Diskuze: Česká národní banka: Repetent se sebevědomím premianta

Richard Fuld|8. 3. 2016 14:49| reakce na Robert Antonio - 8. 3. 2016 10:14

Právě proto preferuji před zavedením záporných úrokových sazeb opuštění nesmyslu v podobě rozpočtové odpovědnosti. :-) Zavedení záporných úrokových sazeb by mohlo mít hodně nepředvídatelné důsledky a jisté navýšení popularity bitcoinu by mohlo být možná tím nejméně závažným.

A né. Nejsem bájný Satoshi Nakamoto. :-)

Robert Antonio|8. 3. 2016 10:14| reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2016 10:06

Tos uhodl. Korporát je hrozně konzervativní, a pokud ho chceme naučit používat kryptoměny, musíme mu fiat měny opravdu hodně znechutit – šmírováním všech transakcí, zákazem hotovosti a zpoplatněním uložené bezhotovosti.
Nejsi ty nakonec ta pravá identita Satoshiho Nakamota? :-)

Richard Fuld|7. 3. 2016 14:18| reakce na Michal Mrozek - 7. 3. 2016 13:20

No podle toho, co píšete, tak iluzemi a stihomamem trpíte spíše Vy.

Michal Mrozek|7. 3. 2016 13:20| reakce na Richard Fuld - 7. 3. 2016 10:49

Je zbytečné vysvětlovat to. Ve vašem světě k ničemu takovému dojít nemůže, buďte v klidu. Tady se rozebírají teorie, které s reálnou praxi vašeho iluzorního světa nemají co do činění. :)

Richard Fuld|7. 3. 2016 10:49| reakce na Jan Pozner - 3. 3. 2016 13:39

Nesmysly. Jaký rozklad cenového mechanismu máte na mysli?

Richard Fuld|7. 3. 2016 10:06| reakce na Vladislav Kruták - 3. 3. 2016 15:42

Přesně tak. Je třeba prolomit nesmyslné dogma rozpočtové odpovědnosti, nebo zrušit hotovost a nechat ceny padat a úrokové sazby klesat do záporu.

Vladislav Kruták|3. 3. 2016 16:50| reakce na Miroslav Mucha - 3. 3. 2016 09:15

Ve věci měření CPI je tu mj. k vidění zajímavý paradox: v době před světovou recesí v r. 2008, kdy se ceny nemovitostí v ČR "utrhly ze řetězu", byl jejich vliv na CPI nulový, protože tehdy ještě nákupy nemovitostí nepatřily do kategorie "spotřeba", nýbrž do kategorie "investice". Krátce poté ovšem tytéž ceny nemovitostí do CPI vstoupily v podobě "imputovaného nájemného", takže veskrze zdravá korekce cenové bubliny v této oblasti hrozila způsobit onu údajně zhoubnou deflaci - které, de facto - rezervní banka statečně čelí opětovným přifukováním této bubliny... Kdy a v jaké podobě budeme čelit následkům této pošetilosti, je otázka. Už teď se ale můžeme dohadovat, že idylka to asi nebude.

Vladislav Kruták|3. 3. 2016 15:42

V podobě jednání (rady) ČNB jsme tu konfrontováni s jednáním typickým pro okamžik kvalitativního přelomu ve vývoji. Jako již tolikrát v minulosti, elity (či možná "elity" - podle názoru pozorovatele) sice vědí, že opatření, která přijímají, se v nové situaci míjejí účinkem, ale přesto k nim dál sveřepě sahají z jednoduchého důvodu: žádná jina neznají a nemají k dispozici. Tentýž obrázek byl v dějinách (namátkou) k vidění například za Velké krize, či v závěru poválečného "zlatého třicetiletí". A stejně jako tehdy, i dnes doba čeká na toho, kdo nečetl staré brožurky...

Jan Pozner|3. 3. 2016 13:39| reakce na Miroslav Mucha - 3. 3. 2016 09:15

Kurvení měny a řízení úrokových sazeb je dobré pro politický marketing. Vyvolávání iluze bohatnutí z nominálního růstu příjmů, který spousta lidí zaměňuje za reálný. Dále pro dlužníky, v první řadě vládu, a pak pro prodejce dluhů - banky. Jejich vlhkým snem je zadlužit úplně každýho, kdo jde kolem pobočky.
Současný finanční systém není kapitalismus, ale "dluhismus". Dluhy na Západě dosahují stovek procent HDP, u nás v Česku zatím míň, ale od vstupu do Klubu Zadlužených jsme udělali velký krok kupředu, do propasti. Pomalu nám tu vzniká populace lidí s milionovými dluhy, populace voličů, kteří vždy budou upřednostňovat monetární destr.., ehm, expanzi až k úplnému rozkladu cenového mechanismu a tím destrukci ekonomiky.

Josef Tětek|3. 3. 2016 13:18

Ohledně 2% cílu lze zmínit ještě jednu pozoruhodnost. Výše tohoto cíle bývá obhajována argumentem, že cenová inflace je systematicky přeceňována, a to ve výši okolo 1-2 % (např. https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/prispevky/lizal_20141020.html). Tj. centrální banky s tímto cílem údajně cílují na nezměněné ceny. Zvláštní ovšem je, že kromě centrálních bankéřů s tímto přeceněním již nikdo nepočítá - od nominálního HDP je odečítána naměřená inflace v plné výši, inflační doložky a valorizace také 2 % neodečítají.
A osobně tedy nemohu říct, že bych během posledních třech let pozoroval obecný pokles cen, jak by z grafu v článku a argumentu o přeceňování vyplývalo.

Jan Altman|3. 3. 2016 11:32| reakce na Gabriel Pleska - 3. 3. 2016 10:03

Dvě odnože téže organizace, která má jediný zájem (málo valorizovat, levně obsluhovat svůj dluh, vykazovat vysoký růst HDP).

Gabriel Pleska|3. 3. 2016 10:03| reakce na Jan Krejčí - 3. 3. 2016 10:00

Máte recht, inflaci počítá staťák, ČNB si počítá její prognózy.

Jan Krejčí|3. 3. 2016 10:00| reakce na Miroslav Mucha - 3. 3. 2016 09:15

A jsou ty způsoby výpočtu inflace jejich? Nedělá to statistický úřad? Který naopak usiluje o vykázání co nejnižší inflace, aby mohla vláda deklarovat růst HDP (který se dělí inflací)? Říkám si, jestli ČNB nemá nějakou interní metodu měření, podle které jedou (nárůst agregátu M2 nějak upravený?) a řeči (prognózy, cílení) okolo oficiální míry inflace jsou jen psychologickým nástrojem monetární politiky.

Miroslav Mucha|3. 3. 2016 09:15

To že jsou představitelé ČNB vedle ve svých prognózách, mě nepřekvapuje. Jejich způsoby výpočtu inflace z cenového koše, do kterého dávají to, co se jim zrovna hodí, je samo o sobě kouzlení s čísly. Zaráží mě však něco zcela jiného. ČNB má ze své podstaty, pokud vím, usilovat o měnovou stabilitu. Jejich záměrné znehodnocování koruny proto považuji za trestný čin, za penězokazectví se v minulosti vždy zavíralo do vězení. Dodnes mi nikdo uspokojivým způsobem nevysvětlil, k čemu je cílené znehodnocování měny dobré ( vyjma toho, že se snižuje státní dluh, i když taky marně).