Diskuze: Austria felix

Jan Daniel|14. 7. 2016 14:02| reakce na Josef Fraj - 11. 7. 2016 16:40

Stát je monopol vždy, ale je velký rozdíl, zda se monopolista chová jako vlastník (monarchie) nebo jako dočasný správce cizího majetku (demokracie).
Záleží také na poddaných, co tomu monopolu dovolí. Vůči monarchovi jsou ostražitější, protože je jim jasné, že stát nejsou oni, ale monarcha. Zato v demokracii jsou oblbnuti iluzí, že vládnutí spoluvlastní. Mimo jiné proto růst státu akceleruje v době demokracie.

pavel kratochvil|13. 7. 2016 23:05| reakce na Josef Fraj - 11. 7. 2016 07:08

Varianta mimo stát bude stejně k ničemu jako varianta se státem. Jsme primáti žijící v hiearchicky uspořádaných společnostech, ve kterých většinou akceptujeme svoje postavení. Máme sklony ke komformismu a xenofobii a trestání příliš individualistikých jedinců.
Každá naše společnost vždy skončí v nějaké obdobě státu, kde bude malá skupina ovládat a okrádat ostatní a šikovně udržovat jednotu skupiny vymezováním se proti jiným skupinám. S tím se nedá nic dělat, máme to v genech. Moderní státy alespoň našly jakýsi upachtěný kompromis, který dává mocenským bojům a okrádání relativně nenásilnou a snesitelnou formu.

Josef Fraj|11. 7. 2016 16:40| reakce na Josef Tětek - 11. 7. 2016 09:57

Oba dva víme, že stát je monopol a rozsah pravomocí si stanovuje více méně sám. A protože je to pro vládnoucí elity výhodně, tak rozsah pravomocí státu stále roste. Proto byla před sto lety daň z příjmu protiústavní a dnes státy konfiskují více než 50 procent vytvořeného bohatství. Proto nás dnes sledují každou minutu na každém kroku, proto nám regulují i sebemenší oblast našeho života. Jediné co si musí vládnoucí elity hlídat, je, aby to nepřehnaly a nevyvolaly revoluci, která by je smetla. Salámová metoda, nebo jak vy říkáte "fabiánský socialismus" plní svoji funkci velmi dobře. Pan Juncker to nedávno otevřeně přiznal.

No vlastně když to tak píšu, tak nevím v čem se mnou polemizujete :-)

Josef Tětek|11. 7. 2016 09:57| reakce na Josef Fraj - 11. 7. 2016 07:08

Především nejde o formu státu, ale rozsah pravomocí. Pokud by stát mohl např. uvalovat pouze daně do výše 5 % a výnos využívat pouze na udržování armády, tak je celkem jedno, jestli by měl formu demokracie nebo šamanské teokracie. Nicméně historie Spojených států ukazuje, že takový stav není dlouhodobě stabilní a stát postupně expanduje, až narazí na limity ekonomických zákonů (během příští finanční krize se ukáže, zda tam již dorazil).

Kupříkladu Švýcarsko se také drželo dlouho, ale na přelomu století už podlehlo, zrušilo krytí Franku zlatem a během následujících let i dříve posvátné bankovní tajemství.

Josef Fraj|11. 7. 2016 07:08

Roman Joch by rád císaře pána, ale ničemu by to nepomohlo. U byly vyzkoušeny všechny varianty státu od absolutní monarchie po všeholid a všechny se stejným výsledkem. Stát byl, je a z principu vždy bude nástrojem vládnoucí elity k ovládání a olupování občanů. Jednotlivé typy státu se liší v detailech ovládání a olupování, ale smysl se nemění. Chce-li se lidstvo posunout dál, musí hledat řešení mimo stát.