Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Srpen na trzích: Prázdniny byly!

13. 9. 2016
 13 580
39 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Ano, tam ještě "elity" vidí nějaký drobný prostor na udržení systému v chodu.
Státy zvednou zadlužení ze 100%HDP třeba až někam k 150%.
Lidi začnou spořit o to víc, protože takové nestandardní opatření budou (právem) považovat za příznak problémů, známku zoufalství.

Produkce a produktivita neporoste, populace bude stagnovat či klesat. Přibývat bude jen peněz. Vlády se tradičně budou snažit tvrdit, že inflace je 3x menší, než ve skutečnosti je. Ale ne věčně. Co pak? Klasicky zvednout sazby? Při dluhu 200% HDP? Při vysokém zadlužení firem i domácností? Nebo tomu nechat volný pádivě inflační průběh? Jak to poškodí ekonomiku? Neztratí po nějaké době lidé nutně důvěru v takovou měnu? No někteří z nás ji již ztratili dávno :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
4
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Že jim to ale trvalo! Než přišli na to, že QE bez fiskální expanze je totálně k prdu, resp. k nafukování bublin.

Já to říkám pořád. Dokud se vyspělé země nevrátí na původní cestu fiskální expanze podepírající slabou soukromou poptávku a tedy na trajektorii dalšího kontinuálního zadlužování států, tak se budeme plácat na místě = kontinuálně balancovat na okraji propasti v podobě deflační spirály.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-2
+

Diskuze

Proč by banky měly růst díky intervencím státu? Banka roste tak, že vytvoří zisk. Zisk navýší její vlastní kapitál a tento nárůst umožní růst bilance (velikosti) banky. Když se toto děje dostatečně dlouho, banka přirozeně naroste do obrovských rozměrů. Jde o potenciálně exponenciální vývoj, kdy nárůst vlastního kapitálu o jeden milion umožňuje bankovní bilanci vyrůst o cca dalších 12 milionů při požadavku na 8% kapitálovou přiměřenost. Žádné intervence státu k tomu banky nepotřebují.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vyborne, takze se shodujeme ze ten Vas priklad s Microsoftem a Fordem je naprosto irelevantni ohledne bankovniho systemu, takze ten argument muzeme s klidem zahodit. Zustava nam tedy porad, ze banky by do velikosti TBTF nikdy nevyrostly bez intervenci statu...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Banky jsou v jiné situaci proto, protože jsou součástí životně důležité ekonomické infrastruktury. Tato infrastruktura je natolik propojená, že pád významné banky by znamenal automaticky pád celého bankovního systému a pád bankovního systému by vedl k totálnímu rozvratu celé ekonomiky. Když zkrachuje gigantická firma FORD, bude to ekonomicky významná událost ale bezprostředně neohrozí fungování životně důležité ekonomické infrastruktury a ekonomika se nezhroutí. Proto TBTF jsou především z řad velkých bank.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Teda Vy jste ale kouzelnik - z vety "neco co by v trznim prostredi krachlo" udelate "aby bankovni system nekrachl kvuli krachu jedne z velkych bank". Vsiml jste si vubec, ze mluvite o necem jinem?

A ohledne tech firem tvrdite taky neco jineho - o tech firmach netvrdite, ze jsou TBTF, zatimco o bankach ano. Pan Altman a dalsi se Vam sanzi vysvetlit, ze ty banky by nebyly TBTF, pokud by nebyly provazany se statem, nemely monopol na tvorbu penez, atd. A najednou z toho udelate, ze "spousta firem vyrostla do obrovskych kolosu...". O tom to ale neni - je samozrejme mozne, ze firma/banka vyroste do velikosti kolosu. Ale zadny z tech pripadu, ktere jste zminil, neni (a na tom jsme se dokonce shodli) "too big to fail". Proc jsou tedy banky v jine situaci?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No, jestli "zachranit" nebo "zestatnit" je v podstate jedno, nakonec to stejne znamena jen "udrzovat pri zivote neco, co by v trznim prostredi krachlo".

Ale o to přece jde! Aby celý bankovní systém nekrachl, kvůli krachu jedné z velkých bank. Zestátnění nemá za cíl udržování při životě. Zestátnění, navýšení vlastního kapitálu banky a výměna managementu slouží pouze k zacelení děr, které se v té bance nadělaly, když banku vlastnili jiní akcionáři. Po zotavení může být banka zase privatizována. Tohle se děje i u běžných firem. A tím revitalizátorem nemusí být zrovna stát.

A samozřejmě, že mám pravdu, pokud tvrdím, že spousta firem vyrostla do obrovských kolosů nikoli díky nějakému pachtování, nýbrž proto, že byly velmi inovativní nebo naopak konzervativní ale hodně mnoho let. A to samé platí pro ty banky, které vyrostou rychle protože využily změn podmínek, nebo rostou někdy i stovky let.

To, že nebýt bankovnictví založeném na účetních penězích, by bylo všechno jen maličké a lehce zkrachovatelné civilizace by byla pořád 100 let za opicema, nikterak nerozporuji. Samozřejmě.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No, jestli "zachranit" nebo "zestatnit" je v podstate jedno, nakonec to stejne znamena jen "udrzovat pri zivote neco, co by v trznim prostredi krachlo".

Jsem rad ze jsme se shodli, ze ten priklad s Microsoftem nebo ropnymi spolecnostmi _neni_ priklad odpovidajici situaci s TBTF bankami - a tedy ho _neni_ mozne pouzit jako protipriklad v komentari z 19. 9. 2016 22:56, tak jak jste to udelal Vy. Takze prispevek pana Altmana:

("Ty vaše banky mohly vyrůst do současné obludné TBTF velikosti jen díky kartelovému spolčení s centrální bankou a propachtovanému privilegiu vytvářet peníze z ničeho.
V normální tržní situaci by nikdy neměly tuto velikost a takový kritický význam pro stabilitu daného systému.
Za normální situace by kolaps špatné banky byl stejně závažný, jako kolaps výrobce elektronkových černobílých televizorů. A smysl jeho státní záchrany by byl obdobný. ")

jste nijak nevyvratil, ac si to mozna myslite...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tak předně nejsem zastánce pouhé záchrany bank. Jsem zastáncem zestátnění krachujících systémových bank.

Krach systémové banky může způsobit krach celého bankovního systému (všech bank). Krach ropné velké společnosti nebo Microsoftu dominový krach ropného průmyslu nebo softwarového průmyslu určitě nezpůsobí. Spíše naopak. :-)

Takže neodpovídají. TBTF je v podstatě relevantní jen pro banky.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ale houby. Meritem je, ze nektere banky jsou TBTF (alespon tedy podle Vas), a proto _musi_ byt zachranovany statem. Pritom argumentujete, ze jine firmy mohou vyrust do obrich rozmeru (treba prave ty ropne spolecnosti nebo Microsoft), a proto se ptam, zda jsou tyhle priklady taky TBTF - abych zjistil, jestli ty firmy, na ktere se ptate, jsou relevantni pripad, odpovidajici tem bankam.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jednou se ten Váš recept vyzkoušel (Lehman Brothers) a dodnes se z toho svět vzpamatovává. A to se po Lehmanech okamžitě zařadila zpátečka! Být to po Vašem, už jsme tady spolu o tom nejspíš ani nediskutovali :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To není meritem. Meritem je, že za růst firem do gigantických rozměrů může byrokracie.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A Microsoft je podle Vas tak velky, ze kdyby zkrachoval, musi ho zachranovat stat? A ropne koncerny?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Každá bublina jednou splaskne, nafoukne se a pak praskne...
Kde je dnes Nokia?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jasně. Stejně tak by nebyl i Microsoft tak velký. A ty ropné koncerny nerostly v podstatě po mnoho generací. Růst do gigantických kolosů je zcela přirozeným jevem v kapitalismu.

Kolaps velké banky je problém kvůli provázanosti bankovního systému.¨

Já se nad zrychlujícím rozevíráním nůžek nijak nepohoršuji. Považuji ho za naprosto přirozený jev v kapitalismu. Zachraňování bank penězi daňových poplatníků není rozhodně můj systém. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Tady se neslučitelně rozcházíme.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Archa hlavně z principu neslouží toliko k záchraně vlastního zadku. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

Ty vaše banky mohly vyrůst do současné obludné TBTF velikosti jen díky kartelovému spolčení s centrální bankou a propachtovanému privilegiu vytvářet peníze z ničeho.
V normální tržní situaci by nikdy neměly tuto velikost a takový kritický význam pro stabilitu daného systému.
Za normální situace by kolaps špatné banky byl stejně závažný, jako kolaps výrobce elektronkových černobílých televizorů. A smysl jeho státní záchrany by byl obdobný.

To váš monopolistický a kartelový systém vedl k růstu velikosti i systémového významu bank pro ekonomiku. A to vaše instituce věřitele poslední instance banky přímo ponouká k morálnímu hazardu.

Je směšné, když se pak socialisté vašeho či p.Březinova formátu pohoršují nad rozevíráním příjmových nůžek, nad nestydatými bonusy bankéřů a nad zachraňováním jejich bank z peněz nedobrovolných poplatníků. Je to váš systém!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

A to napíše státní NKÚ!

Navíc ono je dost jedno, zda politici postupují podle zákona (který si sami tvoří), nebo zákon porušují.
Protože i jejich činnost pohybující se v mantinelech zákona je v lepším případě neefektivním plýtváním, vyhazováním nadměrných částek na projekty u kterých (bez trhu a cen) nelze říct, zda jsou tím, co zákazníci preferují. A v horším případě je jejich zákonná činnost škodlivá, ekonomiku sabotující a společnost rozvracející (motivace k nezodpovědnosti a zahálčivosti, trestání zodpovědnosti a prozíravosti, likvidace mezigeneračních vazeb, likvidace dobrovolné solidarity, likvidace pestrosti postupů ve vzdělávání dětí, monopolizace celých odvětví, unifikace všeho možného, regulace a byrokratizace všech aspektů života, atd....).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Váš stát existuje pouze v učebnicích občanské nauky tím státem vydaných.
Jen tam existují "veřejné statky" a "veřejný zájem".
V realitě existují pouze soukromé zájmy jednotlivých lidí a to včetně politiků.
Pokud si myslíte, že se politik rozhoduje podle zájmu veřejnosti, tak žijete v nějakém animáku vytvořeném podle té učebnice občanky. Politik totiž má jen svůj zájem. Ten obecný naplňovat nechce (a ani nemůže, protože nemá jak ho identifikovat).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Pro někoho je "archou" zlato, pro někoho jiného řecký, italský, japonský, či brazilský dluhopis.
Až čas ukáže, která archa bude fungovat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Hloupost. Nesmíte své znalostii opírat o víkendové přílohy. Stejně tak jako stát banky a podniky obvykle v tržní ekonomice nezakládá, neměl by vstupovat ani do jejich zániku.

Mimochodem, bank, které zanikly například v posledních letech v USA jsou desítky a američanům ta ekonomika šlape mnohem lépe než do socialismu se propadající Evropě.

Seznam zaniklých bank v USA je docela úctyhodný - https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_bank_failures_in_the_United_States_(2008%E2%80%93present)

A když se podíváme na výkladní skříň vyspělých ekonomik - automobilový průmysl - tak značek, které zanikly, je více než těch, které stále působí:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%BDrobc%C5%AF_u%C5%BEitkov%C3%BDch_automobil%C5%AF

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Pochybuji, že ten váš stát, udržovaný v chodu lidmi vašeho ražení, neprošustruje, nezašantročí a nerozkrade prostředky do poslední koruny.

A není to jen můj dojem - viz poučné čtení pro pobavení z posledního zveřejněného nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu:

"Stát vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích.1 Jejich správci jsou Ministerstvo financí (MF) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Přestože za tyto informační systémy stát v letech 2009 až 2015 zaplatil více než 338 milionů korun, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá, a systémy tak neplní účel, pro který vznikly. Například GFŘ evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad v IS CEDR III jakožto poskytovatele dotací ve výši 278 milionů korun, přestože NKÚ nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl. Nekompletnost údajů v informačních systémech prokázali kontroloři při srovnání údajů o dotacích poskytnutých deseti neziskovým organizacím v letech 2013 a 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 miliardy korun, v IS DotInfo EDS pro stejné neziskovky evidovalo MF dotace jen ve výši 342 milionů korun. Obdobně nespolehlivé údaje obsahuje i IS EDS/SMVS, který v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 miliardy korun jako neukončené, přestože už ukončené byly. "

http://nku.cz/cz/media/programove-financovani-v-cr:-formalnost-bez-nastavenych-cilu-a-informacni-systemy-s-nespravnymi-udaji-id8428/

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Podle mého názoru nejlépe propracovaný systém pro vyhlašování bankrotů (jak podnikatelských, tak i osobních) mají v Singapuru. Kdysi jsem na webu Coursera absolvoval kurz, jehož součástí bylo i seznámení s regulatorními požadavky na zakládání a rušení obchodní činnosti v této zemi.

Od té doby jednak dost sleduji, co se v této zemi děje a jednak při občasné diverzifikaci tuto zemi nevynechávám. Mimochodem, když se EU snaží omezit a vytlačit vysoké nominály bankovek, je stále možné si pořídit jak papírovou, tak plastovou bankovku o výši 10 000SGD, což zajišťuje například 3 roky pohodlného života v Thajsku nebo Malajsii.

https://www.scribd.com/document/7016986/7-Administration-of-Bankruptcy-Law-in-Singapore

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Než vláda přikročí k zestátnění, tak se samozřejmě nemůže bránit tomu, aby se strategickým investorem, který banku převezme a zachrání, stali např. vkladatelé té banky. Samozřejmě na dobrovolném základě, ne na základě nějakého pošahaného bail-inu. Teprve až když se neobjeví žádný soukromý princ na bílém koni, který by se oné banky ujal, pak teprve by přišlo na řadu zestátnění.

Ty Vaše škody na tržním prostředí, to je fakt legrace, oproti tomu, co by nastalo, kdyby stát nezestátnil krachující banku a nechal padnout celý bankovní systém.

Když stát vloží do zestátněné banky 1 miliardu a za pár let ji prodá za 1.5 miliardy tak daňovým poplatníkům vydělal 0.5 miliardy - inflace. Jaký další důkaz byste si představoval? :-)

Na tom, že si stát půjčí peníze, aby zachránil nějakou banku, kterou žádný jiný soukromý subjekt zachránit nehodlá a aby tak zachránil potažmo celý bankovní systém, není vůbec nic špatného. Naopak je to ta nejodpovědnější věc jako stát může udělat.

Avšak nastal by Armageddon, pokud by o nezestátnění banky rozhodoval nějaký fanatický ideolog Vašeho ražení, který by se řídil heslem, že ve jménu nezasahování do tržního prostředí je třeba aby banka z trhu zmizela jako "subjekt, který si zasloužil vyhynutí". Vy jste člověče nebezpečný. Sobě i velmi širokému okolí. Víte o tom vůbec? :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Já ale neobhajuji defraudace. Můj názor se týká situace, kdy se stát zadlužuje za účelem financování veřejných statků. Pokud tomu tak není a stát se zadlužuje proto, aby měli vyvolení z čeho krást, pak tento důvod vzniku státního dluhu samozřejmě odsuzuji úplně stejně jako Vy.

V případě, že jsou státní peníze získané emisí dluhopisů ukradeny, pak toto není problém mého názoru, že emise dluhopisů má sloužit financování veřejných statků. To střílíte úplně vedle.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ještě tady chybí zmínka, že někde stavíte Archu. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

A jak to víte, jak poznáte, že to v pořádku?

Pokud by bylo, nebylo by potřeba násilného donucování a měnového monopolu. Příznivci vládní partaje, která má něco takového v plánu, by mohli udělat sbírku a banku koupit (nebo třeba zachránit OKD, atd...). Samozřejmě ze svého.

Vláda to však udělá aniž se lidí zeptá a peníze si na to buď vezme násilím, nebo vytiskne (což je v důsledku totéž, okrade držitele měny).
Sice bude něco žvanit o tom, že se to voličům "vyplatí" (ovšem byla-li by to rentabilní operace, provedl by ji i někdo jiný - od Sorose po nějaké občanské sdružení), ale je to lež.
Zkrátka i když banku koupí a zrekapitalizuje za miliardu a za 6 let prodá za 1.5 miliardy, tak to stále není důkaz o tom, že se to vyplatilo. Jednak těžko vyčíslit škody na tržním prostředí (přežil subjekt, který si zasloužil vyhynutí). A jednak 1.5mld za 6 let lehce může být méně, než 1mld dnes - už proto, že na záchranu té banky (a na dalších 1000 věcí) si vláda nevydělala na chmelové brigádě, ale půjčila/natiskla nové peníze.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Sami sobě?

Když si stát (resp. KONKRÉTNÍ politici) půjčí peníze na nějaký zkorumpovaný předražený projekt (politici logicky zohledňují SVOJE preference a zájmy), nebo na uplácení proletariátu pastelkovným a zaplatit to mají všichni (buď daněmi, nebo znehodnocením měny), tak v tom nějak nevidím to, že dlužím sám sobě.
Zkrátka ve výše zmíněné transakci nejsem ani na jedné straně - nejsem ani uplácející politik, ani pastelkovným uplácený Novák. Nejsem ani rozhazující zkorumpovaný politik, ani dotaci/grant/zakázku přijímající spřátelený "takypodnikatel".
Jsem jen strana (potencionálně) poškozená, která to má zaplatit a mojí jedinou starostí je nenechat se vmanévrovat do této role bezbranné oběti.
Obětí je držitel státního dluhopisu (např. každý účastník 3.pilíře) a každý držitel rádoby monopolní měny. Držitel zlata, bitcoinu či akciového podílu ne.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

"Když Titanic pluje, drtivá většina lidí řeší úplně jiné věci...."

Zajištění se proti Armageddonu, který nám etatisti, keynesiáni a socani vašeho ražení chystají, se nijak nevylučuje s užíváním si zábavy na palubě Titaniku, dokud je vše jakž takž OK.

Ať věřím v náraz vašeho systému do zdi nebo ne, nebudu mít peníze ve státních dluhopisech, protože zkrátka nic nenesou.
Nebudu je mít ani v bance, protože zkrátka rizika (bail-in, zákaz výběru hotovosti, zavedení negativních sazeb, růst poplatků, ...) dost těžko překonají pozitiva (úrokový výnos - jaksi zmizel). Navíc vaši etatističtí kumpáni již dávno zrušili buržoazní přežitky typu bankovního tajemství.

Akcie je (tak jako tak, Agmegeddon nearmageddon) rozumné mít celosvětově diverzifikované (a nakoupené přes mimoevropské brokery).
Investice do Au/Ag/Bitcoinu jsou dlouhodobě výnosné i když zatím vaši souvěrci systém drží nad vodou stále kreativnějšími (zoufalejšími) metodami.

Stejně tak kdo je schopen budovat si partnerství v oblasti šedé ekonomiky, kdo je schopen vyhýbat se regulacím (řekl bych, že třeba většina řemeslníků, atd...), kdo je schopen uplatnit se v peer-to-peer ekonomice, vydělává na tom již dnes. O nic tím nepřichází, naopak.

Riziko zavedení záporných sazeb a následné omezení (či zákaz) výběrů hotovost rozhodně není zanedbatelné. Poslední krize byla v 2008, tzn. dříve či později přijde nějaká další a s ní další skokový posun v míře kreativity/zoufalství a rozsahu vládních opatření.
Ze stejného soudku jsou i helikoptérové peníze - i v tomto případě raději budu sedět v jiném vlaku, než většina společnosti.

Nikdo se tedy z ničeho (pozitivního) nevylučuje. Jen omezuje a diverzifikuje rizika.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Tady máte pravdu. Tento způsob znárodňování vypadá sice elegantně ale je nejspíš stejně zavrženíhodný jako znárodňování dekretem. Toto považuji za nemístné vměšování státu do trhu.

Nic ale nejde brát absolutně ani v tomto případě.

Např. v případě krachující banky, jejíž vlastní kapitál klesl blízko nule, je vyvlastnění takové banky státem (s příslušnou náhradou akcionářům) naprosto v pořádku, tedy pokud předtím neprojevil zájem o koupi takové banky jiný soukromý investor.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pořád odvádíte řeč od státního dluhu, kde podstatou státního dluhu je, že občané státu dluží sami sobě, k soukromému dluhu, kde jeden subjekt dluží jinému (podobného omylu se dopouští pan Amos, který zase zaměňuje státní dluh s dluhem státu plynoucím z povinností platit jinému státu válečné reparace).

Samozřejmě, že když budu sám sobě dlužit trilion trilionů dolarů, tak se pořád nic neděje. :-) To je ale mimo Váš pozorovací úhel. Tam Vy prostě nedohlédnete, protože svět pro Vás končí na špičce Vašeho nosu. Ve Vašem primitivním světě vnímáte jen sebe a vše, co Vám nevyhovuje nebo čemu nerozumíte, považujete za ohrožení své nedotknutelné a jedinečné osobnosti a sveřepě a bláhově proti tomu bojujete.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+
1/2