Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Očima expertů: ČNB omezuje hypotéky. Je třeba dupnout na brzdu?

23. 6. 2017
 10 595
4 komentáře

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Centrální bankéři by především měli uznat, že nejsou Pány inflace, jakkoliv by si to o sobě nejšpíše rádi mysleli. Vývoj za prakticky celé uplynulé desetiletí je ukázkou toho, jak se téměř všechny "protikrizové" kroky centrálních bank, s čestnou výjimkou ochrany vkladů do zákonem stanovéného limitu, míjejí účinkem. Zejména "zaplavování trhu likviditou" má namísto kýženého rozběhu hospodářství za následek pouze nafukování bublin - akciové, dluhopisové, nemovitostní - které se tak stávají potenciálními rozbuškami příští krize. A přitom by stačilo jen málo: totiž uvědomit si, že nikdo nebude investovat jen proto, že jsou nízké úroky, ale pouze a jedině tehdy, kdy je vyhlídka na slušnou návratnost investice. Což zase neodmyslitelně souvisí s koupěschopnou poptávkou...

Nahlásit
-
7
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Centrální bankéři si nejspíš uvědomují, že nejsou Pány inflace, i když jistý si tím nejsem. :)
Vy byste si měl uvědomit, že zaplavování trhu likviditou nemá z cenovými bublinami nic společného. Zde šlo o preventivní opatření proti bankovním panikářům, kterým je zjevně úplně ukradené, zda a jak velkou krizi spustí. Za bubliny na cenách aktiv může výhradně poptávka po těchto aktivech a ta je zcela nezávislá na nějaké přílivu likvidity.

Vaše poznámka o spojitosti ochoty investovat s kupní silou poptávky působí, jako byste ji vystřihl z nějakého mého příspěvku. :-) Tleskám. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-3
+

Diskuze

Vypadá to, že nejsme v rozporu. Já tvrdím, že příčina je převážně na straně poptávky, a to ze všech Vámi uvedených důvodů. :-) A souhlasím, že částečnou příčinou může být i liknavost úřadů, která "zpomaluje" nabídku nových nemovitostí.

Nezávislost přílivu likvidity na celém tom příběhu je skutečná. Banky mohou půjčovat i bez onoho přílivu. Jejich schopnost poskytovat úvěry na něm nijak nezávisí.

Nevím, jestli je nutné, aby ještě dnes držely úroky blízko nuly. Určitě by ale centrální banka neměla měnit úrokové sazby výhradně kvůli kondici realitního trhu.

Jinými slovy, nebýt existence koupěchtivé poptávky, mohly by se banky i developeři přetrhnout a k žádnému boomu by nedošlo. Cenové bubliny jsou ve většině případů projevem růstu poptávky (ať už z jakéhokoliv důvodu) a tato realitní bublina není výjimkou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ekonomika je obecně chápána jako komplexní systém, nejsem si tedy vůbec jist, že je možné sledovat jednotlivé jevy tak izolovaně, jak se o to pokoušíte Vy v případě růstu cen nemovitostí (který já označuji za cenovou bublinu).
Ano, zdá se být zjevné, že zájemců o koupi bytu je snad už více, než volných nemovitostí. Ale proč tomu tak je? Žádná populační, migrační nebo přistěhovalecká vlna nás v posledních letech nepotkala. Developeři se dušují, že jim ošklivé obce brání stavět, proto je bytů nedostatek. Nemám sice iluze o schopnosti našeho eráru vymýšlet byrokratické zhovadilosti, ale přesto mi jejich argumentace přijde pochybná, když hledím na brownfieldy se stavebním povolením platným ještě z předkrizových dob, na nichž stále nikdo nekopl do země. Vším předchozím chci říci, že vliv "přirozeného" růstu poptávky můžeme v tomto punktu vcelku spolehlivě vyloučit, vliv omezené nabídky je nejistý.
Dále je tu ovšem kombinace vlivů podle mne nezpochybnitelných. Přepjatá víra v to, že "nemovitosti nomohou ztratit na ceně" je u nás známým faktem. Když k tomuto faktoru připočtete dlouhodobě nulové úrokové sazby, historicky nejnižší sazby u hypotečních úvěrů a ochotu bank půjčovat na 100 LTV, máme alespoň ve vyšších středních vrstvách zaděláno na poptávku po "investičních nemovitostech". A pak už se roztáčí spirála pozitivní zpětné vazby, v níž se výše nájemného, ceny nemovitostí a počet zájemců o koupi navzájem ovlivňují ke stále rychlejšímu růstu.
Nulové úroky a dostupné hypotéky v celém popsaném ději hrají jak roli iniciátoru, tak příslovečného oleje (stále ještě) přilévaného do ohně - o nějaké nezávislosto na přílivu likvidity tedy nemůže být ani řeči.
Pokud jde o ono "zaplavování trhu likviditou", je to poněkud mimo téma, proto stručně: opravdu je zapotřebí, aby banky ještě osm let po krizi držely úroky na nule, nebo i pod ní?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Centrální bankéři si nejspíš uvědomují, že nejsou Pány inflace, i když jistý si tím nejsem. :)
Vy byste si měl uvědomit, že zaplavování trhu likviditou nemá z cenovými bublinami nic společného. Zde šlo o preventivní opatření proti bankovním panikářům, kterým je zjevně úplně ukradené, zda a jak velkou krizi spustí. Za bubliny na cenách aktiv může výhradně poptávka po těchto aktivech a ta je zcela nezávislá na nějaké přílivu likvidity.

Vaše poznámka o spojitosti ochoty investovat s kupní silou poptávky působí, jako byste ji vystřihl z nějakého mého příspěvku. :-) Tleskám. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

Centrální bankéři by především měli uznat, že nejsou Pány inflace, jakkoliv by si to o sobě nejšpíše rádi mysleli. Vývoj za prakticky celé uplynulé desetiletí je ukázkou toho, jak se téměř všechny "protikrizové" kroky centrálních bank, s čestnou výjimkou ochrany vkladů do zákonem stanovéného limitu, míjejí účinkem. Zejména "zaplavování trhu likviditou" má namísto kýženého rozběhu hospodářství za následek pouze nafukování bublin - akciové, dluhopisové, nemovitostní - které se tak stávají potenciálními rozbuškami příští krize. A přitom by stačilo jen málo: totiž uvědomit si, že nikdo nebude investovat jen proto, že jsou nízké úroky, ale pouze a jedině tehdy, kdy je vyhlídka na slušnou návratnost investice. Což zase neodmyslitelně souvisí s koupěschopnou poptávkou...

Nahlásit

-
7
+