Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Sázka na studentskou nejistotu

Lukáš Kovanda | 19. 4. 2016 | Celkem 23 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

dračí panenka | 19. 4. 2016 07:25

Tak je to se vším, na co vloží ruku stát. Česku stát negarantuje studentské půjčky, ale nabízí školství "zdarma". Výsledkem je všeobecná degenerace vzdělání.

Ve svobodné společnosti by si lidé vzdělání platili každý za sebe. Mnozí by si na to půjčili (u komerční banky samozřejmě). Vzdělání by byla investice, která se musí vrátit a to zejména finančně. V takové společnosti by lidé preferovali vzdělání, které jím tu návratnost a splacení dluhů umožní. Odstrašující příklady žebrajících filosofů a sociologů, prostituujících doživotně zadlužených genderových sufražetek s titulem, doktorů multikulturalismu pracujících ve fastfoodech atd by zcela jistě měly vliv na výběr studujních oborů dalších zájemců o studium.

Samozřejmě ve společnosti, kde zrovna teď ministryně Marxová Leninová vyčlenila 400 milionů pro "neziskovky" svých dženderových spolubojovnic, aby mohly kontrolovat rovnost příjmů ve firmách a trestat podnikatele podle svého uvážení, jsou gender studies, přinejmenším dočasně, perspektivní obor.

+19
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 19. 4. 2016 07:35

"Výsledkem je všeobecná degenerace vzdělání."

Slovo degenerace znamená zhoršení, úpadek genetického stavu nějaké populace. Převedeno metaforicky na školství zřejmě úpadek kvality oproti nějakému předchozímu stavu. Vzhledem k tomu, že stát školství řídí už dlouho, tak jde zřejmě o úpadek oproti stavu, kdy to stát nedělal, to jest v případě českých zemí někdy před Josefem II. Pokud se domníváte, že školy za Marie Terezie a ještě dříve byly kvalitnější, než ty současné, tak máte skutečně svérázný vkus.

-7
+
-

Všech 23 komentářů v diskuzi.

Ján Zavacký | 19. 4. 2016 15:22

"Americká vláda ... musí přestat se stále velkorysejšími podmínkami pro čerpání studentských půjček. Jinak bude nebezpečnou bublinu dál přifukovat."
.
Ak by prestala prifukovať študentskú bublinu, musela by prifukovať bublinu inde. Ak by prestala prifukovať bubliny vôbec, došlo by k deflácii a platobnej neschopnosti dlžníkov. Americká vláda má na výber bubliny, ale nie inflačnú politiku. Musí dohrať túto hru do konca. Podstatu svojej monetárnej politiky nemôže obísť.
.
Študentská bublina nemusí vôbec prasknúť. Môže sa pretransformovať na fiškálnu bublinu tým, že dlhy budú odpustené a školstvo bude pre študentov zdarma, teda financované vládou. Ďalej sa to môže vyvíjať všelijako.

Nahlásit

0
+
-

Robert Antonio | 20. 4. 2016 09:52 | reakce na Ján Zavacký - 19. 4. 2016 15:22

Už jste posílal CV na řecké ministerstvo financí? S vašimi perfektními znalostmi o transformaci dluhu by vás tam jistě uvítali :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Ján Zavacký | 20. 4. 2016 09:59 | reakce na Robert Antonio - 20. 4. 2016 09:52

To nie je otázka dlhu, ale politiky, kultúry a tradícií. Keď bude zle, a to bude, tak nie je problém konfiškovať, znárodňovať, odpúšťať, zachraňovať, vyvražďovať. Americká spoločnosť nie je imúnna. Chce to len čas. Padla rímska republika, padne aj americká.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

dračí panenka | 19. 4. 2016 07:25

Tak je to se vším, na co vloží ruku stát. Česku stát negarantuje studentské půjčky, ale nabízí školství "zdarma". Výsledkem je všeobecná degenerace vzdělání.

Ve svobodné společnosti by si lidé vzdělání platili každý za sebe. Mnozí by si na to půjčili (u komerční banky samozřejmě). Vzdělání by byla investice, která se musí vrátit a to zejména finančně. V takové společnosti by lidé preferovali vzdělání, které jím tu návratnost a splacení dluhů umožní. Odstrašující příklady žebrajících filosofů a sociologů, prostituujících doživotně zadlužených genderových sufražetek s titulem, doktorů multikulturalismu pracujících ve fastfoodech atd by zcela jistě měly vliv na výběr studujních oborů dalších zájemců o studium.

Samozřejmě ve společnosti, kde zrovna teď ministryně Marxová Leninová vyčlenila 400 milionů pro "neziskovky" svých dženderových spolubojovnic, aby mohly kontrolovat rovnost příjmů ve firmách a trestat podnikatele podle svého uvážení, jsou gender studies, přinejmenším dočasně, perspektivní obor.

Nahlásit

+19
+
-

Josef Fraj | 19. 4. 2016 15:12 | reakce na dračí panenka - 19. 4. 2016 07:25

Ještě bych dodal, že státní školství je nástroj brutální indoktrinace. Jeho efektivita není s jeho základním účelem důležitá. Stát neplatí vzdělání, ale výplach mozků. Proto jsou školy tzv. zadarmo nebo půjčky bezúročné.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Martin Brezina | 19. 4. 2016 07:35 | reakce na dračí panenka - 19. 4. 2016 07:25

"Výsledkem je všeobecná degenerace vzdělání."

Slovo degenerace znamená zhoršení, úpadek genetického stavu nějaké populace. Převedeno metaforicky na školství zřejmě úpadek kvality oproti nějakému předchozímu stavu. Vzhledem k tomu, že stát školství řídí už dlouho, tak jde zřejmě o úpadek oproti stavu, kdy to stát nedělal, to jest v případě českých zemí někdy před Josefem II. Pokud se domníváte, že školy za Marie Terezie a ještě dříve byly kvalitnější, než ty současné, tak máte skutečně svérázný vkus.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-7
+
-

dračí panenka | 19. 4. 2016 08:01 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 07:35

Nejprve vytvoříte účelovou definici a potom do ni napasujete myšlenku druhého, abyste si do něj mohl kopnout. Opravdu svérázný způsob vedení diskuse.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+8
+
-

Martin Brezina | 19. 4. 2016 09:11 | reakce na dračí panenka - 19. 4. 2016 08:01

Dobře, dáte mi nějakou lepší definici degenerace, než je "úpadek kvality oproti nějakému předchozímu stavu"?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-4
+
-

dračí panenka | 19. 4. 2016 13:01 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 09:11

Vy jste to ve svém úvodním příspěvku nedefinoval proti "nějakému předchozímu stavu", ale proti stavu za Marie Teresie. To není to samé. Buď to chápete a trollíte nebo to nechápete. Oba připady jsou pro mne nezajímavé.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Martin Brezina | 19. 4. 2016 13:50 | reakce na dračí panenka - 19. 4. 2016 13:01

Ale vy jste jaksi nepochopil, že tím předchozím stavem míním stav, kdy se stát o školství nestaral. Tudíž k degeneraci mělo, podle vás, dojít až poté, co MT zavedla povinnou školní docházku. Protože jste tvrdil, že státní školství vede k "všeobecné degeneraci vzdělání". Takže nutně to, co bylo před zavedením státní školní docházky. muselo být podle vás lepší, než to, co přišlo potom.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Josef Fraj | 19. 4. 2016 15:04 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 13:50

Takže troll. No my dva si tu asi moc nepokecáme.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Miroslav Mucha | 19. 4. 2016 12:30 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 09:11

Pokud si neumíte představit, co je to degenerace školství, tak běžte do kterékoliv základní školy, buďte tam týden a Vaše představa bude naplněna. Protože mám ještě dítě školou povinné a chodím na třídní schůzky, mohu Vás ubezpečit, že proti škole, kterou jsem navštěvoval na přelomu 70. a 80. let, je to obrovská změna a nemyslím k lepšímu. Kde jsou časy, kdy učitelé měli autoritu, naučili nás a měli jsme je rádi i když nás občas potrestali (zaslouženě).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Martin Brezina | 19. 4. 2016 13:54 | reakce na Miroslav Mucha - 19. 4. 2016 12:30

V 70. a 80. letech řídil stát školství mnohem silněji, než to dělá dnes. Já jsem se ohrazoval vůči výchozí tezi, že stát způsobuje degeneraci školství. Nechtěně vlastně podporujete moji tezi:-))
To, že je dnes školství v některých ohledech horší, než bylo před 30-40 lety, to je možné. Nesouhlasil bych, že ve všem. Ideologické kydy, které se tehdy vykládaly, dnes děcka poslouchat nemusejí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Pat Bateman | 20. 4. 2016 13:31 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 13:54

Vliv státu na školství je stále stejný, tedy 100% (výjimky jako soukromé školy jsou zanedbatelné, tam je to 80%). A degradace je postupný proces, tedy i školství se postupně zhoršuje vlivem státu, přičemž před plyšákem tam působil stát pouze jedním směrem - prosazování vlády jedné strany, nyní do dětí cpe sračky horem dolem od multikulturalismu, sociálního státu až po feminismus a sociální inženýrství.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Martin Brezina | 19. 4. 2016 06:26

Myslím, že to ukazuje jednu důležitou zkušenost: mixování privátního a státního modelu nevede k ničemu dobrému. Oba modely fungují na odlišných principech a logice, přičemž obvykle to dopadne tak, že privát tak dlouho parazituje na garancích státu, až ty garance přivede do katastrofy.
Je potřeba si vybrat: buď čistě státní/veřejná logika (např. státní školství nebo státní/obecní sociální bydlení) nebo privátní logika. Klidně mohou vedle sebe koexistovat, ale nikdy úspěšně kohabitovat.

Nahlásit

+4
+
-

Michal Hatlapatka | 19. 4. 2016 17:46 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 06:26

Nesouhlasím. A myslím, že právě USA jsou dobrým protipříkladem. Pokud se podíváte třeba na NASA, uvidíte státní organizaci se spoustou soukromých kontraktorů. Ostatně uvádí se to jako jeden z důvodů, proč USA porazily SSSR v cestě na Měsíc. Protože dokázali rozložit obrovský problém na malé a ty zadat soukromým firmám.

Dtto současný výzkum, který z větší části běží na nestátních univerzitách a organizacích, ovšem z většiny je financovaný státními agenturami.

Rostoucí školné (i na státních univerzitách!) je problém v tolika dimenzích, že to do jednoho komentáře nenacpu (např. sociální - pokud máte nulovou podporu rodičů, nebude vám půjčka na slušnou college stačit, což mch. nebývalo).

To že s tím v Čechách nemáme zkušenosti a státní úředníci to neumí a snad ani nechtějí umět, je věc úplně jiná. (V ČR není příliš velký stát, ale příliš neschopný a špatný stát, a to je to, co nás může poslat na řeckou cestu, ale o tom snad někdy jindy)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Martin Brezina | 19. 4. 2016 19:00 | reakce na Michal Hatlapatka - 19. 4. 2016 17:46

No, možná na tom něco je. I když vítězství nad SSSR v dobytí Měsíce bych až tak neadoroval. Sověti měli jistě kvalitní vědce a techniky, ale při obecně nízké úrovni tamějších technologií (např. v počítačích byli hodně pozadu) není divu, že Amíci vyhráli.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Richard Fuld | 19. 4. 2016 14:00 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 06:26

Přesně tak. A totéž lze říci o sociální oblasti, zdravotnictví i důchodovém systému. Z kombinace soukromého a státního málokdy vzejde něco zdravého.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 19. 4. 2016 22:31 | reakce na Richard Fuld - 19. 4. 2016 14:00

Přesně tak. A proto pro vás v půlce Česka zaveďme stoprocentně státní všechno (KLDR) a v druhé půlce stoprocentně soukromé všechno.
Schválně, kdo bude muset stavět plot, aby mu všichni kromě lemplů a funkcionářů neutekli do té druhé půlky :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Richard Fuld | 20. 4. 2016 13:06 | reakce na Jan Altman - 19. 4. 2016 22:31

Já měl na mysli kombinaci veřejného a soukromého v rámci jednom odvětví. Na druhé straně zcela nekonfliktně může fungovat kombinace soukromých a veřejných odvětví. Např. průmysl ovládaný tržními silami může být bez potíží doprovázen ryze veřejnými např. školními, zdravotními a sociálními systémy. To o čem píšete Vy, je něco úplně jiného. To je zase krásný příklad uvažovaní v extrémech ode zdi ke zdi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

Jan Altman | 19. 4. 2016 12:33 | reakce na Martin Brezina - 19. 4. 2016 06:26

Souhlasím. A ať si samozřejmě každý může vybrat, kterého modelu se bude (se vším všudy) účastnit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+6
+
-

Richard Fuld | 20. 4. 2016 13:11 | reakce na Jan Altman - 19. 4. 2016 12:33

A to právě ne. Buď by měl být daný konkrétní systém čistě veřejný nebo jen soukromý. Kombinace odděleného veřejného a soukromého školství by vedla k rozdělení společnosti již ve fázi přípravy na profesní život. Kde by pak byla doktrína stejné startovní čáry pro všechny? Ona z mnoha důvodů samozřejmě nefunguje ani v případě čistě veřejného školství, ale proč rozdíly ve startovních pozicích ještě více vědomě posilovat?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 4. 5. 2016 16:51 | reakce na Richard Fuld - 20. 4. 2016 13:11

Jak posilovat?
Stejně jako si dnes každý rodič může vybrat, zda dá dítě po 5. třídě na osmiletý gympl (nebo po 9. na učňák), zda ho o prázdninách pošle na jazykový kurz do zahraničí a hlavně: jak se mu bude věnovat sám.... ...tak stejně tak by si mohl vybrat, zda je pro něj finanční prioritou nové auto/dovolená, nebo vzdělání dětí.

I dnes tedy toto funguje. Chtěl bych vidět pomocného dělníka, kterému se náhodou navzdory genetice narodí chytré dítě, jak se s ním doma připravuje na přijímací zkoušky na gympl - od matiky, přes jazyk až po obecné studijní předpoklady. Takové dítě má i dnes docela solidní nevýhodu. Možná by mu konkurenční tržní školství pomohlo více - odhalování talentů a stipendia pro ně (protože mají šanci udělat škole dobré jméno od sociální zodpovědnosti, po kvalitu absolventů).

Dnešní systém (jak typické) nejvíce znevýhodňuje střední třídu. Bohatý člověk i po odvedení daní má na to dát děti na soukromé školy dle vlastních preferencí.
Příslušník střední (i nižší střední) by na to měl také, ale po daňové loupeži mu na to buď nezbude vůbec, nebo je daleko více nucen uvažovat ekonomicky: "Když už si v daních platím státní školství, přeci si vedle toho ještě jednou nebudu platit to soukromé".

A samozřejmě dalším negativem státního školství je uniformita. Vše podle jedné šablony. Bez ohledu na preference zákazníků, bez ohledu na specifické potřeby a talenty dětí. Nikdy se nedozvíme, o jaké nápady, vynálezy a inovace (od technických po společenské) jsme přišli díky tomu, že se všechny děti učí to samé, tím samým způsobem. Ale o to asi jde - hlavně žádné společenské inovace, žádná nezávislost a nekonformita, naopak státní indoktrinace od povinné školky.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK