Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Jak se Česko zapomíná ve 20. století

11. 4. 2016
 5 279
6 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Sektor služeb je prima. Tedy pokud se bavíme o službách vyžádaných, za které někdo DOBROVOLNĚ a ZE SVÉHO platí (protože si jich cení).

Že absolventi nenacházejí adekvátní uplatnění je asi z části tím, že zde nemáme rozvinutý sektor těch vyžádaných služeb (sektor nevyžádaných je rozvinutý nadměrně vždy, kdy představuje více jak 0% ekonomiky), ale také tím, že absolventi mají často "podivná" kritéria při volbě studijního oboru.

Problém by neexistoval, kdyby se sami sebe ptali takto: "S jakým titulem najdu zajímavou, kreativní a dobře placenou práci? S jakým typem vzdělání budu na trhu práce soukromým subjektům tak užitečný, že se o mne budou přetahovat?".

Bohužel někteří se však ptají: "Kde s nejmenším úsilím získám jakýkoli VŠ diplom? Je přeci jedno, jaký diplom to bude, protože do šlechtického stavu jsem povýšen jakýmkoli titulem a při nejhorším vždy najdou práci ve státním či polostátním sektoru, kde se na typ a kvalitu vzdělání nehledí - dokonce pak budu moci těm, kteří si kladli tu první variantu otázky, řídit a plánovat život! Za jejich peníze!".

Nahlásit
-
21
+

Diskuze

Pokud by se k sektoru služeb opravdu počítal státní sektor se svým pohlcením (ne vytvořením!) poloviny HDP, má v EU sektor služeb drtivou většinu ve všech státech.
Takže nevím, jak to s tím je.

Ale jistě se do sektoru služeb počítají celá zcela neproduktivní a uměle vytvořená odvětví: účetní, daňoví poradci, notáři, auditoři, energetičtí auditoři, stravenkové firmy a stovky dalších. Ani ti nás nedělají bohatšími, ale zcela jednoznačně chudšími (neprodukují nic, co bychom si dobrovolně a za své koupili, protože to je pro nás užitečnější než cokoli jiného, co bychom si za ty peníze také mohli pořídit).

Ale jistě zde jsou zcela produktivní sektory služeb, kterým domácí i zahraniční klienti dobrovolně a ze svého platí.

Já bych tedy určitě firmy/živnostníky/freelancery nerozlišoval podle toho, zda produkují služby, či nějaké zboží. To je to nejméně podstatné kritérium.

Důležitější jsou tato kritéria:

1) Zda si vydělávají poctivě. Tedy nekradou. Ať přímo od svých obětí, nebo zprostředkovaně přes berňák (který ty oběti obere za ně) a rozpočet (dotace, státní zakázky).

2) Jakou mají přidanou hodnotu: Když s náklady 9.5mil vytvořím tržby 10mil, je to daleko horší, než když s náklady skoro nula vytvořím tržby 3mil (i kdyby se mělo v obou případech jednat o živnostníka jednotlivce). 9.5 mil nákladů znamená spotřebu energií, ekologickou stopu, opotřebení silnic, atd... Vytvoření 3mil tržeb pomocí počítače umístěného doma znamená prakticky nulové zatížení infrastruktury, nulovou konzumaci vzácných zdrojů, nulové znečištění (doprava těla z obýváku do pracovny). Přesto se k tomu stát staví přesně opačně, ten první zaplatí daň z půlmilionu, druhý ze třech - tedy v absolutní částce násobně vyšší (a co je ještě perverznější - i násobně vyšší soc a zdrav "pojištění").

3) Nakolik je firma "srostlá" s okolí, komunitou, obcí. Montovna či servisní centrum je většinou od místní komunity odtržené, kdykoli se může odsunout do jiné (levnější) země. I taková ŠkodaAuto to klidně v ČR může za rok zabalit, továrny má ve více zemích, od příští modelové řady může daný model začít vyrábět jinde. Zisk vytvořený zde montovna odvede matce, zbudou tu jen peníze vyplacené na mzdách (relativně nuzné). Malé a střední firmy naopak jsou propojené s místem působení, zisk je zpravidla utrácen či reinvestován opět geograficky blízko. Z tohoto hlediska Babišovsko-Sobotkovsko-Zamanov skápodpora velkých korporací a dušení malých firem je přímo zločinná - a to nejen vůči těm samotným podnikatelům, ale vůči celému národu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
13
+

Elektroauta pořád čekají na průlom v oblasti akumulátorů. Dnešní top modely vypadají na pohled hezky, ale z hlediska dojezdu to je pořád spíš o městském provozu. A daleko vážnější je druhý problém, totiž poměrně omezená těžba a produkce lithia a dalších nutných prvků. Už uspokojení dnešní spotřeby je problém a relativně slušná cena je do značné míry na úkor faktického ignorování ekologie při těžbě v Číně, v seznamu "nejhorších míst světa" se právě oblast těžby lithia dostává úplně do čela. Dejme tomu nad tím mávneme rukou, ale pokud by se na elektro měla konvertovat opravdu podstatná část aut, tak prostě produkce nestačí, ceny poletí nahoru a bez nadsázky to může vést k tomu, že se trend elektroaut totálně zhroutí. Pokud by vylezlo něco nového bez deficitních surovin, tak by to bylo zajímavé, ale k zcela jednoznačnému vývoji by to chtělo ještě něco, co by zvedlo hustotu ukládané energie aspoň na cca dvoj či lépe trojnásobek při slušné ceně. V tu chvíli by asi elektromobily začaly válcovat spalovací motory i bez jakýchkoli dotací a politických tlaků.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

Souhlasím, nic není jisté. Ale pořád mi připadne transformace ekonomiky z výrobny aut na výrobnu elektroaut (nebo čehokoli jiného průmyslového) jednodušší než z ekonomiky založené na výše jmenovaných službách. Kromě softwaru/IT služeb a dalších licencovaných (nebo jak říká Taleb škálovatelných) produktů se budou služby těžko vyvážet, případně bude obrovská konkurence (zkuste něco už dnes tržně prodat přes Fiverr - podle mě se neuživíte).
Národem programátorů taky těžko budeme, maximálně národem shared service center, ale ty bohatství nedělají.
(A ještě poslední bod kverulantsví - bylo by možná zajímavé zjistit, jak se ty poměry služby/průmysl počítají - státní sektor jsou pravděpodobně služby, a pokud ukousnou 50% HDP, těžko Vám vyjde ekonomika založená na průmyslu, ačkoli ten průmysl nejdřív musel vytvořit ty hodnoty k ukousnutí. Podobně management fees, royalties...)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

Ano, je možné, že si "třetí svět" projde tu samou cestu, jako Evropa a USA a že tedy bude časem poptávat kvanta klasických automobilů.

Ale stejně tak je možné, že tuto etapu vynechá, stejně jako jsme my za komunismu vynechali éru Betamaxů a Laserdiců - proste proto, že za 10 let může být na Západě rozhodnuto (elektrická autonomní auta, Uberizace všeho) a z pohledu onoho třetího světa bude jednodušší i levnější etapu přeskočit - elektrická auta mezi tím zlevní (třeba i pod cenu benzinových), nabít je půjde solárním panelem (a v Africe svítí hodně), nebude potřeba budovat sítě čerpacích stanic, lidé se tam sestěhují do velkých aglomerací, kde auto bude spíše přítěží, atd... Podívejte se na toto: v Africe mají ledasčeho nedostatek, ale smartphone tam má každý. Přeskočili éru PC, notebooků, pevného internetu, atd...

Netvrdím, že to tak bude i s auty. Jen říkám, že bych nespoléhal na to, že to tak nebude.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
4
+

Sektor služeb je prima. Tedy pokud se bavíme o službách vyžádaných, za které někdo DOBROVOLNĚ a ZE SVÉHO platí (protože si jich cení).

Že absolventi nenacházejí adekvátní uplatnění je asi z části tím, že zde nemáme rozvinutý sektor těch vyžádaných služeb (sektor nevyžádaných je rozvinutý nadměrně vždy, kdy představuje více jak 0% ekonomiky), ale také tím, že absolventi mají často "podivná" kritéria při volbě studijního oboru.

Problém by neexistoval, kdyby se sami sebe ptali takto: "S jakým titulem najdu zajímavou, kreativní a dobře placenou práci? S jakým typem vzdělání budu na trhu práce soukromým subjektům tak užitečný, že se o mne budou přetahovat?".

Bohužel někteří se však ptají: "Kde s nejmenším úsilím získám jakýkoli VŠ diplom? Je přeci jedno, jaký diplom to bude, protože do šlechtického stavu jsem povýšen jakýmkoli titulem a při nejhorším vždy najdou práci ve státním či polostátním sektoru, kde se na typ a kvalitu vzdělání nehledí - dokonce pak budu moci těm, kteří si kladli tu první variantu otázky, řídit a plánovat život! Za jejich peníze!".

Nahlásit

-
21
+

Dovolím si vyjímečně s Lukášem Kovandou nesouhlasit. Saturace trhu s automobily na Západě může být úplná a trh za vrcholem, ale Západ pořád představuje dejme tomu 650 milionů lidí. Co ale zbývajících x miliard, které nežijí v době kamenné, ale auty nasycené nejsou?
Navíc auto přestává být statusovou záležitostí možná ve stejných kruzích, kde se nadává na Zemana, ale Zeman je pořád nejpopulárnější politik a na rozdíl od veřejné debaty, v prodejích vládnou daleko "rovnější" podmínky.
Další faktor je, že automobilový průmysl neznamená spalovací motory nebo auta s nimi jezdící. Zejména v zemích, jako je ČR, kde se vyrábějí různé plastové nebo kovové komponenty, které fungují v kterýchkoli autech (případně jiných strojích).
A v neposlední řadě, výrobu šicích strojů lze relativně jednoduše "přepnout" na výrobu samopalů, případně výrobu čehokoli fyzicky potřebného v časech nouze - války, občanské války, krize energetické nebo (opravdové) finanční krize. Co ale budou dělat všichni ti maséři, fyzioterapeuti a marketingoví specialisté na Západě v případě nějakého kolapsu, to mi není jasné (napadá mě Sapkowského varianta Ubohá Zasraná Pěchota).
Jinak samozřejmě podporovat současnou dominanci šrotovným a podobnými nesmysly je kontraproduktivní, ale o tom se snad zde nemusíme dohadovat.

Nahlásit

-
10
+