Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Proč se Čunek nepřejmenuje na Horvátha?

Michal Kašpárek | 7. 4. 2017 | Celkem 8 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Karel Mašek | 7. 4. 2017 13:31

"V ani jednom případě nezačne diskriminovat bílou majoritu. Na ni se princip kolektivní viny na trzích s prací a bydlením neuplatňuje, na rozdíl od menšin."

To je docela jednoduché, nejde totiž o žádný obyčejný rasismus, ale o statistickou diskriminaci. Lidé prostě ví, že u bílých jde o vyjímky, ale u Romů jde poměrně o běžnou věc. Ví, že do Bronxu se nevyplatí chodí v noci, ale jinam člověk může zajít (výjma snad železničního nádraží).
Podívejete se třeba na to, co o Romech řekla samotní Romové v této knize: Nenechali se vyloučit (Laura Fónadová, Brno: Masarykova univerzita 2014), jmenovitě str. 102 až 105.

Další zajímavé body: - s. 43 - autorka se domnívá, že není možné jednoznačně určit, zda při znevýhodnění Romů hrají primární roli strukturální bariéry na straně společnosti, anebo etnokulturní specifika spojovaná s romskou komunitou. Jak jsme viděli, není vlastně ani možné tyto dvě příčiny v empirické realitě odlišit, a proto je nezbytné přijmout jejich koexistenci,
Důvody sociálního vzestupu Romů v ČR, je to často o tom, že musí chtít sami:
- s. 109-10 - Shrnutí: vliv na sociální vzestup měly především tyto podmínky: Především je to snaha rodin původu orientovat se na majoritní sociální okolí, orientace na jeho hodnoty a normy, týká se to jazyka, ale i přebírání vzorců života většinového okolí a následnou snahu přiblížit se k němu, což pravidelná interakce s většinovým prostředím na každodenní úrovni umožňuje, dále:
- V každé popisované rodině měli rodiče (nebo alespoň jeden z nich) vždy nějaké soustavné zaměstnání, takže žádný z respondentů se v dětství přímo nesetkal s absolutní formou materiální deprivace,
- Dalším podstatným předpokladem sociálního vzestupu je postoj, který jsme v této kapitole vymezila pomocí slovního spojení "zajímali se, měli ambice". Představuje pomyslný protipól strategie závislosti, pasivity či rezignace,
- vliv měla i výrazná postava učitelky,

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Bug MeNot | 7. 4. 2017 11:22

1) Vy ten clanek nechapete?
2) Zde by neskodil kontakt s realitou Vam.
3) Aha!

-5
+
-

Dalších 8 komentářů v diskuzi.

Jan Daniel | 8. 4. 2017 23:19

Takže když si Horváth změní jméno na Horáka, tak s ním landlord uzavře smlouvu o nájmu bytu po telefonu, nebo po e-mailu? Tak se to dělá v Brně?

Podstatou toho, čemu se říká "předsudky" je racionální práce se statistickou pravděpodobností. Pokud přijímám ženu ve fertilním věku, je u ní signifikantně vyšší pravděpodobnost, že odejde na rodičovskou dovolenou, než u stejně starého muže. U ženy s dětmi je vyšší pravděpodobnost, že bude pracovat méně hodin, bude méně časově flexibilní, a bude častěji na paragrafu, než je tomu u muže s dětmi. Hodnota pro zaměstnavatele je různá a proto je různý plat.
U Romů je to podobné. Rizika s nimi spojená jsou statisticky vyšší, než u zbytku populace.

Tyto rozdíly ve vnímané ekonomické hodnotě nemohou platit soukromé protistrany. Pokud to bude dělat stát, bude to zase katastrofálně neefektivní. Nejlepším řešením by bylo nechat to na soukromé iniciativě a penězích zanícených aktivistů a bojovníků proti diskriminaci. Osobní vztah zaručí sociální kontrolu proti zneužívání a názorný příklad pro zbytek společnosti bude neocenitelný. Až lidé uvidí, že bojovníci za sociální pravděpodobnost nechtějí pouze splatit svůj dluh k bližnímu cizími penězi, ale jdou do toho za svoje, celkový sklon k mezilidské solidaritě se dramaticky zvýší.

Nahlásit

+10
+
-

Jan Pozner | 7. 4. 2017 16:45

Až se Kašpárkovo potomek dostane do školního věku, myslíte si, že ho pošle do školy plné cikánů někde v Ostravě? :-D Soudce z ono "štosu soudních verdiktů" (=1) nápodobně.

Aktivisté za rovnoprávnost dnes už neexistují, jde o aktivisty za privilegia.

Ovšem k hnutí Liberty, Guns, Beer and Tits se nehlásí více než cca 3% Čechů, tolik má zbraň.

Nahlásit

+8
+
-

Karel Mašek | 7. 4. 2017 13:40

"Jednotliví příslušníci bílé většiny diskriminováni nepochybně jsou: kvůli věku, pohlaví a všemu možnému. Je ale bílá většina paušálně diskriminovaná vůči nebílé menšině?"

