Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Opiové snění eurorealistů

Michal Kašpárek | 31. 3. 2017 | Celkem 3 komentáře v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 31. 3. 2017 08:11

Eurosoudruh Kaspárek v článku tak trochu podvádí. V odkazovaném článku Evžena Korece je sice slovní řetězec "silná a jednotná EU prospěje všem národním státům." Jenže je myšlen v podmiňovacím způsobu. Z kontextu Korcova článku je totiž jasné, že říká "silná unie BY prospěla národním státům KDYBY..." . Zbytek článku, asi deset odstavců, už je o tom KDYBY, tedy kdyby se zrušilo to či ono unijní opatření. Korec dobře vysvětluje, proč unie nefunguje. Konec Korcova článku už vůbec není optimistický. "Pokud bude unie dělat to, co dělá, budou další státy následovat Británii v jejím brexitu a Evropská unie se postupně rozpadne."

Klíčové slovo je REGULACE. Unie volného obchodu je jeden z mála případů v dějinách, kdy se státy dohodnou, že regulace omezí. Kdyby dokázali tento stav udržet, tak by unie prospívala. To se bohužel neděje z mnoha důvodů, o kterých by mohl být další dlouhý článek. Principiálním kurvítkem unie volného obchodu je její centrální instituce, v tomto případě komise, ke které brzo přibyla další kurvítka, jako různé rady, europarlament, europrezident, euroministrzahraničí atd atd. Tyto centrální orgány jednak žijí vlastním životem a utěšeně expandují, což zatěžuje státy dalšími a dalšími regulacemi - viz prof. Parkinson. Druhak je centrála unie nástrojem nejsilnějších členů/států unie na prosazování jejich regulačních požadavků vůči ostatním, menším členům. Naposledy snaha vnutit jim imigrantské kvoty.

Kašpárkova teze "jeden regulátor nahradí 27 státních regulátorů" sice vypadná na první pohled nějkého cizince logicky, ale těžce naráží na realitu. Nevšiml jsem si, že by vznik unijních regulátorů snižoval byrokracii jednotlivých států. Musely vzniknout další státní instituce na komunikaci se Bruselem, viz euroProuza. Nevznikají však jen nové státní instituce, ale i nové, zcela zbytečné soukromé instituce. Dobře je to vidět v případě unijního moru, totiž eurodotací. Aby firma dosáhla na takovou dotaci a pokusila se tak dostat zpět část peněz, o které jí státní politici oloupili a poslali je do Bruselu, musí použít služeb specializované agentury. Normální, byť inteligentní a vzdělaný člověk se z bruselskou centrálou nedomluví. Musí si najmout agenta, který zná dobře "bruselštinu". Dalo by se pokračovat asi nekonečně dlouho. Bruselský regulátor nikoho na státní úrovní nenahrazuje. Právě neopak vyvolává další byrokracii na státní úrovni.

Jak článek Evžena Korce, tak ten Kašpárkův mají jednu zásadní chybu. Ani jeden neříká, jak by bylo možná existující zbyrokratizovanou, neschopnou, zkorumpovanou, pokryteckou (atd viz Korcův článek) unii přeměnit na operativní a užitečný orgán. O to se žádný z nich ani nepokouší. Naprosto je chápu. Žádný takový recept neexistuje.

+8
+
-

Dalších 3 komentáře v diskuzi.

Radek Doležal | 31. 3. 2017 12:53

"Když jste výrobce sekaček, s kým se vám bude líp obchodovat: s půlmiliardovým trhem, který má jednotné požadavky na emise, navíc ke stažení v angličtině, anebo s 27 trhy.."

Mám tak nějak dojem, že lidi už zapomněli, co bylo za opruz například v devadesátých letech přihlásit v Česku auto třeba z Německa. Nešlo jen o clo. Hlavně na technické vás začali prudit s tisíci věcmi, které byly v českých předpisech. Znamenalo to dost peněz za úpravy. Nehledě na to, že šlo dovézt auto staré jen pět let. Dneska úředník akorát sklapne podpatky (pokud je to z EU). Několikerá vyjádření Svazu dovozců automobilů o tom, jak auta stárnou, ukazuje na to, že o tom stále spousta lidí sní.

Stejně tak třeba modem na internet, tehdejší prodejci se dodnes orosí nad slovy "homologace ČTÚ".

Nahlásit

+6
+
-

Josef Fraj | 31. 3. 2017 08:11

Eurosoudruh Kaspárek v článku tak trochu podvádí. V odkazovaném článku Evžena Korece je sice slovní řetězec "silná a jednotná EU prospěje všem národním státům." Jenže je myšlen v podmiňovacím způsobu. Z kontextu Korcova článku je totiž jasné, že říká "silná unie BY prospěla národním státům KDYBY..." . Zbytek článku, asi deset odstavců, už je o tom KDYBY, tedy kdyby se zrušilo to či ono unijní opatření. Korec dobře vysvětluje, proč unie nefunguje. Konec Korcova článku už vůbec není optimistický. "Pokud bude unie dělat to, co dělá, budou další státy následovat Británii v jejím brexitu a Evropská unie se postupně rozpadne."

Klíčové slovo je REGULACE. Unie volného obchodu je jeden z mála případů v dějinách, kdy se státy dohodnou, že regulace omezí. Kdyby dokázali tento stav udržet, tak by unie prospívala. To se bohužel neděje z mnoha důvodů, o kterých by mohl být další dlouhý článek. Principiálním kurvítkem unie volného obchodu je její centrální instituce, v tomto případě komise, ke které brzo přibyla další kurvítka, jako různé rady, europarlament, europrezident, euroministrzahraničí atd atd. Tyto centrální orgány jednak žijí vlastním životem a utěšeně expandují, což zatěžuje státy dalšími a dalšími regulacemi - viz prof. Parkinson. Druhak je centrála unie nástrojem nejsilnějších členů/států unie na prosazování jejich regulačních požadavků vůči ostatním, menším členům. Naposledy snaha vnutit jim imigrantské kvoty.

Kašpárkova teze "jeden regulátor nahradí 27 státních regulátorů" sice vypadná na první pohled nějkého cizince logicky, ale těžce naráží na realitu. Nevšiml jsem si, že by vznik unijních regulátorů snižoval byrokracii jednotlivých států. Musely vzniknout další státní instituce na komunikaci se Bruselem, viz euroProuza. Nevznikají však jen nové státní instituce, ale i nové, zcela zbytečné soukromé instituce. Dobře je to vidět v případě unijního moru, totiž eurodotací. Aby firma dosáhla na takovou dotaci a pokusila se tak dostat zpět část peněz, o které jí státní politici oloupili a poslali je do Bruselu, musí použít služeb specializované agentury. Normální, byť inteligentní a vzdělaný člověk se z bruselskou centrálou nedomluví. Musí si najmout agenta, který zná dobře "bruselštinu". Dalo by se pokračovat asi nekonečně dlouho. Bruselský regulátor nikoho na státní úrovní nenahrazuje. Právě neopak vyvolává další byrokracii na státní úrovni.

Jak článek Evžena Korce, tak ten Kašpárkův mají jednu zásadní chybu. Ani jeden neříká, jak by bylo možná existující zbyrokratizovanou, neschopnou, zkorumpovanou, pokryteckou (atd viz Korcův článek) unii přeměnit na operativní a užitečný orgán. O to se žádný z nich ani nepokouší. Naprosto je chápu. Žádný takový recept neexistuje.

Nahlásit

+8
+
-

Martin Brezina | 31. 3. 2017 10:10 | reakce na Josef Fraj - 31. 3. 2017 08:11

"Normální, byť inteligentní a vzdělaný člověk se z bruselskou centrálou nedomluví."

Jen faktická poznámka. Běžný žadatel o dotaci rozhodně nekomunikuje s "bruselskou centrálou", ale s domácími řídícími orgány operačních programů. Na tom, že se v této problematice průměrný vysokoškolák těžko orientuje, to ovšem moc nemění, ale je to hlavně dílo české strany. Čím složitější proces získání a administrace dotace, tím víc se na tom uživí domácích slimáčků, co tady ty programy nastavují. Na tom fakt Brusel moc viny nemá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK