Diskuze: Lepší být hloupý mezi chytrými než chytrý mezi hloupými

Petr Jakubec|8. 5. 2016 23:10| reakce na Petr Síla - 5. 5. 2016 15:46

To čemu se podivujete se nazývá demografická tranzice.

Jan Altman|5. 5. 2016 23:13| reakce na Tomáš Macháček - 5. 5. 2016 14:36

Jak s tou dřívější evolucí, tak s tou dnešní decivilizací, máte pravdu.

A co se týče testů IQ, tak s tím máte také pravdu - když dnes děti hrají logické hry na smartphonech a ve škole mají základy informatiky a algoritmizace, tak to jejich výsledky v IQ testech zlepší (ale neznamená to, že mají vyšší IQ).
Kdybyste dal stejné IQtesty prvorepublikovému gymnazistovi studujícímu latinu, řeckou literaturu a filosofii, dopadl by při stejném IQ podstatně hůř.

Je to jako když před Scio přijímačkama na střední školu pošlete dítě na Scio kurzy a Scio přijímačky nanečisto. Kdyby pak někdo porovnával intelektuální vyspělost českých dětí právě pomocí Scio testů s dětmi ze státu, kde jsou testy zcela jiné, vyšli bychom z toho neoprávněně dobře.

František Cecvárek|5. 5. 2016 16:05| reakce na Robert Antonio - 5. 5. 2016 10:51

I když jsou stejné testy, tak z podstaty definice inteligenčního kvocientu bude bodování jiné, protože IQ je z definice relativní ukazatel. Hodnota 100 neříká nic o tom, jestli jste inteligentní nebo ne, ale znamená, jak si vedete se svou inteligencí vzhledem k průměru.

Petr Síla|5. 5. 2016 15:46| reakce na Tomáš Macháček - 5. 5. 2016 14:36

To mi nedává moc smysl. Pak by mělo platit, že v bohatých státech je nejvíce dětí. Nicméně ve skutečnosti je tomu naopak - nejvíce dětí je v chudých státech. A pokud stát začne bohatnout, tak počet dětí klesá. Takže je to přesně naopak, než píšete.
V dobách bez povinné školní docházky byly děti pro rodinu ekonomickým přínosem - další dvě ruce schopné práce navíc. A v dobách bez sociálního zabezpečení byly děti nejlepší možností jak se zajistit pro případ stáří či nemoci. V obou případech se to týkalo mnohem víc chudých než bohatých.

Tomáš Macháček|5. 5. 2016 14:36| reakce na Robert Antonio - 5. 5. 2016 10:51

K počtu potomků podle ekonomické úspěšnosti

Matt Ridley uvádí:„… relativně bohatí lidé měli více dětí než relativně chudí. Britský kupec, který po sobě zanechal dědictví 1000 liber, měl v době smrti v průměru čtyři děti, zatímco námezdní pracovník, který po sobě zanechal 10 liber, jen dvě. Takový trend byl patrný i v Číně… Ekonom Gregory Clark na základě právních záznamů ukázal, že řídká příjmení chudých přetrvala v mnohem menší míře, než příjmení bohatých. Kolem roku 1700 tak byla v Británii většina chudých vlastně potomky bohatých.“ (Racionální optimista, str. 185)

Dnes je trend spíše opačný a jde o další ze zářezů decivilizace...

Jo a ještě jedna poznámka k testům IQ. Před pár lety jsem četl jakousi (snad českou, ale už si bohužel nevzpomínám) studii, která uváděla k rostoucímu IQ co další generaci něco v tom smyslu, že současný životní styl podporuje rozvoj těch schopností, které zachycují právě testy IQ, zatímco naši prarodiče rozvíjeli schopnosti, které testy neberou v potaz. Zdá se tak, že inteligence v každé generaci roste, ale takovéto výsledky mohou být notně zkreslené.

Jan Altman|5. 5. 2016 13:10| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2016 11:25

Tak napište kde.
Jak se evolučně IQ může zvyšovat jinak, než že lidé s IQ větším budou mít více dětí a ti s menším méně? A jaký vliv na průměrné IQ na nějakém území má to, zda tam přicházejí/odcházejí lidé s nad/podprůměrným IQ.
A opravdu průměrné IQ v Evropě roste? I dnes? Jak to víte, měřil jste IQ desetiletých?
A samozřejmě že v Evropě byl leště nedávno liberálnější režim, než ledaskde jinde. Není to tak dávno, co odejít do Evropy bylo zajímavé pro schopného číňana, jihoamerična, inda, ... ale platí to i dnes a bude to platit zítra?
Je možné, že to před nějakou dobou fungovalo tak, že dostat se do Evropy nebylo tak snadné a cestu zvládli jen ti nadprůměrně schopní. Platí to i dnes? Nevím. Jediné co vím je to, že v tom budou nějaké deterministické zákonitosti.

Petr Bárta|5. 5. 2016 12:41| reakce na Martin Brezina - 5. 5. 2016 11:25

No, ono třeba roste pomaleji než by jinak mohlo... (ale v tomhle tématu jsem neutrální, měření IQ je zcela mimo moji zónu znalostí, takže nehodnotím ani tak ani tak...)

Martin Brezina|5. 5. 2016 11:25| reakce na Jan Altman - 5. 5. 2016 09:53

"...pokud na nějakém území dlouhodobě panují takové podmínky, že elita prchá (u nás např. po Bílé hoře, 1939, 1968, ... kdekoli jinde kvůli vysokému zdanění, byrokracii, ...) či naopak "neelita" přichází (za velkorysým sociálním státem), průměrné IQ obyvatelstva zřejmě klesá. Naopak v zemích, které neschopné od příchodu odrazují, ale naopak lákají lidi schopné (absence daňové progrese, liberální prostředí, atd...) by mělo průměrné IQ stoupat."

To je ovšem tedy zajímavé, že navzdory sociálnímu státu, který v Evropě je rozvíjen od konce 19. století skoro 150, a navzdory spíše málo liberálnímu prostředí, obecné IQ v Evropě roste. Někde jste v těch vývodech udělal chybu.

Jan Mucha|5. 5. 2016 11:01| reakce na Jan Altman - 5. 5. 2016 09:53

ten film me celkove spis zklamal, ale uvodni scena vystihuje uvedeny problem lepe nez cokoliv jineho

https://www.youtube.com/watch?v=icmRCixQrx8

https://www.youtube.com/watch?v=U8rhIZJAdd0

Robert Antonio|5. 5. 2016 10:51| reakce na František Cecvárek - 5. 5. 2016 09:54

Protože existují standardizované testy, a ty se v čase zas až tak nemění. Proto současné rozdělení IQ už neodpovídá původnímu normálnímu rozdělení se střední hodnotou 100.

František Cecvárek|5. 5. 2016 09:54

Jak se může IQ všude na světě zvyšovat, když je tento ukazatel definován jako 100 = inteligence průměrného jedince ve společnosti? Pokud se průměr posouvá a jsme skutečně inteligentnější bytosti, tak zkrátka 100 IQ dnes není to samé, co 100 IQ v minulosti.

Jan Altman|5. 5. 2016 09:53

Průměrná inteligence národa se podle mne odvíjí od několika faktorů:

1) Jak často připomíná p.Kohout, je to i o výživě (během těhotenství), vitamínech, stopových prvcích - ovšem zde lze IQ zlepšit jen jednorázově, v nějakých mantinelech a netrvale (ne geneticky)

2) Migrační faktor: pokud na nějakém území dlouhodobě panují takové podmínky, že elita prchá (u nás např. po Bílé hoře, 1939, 1968, ... kdekoli jinde kvůli vysokému zdanění, byrokracii, ...) či naopak "neelita" přichází (za velkorysým sociálním státem), průměrné IQ obyvatelstva zřejmě klesá. Naopak v zemích, které neschopné od příchodu odrazují, ale naopak lákají lidi schopné (absence daňové progrese, liberální prostředí, atd...) by mělo průměrné IQ stoupat.

3) Příbuzenské křížení: pokud je na některém území běžné např. plození mezi bratranci a sestřenicemi, nebo je omezen pohyb lidí z vesnice do vesnice (ruské samoděržaví), IQ klesá

4) Evoluční podmínky: odměňovala evoluce (vyšším počtem dětí, které si mohli pořídit a dovést až do reprodukčního věku) lidi na daném území za inteligenci (vynalézavost, kooperaci, složitou dělbu práce a specializaci), nebo spíše odměňovala jedince silné, agresivní, rychlé (a ty hloubavé jejich rukou nechala zahubit)?

Dědičnost je myslím klíčovým faktorem. Evoluce funguje jen tam, kde je přirozený výběr (protože to je vlastně jediná metoda vývoje druhů). Zda si dnes více dětí pořizují chytří a schopní, nebo naopak ti druzí (jen jim je ti chytří pomáhají živit), to ponechávám na čtenáři. Podle mne vize některých SciFi, jak zde za 100 let budou pracovat jen stroje a lidé se budou věnovat pouze umění, filosofii, atd... neodpovídá realitě. To spíše film Idiocracy (česky snad Absurdistán). Jednoduše proto, že neplatí, že lidé mají tolik dětí, kolik jsou jich svou prací(inteligencí, úspěšností) schopni uživit. Spíše vidím úměru nepřímou :-(