Schelling, 1960, The Strategy of Conflict, Harvard University Press, Goodwin, 2009, Managing Workplace Conflict Theory and Practice Donais, 2006, Canada Law Book, Workplaces That Work: A Guide to Conflict Management in Union and Non-Union Work Environments
:palec_nahoru: s Vámi uvedeným bych si dovolil souhlasit :-)
Nahlásit
-
3
+
Jan Amos|17. 6. 2016 10:22| reakce na Gabriel Pleska - 17. 6. 2016 09:51
Schelling, 1960, The Strategy of Conflict, Harvard University Press, Goodwin, 2009, Managing Workplace Conflict Theory and Practice Donais, 2006, Canada Law Book, Workplaces That Work: A Guide to Conflict Management in Union and Non-Union Work Environments
Tykání na pracovišti, které vznikne jeho nařízením (jak trefně píše pan Kašpárek - nesměrnicí), připomíná silně heslo "Socialisticky pracovat, socialisticky žít - a socialisticky se oslovovat" - souhlasíš, soudruhu, že? S panem Kašpárkem v tomto článku souhlasím téměř bez výhrad a jeho věta - "Mlč, ale můžeš nám při tom tykat." přesně vystihuje smysl tohoto opatření. Vykání nejen vyjadřuje (nebo společensky přijatelně předstírá vyjadřování) úcty, ale zavádí i rámec a ustálený formalismus pro pracovní komunikaci. Pokud si stěžujeme, například písemnou formou, volíme automaticky formální rámec vykání. Tím i dáváme našemu vyjádření punc důležitosti. Zkuste si ve firmě, kde se pouze tyká, postěžovat - například napsat řediteli regionu. Formou tykání nevytvoříte nic, nebo na konci druhého odstavce svůj původně ostrý a důrazný tón velmi zmírníte. Existují studie, které prokazují, že tykání na pracovišti vede právě k tomu, že problémy jsou ventilovány jen v nejbližším okolí ale nezatěžují jimi stěžovatelé výše postavené managery a vedoucí. Osobně jsem nejvyšší pocit důležitosti a důvěry zažil v jedné švýcarské firmě, kde jsme se sice oslovovali křestními jmény, ale především si vykali a tykání bylo zahajováno pouze mezi dvojicí lidí, která se na tomto dohodla. Plošné tykání mi osobně nepřipadalo až tak podivné v softwarové firmě, kde byl úuký věkový rozptyl 20-30 let, v zásadě všichni měli podobné vzdělání a která celá představovala cca 50 lidí, kteří se opravdu znali. Místo tykání ale svoji levičáckost prokazovali například rádoby cool pátky, kdy bylo zvykem chodit v teplákách a na boso.
Nahlásit
-
13
+
Martin Brezina|17. 6. 2016 06:01
Kapitalismus je dokonalý ve schopnosti využít všechno, co se pro zisk využít dá. Tedy i kamarádství nebo iluze kamarádství.
Ale zároveň bych i trochu polemizoval. Tykání v práci může být příjemné a nemusí z něj plynout automaticky nějaký vztahový závazek.
Diskuze: Mlč, ale klidně nám při tom tykej
Přihlášení do diskuze
Nejoblíbenější příspěvek
Jan Amos|17. 6. 2016 10:22
Diskuze
Jan Kopecký|18. 6. 2016 14:32
Nahlásit
Jan Amos|17. 6. 2016 10:22| reakce na Gabriel Pleska - 17. 6. 2016 09:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Gabriel Pleska|17. 6. 2016 09:51| reakce na Jan Amos - 17. 6. 2016 09:23
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Amos|17. 6. 2016 09:23
Nahlásit
Martin Brezina|17. 6. 2016 06:01
Nahlásit