Samozřejmě, že to tak někdy bývá, například na Západě vidíme často finanční transfery převážně od bílých pracujících k barevným menšinám. to stěží můžete popřít.

Další otázkou je to, proč by každý měl hledět na svět vašima očima - tj. proč by ho měla zajímat zrovna diskriminace na základě barvy kůže (o rasu tu nejde)? Proč nejste konzistentní u věku, pohlaví atd.? Proč jste si nevzal za manželku první ženu, která s vámi chtěla jít na kávu anebo Petra od vedle? Proč zde některé články odmítáte a máte zde dokonce napsánu tuto ohavnou diskriminaci: "Pokud se budete chovat jako sprostý rasistický nevychovanec, budete urážet ostatní komentující nebo nám zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, vaše příspěvky smažeme.". Hlásáte sám vodu a pijete víno.

Konečně, co je špatného na diskriminaci, když člověk jinak dodržuje princip zdržení se násilí?

Nahlásit

+12
+
-

Karel Mašek | 7. 4. 2017 13:31

"V ani jednom případě nezačne diskriminovat bílou majoritu. Na ni se princip kolektivní viny na trzích s prací a bydlením neuplatňuje, na rozdíl od menšin."

To je docela jednoduché, nejde totiž o žádný obyčejný rasismus, ale o statistickou diskriminaci. Lidé prostě ví, že u bílých jde o vyjímky, ale u Romů jde poměrně o běžnou věc. Ví, že do Bronxu se nevyplatí chodí v noci, ale jinam člověk může zajít (výjma snad železničního nádraží).
Podívejete se třeba na to, co o Romech řekla samotní Romové v této knize: Nenechali se vyloučit (Laura Fónadová, Brno: Masarykova univerzita 2014), jmenovitě str. 102 až 105.

Další zajímavé body: - s. 43 - autorka se domnívá, že není možné jednoznačně určit, zda při znevýhodnění Romů hrají primární roli strukturální bariéry na straně společnosti, anebo etnokulturní specifika spojovaná s romskou komunitou. Jak jsme viděli, není vlastně ani možné tyto dvě příčiny v empirické realitě odlišit, a proto je nezbytné přijmout jejich koexistenci,
Důvody sociálního vzestupu Romů v ČR, je to často o tom, že musí chtít sami:
- s. 109-10 - Shrnutí: vliv na sociální vzestup měly především tyto podmínky: Především je to snaha rodin původu orientovat se na majoritní sociální okolí, orientace na jeho hodnoty a normy, týká se to jazyka, ale i přebírání vzorců života většinového okolí a následnou snahu přiblížit se k němu, což pravidelná interakce s většinovým prostředím na každodenní úrovni umožňuje, dále:
- V každé popisované rodině měli rodiče (nebo alespoň jeden z nich) vždy nějaké soustavné zaměstnání, takže žádný z respondentů se v dětství přímo nesetkal s absolutní formou materiální deprivace,
- Dalším podstatným předpokladem sociálního vzestupu je postoj, který jsme v této kapitole vymezila pomocí slovního spojení "zajímali se, měli ambice". Představuje pomyslný protipól strategie závislosti, pasivity či rezignace,
- vliv měla i výrazná postava učitelky,

Nahlásit

+16
+
-

Miroslav Mucha | 7. 4. 2017 09:27

Pane Kašpárku, tímto svým článkem jste fakt ujel. Buď se pohybujete na velmi omezeném prostoru bez kontaktu s realitou, nebo jste sám omezený.
1. To že si Romové změní příjmení, z nich bílého neudělá. Dělají to, jak jste sám popsal, z vyčuranosti.
2. Když přijde Rom na úřad (lhostejno jakého příjmení), žádný úředník si nedovolí mu odmítnout cokoli, protože by byl okamžitě nařčen z rasismu a nevímčeho ještě, vláčen médii a jinak pranýřován.
3. To, že jsou Romové všeobecně vnímáni špatně, je historická zkušenost a Romové s tím ani po staletích nic neudělali.

Co se týče gayů a leseb, naprosto nic proti nim nemám, ale publicita, která je jim v médiích věnována, je rozhodně větší, než by bylo nutné.

Nahlásit

+1
+
-

Bug MeNot | 7. 4. 2017 11:22 | reakce na Miroslav Mucha - 7. 4. 2017 09:27

1) Vy ten clanek nechapete?
2) Zde by neskodil kontakt s realitou Vam.
3) Aha!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Karel Mašek | 7. 4. 2017 13:43 | reakce na Bug MeNot - 7. 4. 2017 11:22

Bod 2: No, někteří jsou už tak drzí, že udělají klidně i toto: http://sumpersky.denik.cz/zlociny-a-soudy/pro-davky-prijela-taxikem-pak-zbila-urednici-20160406.html.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+10
+
-

Bug MeNot | 11. 4. 2017 10:51 | reakce na Karel Mašek - 7. 4. 2017 13:43

Eh? A kolik tedy te urednici naparil soud? Nebo kam ji dovlacela media?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK