Diskuze: Trumpova Amerika na první místo… A Evropa?

Jiri Salek|25. 1. 2017 10:08| reakce na Josef Fraj - 23. 1. 2017 19:04

Sorry, ale nenapadla mě taková alternativa. Proč by cla na jeden výrobek měly snižovat spotřebu jiného výrobku? To jako že se zvýší cena jednoho výrobku a tudíž bude míň peněz na jiný výrobek? Myslím že k tomu nedojde. V USA je obrovská konkurence ve všech segmentech. trhu. Ikdyby jeden výrobek musel zdražit kvůli clům, tak jeho pozici zaujme domácí alternativa. Ikdyby domácí alternativa využila drobného výpadku u konkurence a zdražila, tak ten efekt bude vyvážen tím multiplikačním efektem domácí výroby.
Myslím že jediný kdo na takovýchto clech bude tratit budou globální investoři a levná pracovní síla v zahraničí. Teoreticky by taky US firmy mohly míň inovovat a začít zaostávat za zahraničím, ale tohle v případě US opravdu nehrozí.

Josef Fraj|23. 1. 2017 19:09| reakce na Jiri Salek - 20. 1. 2017 11:38

"Trump jim svými zásahy a tvořením pracovních míst zisk sníží. Bohatství se tak přesune od investorů ke střední třídě. A to je přesně to co Trump slíbil a hodlá splnit. "

To zcela jistě nelze provést pomocí vyšších cel.

Josef Fraj|23. 1. 2017 19:04| reakce na Jiri Salek - 20. 1. 2017 11:22

Špatně jste si přečetl, co jsem napsal. Měl jsem na mysli fakt, že cla sníží výrobu v jiných odvětvích v USA.

Jiri Salek|20. 1. 2017 11:38| reakce na Jiri Salek - 20. 1. 2017 11:29

No a tady se dostáváme k jádru problem. Globalizace je dobrá hlavně pro korporace, které maximalizují svůj zisk. Trump jim svými zásahy a tvořením pracovních míst zisk sníží. Bohatství se tak přesune od investorů ke střední třídě. A to je přesně to co Trump slíbil a hodlá splnit.
Samozřejmě je možné argumentovat že bohaté korporace jsou dobré i pro zaměstnance. Ale to platí hlavně globálně. Střední třídě v USA se evidentně zajídá, že se pakuje elita a zlepšují se podmínky chudých v Mexiku.

Jiri Salek|20. 1. 2017 11:29| reakce na Petr Bárta - 19. 1. 2017 14:34

V Trumpově případě jde ovšem o to, že investice jdou do Mexika, kde se výrobí levná auta, která se prodají v americe a zisk zůstane v zahraničí. Po Trumpově zásahu půjde investice do USA, kde vytvoří pracovní místa a zisk zůstane tam. Tedy nejde o to vybírat clo, ale přitáhnout investice, vytvořit pracovní místa a udržet zisk v USA. Já myslím že to může fungovat. Způsobí to zdražení aut? V tomto kontrétním případě o tom velice pochybuju. Spíš se jen zůstane víc peněz v USA misto v Mexiku a jeden konkrétní výrobce bude mít menší zisky.

Jiri Salek|20. 1. 2017 11:22| reakce na Josef Fraj - 19. 1. 2017 10:44

Cla samozřejmě zvýší výrobu v USA a sníží jinde. To je přece logické. Ceny daného výrobku se možná zvýší, ale to by mělo být vyváženo tím že vice peněz zústane v USA. V Mexiku možná utrpí levná pracovní síla, ale ta stejně nenakupuje v USA. Hlavní negativní důsledky můžou být způsobeny menším tlakem na inovace v odvětví, ale to snad na automobilovém trhu v USA nepřipadá v úvahu.

Richard Fuld|19. 1. 2017 17:19| reakce na Petr Bárta - 19. 1. 2017 14:34

Nesmysl. Proč by se mely tisknout peníze, když na posílení poptávky (ne nabídky, jak píšete Vy) by se mohlo použít právě vybrané clo.

Nicméně můj koncept není určen ke kompenzaci oslabení kupní síly poptávky, která nastane v důsledku zásahů státu. Naopak můj koncept směřuje k posilování kupní síly poptávky oslabené tržním přerozdělováním. Takže jste to zase pěkně celé překroutil. :-(

Josef Fraj|19. 1. 2017 14:42| reakce na Petr Bárta - 19. 1. 2017 14:34

Já vám rozumím. Čekal jsem, že s tím přijde sám velký ekonom Fuld :-)

Petr Bárta|19. 1. 2017 14:34| reakce na Josef Fraj - 19. 1. 2017 10:44

Vy zapomínáte, že podle pana Fuldy, když některé odvětví (kde si výrobci prolobují cla) zvýší ceny (a tím navíc možná sníží odbyt, to je ale bokem) a odčerpá peníze, stat může kdykoli přispěchat s vytištěnými penězi, kterými prý tu nabídku zase přifoukne... Takže vlastně stačí zavést miliardová cla na všechno, přestat cokoliv dovážet, a nafouknout poptávku tím že začneme ještě silněji vyrábět peníze z ničeho...

Josef Fraj|19. 1. 2017 10:44| reakce na Jiri Salek - 18. 1. 2017 10:07

Proč si myslíte, že cla zvýší výrobu? To, že zdražíte něktreré druhy zboží, vede k tomu, že odčerpáte peníze na nákup jiných druhů zboží a jejich výroba se zase sníží. Takže ano pomůžete odvětvím, která si vylobují cla, ale zhoršíte situaci těch ostatních. Navíc každá deformace trhu přínáší další nepředvídatelné důsledky, o kterých nemá regulátor ve chvíli zavádění regulace ani tušení. Negativní důsledky. Cla jsou vždycky špatně.

Jiri Salek|18. 1. 2017 10:15

Tento článek je naprosto pitomý a autor se totálně shodil větou: "Donald Trump mění názory s takovou lehkostí, že by vedle něj chameleon zbledl závistí." To je vtip. Zřejmě pan Jégl čte jen fake news. Obamova administrativa se snaží sabotovat Trumpa co to jde, takže naslouchat jejich názorům je úplně k ničemu. Prostě fake news.

Jiri Salek|18. 1. 2017 10:10| reakce na Vladislav Kruták - 16. 1. 2017 13:27

Trump mluví o clům zaměřeným proti výrobcům přesunujícím výrobu z USA do Mexika, potažmo Číny. Nikdy nenavrhoval blokovat obchod s jinými zeměmi - tedy pokud vím.

Jiri Salek|18. 1. 2017 10:07| reakce na Jan Altman - 16. 1. 2017 14:24

Ale ale. To znamená že QE najednou zvyšuje inflaci??? Je jasné že QE nafukuje akciové a další trhy, ale inflace ne a ne se objevit. Pokud Trump zavede importní tarify proti vybraným zemím a vybranému zboží tak to sice může zvýšit cenu tohoto zboží (možná), ale zároveň to zvýší výrobu, zaměstnanost a tedy poptávku u jiného zboží.

Jiri Salek|18. 1. 2017 10:01| reakce na Zavacky - 17. 1. 2017 12:12

Tak to je vtipný příspěvek. Koho z Trumpových poradců znáte? Dokázal vyhrát volby proti naprosté mediální masáži. Myslíte že se mu to podařilo s neschopným týmem lidí? To je vtip.

Jiri Salek|18. 1. 2017 09:59

Tak s Paříží a Bruselem má Trump 100% pravdu. Kdyby Brno mělo Eifelovku, tak do Paříže nikdo nejezdí. Mexičany páchající trestnou činnost bude Trump deportovat hlavně kvůli tomu aby ochránil slušné lidi. Trump mění názory? Určitě v detailech ano, ale neplácejme prázdnou slámu. Věřím tomu že během pár měsíců bude jasno jestli je tlučhuba nebo ne. Ale je jasné, že změny se dějí ještě než nastoupil do úřadu.

Zavacky|17. 1. 2017 12:12

Aby ste mali o čom premýšľať a v budúcnosti porovnávať:
Trumpove predstavy sú intuitívne a logické. Nemá kompetentných poradcov. Objavujú sa dve mená z Goldman Sachs. Tí mu nemôžu poradiť nič inovatívneho.
Ak sa Trumpove aktuálne šplechy zrealizujú, budú znamenať katastrofu pre zahraničné záväzky USA ( FED bude nútený zvýšiť radikálne úrokové sadzby) a urýchli sa rozpad eurodolárových agregátov M3,M4 a M5, ktoré sa rozpadávajú už teraz.
Amerika nemá iné možnosti ako pokračovať ešte nejaký čas vo vytváraní ilúzie prosperity tlačením dolárov a samovoľnou multiplikáciou širokých peňazí, alebo pokračujúcou dezinfláciou, ktorá spustí vlnu krachov. Trumpove regulačné hókusy tieto alternatívy len zvýraznia a urýchlia.

Zavacky|16. 1. 2017 15:51| reakce na Jan Altman - 16. 1. 2017 14:24

Inflácia (peňažná aj cenová) nemusí byť vôbec problém. Práve naopak. Môže podporiť kúpyschopnosť (rastie aj cena práce) a zvýšiť monetizáciu dlhov. Väčší problém by asi bol znížený export v dôsledku ciel a hlavne posilnenia dolára pri znižovaní rezerv v zahraničí. Domáca spotreby to môže hypoteticky nahradiť, ale je to veľmi neisté. Vznikol by zrejme uzavretý kruh znižujúcej sa obchodnej výmeny a následný hospodársky prepad.
Trumpove plány sú riskantné, ale v marazme USD asi najmenej devastačné pre USA. Nikto nič lepšie nevymyslí.

Jan Altman|16. 1. 2017 14:24| reakce na Vladislav Kruták - 16. 1. 2017 13:27

Přesně tak.
Trump si neuvědomuje, kolik set miliard dolarů FED v posledních letech a desetiletích natiskl.
Kdyby USA byly uzavřenou ekonomikou, již dávno trpí v pádivé inflaci.
Díky globalizovanému obchodu však ty dolary odtekly do světa a na domácí inflaci se projevily jen zlomkově. Dolar ale funguje jako globální měna právě jen díky ekonomické otevřenosti USA.
Pokud to Trump zarazí, pocítí důsledky.
A pokud omezí obchod s Čínou, inflaci dále zvýší i druhý zdroj: rozdíl výrobních nákladů v Číně a USA. Protože inflaci doposud potlačovalo i to, že místo drahých domácích výrobců jim spotřební zboží vyráběli levní asijští výrobci (což chce Trump omezit). Kolikpak by asi stála LCD televize, bavlněné tričko, mobil, ... kdyby se nevyráběla v Asii, ale v USA?

Vladislav Kruták|16. 1. 2017 13:27

Nihil novum sub sole - v období 1918 - 1939 procházela světová ekonomika také periodou deliberalizace, budování celních a tarifních bariér, měnových válek. Bohužel průvodním jevem těchto snah byla Velká krize a jejich vyvrcholením druhá světová válka... Můžeme jene doufat, že se historie nebude opakovat do puntíku.