Diskuze: Lojza Novák si bere hypotéku na krev. Přechytračí DSGE modely?

Jan Amos|24. 6. 2016 14:58| reakce na Jan Amos - 23. 6. 2016 17:50

Pokud budeme tolerovat podobná zhovadilá jednání státu ve vydírání vlastních občanů jako předvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, dočkáme se v dohledné době stavu, který je popsán v článku - http://a2larm.cz/2015/03/ferguson-a-kriminalizace-zivota-v-americe/ - a který popisuje, jak "trestní justice ve významném americkém městě považuje převážnou část lidí nikoli za občany, které má chránit, ale za potenciální cíle vyděračské operace, která má vyždímat co nejvíc peněz z těch nejchudších a nejzranitelnějších".

Richard Fuld|23. 6. 2016 18:30| reakce na Jan Altman - 22. 6. 2016 11:16

Proč neluskli prsty dříve a už dávno nejsou nulové úrokové sazby?. Nejspíš by tak tehdy přivodili pádivou inflaci. :-)

Jan Amos|23. 6. 2016 17:50| reakce na Pat Bateman - 23. 6. 2016 10:13

Samozřejmě, že ti lidé smlouvu porušili. Já nerozporuji jejich pochybení a ani jsem nepsal, že by je někdo uvedl v omyl nebo že byli k této smlouvě nuceni proti své vůli. Můžeme se sice zamýšlet nad tím, proč stát nechal ty hříšníky řadu let na pokoji a proč jim pak vyměřil příslušenství (penále) za tyto roky zpětně. Někoho by mohlo i napadnout, že to udělal účelově v době, kdy začínalo být reálné promlčení. Navíc v těch smlouvách o příspěvku žádná sankční procenta nebyla. V řadě případů došlo dokonce k tomu, že lidé v nemovitostech prokazatelně bydleli s přihlášeným trvalým pobytem po požadovanou dobu, jenom prostě tu nemovitost nezkolaudovali. Než zase napíšete, že tím přece porušili zákon, drobné připomenutí situace na začátku 90. let. Tehdy se domy stavěly téměř výhradně z bloků nebo cihel spojovaných pískem a cementem. Pomocí cementu se zdilo, nahazovalo a například i obkládalo na cementový štuk. Hrubá stavba byla tedy záležitostí především cementu. Na konci 80. let stál pytel cementu 30Kč, po roce 1991 i 150Kč.Představte si, že si dneska vezmete hypotéku "na knop" a během výstavby domu se vám klíčový materiál několikanásobně zdraží. Lidé často odkládali za této situce dostavbu, protože na ni prostě neměli. Tím nestihli termín kolaudace. Pak se nastěhovali a protože to byla doba, kdy se koludace nevyžadovali, tak prostě nezkolaudovali. A v těch smlouvách o příspěvku byl požadavek na určitý počet let, kdy dům užíváte od doby kolaudace. Co chci říci - stát si dokáže najít nějaké vaše pochybení i po řadě let a vytáhnout z vás peníze i zpětně. Proto v poslední době známým radím při úvahách o investicích, že kromě klasického trojúhelníku - výnos investice, riziko investice, likvidita investice - je potřeba stále více zvažovat i dohledatelnost investice státem. Jak radí pan Altman, raději nakoupit přímo zlaté rakouské 20Kč (proboha jen ne přes internet) než si pořídit garáž na pronájem, o kterém stát prostřednictvím katastrálního a finančního úřadu ví víc, než vy sám.

Libor Kosour|23. 6. 2016 14:39| reakce na Pat Bateman - 23. 6. 2016 09:55

Tim "uvazovanim" jsem chtel vyjadrit prave to, ze lide by se ke spolecnym vecem nesmeli chovat jako blbci.

Pat Bateman|23. 6. 2016 10:13| reakce na Jan Amos - 22. 6. 2016 17:13

Sorry, ale ti lidé opravu prokazatelně porušili smlouvu, ve které se zavázali tu nemovitost určitou dobu držet výměnou za obdržené peníze, a přestože mi vládnutí ANO způsobuje denně osypky, tak tento krok bych jim nevyčítal... Oni to navíc ze zákona vymáhat museli!

Pat Bateman|23. 6. 2016 09:55| reakce na Libor Kosour - 22. 6. 2016 15:48

Sorry, ale tohle není o uvažování ale o technické podstatě věci. Auto je věc tak drahá a komplikovaná a hlavně náročná na údržbu a zacházení, že riskovat sdílení i s nejlepším kamarádem ja obrovský risk. Zkuste u svého auta jezdit na plný plan se studeným motorem, neměnit včas olej, pálit to přes díry a vydržet to rok. V jakém stavu asi bude? Na opravách dáte polovinu jeho hodnoty. A risknete, že tohle bude dělat někdo vašemu autu?

Jan Amos|22. 6. 2016 17:47| reakce na Jan Altman - 22. 6. 2016 16:50

Děkuji za rozvinutí možností - čtení příjemné svojí logikou.

Pendlující taxi nebo i autobusy jsou velmi srozumitelným příkladem pružnosti soukromých dopravců a rigidnosti těch (polo)státních. V zemích Afriky nebo Asie jsem zvyklý na informaci na zastávce, že doprava jezdí každých řekněme 15 minut. Pokud jsem na zastávce sám, odhadnu, že budu asi čtvrthodinu čekat, pokud tam už někdo stojí, bude pravděpodobně můj čas čekání kratší. Nikdo není nervozní, že autobus má 5 minut zpoždění, protože to vlastně nejde měřit. Naproti tomu v našem městě (a určitě kdekoliv v ČR) máte rigidní jízdí řád, kvůli kterému řidiči prudce brzdí, riskantně vyjíždějí ze zastávek, protože jsou penalizování za jeho nedodržování. Stačí jedna nehoda, rozkopaná ulice, více sněhu než 1mm a jízdní řád je cár papíru. Možná, že někdy ten africký dopravce nepřijede vůbec. No tak když to je pro mě důležité (potřebuji stihnout letadlo nebo loď), prostě nespoléhám na náhodu a najmu si taxíka.

Mimochodem, Uber získal obrovskou finanční injekci cca 3,5 mld$ ze Saudské Arábie - jak by jeho technologické platformě mohli konkurovat (polo) státní dopravci, když tyto peníze nepůjdou ani tak na hard (auta, která zastarávají) nebo platy (členů dozorčích rad ze spřátelených stran a desetistupňového managementu) ale na soft (logistika, podpora, it infrastruktura). Odkaz: https://www.theguardian.com/technology/2016/jun/01/uber-investment-saudi-arabia-royal-government-tech

Jan Amos|22. 6. 2016 17:13| reakce na Jan Altman - 22. 6. 2016 11:16

Že daně z nemovitostí porostou, je téměř jisté - není důvod, proč by měl být obrácen současný trend. Více bych se měl na pozoru před nenechavostí státu v době, kdy budu investiční nemovitost prodávat, abych zrealizoval toto spoření na penzi. Záludnost státu může být nevyčerpatelná - od speciální daně na zisk z prodeje nemovitosti, která neslouží k osobnímu bydlení až například k vracení daňové úlevy ze započtených hypotečních úroků za všechny roky zpětně. A proč ne i s příslušným penále?

Pokud by měl někdo pocit, že to je přistřižené za vlasy, stačí se podivat dva tři roky do minulosti na kauzu stavebních příspěvků poskytovaných za minulého režimu a jejich vymáhání ze strany Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za panování strany ANO a současného ministra financí. Stačí použít Google nebo Seznam. Postižených byly vyšší stovky nebo tisíce stavebníků. Princip byl jednoduchý - za minulého režimu jste si vzal od státu přísně účelový finanční příspěvek například na výstavbu jímky. Pokud jste po určité době od kolaudace nemovitost prodali, stát vyžadoval příspěvek zpět. Řada lidí si toto neuvědomila a byla překvapená, když po mnoha letech (často se jedná o 10 - 20 let) obdrželi obsílku s výzvou k úhradě včetně penále. Příslušná media vytvořila kampaň, že kdo nedodržuje smlouvy, musí být potrestán. Pikantní je, že i po několika dekádách. Původní záměr platit penále již od data poskytnutí příspěvku byl po aktivním odporu změněn na platbu penále od data prodeje - což ale často činilo i několik let.

Tentýž zbytečný úřad nyní strká bezcenný majetek důvěřivým občanům - proběhla již i kampaň ve stylu "vracíme lidem jejich majetek, který jim patří a o kterém vůbec nevěděli". Zdálo by se, že smyslem úřadu je dobročinnost. Nedivil bych se, kdyby po navrácení ztraceného majetku - třeba ideální osminy kůlny, ve které 30 let místní JZD skladovalo hnojiva - a který pro jeho tržní bezcennost už nikdy neprodáte, přišel daňový výměr s doplatkem daně z nemovitosti zpětně. A i kdyby ne - stát strčí důvěřivcům nemovitosti pofiderní hodnoty, které je budou jako břemeno tížit zbytek života a každý rok si za tuto "dobročinnost" nafasuje peníze z nemovitostní daně. Dokud byly tyto nemovitosti v majetku státu, nikdo z nich přece nic neplatil a tyto peníze státu chyběly na jeho rozhazovačnost.

Jan Altman|22. 6. 2016 16:50| reakce na Jan Amos - 22. 6. 2016 14:40

Na jednu stranu to je pravda, na druhou... Uber má plno možností další optimalizace a zefektivňování využití vozového parku. Není totiž nutně vázán rigidními pravidly, jako plnohodnotné taxislužby.
Může: nastavováním různých tarifů (vyšší cena ve špičce, nižší mimo ni) tuto špičku více rozložit v čase - určitě existují lidé, kteří jsou např. ochotni posunout si pracovní dobu (někdo dopředu, někdo dozadu) výměnou např. za úsporu 2000Kč/měs na dopravních nákladech.

Dále: Uber může lehce zavést to, co je běžné v zemích třetího světa. Tedy sběrná taxi. Platíte nižší cenu za to, že v autě nejste s řidičem sám.
V tom třetím světě to funguje tak, že ta sběrná taxi jezdí po nějakých frekventovaných trasách, kde často někdo nastupuje a vystupuje. Lehce by něco takového mohlo být na trasách Praha-BlízkéMenšíMěsto (Kladno, Benešov, Beroun, ...), kde je každou chvíli nějaká vilová čtvrť.
A díky moderním technologiím by asi i šlo zařídit, aby se ta trasa dynamicky optimalizovala.
Na mnoha místech by něco takového mohlo nahradit ztrátové a málo vytížené železniční spoje. Myslím, že je daleko efektivnější pendlující VW Transporter (nebo nakonec bazarový sedmimístný Opel Zafira), než údržba železniční tratě a provoz vlaků a nádraží.

Další možností je ne-uberovská klasická spolujízda. Věřím, že existuje plno lidí, kteří například několikrát týdně jedou z Prahy ráno do Brna a večer zpět (a jiní zase naopak). A nejen bohatí vysocí manageři v S-klasse, ale i obyčejní obchodní cestující v Octavii. A pokud by jim někdo dal korunu či 2 za kilometr, mnoho z nich po tom s chutí sáhne. Pokud sveze 3 lidi do Brna a zpět a dostane za to třeba 2000Kč (i kdyby jen jeden!) a udělá to několikrát za měsíc, je to jistě citelné přilepšení k platu. Stačí jen mít kvalitní webovou službu, která propojí nabídku s poptávkou, zajistí hodnocení všech aktérů a ideálně i odbourá nutnost hotového placení - a na D1 citelně poklesne provoz.

A jistě je daleko více možností, jak dopravu zoptimalizovat a zefektivnit - jen odstranit umělé bariéry a nechat pracovat lidskou kreativitu.

A dovedu si pak představit, že pokud budou takovéto služby dobře fungovat, mnoho lidí na koupi auta jednoduše rezignuje - je to dost peněz i starostí.

Ale souhlasím s tím, že stát tomu bude vší silou bránit.

Libor Kosour|22. 6. 2016 15:48| reakce na Jan Amos - 22. 6. 2016 14:40

To sdileni aut bude asi spise na tydenni nakup, nebo obcasny vylet o vikendu/dovolene. Na cestu z prace a do prace to opavdu neni. Tady by se ale predevsim musela stat zmena v uvazovani lidi, kteri chteji mit vyhradne svoje auto, kdykoliv dostupne a o spolecne se starat nebudou. Takze dnes je to v realu mozne hlavne mezi blizkou rodinou, ale mezi cizimi lidmi uz ne.

Jan Amos|22. 6. 2016 14:40

Ad "Jedno auto využívané navíc v rámci sdílené ekonomiky způsobuje podle studie londýnského dopravního podniku úbytek jedenácti až sedmnácti vozidel na silnicích."

Tak tento výsledek studie se mi jeví jako značně přitažený za vlasy. Co je to auto využívané sdílením? Buď se jedná o pronájem vozu na krátkou jízdu (uber taxi) nebo spolujízda na trasu dlouhou. Obojí řeší spíše nechuť použít vlastní vozidlo (cesta z koncertu nebo baru - volám uber taxi), nebo se jedná o snahu snížit náklady na dalekou cestu tím, že vezmu spolujezdce, který ale klidně své auto může mít zaparkované v garáži.

Osobně si nemyslím, že existuje funkční systém, který by umožňoval efektivně sdílet jedno vozidlo více lidmi nebo rodinami. A to proto, že využití osobních vozů není v čase rozložené lineárně - každý by chtěl auto využít mezi 6:00 a 9:00 pro cestu do práce a pak pro cestu z práce. V mezidobí jej potřebují jen ti, kteří jej mají pro profesní účely - služební vozy ve velkých firmách s velkou vozovou flotilou se ale už sdílejí roky. To se ale může významně změnit v budoucnosti, až lidé už nebudou mít kam do práce chodit.

Více okolo sebe ve vztahu k automobilovému průmyslu vnímám jiný posun paradigmatu - pro mladou generaci už není auto stavovým symbolem. Málokdo z mladých dneska šetří na "káru, kterou mi budou závidět." Uberizaci tedy spíše vidím jako sdílení aut po dobu jejich životnosti - ani pro příslušníka střední třídy není ostudou koupit si auto z druhé ruky.

Všimněte si, jak se státní establishment a na něho navázaný byznys snaží sdílení omezovat - zákazy airbnb, homeaway a uberu ve velkých městech s poukazem, že ničí hotelnictví a zavedené taxislužby. A už se začínají objevovat i první náznaky omezování peer2peer půjček. To by tak hrálo, aby si lidé pomáhali mezi sebou a neplatili do erární poklady. To by nám to HDP taky nemuselo růst.

Jan Altman|22. 6. 2016 11:16

Rozumím tomu, že pro establishment jsou nulové (a časem možná i výrazněji záporné) úroky výhodné, ba dokonce nezbytné. Financování předlužených států ani jinak není možné a míra chybných investic v ekonomice je již tak vysoká, že realističtější úrokové sazby by způsobily depresivní tsunami, které by smetlo i vládnoucí garnituru.

Na druhou stranu: kdyby to bylo jen tak jednoduché, lusknout prsty a mít nulové sazby bez masivních konsekvencí, proč to neudělali již dávno, proč se v USA týrali až patnáctiprocentními úroky a proč ty nulové nemáme třeba již od 70.let?

Podle mne se nabízí jediné vysvětlení: masivní konsekvence to samozřejmě má (lze je však dočasně potlačit, zamaskovat) a nulové sazby se dnes zavádí výhradně proto, že už establishment nemá jinou možnost.

Establishment bude dál konzervovat stav, udržovat neefektivní investice a výroby, vázat v nich čím dál více vzácných zdrojů - jen proto, že nechtějí riskovat, že je ta očista (kreativní destrukce) smete.

--------------

Nesouhlasím s tím, že se zpomalil či dokonce zastavil růst produktivity.
Respektive je to jinak: u produktivních jedinců, tedy těch, jejichž výrobky a služby si někdo dobrovolně a za své kupuje, produktivita dále výrazně roste. Sice je mírně omezována daňovou progresí (z každé další vydělané koruny mi stát ukradne více, což tu motivaci po vyšším výkonu snižuje), ale ne až tak moc.
Tedy u statky produkujících jedinců podle mne produktivita neklesá.
Ale klesá u společnosti, nebo řekněme u průměrného jedince. A to proto, že podíl těch produktivních ve společnosti klesá. Jednak díky demografii (rostoucí procento neprodukujících penzistů nežijících z vlastní odložené spotřeby-úspor, ale z násilného přerozdělování), ale také díky věčným studentům žijícím do pětatřiceti na mamahotelu, neziskovkářům, grantařům, dotačníkům, rádoby akademikům, díky celým novým odvětvím "ekonomiky", která nic užitečného neprodukují (stravenkové firmy, energetičtí auditoři, účetní a daňoví poradci, ...) a existují jen díky státní regulaci.
Takže ano, celková společenská efektivita a produktivita klesá (jako za každé jiné formy socialismu), ale to neznamená, že konkrétní produktivní jedinci neprodukují čím dál více. Jen jich je procentuálně čím dál méně.

-------------
Uberizace není problém. Pokud dojde k tomu, že nebude 1.5 auta na rodinu, ale naopak 8 rodin na auto, bude to znamenat jediné: lidé ušetřené peníze utratí jinde, místo aut budou kupovat něco jiného, poptávka (a následně výroba) se jen přesune jinam. Jako se přesunula z výroby brnění. Lidské potřeby jsou nekonečné!

-------------
Shazování peněz z vrtulníku poptávku nepodpoří. Nebo jen krátkodobě.
Proč? No protože ti lidé, kteří tvoří vysoké přebytky a jsou schopni činit reálné investice, ze země, kde řádí vrtulníky, uprchnou. Když ne fyzicky a osobně, alespoň do zahraničí ukryjí svůj kapitál. Protože vrtulníky jsou jasným signálem toho, že systém mele z posledního a v agónii zkouší i ta nejšílenější opatření.
Jakmile začne vrtulníková kampaň, každý, kdo má trochu rozumu, své prostředky převede z vrtulníkové měny do jiné, své prostředky převede do příčetnějších zemí, nakoupí tam akcie a nemovitosti. Nebo nakoupí zlato a bitcoiny a bude jako nezúčastněný pozorovatel sledovat, co vrtulníky udělají s jeho vlastí.

------------
Lojza Novak, který umí myslet trochu (ale zase ne moc!) ekonomicky, chápe, že systém mele z posledního a zvyšování sazeb nemůže a nebude moct připustit.
Z toho relativně logicky vyplývá, že může jít s hypo na krev a že mu překvapení v podobě růstu sazeb nehrozí.
Jenže - ono je dobré myslet i několik dalších tahů dopředu:
- Nulové sazby motivují k nákupu nemovitosti kdekoho
- Sice Lojza moc nepřeplatí na úrocích, ale přeplatí již na přemrštěné (bublinózní) pořizovací ceně
- To Lojzové mají ve zvyku přehlížet: Prostě koupí byt v paneláku za 6M, mají pocit, že zkrátka pořídili byt s hodnotou 6M a na úrocích zaplatí pakatel. Neptají se, zda je reálná hodnota těch 6M - podle aktuálních inzerátů to vypadá, že ano
- Lojzové nevidí, jak riskantní je tak omezená diverzifikace. Pokud splácím 20 let jednu nemovitost a to "na krev", rozhodně nemám na to, abych diverzifikoval, tedy za dalších 6M měl geograficky diverzifikované akciové portfolio, za dalších 6M alternativní investice (Au, Ag, Btc, ...), atd.
- Lojzové nevidí, že se stávají rukojmím státu. Nemovitost před ním nijak neskryjí a až se jakýkoli budoucí politik rozhodne naplnit prázdnou kasu, v první řadě půjde právě po těch, kteří se nemohou bránit
- Lojzové nezkoumají demografické prognózy. Neřeší, komu investiční byt za 10 či 20 let prodají či pronajmou a za kolik. Pokud zde za 20 let budou polovinu populace tvořit penzisti s penzemi stačícími sotva na chleba, těžko si budou pronajímat byt za cenu, se kterou počítá Lojza ve svých snech o zimách trávených na prosluněných ostrovech. Spíše situace bude taková, že se 4 vdovy sestěhují do jednoho bytu, aby jim zbylo i na máslo a mléko a 3 byty vrhnou na trh - dopady na ceny ať si každý domyslí sám.
- Jelikož penzisti budou tvořit podstatnou část populace (a spolu s dalšími pobírači a čerpači jasnou většinu), budou se jim politici snažit všemožně vycházet vstříc - a landlordi (zemanova třída rentiérů) se lehce stanou veřejným nepřítelem požadujícím po nebohých penzistech, aktivistech a učitelkách nehorázné nájmy.
- Vedle rostoucích daní z nemovitostí se tak možná opět dočkáme "nadměrných metrů", povinného umisťování podnájemníků, regulovaného nájemného. Pro stát bude daleko jednodušší umístit vám do bytu penzistu za 500Kč/měs, než jak řešit, kde vzít miliardy na valorizace, aby penzisti měli na neregulovaný nájem.