Diskuze: Vědci zjistili, že… Většina vědeckých objevů je pro kočku

Martin Brezina|15. 9. 2016 21:57| reakce na Josef Fraj - 15. 9. 2016 17:36

Mají, ale je to Eurostat, takže nic pro vás.
http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/R_%26_D_expenditure

Josef Fraj|15. 9. 2016 17:36| reakce na Martin Brezina - 14. 9. 2016 13:41

mají ta čísla nějaký zdroj?

Jaroslav B. Kořínek|15. 9. 2016 12:05

Když si pročítám nový studie na poli farmacie a medicíny, občas lituju, že nežiju v době Star Treku a na vědě založený Federace.
Pak si vzpomenu, že Federace je v zásadě fašistická.

Martin Brezina|14. 9. 2016 13:41

Tak se tady zase pár fanatiků trhu vyzvracelo, a teď nějaká čísla. V USA, o kterých ten článek především je, financuje soukromý byznys vědu a výzkum z 59 %. I v EU-28 financuje vědu privát z 55 %, 33 % stát a zbytek různé zahraniční fondy.
Samozřejmě, ve vědě se bádá leckdy pofiderně, ale nutně to nesouvisí se zdrojem financování, tím méně se státem jako takovým.

Pat Bateman|14. 9. 2016 12:32

Proč měl výzkum hrazený vojáčky lepší výsledky pro hledání funkčních kritérií? Protože se ministerstvo obrany chová jako soukromý investor - prostě si kupuje výsledky, neplatí granty "věhlasným" vědátorům, aby prokázali, že něco umějí ...
Zrušte vědu z veřejných peněz, nefunguje to. Vím to z vlastní zkušenosti - sám jsem se na několika grantech "přiživil" a mám známé z velkých vědeckých institucí. Nepřál bych vám vědět, co se dělá za vaše peníze v takové Akademii věd, chtělo by se vám blít...

foxy|14. 9. 2016 08:51

Stát z principu nedokáže vyčíslit užitečnost čehokoliv. Proto se HDP vyprodukovaný státním zaměstnancem měří součtem jemu vyplacených platů.

Gabriel Pleska|13. 9. 2016 16:24| reakce na Aleš Drobek - 13. 9. 2016 14:52

O tom žádná, pane kolego.

Aleš Drobek|13. 9. 2016 14:52| reakce na Gabriel Pleska - 13. 9. 2016 11:34

Co myslí Sarewitz tím "bezcenné" studie, načrtl Bailey v předchozích odstavcích - nereprodukovatelné, sebepotvrzující, trans-vědecké. Neboli věda pro vědu. V kontextu celého textu je to podle mě srozumitelné.

Gabriel Pleska|13. 9. 2016 11:34| reakce na Jan Krejčí - 13. 9. 2016 11:30

Rozumím. Ale myslím, že tam byl především poněkud nepřesný překlad. Že Baileymu na tomhle místě šlo především o to, aby studie nebyly „useless“, protože chybné, nereprodukovatelné atd. Jinak s vámi ale souhlasím.

Jan Krejčí|13. 9. 2016 11:30| reakce na Gabriel Pleska - 13. 9. 2016 09:19

Narážím na to, co píše Hynek výše (a Hayek dříve) - tržní kalkulaci nejde nahradit. Tím neříkám, že současný "trh" by vše vyřešil. Dnešní systém, ať ho nazýváme jakkoli, vede k rozdílné distribuci peněz, než jak by je distribuoval čistě trh, takže aplikace čistého trhu na vědu by dost pravděpodobně troskotala na tom, že peníze nemají ti správní lidé, kteří by si je tržně zasloužili (lapidárně řečeno mají je kolotočáři a masy), takže jejich soukromé investice by pravděpodobně vědu zanedbávaly, případně preferovaly "obchodníky s deštěm".

Hynek Rk|13. 9. 2016 10:51

Docela zajímavý článek, který však minul jádro pudla. To co dnes ve vědě vidíme je důsledkem toho, že její velká část nejde na trh, aby si na sebe vydělala. Není tedy nijak oceňována. Státy se tedy snaží potřebnost vědy stanovit jinými metodami, které však tržní ocenění nejsou sto nahradit. Dnes je to princip publish or perish, který je založen jen na kvantitě, vede ke vzniku citačních klik, publikaci kvant málocenných článků atd. Tento systém vznikl kvůli tomu, že předchozí systém vedl k tomu, že vědci si váleli šunky a nic nedělali anebo shrábli peníze a věnovali se čemu chtěli. Systém, který nabízí Sarewitz je podobná zoufalost, jedni vědci budou kontrolovat druh a přihrávat si finance pro sebe a likvidovat neoblíbené vědecké disidenty. Samozřejmě to státu neumožní stejně zjisti, které ty technologie jsou užitečné a řeší naléhavé problémy a měl by tedy do nich investovat. Kalkulaci nejde prostě nahradit.

Josef Fraj|13. 9. 2016 09:58| reakce na Jan Krejčí - 13. 9. 2016 09:08

Obecná užitečnost neexistuje. Je to subjektivní kategorie. Relevantní je otázka, pro koho je užitečná? A pak také třeba otázka, zda ten, kdo z ní má užitek ji zaplatil ze svých peněz a nikoliv třeba z peněz daňových poplatníků. Pokud si objednatel zaplatí studii ze svých, legitimně získaných peněz, tak nám ostatním může být její užitečnost/neužitečnost ukradená.

Ivo Schlägel|13. 9. 2016 09:42

Co všechno dokáže socialismus. Chudák věda. Nevadí, "věda" financována z dotací bez nutnosti prokázat smysluplný výsledek je také dobrá. Má přeci svoji sociální dimenzi. Víte, co by jinak bylo nezaměstnaných "vědců"? Zdali pak to obrovské množství "vědeckých výzkumů" nesouvisí s velkým množstvím "kvalitních vysokých škol" typu Sládkovičovo? Levicový pochod institucemi se nezastaví před ničím. Dotacím zdar a "více Evropy" k tomu jako bonus.

Gabriel Pleska|13. 9. 2016 09:19| reakce na Jan Krejčí - 13. 9. 2016 09:08

Osobně myslím, že tím autor myslel především studie správné, testovatelné. Zkusím podle toho ještě zpřesnit překlad, v originále je mimochodem „useless studies“ —

Jan Krejčí|13. 9. 2016 09:08

"Cílem takové vědy bude generovat užitečné technologie, nikoli bezcenné studie."

Hm... nenapadá tady někoho, jak rozlišit nebo změřit, která studie je užitečná? :-)