Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Seberte svobodu dětem, vezmete ji celé zemi

Pratik Chougule | 25. 7. 2017 | Celkem 22 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Daniel | 26. 7. 2017 09:52

Poslední trendy ve výchově jistě nejsou šťastné. Ovšem zejména nová levice to opět vzala za špatný konec.

V posledních trendech se rozhodně nejedná o celkově autoritářskou výchovu. Spíše jde o trend k větší ochraně dítěte před nebezpečími, jak fyzickými, tak emocionálními (prohra, posměch, šikana). Ochrana proti fyzickým nebezpečím je do značné míry tažena zvýšenou kriminalitou, ta druhá je už vyložené rozmazlování.

V ostatních aspektech je výchova naopak liberálnější. Což je podle mne neštěstí poslední doby. Souhlasím s tradičními dětskými psychology, že dítě není hotový člověk pouze menšího vzrůstu. Nemůže dostat plnou svobodu. Potřebuje nastavit hranice a samo je podvědomě hledá s tím, jak se formuje jeho osobnost. Pokud je nenalézá, je dítě nejisté a v podstatě nešťastné. Hranice mu dávají pocit jistoty a bezpečí, které zatím potřebuje. Hlavně jej ale hranice učí sebekázni a schopnosti odkládat uspokojení svých potřeb. Bez těchto naučených schopností má člověk později sklony k alkoholismu, narkomanii, promiskuitě, zadlužování se a podobným slabostem. Proces výchovy dítěte je v podstatě učení se ovládat sebe, namísto ovládání druhých. Kdo se to pomocí hranic nenaučí, zůstane dítětem po celý život, akorát to už pak není roztomilé. Můj známý, který dělá vězeňského duchovního, mi vyprávěl, že měl ve věznicích možnost poznat, že uvnitř takové navenek drsné potetované hory svalů se obvykle skrývá dítě, kterému nebylo umožněno dospět v muže.

Poslušnost vůči rodičům či úcta ke stáří ještě neznamená sklony k totalitě. Naopak může být konkurencí vůči poslušnosti ke státní autoritě a uctívání rádoby-celebrit. Mladí lidé hledají vzory a autority, a pokud je nemají ve své rodině, stávají se jim vzorem rozjívené popové hvězdičky či fotbalisti, a autoritou mocenská pseudo-elita.

Je možno souhlasit s tím, že problémem je nadměrná organizace volného času dospělými. Ale spojovat to s demokracií je kravina. Dříve děti vyrůstaly na ulici v neregulovaném prostředí dětských part a gangů. Každý, kdo někdy takovou dětskou pouliční partu viděl, ví, že s demokracií nemá zhola nic společného. Panuje v ní přirozená hierarchie a systém slovy klasika nazývaný „silnější pes m.dá“. Dítě se v ní připravuje na to, jak obstát ve skutečném životě (rodina, kterou založí, ani firma, kde bude pracovat, také nebudou mít s demokracií nic společného). Děti, které většinu času strávily na kroužcích a dalších aktivitách organizovaných a kontrolovaných dospělými, v atmosféře, kde pro každého mají nějakou medaili, a kde názor každého je stejně hodnotný, tak vstupuje do života zoufale nepřipravené. Takto jsou vychováváni snowflakes, kteří hledají safe spaces a kteří nesouhlas považují za agresi (které pak jsou ochotni hystericky čelit skutečnou fyzickou agresí).

Některé názory a výzkumy citované v článku zavánějí politickou zaujatostí typu -- progresívní levičák chce prokázat zhoubnost toho starého, tradičního a zpátečnického, tak si selektivně připraví data a „prokáže“ spojitost s nacismem--. Jak originální. Například konstrukce, kterak ve slušném bohabojném prostředí počestných křesťanů vyrůstají budoucí budovatelé pohanského genocidního nacistického systému.

Studie na téma profilování voličů toho „fašisty“ Trumpa už je vyloženě k smíchu. Dejte mi grant, a já elegantně vyrobím studii se závěrem, že voliče Trumpa ve skutečnosti spojuje to, že chtějí více osobní svobody a nezávislosti, a méně státní totality, na rozdíl od voličů Hillary.

+39
+
-

Všech 22 komentářů v diskuzi.

foxy | 27. 7. 2017 08:52

Na ilustrační fotografii dítě jdoucí do školy.

Nahlásit

+1
+
-

Jan Daniel | 26. 7. 2017 09:52

Poslední trendy ve výchově jistě nejsou šťastné. Ovšem zejména nová levice to opět vzala za špatný konec.

V posledních trendech se rozhodně nejedná o celkově autoritářskou výchovu. Spíše jde o trend k větší ochraně dítěte před nebezpečími, jak fyzickými, tak emocionálními (prohra, posměch, šikana). Ochrana proti fyzickým nebezpečím je do značné míry tažena zvýšenou kriminalitou, ta druhá je už vyložené rozmazlování.

V ostatních aspektech je výchova naopak liberálnější. Což je podle mne neštěstí poslední doby. Souhlasím s tradičními dětskými psychology, že dítě není hotový člověk pouze menšího vzrůstu. Nemůže dostat plnou svobodu. Potřebuje nastavit hranice a samo je podvědomě hledá s tím, jak se formuje jeho osobnost. Pokud je nenalézá, je dítě nejisté a v podstatě nešťastné. Hranice mu dávají pocit jistoty a bezpečí, které zatím potřebuje. Hlavně jej ale hranice učí sebekázni a schopnosti odkládat uspokojení svých potřeb. Bez těchto naučených schopností má člověk později sklony k alkoholismu, narkomanii, promiskuitě, zadlužování se a podobným slabostem. Proces výchovy dítěte je v podstatě učení se ovládat sebe, namísto ovládání druhých. Kdo se to pomocí hranic nenaučí, zůstane dítětem po celý život, akorát to už pak není roztomilé. Můj známý, který dělá vězeňského duchovního, mi vyprávěl, že měl ve věznicích možnost poznat, že uvnitř takové navenek drsné potetované hory svalů se obvykle skrývá dítě, kterému nebylo umožněno dospět v muže.

Poslušnost vůči rodičům či úcta ke stáří ještě neznamená sklony k totalitě. Naopak může být konkurencí vůči poslušnosti ke státní autoritě a uctívání rádoby-celebrit. Mladí lidé hledají vzory a autority, a pokud je nemají ve své rodině, stávají se jim vzorem rozjívené popové hvězdičky či fotbalisti, a autoritou mocenská pseudo-elita.

Je možno souhlasit s tím, že problémem je nadměrná organizace volného času dospělými. Ale spojovat to s demokracií je kravina. Dříve děti vyrůstaly na ulici v neregulovaném prostředí dětských part a gangů. Každý, kdo někdy takovou dětskou pouliční partu viděl, ví, že s demokracií nemá zhola nic společného. Panuje v ní přirozená hierarchie a systém slovy klasika nazývaný „silnější pes m.dá“. Dítě se v ní připravuje na to, jak obstát ve skutečném životě (rodina, kterou založí, ani firma, kde bude pracovat, také nebudou mít s demokracií nic společného). Děti, které většinu času strávily na kroužcích a dalších aktivitách organizovaných a kontrolovaných dospělými, v atmosféře, kde pro každého mají nějakou medaili, a kde názor každého je stejně hodnotný, tak vstupuje do života zoufale nepřipravené. Takto jsou vychováváni snowflakes, kteří hledají safe spaces a kteří nesouhlas považují za agresi (které pak jsou ochotni hystericky čelit skutečnou fyzickou agresí).

Některé názory a výzkumy citované v článku zavánějí politickou zaujatostí typu -- progresívní levičák chce prokázat zhoubnost toho starého, tradičního a zpátečnického, tak si selektivně připraví data a „prokáže“ spojitost s nacismem--. Jak originální. Například konstrukce, kterak ve slušném bohabojném prostředí počestných křesťanů vyrůstají budoucí budovatelé pohanského genocidního nacistického systému.

Studie na téma profilování voličů toho „fašisty“ Trumpa už je vyloženě k smíchu. Dejte mi grant, a já elegantně vyrobím studii se závěrem, že voliče Trumpa ve skutečnosti spojuje to, že chtějí více osobní svobody a nezávislosti, a méně státní totality, na rozdíl od voličů Hillary.

Nahlásit

+39
+
-

Josef Fraj | 26. 7. 2017 11:28 | reakce na Jan Daniel - 26. 7. 2017 09:52

Souhlasím. Sociologickou studií lze dojít k libovolnému nebo zcela opačnému závěru. Výsledek závisí na zadání toho, kdo ji nebo příslušné sociology platí.

P.S. Sociologie, na rozdíl od ekonomie, ještě neobjevila svoji "rakouskou školu", tak ji zatím nelze brát vážně :-)))

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Jan Capouch | 26. 7. 2017 19:59 | reakce na Josef Fraj - 26. 7. 2017 11:28

https://psychologie.cz/nejdrazsi-druzina/

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 26. 7. 2017 09:32

Děti dnes většinou vychovávají samotné matky, které to nechápou. Svou úzkostlivou péčí děti ničí.

Nahlásit

+1
+
-

Karel Mašek | 25. 7. 2017 18:31

V tomto případě je snadné vylít vaničku i s dítětem. Děti by měly mít dozajista větší volnost, ale musí respektovat i svobodu ostatních, když ji nerespektují tak holt na to musí přijít nějaká reakce. Tradice pak rozhodně nepatří na smetiště, je vhodné s nimi děti seznámit a ty nechť se dobrovolně rozhodnou, zda jim tradice za to stojí anebo ne. Takové ty šílence typu básník Majakovský, kteří chtěli vše staré rozbít, je potřeba poslat k šípku.

Nahlásit

+4
+
-

Karel Mašek | 25. 7. 2017 18:26

Miliony Němců, kteří nakonec vyrostli v sympatizanty nacismu, se podle Millerové potýkaly s odkazem dětství coby „soukromého koncentračního tábora“ řízeného „úpravnými, spořádanými, bohabojnými a počestnými křesťany“, z nichž se rekrutovali němečtí politici a úředníci."

Tak nevím, je tak nějak obecně známo, že Hitlera podporovali a volili především protestanté, zatímco katolíci ho moc v lásce němeli. Koneckonců řada katolických kněží a sester skončila na popravištích. Shrnout je všechny do jednoho pytle se mi moc nezdá.

Ono to školství mělo, co dělat s pruským militarismem a jeho drillem, kterýžto systém byl obdivován v 19. století na celém světě a prakticky všude adoptován. A ano s Martinem Lutherem, který když našel ochranu před papeženci u německých knížat, se těmto odvděčil teorií o absolutistické vládě panovníka. Byl to tento pán, který požadoval povinnou školní docházku a tvrdil, že vládce nemůže být svržen ani tehdy, pokud je prokazatelně špatný.

Nahlásit

+2
+
-

Jan Daniel | 26. 7. 2017 10:13 | reakce na Karel Mašek - 25. 7. 2017 18:26

Řekl bych, že i vaše tvrzení je zjednodušující. Nacisté ovládli vedení protestantských církví, protože tyto církve mají z definice národní charakter a nemají nadřízené struktury včetně nejvyššího šéfa někde v Římě. Protestanti pak ale následně vytvořili alternativní struktury, které byly v opozici vůči režimu. Aktivního odboje se účastnili příslušníci obou křesťanských proudů. Bílá růže byli, tuším, většinou protestanti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Karel Mašek | 27. 7. 2017 16:12 | reakce na Jan Daniel - 26. 7. 2017 10:13

Já nepopírám, že byl i nějaký odboj ze strany protestantů, dokonce byly i nějaké popravy, ale byla toho rozhodně o dost méně než u katolíků. A to i přesto, že vedení protestantských církví se nacionálním socialistům až tak moc ovládnout nepodařilo. Pokus byl učiněn, ale dopadl nemastně neslaně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 26. 7. 2017 20:13 | reakce na Jan Daniel - 26. 7. 2017 10:13

Tak. Ono když se podíváte do historie oné neslavné reformace, tka to většinou nebývalo masové lidové hnutí, ale spíš záležitost elit a panovníka, kteří novou víru postupně vutili lidu odděně katolickému. I naše husitství zasáhlo více Čechy, než Moravu a vedlejší země Koruny české, a i v Čechách zůstala významná města jako Budějovice či Plzeň věrně katolická, stejně tak významní šlechtici jako Rožmberkové.

Co umožnilo vítězství nacismu, byl hlavně převládající darwinismus v intelektuálních kruzích (jen si přečtěte začátek z knihy Na západní frontě klid) a pocit německé nadřazenosti, krutě zchlazený neúspěchem v I. světové válce, poválečý finančí rozvrat, strach z komunismu a pak hlavně další hospodářský chaos za Velké krize. A nešťatný politický systém výmarské republiky s neustálými volbami.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Daniel | 27. 7. 2017 12:36 | reakce na Jan Capouch - 26. 7. 2017 20:13

Reformace byla zcela logicky záležitostí těch, kteří uměli číst a psát. Těžko by mohl provádět reformaci někdo, kdo nečetl Bibli.
Ale reformace nevznikla ze vzduchu. Pokud by nebyla poptávka po návratu ke kořenům a k původnímu křesťanství, reformace by nebyla možná. To, co provozovala Katolická církev, mělo na reformaci lví podíl. Absurdita prodeje odpustků už byla obtížně přehlédnutelná i pro podprůměrně vzdělaného křesťana.
Mě osobně zaujala jedna příhoda z lutherovského Německa: Jeden biskup měl zájem o přidělení sousedního biskupství. Tehdejší papež chtěl vstoupit do dějin jako velký stavitel a požadoval výměnou za přidělení biskupství vysoký finanční příspěvek na nový chrám v Římě. Problém onoho biskupa byl v tom, že byl již dost zapákovaný, a nikdo nechtěl tuto jeho investici úvěrovat. Vyřešil to tak, že emitoval dluh krytý budoucími příjmy z programu prodeje odpustků, který vyhlásil. Věřitele nalákal na skutečnost, že na prodej odpustků najal uznávaného experta v této oblasti. Zpočátku šlo všechno dobře. Ale potom do hry vstoupil se svými kázáními Luther a celé schéma se zhroutilo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Fraj | 26. 7. 2017 01:56 | reakce na Karel Mašek - 25. 7. 2017 18:26

Zatímco papež tvrdil, že je nad vládce :-) bez ohledu na to, zda je (papež) "prokazatelně špatný" nebo ne.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Karel Mašek | 26. 7. 2017 08:50 | reakce na Josef Fraj - 26. 7. 2017 01:56

No jo, jenže papežova moc nikdy, výjma papežského státu, nebyla nikde nějak extra silná.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Josef Fraj | 26. 7. 2017 23:18 | reakce na Karel Mašek - 26. 7. 2017 08:50

Jindřich IV si v Canosse určitě myslel něco jiného.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Karel Mašek | 27. 7. 2017 16:13 | reakce na Josef Fraj - 26. 7. 2017 23:18

Tak ano, nějaké vyjímky byly, ale nebylo jich moc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 27. 7. 2017 00:48 | reakce na Josef Fraj - 26. 7. 2017 23:18

A víte, co se stalo PO Canosse? Císař se ponížil, získal papežské rozhřešení a jako bouře se přehnal přes Alpy vyřídit si účty o odbojnou říšskou šlechtou. A nakonec Řím dobyl a Řehoře vypudil.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Capouch | 26. 7. 2017 07:51 | reakce na Josef Fraj - 26. 7. 2017 01:56

Však taky je.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Macháček | 25. 7. 2017 12:33

"K nejradikálnějším zastáncům tohoto pohledu patřila již zesnulá psycholožka Alice Millerová, odbornice na autoritativní režimy. Ze svého studia nacismu a sovětského komunismu vyvodila, že diktatury se rodí tehdy, pokud děti vyrůstají v autoritářském prostředí, v němž se silně uplatňují krajní podoby kontroly a disciplíny. V případě nacistického Německa Millerová tvrdí, že Hitler by se nikdy nedostal k moci, nebýt výchovných metod na přelomu století, které stavěly na „slepé poslušnosti“ a potlačovaly kreativitu. Miliony Němců, kteří nakonec vyrostli v sympatizanty nacismu, se podle Millerové potýkaly s odkazem dětství coby „soukromého koncentračního tábora“ řízeného „úpravnými, spořádanými, bohabojnými a počestnými křesťany“, z nichž se rekrutovali němečtí politici a úředníci."

Tak to by mne zajímalo, jestli ti bolševičtí smradi z roku 1968 byli také tak "utlačováni", nebo jestli je měli rodiče naopak řezat jak žito...

Nahlásit

0
+
-

Martin Risik | 25. 7. 2017 19:41 | reakce na Tomáš Macháček - 25. 7. 2017 12:33

Ono čo sa poslušnosti voči autoritám týka, zatiaľ najvýstižnejší experiment urobil Milgram. Povodne chcel zistiť, prečo boli Nemci slepo poslušní ale prvý pokus otestoval na domácej pôde. No a zistil, že Američania boli voči autoritám poslušnejší, ako predpokladal. Detaily Milgramovho experimentu sú na internete. Stojí to za prečítanie.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Daniel | 25. 7. 2017 17:25 | reakce na Tomáš Macháček - 25. 7. 2017 12:33

Celé to porovnání pokulhává. Mladí v roce 1989 bojovali proti socialistické totalitě, zatímco mladí v roce 1969 proti kapitalistické svobodě. Jiní mladí, jiná revoluce, jiné prostředky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Daniel | 26. 7. 2017 10:15 | reakce na Jan Daniel - 25. 7. 2017 17:25

v roce 1968 místo 69

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Honza Burdík | 25. 7. 2017 10:56

www.svobodauceni.cz :-)

Nahlásit

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK