Diskuze: Rakovina není projekt, rakovina je nemoc

jan smejkal|2. 2. 2017 19:59

Když mě před šesti lety "chytil řemen od mašiny" tak jsem nijak "nebojoval". Prostě jsem vyhledal nejlepší dosažitelné odborníky, svěřil se s důvěrou do jejich péče a jinak to zcela ignoroval. Tímto děkuji primářům Ebrovi, prof. Betkovi a dlouhé řadě úžasných sester. Byl jsem jak v Motole (ORL, operace) i na Bulovce (ozařování a chemo) jediný pacient, který se za celý pobyt nepřevlékl do pyžama. Samozřejmě s výjimkou pobytu a IPce. Civil mě udržoval v "civilním" rozpoložení. Prostě jsem si nepřipouštěl, že jsem pacoš. Moje máma byla internistka a zkušenost života s vynikajícím lékařem mi asi taky pomohl.
Nynější potíže nejsou příjemné, ale každé ráno se probudím. A to je to podstatné.

Václav Tomala|26. 7. 2016 10:22

Nejsem si jistý, jestli se s touhle úvahou pohybuju ještě na poli vědy, ale mám za to, že duševní stránka věci má také určitý vliv na průběh nemoci (placebo taky někdy zabere, samozřejmě se tím nedá léčit infrakt, nebo zlomenina) a rozhodnout se uzdravit může být v některých případech to, co posune jazýček vah k uzdravení. Přecejen stress, jehož původcem je do značné míry naše mysl má příme fyziologické důsledky.

Jakkoli tedy s panem Kašpárkem souhlasím, že někdy léčbou připravíme pacienty o zbytek života, tak si myslím, že "boj" s rakovinou možná není ten hlavní viník a bojovat je třeba, ikdyž ne nutně nza každou cenu.

Petr Vorlíček|22. 7. 2016 11:47

Pane Kašpárku,
Váš článek mi přijde tak strašně hloupý, že budu doufat, že jsem si všechny ty nesmyslné odstavce jen špatně vyložil...Rybka v mixéru?...