Je určitě hezké a dojímavé číst, jak díky vakcinaci a lepší výživě žije a prospívá v rozvojových zemích čím dál víc lidí. Ale je tu i druhá stránka věci: je pro ty narůstající počty lidi v regionu dost příležitostí k obživě? Bylo ztrojnásobení populace Egypta v uplynulých čtyřiceti letech doprovázeno odpovídajícím nárůstem pracovních míst pro tyto lidi? Pokud mám věřit Haně Brixi ze Svétové banky, tak legální pracovní poměr nebo oficiální živnostenskou činnost tam má nějakých 20 % práceschopné populace. Můžeme očekávat, že tito lidé budou čím dál víc hledat obživu ve vyspělejších zemích, hlavně v Evropě, kde ovšem taky není zaměstnanost zrovna na nejlepších číslech. Státům a regionům v Africe (nebo na Blízkém východě) nechybí jen přístup ke kvalitní zdravotní péči a výživě, ale hlavně kvalitní organizace společnosti a ekonomiky. Investovat do lidí, kteří zčásti rychle ze svých rozvrácených zemí uprchnou někam jinam, je jistě humanistické, ale efektivitu takové činnosti bych viděl složitěji, než v oněch poměrech ("blaho" na jeden investovaný dolar), které jsou uvedeny v článku.
Nahlásit
-
16
+
Diskuze
Josef Tětek|22. 2. 2017 08:41| reakce na foxy - 21. 2. 2017 13:16
Nezapomínejte ovšem i na institucionální prostředí samotné Británie v dobách, kdy koloniím dala volnost (či si ji kolonie sama vydobyla, jako v případě USA).
V době, kdy se osamostatnila Indie, prožívala Británie svou nejsocialističtější chvilku - a to se znatelně obtisklo na prvotní podobě, kterou Indii od té doby provází.
Jak jsem popsal zde: http://finmag.penize.cz/ekonomika/315508-ne-az-tak-nahodna-bida-tretiho-sveta
Jaroslav B. Kořínek|21. 2. 2017 13:23| reakce na Jan Kohout - 21. 2. 2017 12:23
Ono to bylo tím, že Britové ve většině svých kolonií vybudovali fungující administrativu, do které při dekolonizaci dosadili v Británii vzdělané domorodce. Prakticky je vedli za ručičku, protože si byli vědomi možností, které jim to poskytne, když tak bohatá země jako právě Indie bude aktivním členem Commonwealthu. Oproti tomu Belgičané, Holanďané, Francouzi a Portugalci buď pustit nechtěli, což jim buď vybouchlo do tváře (Alžírsko, Vietnam) nebo na dekolonizaci kývli poněkud trucovitě a krátkozrace - Kongo Belgičané opustili prakticky ze dne na den a od té doby je to jedna krvavá řež za druhou.
foxy|21. 2. 2017 13:16| reakce na Jan Kohout - 21. 2. 2017 12:23
Z Británie odcházely kolonizovat celé rodiny, na rozdíl od ostatních mocností, třeba Španělska, kde kolonizovali jen vojáci. Proto mohl vzniknout bílý americký, kanadský, australský nebo novozelandský národ. V Indii se to nepodařilo, asi kvůli klimatu.
Je zajímavé sledovat některá videa Hanse Roslinga (např. na TEDu). Investovat do vzdělání a zdraví je dlouhodobě mnohem efektivnější než investičně "rozjet ekonomiku". Ale je to dlouhodobé, tedy politicky nezajímavé.
Nahlásit
-
3
+
Jan Kohout|21. 2. 2017 12:23| reakce na Josef Fraj - 21. 2. 2017 11:02
A tou dobou to překvapivě mnohdy fungovalo lépe než po ukončení kolonizace. Takové železnice a silnice v Africe jsou pozůstatkem dost často ještě z dob kolonií.
Je ovšem zajímavé všimnout si, o jak lépe jsou/byly na tom ekonomicky státy, které byly kolonií Velké Britanie a možná NIzozemí (USA, Austrálie+NZ, Indie, Jižní Afrika), proti státům, které byly kolonií kontinentáních států (zbytek Afriky, J Amerika, Vietnam, ...).
Josef Fraj|21. 2. 2017 11:02| reakce na Martin Brezina - 21. 2. 2017 10:30
K tomu je dobré dodat, že několik posledních století zajišťovali "kvalitní organizace společnosti a ekonomiky" v uvedených zemích demokratické státy západu.
foxy|21. 2. 2017 10:43| reakce na Martin Brezina - 21. 2. 2017 10:30
V Sýrii se za posledních 50 let populace zšestinásobila. To je skutečným důvodem občanské války, mladé lidi venkov neuživí, tak odcházejí do měst, kde se radikalizují.
Je určitě hezké a dojímavé číst, jak díky vakcinaci a lepší výživě žije a prospívá v rozvojových zemích čím dál víc lidí. Ale je tu i druhá stránka věci: je pro ty narůstající počty lidi v regionu dost příležitostí k obživě? Bylo ztrojnásobení populace Egypta v uplynulých čtyřiceti letech doprovázeno odpovídajícím nárůstem pracovních míst pro tyto lidi? Pokud mám věřit Haně Brixi ze Svétové banky, tak legální pracovní poměr nebo oficiální živnostenskou činnost tam má nějakých 20 % práceschopné populace. Můžeme očekávat, že tito lidé budou čím dál víc hledat obživu ve vyspělejších zemích, hlavně v Evropě, kde ovšem taky není zaměstnanost zrovna na nejlepších číslech. Státům a regionům v Africe (nebo na Blízkém východě) nechybí jen přístup ke kvalitní zdravotní péči a výživě, ale hlavně kvalitní organizace společnosti a ekonomiky. Investovat do lidí, kteří zčásti rychle ze svých rozvrácených zemí uprchnou někam jinam, je jistě humanistické, ale efektivitu takové činnosti bych viděl složitěji, než v oněch poměrech ("blaho" na jeden investovaný dolar), které jsou uvedeny v článku.
Nahlásit
-
16
+
Tomáš Veselý|21. 2. 2017 10:16
Je načase zabývat se i vlivem tohoto "dobra" na západní země a vlastně i nás. Krom většího počtu problémových migrantů přináší rozvoj dotyčných zemí. Jenže ten bude mít za následek, že tyto země budou spotřebovávat více surovin. Naše životní úroveň tak bude muset klesnout. Opasky nám utáhne trh vyššími cenami vstupů a také různá ekologická hnutí, která donutí vlády i zbytky průmyslu preferovat ekonomicky nevýhodné "alternativy", jak vidíme už dnes např. v energetice.
Nahlásit
-
3
+
Josef Fraj|21. 2. 2017 09:56
Je hezké, že si Lomborg všiml, že soukromé organizace hospodaří efektivněji než ty státy zřízené a řízené. Někteří z nás to ví už desítky let.
Nahlásit
-
11
+
foxy|21. 2. 2017 09:34
Největším neštěstím pro třetí svět byl vynález antibiotik a očkování.
Diskuze: Co se můžeme naučit od Billa Gatese
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Martin Brezina|21. 2. 2017 10:30
Diskuze
Josef Tětek|22. 2. 2017 08:41| reakce na foxy - 21. 2. 2017 13:16
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jaroslav B. Kořínek|21. 2. 2017 13:23| reakce na Jan Kohout - 21. 2. 2017 12:23
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
foxy|21. 2. 2017 13:16| reakce na Jan Kohout - 21. 2. 2017 12:23
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Kohout|21. 2. 2017 12:26
Nahlásit
Jan Kohout|21. 2. 2017 12:23| reakce na Josef Fraj - 21. 2. 2017 11:02
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|21. 2. 2017 11:02| reakce na Martin Brezina - 21. 2. 2017 10:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Josef Fraj|21. 2. 2017 11:01| reakce na Martin Brezina - 21. 2. 2017 10:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
foxy|21. 2. 2017 10:43| reakce na Martin Brezina - 21. 2. 2017 10:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Brezina|21. 2. 2017 10:30
Nahlásit
Tomáš Veselý|21. 2. 2017 10:16
Nahlásit
Josef Fraj|21. 2. 2017 09:56
Nahlásit
foxy|21. 2. 2017 09:34
Nahlásit