Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Trestný čin hanobení oligarchů

29. 4. 2016
 12 406
7 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Mě nejvíc fascinuje argumentace o prioritách svobod/práv, kterou naposled Pelikán vysvětloval odůvodnění této změny v minulé nedělní Partii. Ve zkratce — mezi právy prý existují konflikty a naše společnost se prostě jen rozhodla dát větší prioritu “právu člověka nebýt urážen”.

Možná by nebylo od věci připomenout, že právo je morální koncept, který chrání jedince -- jeho život jakožto lidské bytosti a jeho majetek, tj. veškeré jeho vlastnictví –- před zvůlí společnosti. Práva vznikla právě proto, aby se spory mezi jednotlivci neřešily silou (”právo” silnějšího), nýbrž kultivovaně (argumentační ”silou”).
Pojem práva lze použít jen v případě, kdy lze mezi objektem a subjektem práva nalézt nějaký objektivní vztah, nestačí pouze na něco ukázat a říct "to je moje". Právo člověka na nějakou věc vzniká tehdy, je-li tento člověk prvním majitelem (využívá věci, která byla dosud volná, nikomu nepatřící), nebo ji nabyl nějakým nenásilným způsobem -- koupí, darem, děděním apod.

Zakazovat hanobící projevy, stejně jako diskriminační projevy, znamená zastávat názor, že takový člověk nemá na vyjádření těchto postojů nárok, tj. neexistuje žádný objektivní vztah mezi jím samotným a jeho myšlením (případně jeho majetkem, na němž tyto projevy realizoval). Což je zřejmý spor. Podobně z tvrzení, že člověk má ”právo na důstojné zacházení ve společnosti”, docházíme k tomu, že takový člověk má nárok na názory a postoje ostatních lidí (má právo je kontrolovat), tj. že vlastní jejich myšlení a svědomí, respektive majetek, na kterém tyto názory byly vyřknuty. Opět spor.

Z téhož důvodu je nesmyslná i teorie o konfliktech práv, kdy se práva údajně můžou "bít" mezi sebou a je třeba rozhodnout, které je nadřazené a které podřízené. Dle této argumentace majitel firmy má sice právo zaměstnat lidi, které chce, ale ne tehdy, pokud tím naruší nadřazené právo uchazeče, například právo na svobodu náboženského vyznání a vše, co s tím souvisí (nošení náboženských symbolů, oděvů, umožnění 5x denně mlátit hlavou o zem, atd.).
Ve skutečnosti ale k žádnému konfliktu nedochází. Každé právo je spjato s vlastnictvím -- vlastnictvím svého těla, vlastnictvím svého majetku. A nic takového, jako třeba právo nosit náboženský oděv, nehledě na vlastnictví místa, kde k tomu dochází, neexistuje. Doma můžu chodit třeba celej zabalenej do obinadla, ale ve škole nebo v práci musím být připraven na to, že mi tohle nebude majitelem povoleno. Právo na svobodu slova taky neznamená, že můžu přijít s kdejakým výblitkem do redakce Respektu a požadovat jeho otištění (s tím, že už tam beztak spoustu výblitků od jiných autorů publikujou).
Naopak, jakmile se vydáme touto interpretační cestou, dojdeme k jasnému sporu, že bylo porušeno právo majitele firmy na svůj majetek a nastavení pravidel tamtéž.

Koncept lidských práv je bezesporným systémem, ale jen tehdy, když se do toho nezačnou s..t kolektivisti všeho druhu a nezačnou do něj přilípávat nová "práva", která jsou s původním systémem v rozporu.

Tohle je jediná argumentace, která má smysl.

Nahlásit
-
25
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Podle vás je právo spojené s vlastnictvím a chrání jedince před zvůlí společnosti. Dobře.

Znamená to, že někdo, kdo týrá zvíře, je mimo právo a tedy může tak činit, aniž by druzí lidé mu v tom mohli bránit - tím by zasahovali do jeho práva na vlastnictví svého těla a v případě zvířete, pokud předtím nikomu nepatřilo, i do jeho vlastnictví.

Z vašeho pojetí to nevyhnutelně plyne. Nazývat něco takového "morálním" konceptem je dost odporné

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-6
+

Diskuze

Podle vás je právo spojené s vlastnictvím a chrání jedince před zvůlí společnosti. Dobře.

Znamená to, že někdo, kdo týrá zvíře, je mimo právo a tedy může tak činit, aniž by druzí lidé mu v tom mohli bránit - tím by zasahovali do jeho práva na vlastnictví svého těla a v případě zvířete, pokud předtím nikomu nepatřilo, i do jeho vlastnictví.

Z vašeho pojetí to nevyhnutelně plyne. Nazývat něco takového "morálním" konceptem je dost odporné

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-6
+

Nevím, ale Kašpárek se od Pelikána moc neliší. Jeho parťáci z Žít Brno patří k nejhlasitějším odpůrcům svobody. Spíše by si vybrali jen jiné skupiny než Pelikán.

Nahlásit

-
4
+

Ano, a výsledkem je o to radikálnější reakce těch, kterým není dovoleno diskriminovat majetkem. Namísto toho, aby "bojovníci za evropské hodnoty" volali po návratu k principu nedotknutelnosti vlastnictví, volají po odlišném využívání státní moci. Demokracie je boj všech proti všem, skutečná anarchie (ve smyslu, v jakém tento termín užívají etatisté, tj. chaos).

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

A vše má ještě jeden rozměr. (podobný argument použil kdysi v jedné knize Roman Joch)

Tím, že se zakáže jakákoliv forma diskriminace, zbavíme lidi možnosti uplatňovat na svém majetku jejich etické a světonázorové postoje. Jistě, včetně těch, spočívajících na předsudcích, ale je na předsudku snad něco trestného?

Představme si situaci, kdy v nějakém americkém městě žije komunita převážně konzervativních křesťanů. Do tohoto města se ale následně přestěhuje rodina muslimů, kteří do místní komunity příliš nezapadnou, ba dokonce ji postupem času spíš začnou svým stále fanatičtějším chováním narušovat, když se budou snažit při každé příležitosti ostatní občany přemluvit ke konverzi. To se místním nebude moc líbit, a tak je například odmítnou obsloužit v restauraci. Majitel pekárny jim dokonce nebude chtít prodat ani rohlík. Místní soukromá školka pak odmítne mladého Ahmeda pustit do dalšího ročníku. A hlavu rodiny nakonec vyhodí ze zaměstnání. Ještě před cca 50 lety by něco podobného bylo v Americe zcela legální. Všichni starousedlíci jen využili své právo na svobodu kontraktu. Dnes už nic z toho není možné. Stát ochránil novou rodinu před "tyranií většiny" tím, že naprosto svázal jejich komunitu, jejich postoje, jejich práva. Narušil jejich soukromí, jejich soudržnost, jejich morálku. Od té chvíle není dovoleno uplatnit své postoje, ani na svém majetku.

Prostor pro šíření státní (jedné jediné) doktríny expandoval, zatímco alternativní světonázory jsou potlačeny.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
16
+

Mě nejvíc fascinuje argumentace o prioritách svobod/práv, kterou naposled Pelikán vysvětloval odůvodnění této změny v minulé nedělní Partii. Ve zkratce — mezi právy prý existují konflikty a naše společnost se prostě jen rozhodla dát větší prioritu “právu člověka nebýt urážen”.

Možná by nebylo od věci připomenout, že právo je morální koncept, který chrání jedince -- jeho život jakožto lidské bytosti a jeho majetek, tj. veškeré jeho vlastnictví –- před zvůlí společnosti. Práva vznikla právě proto, aby se spory mezi jednotlivci neřešily silou (”právo” silnějšího), nýbrž kultivovaně (argumentační ”silou”).
Pojem práva lze použít jen v případě, kdy lze mezi objektem a subjektem práva nalézt nějaký objektivní vztah, nestačí pouze na něco ukázat a říct "to je moje". Právo člověka na nějakou věc vzniká tehdy, je-li tento člověk prvním majitelem (využívá věci, která byla dosud volná, nikomu nepatřící), nebo ji nabyl nějakým nenásilným způsobem -- koupí, darem, děděním apod.

Zakazovat hanobící projevy, stejně jako diskriminační projevy, znamená zastávat názor, že takový člověk nemá na vyjádření těchto postojů nárok, tj. neexistuje žádný objektivní vztah mezi jím samotným a jeho myšlením (případně jeho majetkem, na němž tyto projevy realizoval). Což je zřejmý spor. Podobně z tvrzení, že člověk má ”právo na důstojné zacházení ve společnosti”, docházíme k tomu, že takový člověk má nárok na názory a postoje ostatních lidí (má právo je kontrolovat), tj. že vlastní jejich myšlení a svědomí, respektive majetek, na kterém tyto názory byly vyřknuty. Opět spor.

Z téhož důvodu je nesmyslná i teorie o konfliktech práv, kdy se práva údajně můžou "bít" mezi sebou a je třeba rozhodnout, které je nadřazené a které podřízené. Dle této argumentace majitel firmy má sice právo zaměstnat lidi, které chce, ale ne tehdy, pokud tím naruší nadřazené právo uchazeče, například právo na svobodu náboženského vyznání a vše, co s tím souvisí (nošení náboženských symbolů, oděvů, umožnění 5x denně mlátit hlavou o zem, atd.).
Ve skutečnosti ale k žádnému konfliktu nedochází. Každé právo je spjato s vlastnictvím -- vlastnictvím svého těla, vlastnictvím svého majetku. A nic takového, jako třeba právo nosit náboženský oděv, nehledě na vlastnictví místa, kde k tomu dochází, neexistuje. Doma můžu chodit třeba celej zabalenej do obinadla, ale ve škole nebo v práci musím být připraven na to, že mi tohle nebude majitelem povoleno. Právo na svobodu slova taky neznamená, že můžu přijít s kdejakým výblitkem do redakce Respektu a požadovat jeho otištění (s tím, že už tam beztak spoustu výblitků od jiných autorů publikujou).
Naopak, jakmile se vydáme touto interpretační cestou, dojdeme k jasnému sporu, že bylo porušeno právo majitele firmy na svůj majetek a nastavení pravidel tamtéž.

Koncept lidských práv je bezesporným systémem, ale jen tehdy, když se do toho nezačnou s..t kolektivisti všeho druhu a nezačnou do něj přilípávat nová "práva", která jsou s původním systémem v rozporu.

Tohle je jediná argumentace, která má smysl.

Nahlásit

-
25
+

Bylo by fajn, kdyby si autor ty §§ před psaním přečetl.

1/ u TČ Podněcování k nenávisti již dávno pojem třída je, přidává se to jen do hanobení dle § 355,

2/ není pravda, že jiné skupiny osob, jako jsou staří, hloupí nebo nemocní nejsou chráněni, výčet chráněných skupin v § 356 totiž končí dovětkem "nebo jiné skupině osob".

Věcná hodnota článku nula.

Nahlásit

-
4
+

Jsem zvědavý, jak naše čacké OČTŘ zatočí s těmi, kdo šíří nenávist proti třídě živnostníků.

Nahlásit

-
13
+