbu. Na vesnici se pořád ještě stavět dá, takže je tam cena bydlení shora omezená cenou materiálu a práce.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Daniel | 29. 8. 2017 17:18 | reakce na Lukáš Lánský - 29. 8. 2017 16:57

Na konci dne jsou ceny nemovitostí určovány lokací, nikoliv stavebními náklady.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Lukáš Lánský | 29. 8. 2017 20:58 | reakce na Jan Daniel - 29. 8. 2017 17:18

To je zkušenost z míst s velmi omezenými vlastnickými právy: města s regulačními plány, národní parky. Nechci na tom bazírovat, ale optimistické vyznění vašeho původního příspěvku bylo "kdyby nebylo 'socializmu', cena domů na vesnici by klesla, cena bytů ve městech by stoupla, páč lidé socializmus vždycky obejdou a nakonec je to teda jakž takž spravedlivé". No ale jakkoliv je pozorování, že státní transfer tu dynamickou rovnováhou nějakým způsobem šoupe, dobré, vlivy státní regulace na ceny městských bytů jsou masivní a pesimističtější: "kdyby nebylo 'socializmu', cena domů na vesnici by o něco klesla, ale cena bytů ve velkých městech by vlivem zahuštění města a zvýšení nabídky klesla podstatně. Pokud lidé tahle státní omezení nějakým způsobem obcházejí, typicky přitom potí krev: dlouhé dojíždění, celoživotní hypotéky".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 29. 8. 2017 14:53

Praha dostane na jednoho pražáka ze stáního rozpočtu 7x víc, než obyvatel obce do 500 obyvatel.

Nahlásit

+8
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 14:59 | reakce na foxy - 29. 8. 2017 14:53

To se samozřejmě špatně porovnává.
1) Kolik se v Praze odvede daní?
2) Kolik z těch peněz jde na věci, které by se vůbec dotovat nemusely - třeba pražská MHD při takové koncentraci bonitních klientů by za normálních tržních okolností musela být zlatý důl
3) Kolik z těch peněz jde na infrastrukturu, kterou nevyužívá jen Praha, ale celá ČR

Jediné rozumné řešení by bylo vše zprivatizovat a zrušit daně. Jedině pak by se ukázalo. Jedině pak by nikdo nemohl mít pocit, že na někoho doplácí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Gabriel Pleska | 30. 8. 2017 10:57 | reakce na Jan Altman - 29. 8. 2017 14:59

Plus kolik jde úplně jinými cestami. Největší výběr je z DPH, obce dostanou jednadvacet procent. Devět procent kraje, zbytek mizí ve státním rozpočtu. Daň z příjmů právnických osob: 24 procent obcím, devět krajům, zbytek státní rozpočet. daně zaměstnanců: 66 procent státní rozpočet, daně podnikatelů: zhruba půlka státní rozpočet. Gros Jakubova textu je podle mě nakonec stejně v tom, že není možné určovat tržní cenu. Atd.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Kopecký | 29. 8. 2017 11:24

Nejšťastnější bychom na malých vesnicích byli, kdybyste nám Vy teoretici z měst dali pokoj - ten blábol, co se zve článkem, se ani nedá komentovat...

Nahlásit

+95
+
-

Josef Fraj | 29. 8. 2017 19:43 | reakce na Jan Kopecký - 29. 8. 2017 11:24

Pokoj budete mít v okamžiku, kdy přestanete chtít naše peníze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Karel Mašek | 29. 8. 2017 15:38 | reakce na Jan Kopecký - 29. 8. 2017 11:24

Panečku, to je argumentace!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 08:32

Zrovna včera se zase v TV zprávách rozplývali, jak je skvělé, že v nějaké zapadlé díře vyvrtali za mnohamilionové dotace superhlubokou studnu.
Vzhledem k počtu obyvatel to musely být snad statisíce na hlavu.

A do toho zemědělci řvou. Buď je sucho a potřebují dotace kvůli neúrodě. Jindy je moc mokro a potřebují dotace, protože jim to zplesnivělo. Nebo je v zimě zima a potřebují dotace, že jim to pomrzlo. Nebo je nějakým nedopatřením akorát, urodí se zase moc, ceny klesnou pod "únosnou" mez a je potřeba intervenčního zásahu státu.
Teď se nám tu rozmáhá strašák sucha. Jeden by řekl, že vody máme zřejmě nadbytek, když ji mohutnými řekami vypouštíme do okolních států - stačilo by z ní udělat ekonomický statek a nechat tržní subjekty jednat. Nebo nakonec i kdyby tu někdy bylo sucho a teplo jako třeba v Itálii: tam se snad nic nepěstuje?! Holt by se nesměly zemědělcům vyplácet dotace za to, že se nepřizpůsobují měnící se situaci...

Nahlásit

+11
+
-

Kárl Vonásek | 30. 8. 2017 19:17 | reakce na Jan Altman - 29. 8. 2017 08:32

Dnes zase v rádiu nějaký představitel vypečené agrární komory, že se vyváží obilí do Německa a tím ztrácíme fosfor, který zase potřebujeme půdě dodat. Co už se nevymyslí za krávoviny - dotace na to, že něco jako zemědělec neděláte/nepěstujete už taky máme, že? To je šílený....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Tomas Hruby | 29. 8. 2017 14:45 | reakce na Jan Altman - 29. 8. 2017 08:32

Oni by se ale na druhé straně lidé v městech zatraceně divili, kolik by stály potraviny při tržní ceně bez dotací. Pár pokusů o kalkulaci jsem viděl a i ty "umírněné" byly velmi drsné :-(

A druhá věc - bylo by zajímavé spočítat, kolik z těch vyšších nákladů "za život na vesnici" je v podstatě vnuceno požadavky zvenku...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Kárl Vonásek | 30. 8. 2017 19:14 | reakce na Tomas Hruby - 29. 8. 2017 14:45

No to bych tedy rád chtěl vidět "ty" kalkulace. Jak to může kdokoliv vědět jaké by byl tržní ceny nyní v tomto tržně naprosto zdeformovaném prostředí? Asi sranda ne?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 23:52 | reakce na Kárl Vonásek - 30. 8. 2017 19:14

Přesně. Navíc mě je JEDNO, jaké náklady by bez dotací měli ČEŠTÍ zemědělci - jediné podstatné je cena potravin na světovém trhu. Já budu s radostí jíst urugvajské hovězí, netrvám na českém vepřovém. Stejně tak si místo moravského lulání raději dám chilské víno (které mi zlevní, až zrušíme ten současný socialismus, cla a kvóty).

Pokud se potraviny v EU za podpory státu ničí či pálí, pokud jsou na pěstování a výrobu určitých potravin omezující kvóty, pokud se platí zemědělcům za to, že neosejí (a pole přemění na louku), pokud se s přispěním státu (za peníze ukradené ostatním) podporuje pěstování řepky na bionaftu na úkor pěstování potravin..... ...tak mi z toho jednoznačně vyjde, že po odbourání těchto bolševických protitržních nesmyslů by potravin bylo více a cena by byla nižší.

A pokud by se zrušily dotace, tak na tom také nemůžeme být škodní - pokud by se zrušily i daně, ze kterých se ty dotace financují, tak by nám zbylo na potraviny více (z logiky věci i na tomto bychom vydělali, protože by odpadly náklady na ten transfer i deformace trhu).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 15:02 | reakce na Tomas Hruby - 29. 8. 2017 14:45

Jako myslíte bez toho, aby stát kvótami omezoval produkci?
Já si tedy nejsem jist, že pšenice či hovězí na světovém trhu je nějak extra drahé! A ano, je mi opravdu jedno, zda kupuju pšenici z USA, maso z Urugvaje, atd...
To stát rušil cukrovary a nasazoval omezující kvóty na řepku cukrovku. To stát může za dnešní ceny másla.
Ale ať to samozřejmě zemědělci zkusí! Zrušme dotace a zcela otevřeme trh, nechme lidi, ať si sami rozhodnou čí produkci budou kupovat. Žádné kompenzace zemědělcům za kroupy, sucho, záplavy, mráz - ať se pojistí, ať nesou riziko podnikání jako každý jiný.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Richard Fuld | 29. 8. 2017 08:00

Jestli se tihle libertarianští politruci někdy dostanou k realizaci jejich představ tak to dopadne hůř než s komunistama a nakonec ti komunisti budou muset opět "udělat pořádek".

Nahlásit

-9
+
-

Kárl Vonásek | 30. 8. 2017 19:27 | reakce na Richard Fuld - 29. 8. 2017 08:00

Vážený pane, jistý pán (Mises) prokázal (resp. to nikdo zatím nevyvrátil), že socialismus bez alespoň "nějakých" tržních cen je totálně v troubě a konec, zvonec.
Pokud to není nad Vaše schopnosti, doporučuji nalézt si "nemožnost ekonomické kalkulace za socialismu". De facto podobné to je se státem a např. problematikou mezd - kolik má mít plat lékař, hasič, policajt, učitel atd. Bez trhu se tady vymýšlí různé kraviny jako dvojnásobek a bůhvíkolikanásobek průměrné mzdy apod. Anebo asi tolik, aby neměl málo, že? :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 08:39 | reakce na Richard Fuld - 29. 8. 2017 08:00

Nepište "ti komunisti", ale "my komunisti" ! Váš socialistický pořádek jste nám zde již zavedli.

Co je pro vás bolševiky nepochopitelného na tom, že když se někdo odstěhuje 30km za město na čerstvý vzduch, měl by do svého rozhodnutí zahrnovat všechny náklady a ne chtít, aby mu někdo jiný budoval kanalizace, vrtal hluboké studny, zaručoval pokrytí signálem, dotoval "dopravní obslužnost" skoroprázdným ztrátovým vlakem, zaručoval dojezd ambulance do 10min, atd...?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Martin Risik | 29. 8. 2017 08:17 | reakce na Richard Fuld - 29. 8. 2017 08:00

Jasné, ako v 50tych rokoch, keď komunisti sedliakom pobrali dobytok a nariadili kontingenty v takej výške, že mnohí dedinčania skončili v uránových baniach, lebo ich nevládali plniť. Všetko v mene lepších zajtrajškov.

Tak vyzerá "pořádek" z komunistickej dielne, treba pobrať hodnoty ľuďom, ktoré si sami vytvorili vlastnou prácou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

foxy | 29. 8. 2017 07:28

Kolik dostane ze státního rozpočtu na jednoho přihlášeného obyvatele Praha a kolik nějaká vesnice?

Nahlásit

+15
+
-

Jakub Skala | 29. 8. 2017 11:34 | reakce na foxy - 29. 8. 2017 07:28

To se bohužel nedá dopočítat, protože je třeba brát v úvahu nejen rozpočet obcí, ale i řadu dalších služeb - zdravotnictví, doprava, ...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Kopecký | 29. 8. 2017 11:55 | reakce na Jakub Skala - 29. 8. 2017 11:34

A že toho zdravotnictví na vesnicích máme! A ta doprava, silnice, panečku! Pane Skalo, víte co, nejdříve se dopočítejte, a až pak pište - ale docela dobré je při tom "neplantat hrušky s jabkama".

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 15:07 | reakce na Jan Kopecký - 29. 8. 2017 11:55

No existuje něco jako úspory z rozsahu.
Pokrýt 100tis klientů mobilním signálem hádám vyjde v Praze tak 20x levněji, než na venkově. Totéž s pokrytím elektrickými rozvody, kanalizací, vodou, plynem, internetem, .... rychlou zdravotní pomocí, poštovními službami, atd...
Obdobně s rentabilitou vlakových spojů, kde třeba jedou 3 lidi - a udržují se kvůli tomu nákladně koleje, atd...
K výsledku se zde nemůžeme dobrat, jediné řešení je zrušit socialismus (přerozdělování) a konečně zavést kapitalismus.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Josef Fraj | 29. 8. 2017 07:53 | reakce na foxy - 29. 8. 2017 07:28

Základní otázka ovšem zní, zda mají vůbec něco dostávat od někoho jiného, v pze i na vsi. Jak se soudruzi ve vládě nebo v parlamentu rozhodnou, komu méně a komu více, je už zástupný problém.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 08:47 | reakce na Josef Fraj - 29. 8. 2017 07:53

Naprosto souhlasím.
Dostávat by neměl nikdo nic.
Velká města by si měla vystačit z toho, že tam je velká a koncentrovaná poptávka, sídlí tam bohatí lidé i prosperující firmy. Jsem naprosto přesvědčený, že kdyby firmy a lidi sídlící např. v Praze nemuseli platit daně, kdyby jim zbylo výrazně více disponibilních prostředků, tak že by takto vysoká koupěschopná poptávka lákala investory a podnikatele - i ke komerčnímu řešení hromadné dopravy a dalších služeb.

Pokud přesto někdo touží bydlet 30km za městem a do práce dojíždět, tak OK. Ale s tím, že takové svobodné rozhodnutí musí znamenat, že dotyčný ponese i jeho následky. Že bude financovat tu připojovací silnici, že bude platit komerční jízdné v příměstském vlaku. Že bude platit vyšší zdravotní pojištění, protože zajistit včasný dojezd ambulance do odlehlých míst je náročnější, než totéž zajistit v místě s vysokou hustotou obyvatel. Že vodovod i kanalizace v jeho novém poklidném bydlišti bude hrazena z jeho peněz. Že mobilní operátoři či provozovatelé poštovních služeb již nebudou nuceni státem poskytovat všem své služby za stejnou cenu bez ohledu na to, že jednotkové náklady (na jednoho zákazníka) jsou ve městě řádově nižší, než na venkově.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Daniel | 29. 8. 2017 16:49 | reakce na Jan Altman - 29. 8. 2017 08:47

Obávám se, že s tím zdravotním pojištěním by to vyšlo obráceně.
U většiny produkce zdravotního sektoru na bydlišti nezáleží, pacient se musí tak jako tak sám dostavit do ordinace, na polikliniku nebo městské nemocnice. Náklady na spotřebu léků rovněž nezávisí na bydlišti. Jízdy ambulancí v celkovém objemu tohoto businessu hrají minimální roli.
Naopak, člověk z venkova bude mít velmi pravděpodobně nižší škodní průběh, takže jeho kalkulované pojistné by mělo být ve skutečnosti nižší.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 09:20 | reakce na Jan Daniel - 29. 8. 2017 16:49

Souhlasím, že to nelze říct dopředu. Až volná situace by ukázala realitu.
Podle mne ve městě jsou ty zdroje prostě efektivněji využity. Pacienti v ordinaci rozplánováni po 15ti minutách, žádné prostoje.
Co se týče škodního průběhu, tak fakt nevím - dnes mnoho městských lidí sportuje, má chaty na čistém vzduchu, jezdí k moři a na hory. Samozřejmě bydlet někde u Legerovy ulice je o život, ale ne každý obyvatel města bydlí v plynové komoře. Naopak plno venkovanů konzumuje ve velkém alkohol a levné nezdravé tučné potraviny (v městě frčí bio). Plno venkovanů dělá relativně nebezpečnou práci na poli či v lese, kdežto městský člověk sedí v kanceláří v ovzduší filtrovaném vzduchotechnikou a po práci jede domů na okraj s čistým vzduchem a jde sportovat. Obyvatelé měst provozují turistiku, cykloturistiku, ... a mnozí obyvatelé venkova do lesa, co mají za domem, ani nepáchnou. Takže těžko říct.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Daniel | 30. 8. 2017 13:59 | reakce na Jan Altman - 30. 8. 2017 09:20

Ke zdravotnictví:
Na venkově jsou praktici, maximálně pediatři, sem tam nějaký dentista. Ve vytížení jejich ordinací nevidím rozdíl. Zubaři vždy na 100% bez ohledu na umístění. Je možné, že jsou někde praktici či pediatři s méně efektivně využitou kapacitou, ale ze systému jsou placeni za kartu v kartotéce.
Kromě toho, tahle část zdravotnictví je objemově celkem zanedbatelná. Nesrovnatelná například s fakultními a krajskými nemocnicemi. Ty jsou navíc pozitivně diskriminovány zdravotními pojišťovnami díky konexiálnímu systému mezi lidmi v pojišťovnách a těchto státních zařízeních. Takže pojištěnec, který chodí do soukromé okresní nemocnice, vlastně dotuje pojištěnce, který chodí do státní krajské či fakultní nemocnice.
Pokud jde o životní styl:
Moderní člověk ve volném čase provozuje řadu módních aktivit, jejichž podstatou je člověku nepřirozený pohyb – typicky jízda na kole či lítání po squashovém kurtu. Mám značné pochybnosti, zda tento takzvaně „zdravý životní styl“ zlepšuje jeho zdraví. Zajít si po ránu na houby je něco, co člověk dělá dvě stě tisíc let a je k tomu geneticky přizpůsoben. Na rozdíl například od blbnutí ve fitcentru. Tyhle kraviny však dělají už i lidé z venkova, a paušalizace typu na venkově bydlí burani, kteří nesportují a jedí tlačenku s pivem, zatímco ve městě moderní lidé „žijící zdravě“, nefungují.
U „bio“ zhusta funguje to, co se tuším nazývá negativní výběr rizik. Orientují se na něj lidé, kteří tuší, že potřebují eliminovat nějaká zdravotní rizika.
V životním stylu nelze opominout jeden z klíčových faktorů – stres. Dnes již víme, že nemá vliv jen na kardiovaskulární choroby, ale na celkovou obranyschopnost organismu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 30. 8. 2017 14:18 | reakce na Jan Daniel - 30. 8. 2017 13:59

Ale jo, já to beru.
Zaveďme komerční zdravotní pojištění.
Zrušme přerozdělování.
Neefektivní aktivity odumřou, efektivní zažijí boom.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

foxy | 29. 8. 2017 08:41 | reakce na Josef Fraj - 29. 8. 2017 07:53

Musel byste zvýšit daně z nemovitostí a snížit daně z příjmu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 29. 8. 2017 08:50 | reakce na foxy - 29. 8. 2017 08:41

No předně zrušit to přerozdělování.
Jestli si v nějaké Lhotě vybudují vodovod a kanalizaci z dobrovolných darů, z místní daně z nemovitosti, nebo z místní daně z příjmu, to už lidem v jiných obcích může být jedno. Ale nemůže jim být jedno, pokud si to ta Lhota chce stavět za jejich peníze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK