Diskuze: Bankéři si hrajou s ohněm

Jan Červenka|28. 2. 2016 11:04

S těmi výběry to nebude tak horké. Od toho máme zákon o omezení hotovosti.
Kdysi měli něco takového v SSSR. I na naše poměry to bylo neuvěřitelné.

Richard Fuld|19. 2. 2016 14:42| reakce na Jan Altman - 18. 2. 2016 22:51

"Znakem vlastnictví je výluční kontrola, výluční dispozice, právní panství nad věcí. Nedělitelné, nesdílitelné." Budiž. I když několik upřesnění by se k Vaší definici vlastnictví určitě našlo.

"V bance nemáte kontrolu (co s nimi banka dělá) a také nejste výlučným vlastníkem - protože banka ty vaše peníze vlastně půjčí více klientům zároveň." Tady se ale velmi mýlíte. Banka Vašimi penězi, jež máte vloženy na Vašem vkladovém účtu nikterak nedisponuje, a už vůbec je nepůjčuje více klientům najednou. Tyto nepravdy vyplývají z velmi rozšíření a zcela MYLNÉ teorie tzv. multiplikace vkladů, popř. teorie tzv. frakčního bankovnictví. Žádná multiplikace vkladů ve smyslu postupného několikanásobného půjčování jedněch peněz jednoho klienta vícero jiným klientům banky v realitě neprobíhá. Je to jen totálně matoucí teorie. Banky dokonce nepůjčují peníze klienta jinému klientovi ani jednou, natožpak několikanásobně. Peníze ležící na Vašem vkladovém účtu leží na tomto vkladovém účtu od okamžiku, kdy jsou tam připsány, a to do doby dokud VY bance nepřikážete, aby je převedla na jiný vkladový účet nebo dokud je nevyberete v hotovosti. Do té doby banka na Vaše peníze ani nesáhne (pomineme-li výjimky typu exekučního příkazu apod.). Když banka půjčuje klientům peníze, půjčuje jim zbrusu nově bankou vytvořené peníze, nikoliv již existující peníze jiných klientů. Půjčené peníze v bance přibudou (to je ta úvěrová expanze a tvoření FIAT peněz). Pokud by banka půjčovala již existující peníze klientů v bance by žádné peníze nepřibyly, tedy by ani žádné nové peníze nevznikaly. V realitě současně s půjčkou v bance vznikne i nový vkladový účet, na nějž jsou připsány ony půjčené peníze (popřípadě jsou připsány na již existující vkladový účet). Vedle peněz na vkladových účtech ostatních klientů, tak danou úvěrovou transakcí přibudou nové peníze na účtu klienta, který si tyto peníze půjčil. Peníze ostatních klientů zůstávají na jejich vkladových účtech zcela nedotčeny.

Jediné co je třeba v dané věci doplnit, je to, že peníze klientů jsou sice zcela mimo přímou dispoziční sféru banky (jsou v bance toliko evidovány = zapsány na vkladový účet), současně ale banka pokud bude jakkoliv prodělávat na jejích obchodech (ať už úvěrových, nebo jiných), pak může tímto ohrozit vklady klientů tím, že může v důsledku ztrátových obchodů nakonec banka zkrachovat, což může být spojeno i se zánikem peněz evidovaných na vkladových účtech. Toto ale neznamená, že peníze na vkladových účtech nepatří do výhradního vlastnictví klientů banky. Pouze to znamená, že uložení peněz na vkladovém účtu je spojeno s předmětným rizikem krachu banky. Např. vlastnictví Vašeho domu je také spojeno s rizikem požáru, či zemětřesení, v jejichž důsledku může Váš dům zaniknout (resp. Vám může zbýt namísto majetku pouze povinnost odklidit trosky a jiné nákladné nepříjemnosti) . Nebudete ale přece v důsledku existence takového rizika zpochybňovat skutečnost, že jste vlastníkem předmětného domu.

"A dále: do banky si vy a sto tisíc dalších klientů vložíte hotové peníze. Opravdu ale banka má tyto hotové peníze a opravdu je schopna je všem na požádání obratem vrátit? Myslím, že víte, že ne."
Ano banka přijatou hotovost nedrží v pokladně. Současně jsem nikdy nepopíral, že banky nejsou schopné v jeden okamžik vyplatit veškeré vklady v hotovosti. To je ale zcela přirozená věc. Na hotovost může být převedena jen část ze všech existujících bezhotovostních peněz, protože emisní banka požaduje proti hotovosti aktiva ve formě státních dluhopisů nebo jiných obdobně spolehlivých aktiv. Banky jsou ale omezeny pravidly pro kapitálovou přiměřenost tím, že dluhopisy jednoho emitenta (tedy i státu) mohou držet v aktivech maximálně do 15%. Platí tedy, že současná pravidla pro kapitálovou přiměřenost bank zcela vylučují, aby bylo z bank vybráno více hotovosti, než cca tolik, kolik mají banky v aktivech taková aktiva, která je centrální banka ochotna dočasně směnit za hotovost. Aby mohlo být z bank vybráno 100% existujících bezhotovostních peněz v hotovosti, musely by banky držet v aktivech prakticky pouze státní dluhopisy a pravidla pro kapitálovou přiměřenost by nesměly omezovat banky oním 15% podílem aktiv emitovaných jediným emitentem. Pouze v tomto případě by banky mohly směnit s centrální bankou veškerá svá aktiva za hotovost a vyplatit tak vklady svých klientů v hotovosti. Tato situace se v podstatě blíží tomu, k čemu směřuje iniciativa VollGeld, tedy nastolení situace, kdy bude 100% peněz kryto státními dluhopisy a nebudou žádné žádné "soukromé" peníze, jež by byly kryty soukromými dluhy vůči bankám. Tedy situace, kdy by existence soukromých dluhů byla v podstatě vyloučena.

Zpět do reality. Drtivou část do bank vložené hotovosti odvádí banky do centrální banky, kterou vymění za likviditu, která je spojena s výplatou úroku. S držením hotovosti není spojen úrokový příjem. Banka samozřejmě může držet hotovost, kterou klienti do banky vloží. V takovém případě ale nemůže vyplácet držitelům vkladů úroky. Respektive může, ale takto by banka prodělávala peníze, a to právě ve výši klientům vyplacených úroků, protože proti penězům klientů (z nichž platí banka úroky klientům) by měla v aktivech pouze hotovost v pokladně, z níž by jí nikdo úroky neplatil. S držením hotovosti jsou rovněž spojeny nemalé náklady. Lze jen stěží očekávat, že by se banky chovaly takto nehospodárně. To je jediný důvod, proč banky nedrží hotovost vloženou klienty do banky v jejich pokladně. Onu hotovost převedou totiž do jiné banky, do té centrální, z níž si ji mohou zase, kdykoliv jejich klient požádá, opět vyzvednout (tedy s výše vysvětleným omezením).

Jan Altman|18. 2. 2016 22:51| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2016 18:26

Znakem vlastnictví je výluční kontrola, výluční dispozice, právní panství nad věcí. Nedělitelné, nesdílitelné.

V bance nemáte kontrolu (co s nimi banka dělá) a také nejste výlučným vlastníkem - protože banka ty vaše peníze vlastně půjčí více klientům zároveň.

A dále: do banky si vy a sto tisíc dalších klientů vložíte hotové peníze. Opravdu ale banka má tyto hotové peníze a opravdu je schopna je všem na požádání obratem vrátit? Myslím, že víte, že ne.

Richard Fuld|12. 2. 2016 18:34| reakce na Jan Altman - 12. 2. 2016 14:42

Tak na posilování kupní síly spotřebitelů navyšováním důchodů, minimální mzdy, platů státních zaměstnanců, různých sociálních dávek, snižováním daní apod. nevidím nic bezprecedentního. Stejně tak na tom, že to může vést k dalšímu růstu zadlužení států. To vše se dělo, děje a může se dít a možná ani nebude třeba rušit hotovost, snižovat sazby do hluboko záporných hodnot a ani přímo financovat veřejné výdaje centrální bankou. Ani ten zaručený příjem není nijak bezprecedentní, když v podobě životního minima už ho tu dlouhá léta stejně máme. Jde jen o jeho výši. Nejde o žádné stupňování něčeho. Jde naopak o neustálé nastolování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu.

Richard Fuld|12. 2. 2016 18:26| reakce na Jan Altman - 12. 2. 2016 12:52

To už jsem četl a kromě urputného tvrzení tam není žádný argument. Pouhé bu bu bu.

Já netvrdím, že Vaše peníze v bance jsou v absolutním bezpečí (mít hotovost v nedobytném sejfu je jistě bezpečnější způsob, jak vlastnit peníze). Jen tvrdím, že přesto, že o ně můžete v případě krachu banky přijít, patří peníze na vkladovém účtu klientovi, ne bance. Stejně tak, jako patří majiteli hotovosti v sejfu, a to i v případě, že se nedobytný sejf nakonec ukázal být dobytným. :-)

Jan Altman|12. 2. 2016 14:42| reakce na Richard Fuld - 11. 2. 2016 19:38

http://finweb.hnonline.sk/komentare-a-analyzy-123/ronald-izip-pre-finweb-preteky-o-urokove-dno-1055226

Pokud ty kroky, které zřejmě přijdou (zrušení hotovosti, záporné úroky, přímé financování vlády či "zaručeného příjmu občanů" z nově vytvářených peněz), nepovažujete za zcela bezprecedentní (ukažte ten precedent, já vidím jen Zimbabwe), úchylné a konsekvence plodící, tak vám asi není pomoci.
Pokud si myslíte, že toto stupňování šíleností může jít donekonečna, pak jste zřejmě opravdu hluboce věřící člověk.

Jan Altman|12. 2. 2016 12:52| reakce na Richard Fuld - 12. 2. 2016 11:55

http://proinvestory.cz/pozor-na-banky

Richard Fuld|12. 2. 2016 11:55| reakce na Jan Altman - 12. 2. 2016 08:49

"Váš vklad v bance váš není, nebo je jen teoreticky. Nerozhodujete, co se s ním děje. Když banka zkrachuje, váš vklad zmizí, nebyl tedy váš, ale banky" Toto je Vaše typické úporné tvrzení, které ignoruje veškeré mé racionální argumenty.

Takže znovu:
1. když si do šatny dáte kabát a šatna vyhoří, neznamená to, že kabát v okamžiku odevzdání do šatny změnil vlastníka.
2. banka nemůže vlastnit pasíva evidovaná v její bilanci. A vklady klientů nepochybně jsou pasiva banky.

Případný krach banky a s ním spojený zánik Vašich peněz je zcela irelevantní v ohledu otázky vlastnictví na vkladový účet vložených peněz. I o peníze v hotovosti, které držíte doma můžete totiž přijít tím, že Vám je někdo ukradne, nebo dům shoří i s penězi. Dokládá snad tato hypotetická možnost, že ty peníze vlastně nebyly Vaše?

Když máte peníze u brokera, pak v případě, že broker zkrachuje Vaše peníze zůstanou na světě a budou Vaše. Co když ale zkrachuje banka, v níž měl broker uloženy Vaše bezhotovostní peníze. Taky platí, že o ně nepřijdete? Pokud ano, pak musíte o svých penězích uložených u brokera také prohlásit, že nejsou Vaše ani brokera a tedy banky.

Rozumím tomu, že by bylo skvělé, kdyby jste mohl peníze do banky pouze vložit s tím, že banka nesmí provozovat žádnou jinou činnost, než zajišťovat platební styk. Tento obchodní model je ale zřejmě natolik podnikatelsky neatraktivní, že ho nikdo nejspíš nenabídne. Převody peněz by pak musely být v podstatě realizovány v hotovosti a vklady by bylo nejspíš možné přijímat také pouze v hotovosti. Nicméně, pokud by taková banka dobrovolně držela u centrální banky rezervy ve výši 100% mohlo by to nakonec fungovat i bezhotovostně. Taková 100% bezpečná banka. Zajímavý námět k zamyšlení. :-)

"Já bankám věřím jen jako dlužník (nemám problém si od dnešního ústavu vzít úvěr)." Legrační tvrzení. Od toho, aby někdo někomu věřil je v daném případě banka, která musí věřit Vám, jako dlužníkovi. :-)

Důvěra v dnešní banky je zbytečně přeceňována. Důvěra musí panovat v jednoduchý princip a tím je, že dlužník se snaží zbavit svého dluhu a ten, kdo dlužníkem není, se jím nechce stát. Tento princip v soukromé sféře samozřejmě a zcela přirozeně funguje.

Jan Altman|12. 2. 2016 08:49| reakce na Richard Fuld - 11. 2. 2016 19:42

A já poukazuji na ten propastný rozdíl mezi (dnešní) bankou a brokerem:

- Váš vklad v bance váš není, nebo je jen teoreticky. Nerozhodujete, co se s ním děje. Když banka zkrachuje, váš vklad zmizí, nebyl tedy váš, ale banky

- U brokera je majetek klientů a majetek brokera oddělen. Váš majetek je váš a broker ho jen spravuje. Pokud broker zkrachuje, váš majetek je stále váš (samozřejmě nemluvím o případu, kdy se broker chová kriminálně a o váš majetek vás okrade - ale to je krádež stejná, jako by vám majitel hlídaného parkoviště ukradl auto).

- Dříve banky fungovaly stejně: dal jste jim do úschovy peníze. A ty byly stále vaše. Pokud banka jen zkrachovala (neokradla vás), stále byly vaše. Respektive bylo to na dohodě vás a banky: peníze na běžném účtu opravdu byly stále vaše a banka vám je jen hlídala a umožňovala je na váš pokyn převádět. A za to jste jí platil poplatky. A nebo jste ty peníze mohl bance dát k dispozici na investice a tam už jste samozřejmě riskoval, že o ně přijdete (ovšem výměnou za úrok). Akorát že za starých časů toto bylo často odděleno i fyzicky - úschovna a investiční banka.

Tím nevolám po obnovení stavu z před XXX let, jen poukazuji na rozdíl v povaze vlastnictví mezi brokerem, dnešní bankou a dřívější bankou (úschovnou).

Důvěra v dnešní banky logicky není bůhvíjaká:
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/ukryty-v-troube-i-pracce-evropane-hromadi-eura-v-hotovosti-neveri-bankam-1270390
Já jim věřím jen jako dlužník (nemám problém si od dnešního ústavu vzít úvěr). Ale svěřit jí plody své práce, to se mi moc nechce.
Zajímavé bude, až těm lidem zmiňovaným v článku dojde, že ani syslení hotovosti není řešením, protože:
- stát může hotovost zakázat či zásadně omezit její používání
- teoreticky může přijít i měnová reforma (jako že boj proti šedé, praní, terorismu a keťasení a tak za každou stoeurovku dáme jen 70 eur a za pětistovku dokonce jen 200 a hezky všechno za těchto podmínek dejte na účty, protože od zítra stovky až pětistovky přestávají platit, protože je používají jen protistátní živly).
Až toto lidem dojde, začne sháňka po alternativách, o kterých sice stát může vyhlašovat co chce, ale jejich reálné kupní síly se to tak moc nedotkne (Au, Ag, btc, ...).

Richard Fuld|11. 2. 2016 19:42| reakce na Jan Altman - 11. 2. 2016 17:26

Neřešíme bezpečí umístění aktiv. Řešíme otázku, komu patří peníze evidované na vkladovém účtu v bance. Komu jinému by měly patřit, než klientovi? Pokud by měly patřit bance, pak by měla banka majetek jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. Každý kdo jen přičichl k účetnictví musí hned poznat, že je to nesmysl.

Bance patří pouze peníze v její pokladně. Pozná se to podle toho, že jsou zaúčtovány na straně aktiv. :-)

Richard Fuld|11. 2. 2016 19:38| reakce na Jan Altman - 11. 2. 2016 17:32

Lidé mi ale tady nedokazují, že by to nefungovalo, protože by byla špatná už samotná teorie. Naopak říkají v podstatě výhradně to, že by se to pokazilo při realizaci, protože by to politici s centrální bankou pokáleli a namísto regulované emise peněz by vyvolali hyperinflaci. Samozřejmě, že sebelepší systém může ztroskotat na diletantech, kteří rozhodují. Ale ten můj systém funguje alespoň teoreticky. Vy ale nemáte vůbec nic, co by mohlo fungovat alespoň teoreticky. Je lepší zkusit, něco co funguje na papíře, než pasivně čekat, až se to zhroutí, nebo tomu zhroucení ještě aktivně dopomoci. Já vím. Vy se na to zhroucení těšíte, takže vlastně ani nemůžete být v tomto objektivní . :-)

Ostatně já vlastně ani moc žádné velké změny nepožaduji. Realizace mého systému v podstatě spočívá v pokračování v současném stavu, protože jediným cílem mých aktivit by byly v podstatě jen stabilní ceny a ty tady už nějako dobu máme (v Japonsku už několik desetiletí). Takže se spíše bojím, aby tu naši situaci někdo nezačal aktivně "řešit", jako např. v Řecku. Bojím se iniciativ jako je VollGeld. Toho se bojím. Ne toho, že se nenajdou politici, co by byli ochotni přesně realizovat mnou navržené řešení. Ono se to mé řešení zrealizuje nakonec samo, aniž by si to ti politici uvědomili a aniž by přijali či pochopili, teze na nichž to řešení stojí. Ono to ani není důležité a nic jiného jim nakonec stejně nezbude. Ostatně v této prognóze se myslím shodujeme. :-) Jen máme rozdílné názory na to, kam to povede. :-)

Richard Fuld|11. 2. 2016 19:16| reakce na Jiří Suchý - 11. 2. 2016 14:07

To jste si ale naběhl. Dokud banka nezkrachuje jsou peníze na vašem vkladovém účtu Vaše (koho jiného by asi mohly být?). Když banka zkrachuje a zanikne, zaniknou i Vaše peníze. To ale neznamená, že dokud banka nezanikla peníze na mém vkladovém účtu nebyly moje. Pokud by nebyly moje, nemohl bych přece ani o ně přijít se zánikem banky.

Vaše argumentace je jako kdybyste tvrdil, že když si dáte kabát do šatny, tak už není kabát Váš. To by vám patřil už jen ten lístek z šatny? Vaše argumentace je stejně absurdní jako tvrdit, že kabát v šatně není Váš, protože, když šatna vyhoří přijdete o kabát.

Zkuste vymyslet něco lepšího. :-)

Jan Altman|11. 2. 2016 17:32| reakce na Richard Fuld - 11. 2. 2016 09:59

Opět tady argumentujete jakýmsi "ideálním" systémem, který existuje jen na papíře. A nejlepší by byl, kdyby se vláda chytla za nos a nechala si od vás poradit nějaké reformy (to mi připomíná tak Ransdorfa za minulého režimu).
Opět má platit, že systém/myšlenka je dobrá, jen lidé to kazí - to už jsem zažil.

Je to sice irelevantní (protože mnoho lidí zde vám dokazuje, že ani kdyby ten systém fungoval podle učebnic a nebyl řízen reálnými lidmi, stejně by nefungoval), ale docela příznačné. I o komunismu si docela dost lidí myslí, že mohl fungovat, kdyby ho řídili ti správní osvícení jedinci (a ne blbci a sobci) a kdyby lid byl dostatečně uvědomělý, nařízení vlády by respektoval a nesnažil se je všemožně obcházet. I zde tvrdím, že ani za těchto podmínek by to nefungovalo, plus tedy těžko očekávat, že jak ti nahoře, tak ti dole, budou sledovat cokoli jiného, než svůj zájem.

Jan Altman|11. 2. 2016 17:26| reakce na Jiří Suchý - 11. 2. 2016 14:07

Přesně tak, žádné oddělení vašeho majetku od majetku banky v tomto případě neexistuje, není to jako u dobrého brokera, který se stará o (opravdu) vaše portfolio cenných papírů.

Jiří Suchý|11. 2. 2016 14:07| reakce na Richard Fuld - 11. 2. 2016 09:53

Když banka zkrachuje, dostanete svoje peníze zpět? Neberu v potaz pojištění vkladů a další.
Pokud nedostanete, protože vlastníte jen pohledávku, čí jsou tedy ty peníze? Jak o ty peníze můžete přijít, když jsou Vaše a zkrachovala banka, ne Vy?

Richard Fuld|11. 2. 2016 09:59| reakce na foxy - 10. 2. 2016 19:50

Takto to dopadá, když je emise peněz v rukou finančních diletantů. Když bude emisi peněz pro stát regulovat centrální banka, která bude mít za úkol zabránit byť i jen trochu vyšší inflaci, pak to nemůže dopadnout špatně. Samozřejmě, že by pak bylo nutné zavést automatické zákonné pojistky, které by centrální bance zabraňovaly, aby neplnila svoji funkci. Otázkou ale také je jak to dopadne, když se bude pokračovat jinak.

Richard Fuld|11. 2. 2016 09:53| reakce na foxy - 10. 2. 2016 19:14

"Výborný" argument. :-)
Samozřejmě, že když vložím hotovost na bankovní účet, tak ta hotovost přejde do vlastnictví banky (do její pokladny) a místo hotovosti mi příslušnou sumu peněz banka připíše na můj vkladový účet. Správně argumentujete, že nemohu být současně vlastníkem vložené hotovosti a pohledávky ve formě účetního zápisu v účetní knize banky na mém vkladovém účtu. Nicméně to neznamená, že nejsem vlastníkem těch bezhotovostních peněz evidovaných na mém vkladovém účtu (tedy vlastníkem oné pohledávky). Při této transakci přibude v aktivech banky mnou vložená hotovost (konkrétně v pokladně banky) a současně pasiva banky narostou o částku vloženou na můj vkladový účet. Takže vkladem hotovosti dojde pouze k transformaci mých hotovostních peněz na peníze bezhotovostní. Pořád jsem ale majitelem bezhotovostních peněz na mém vkladovém účtu já, nikoli banka. Banka se v takovém případě stává majitelem oné hotovosti. Takže Váš argument samozřejmě mnou uvedené nikterak nevyvrací, protože já netvrdím, že když vložíte hotovost do banky, tak zůstáváte jejím vlastníkem. Moje argumentace se týkala výhradně peněz v bezhotovostní formě připsaných na vkladový účet.

foxy|10. 2. 2016 19:50| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 17:11

Jak by to dopadlo? Jako vždycky. Ekonomickým rozvratem.

http://www.bastiat.kvalitne.cz/Inflace%20ve%20francii.htm

foxy|10. 2. 2016 19:14| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 16:35

Nejsou vaše, protože máte pohledávku. Nemůžete mít zároveň peníze i pohledávku.

Richard Fuld|10. 2. 2016 17:11| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 11:00

No konečně nějaký pozitivní názor. Ano, tvorba likvidity centrální bankou na oslabování měny je škodlivý a nesmyslný krok. Kdyby ČNB tuto likviditu použila na nákup státních dluhopisů, uvolnila by tak ruce vládě a komerčním bankám k posílení kupní síly poptávky a mohlo by to pomoci ekonomice, jak správně píšete. A konsekvence by žádné nastat nemusely, když by se toto řešení ujalo jako nový kontinuální systém, který by přišel na řadu vždy, když by ekonomika začala skomírat a prostor pro snižování úrokových sazeb by se vyčerpal.

Richard Fuld|10. 2. 2016 16:35| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 10:27

"Není dobré zapomínat na to, že:
- peníze na účtu nejsou vaše (natož na tom termínovaném), ale jde jen o pohledávku za bankou"

Peníze v bance ale nejsou přece nic jiného, než v účetní knize banky zaevidovaná VAŠE pohledávka. Tedy peníze v bance jsou nade vší pochybnost VAŠE, nikoliv banky. Banka má tytéž peníze zaúčtovány v účetní knize jako závazek vůči Vám. Smysl dává hovořit o vlastnictví aktiv (pohledávek). Závazek banky (pasivum) je něco co banka dluží, ne něco co by mohla banka vlastnit.

Jan Altman|10. 2. 2016 11:00| reakce na Pat Bateman - 10. 2. 2016 10:20

Chystá, ale podle mne úplné zrušení hotovosti nepůjde tak rychle.
Je možné v prvním kroku zakázat hotovostní platby např. nad 5000 EUR (a postupně ten limit snižovat) a v dalším kroku tvrdit: "Když nesmíte velkou částku platit hotově, tak k čemu potřebujete tak velké obnosy vybírat z bankomatu či na přepážce?". Tzn. to omezení velikosti hotovostních plateb zároveň poskytuje záminku k omezení objemu výběru.

Bude se postupovat pomalu a postupně tak, aby to běžného Joudu jdoucího od výplaty k výplatě nezasáhlo.

Takže za nějakou dobu to bude vypadat například takto:
- Více jak 1000eur (nebo třeba i jen 500 a časem 200) za týden nevyberete
- Úrok v bance bude odstupňovaný. Do 4000 eur zůstatku bude úrok nula, při zůstatku 4001-10000 to bude minus 1%, při 10001-50000 to budou -3% a nad 50tisEUR třeba minus 5%

Nebo výběry ani nemusí být až tak limitované, ale mohou být zpoplatněné až v prohibitivní míře (klidně i progresivně - poplatek rostoucí s velikostí vybírané částky až třeba na 30% u částek nad milion korun - tolik přeci vybírají výhradně zločinci, spekulanti a kulaci, že).

Každopádně cílem těchto opatření bude podpořit utrácení/spotřebu, ale zároveň znemožnit únik ze systému (koupit si zlato, bitcoin, nemovitost ve Švýcarsku či akcii v Singapuru).

Ale také je možné, že si establishment uvědomí rizika plynoucí z negativních sazeb a likvidace hotovosti a zkusí přijít s jiným řešením - například dotování státního rozpočtu z tiskařského lisu. Přeci pokud ČNB jen za loňský rok vykouzlila ze vzduchu nějakých 460mld CZK na intervence, tak stejně tak ty peníze mohla utratit jinak. Tedy nenakoupit za ně (stále se znehodnocující) EURa, ale poslat je vládě. No a ono kdyby ta vláda například půlku z toho použila na "infrastrukturní stavby" a půlku vrátila lidem (např. formou vyšší odečitatelné položky na dítě, poplatníka, či jen nižší daně z příjmu či DPH), tak by to zřejmě nějaký (byť dočasný a s konsekvencemi v budoucnu) pozitivní dopad na ekonomiku mělo.

Jan Altman|10. 2. 2016 10:27

V Evropě a v Česku zvlášť, je hromada lidí, kteří mají poměrně velké peníze na běžných a termínovaných účtech.
Je to takový "falešný konzervatismus", ale já ho docela chápu.
Vklady jsou pojištěné (a větší vklady lze rozprostřít na více účtů u více bank), akcie dělají příšerné kotrmelce, většina komodit jde dolů, s investiční nemovitostí jsou starosti a mnohá rizika (demografický vývoj, růst majetkových daní, nízká likvidita, ...), skladovat doma zlato je nebezpečné, větší obnos ve stříbře pak už ani neunesete, bitcoiny jsou záležitost s velmi nejistou budoucností a pro mnohé lidi to je nepochopitelná geekovská technikálie, státní dluhopisy - no to je každému jasné, jak to skončí, atd...

Toto všechno jsou zcela validní a pochopitelné argumenty pro "termíňák".

Tuto setrvačnost a konzervatismus se jen tak nepodaří zlomit. Ale výrazně záporné úroky, nějaký ten bail-in problémových bank, by už s lidmi pohnout mohl. Bohužel až se tak stane, bude pozdě. Ze systémových důvodů něco takového (run na banky) bude nepřípustné. Takže pokud k takovému odlivu vkladů začne docházet, okamžitě nastoupí jednak omezení výběrů z bankomatů (500Kč kapesného denně je pro vás až dost, holoto) a jednak i omezení bankovních převodů (nájem či hypo zaplatíte, ale svému americkému akciovému brokerovi, do coinbase.com, nebo do auragentum.de už peníze neodešlete - nebo možná ani nebudete chtít, protože směnný kurz se dramaticky propadne, podobnou směnu totiž bude v takové situaci chtít udělat kde kdo).
Stejně tak je možné, že takto omezeně půjde disponovat běžnými účty, kdežto u těch termínovaných se ten "termín" natáhne na neurčito.

Není dobré zapomínat na to, že:
- peníze na účtu nejsou vaše (natož na tom termínovaném), ale jde jen o pohledávku za bankou
- úroky jdou dlouhodobě dolů všude na světě, nyní narazily na nulu a další krok je neznámý (buď silně záporné úroky i na vkladech + nutné omezení či zrušení hotovosti, nebo peníze z vrtulníku, nebo jiné "kreativní" opatření).

Pat Bateman|10. 2. 2016 10:20

Pro zavedení negativní sazeb na vklady je nutné nejprve zlikvidovat papírové peníze. A už se to chystá: http://echo24.cz/a/if6WL/smraka-se-v-evrope-nad-placenim-v-hotovosti

Dalibor Pešek|10. 2. 2016 10:03

Reálná hodnota peněz uložených na účet je vyšší než je jejich hodnota při výběru. Ještě víc to platí u hotovosti, která není úročena ani tím málem co můžete dostat v bance: když hotovost přijímáme je reálná hodnota vyšší než když ji utrácíme. Negativní sazby, díky osobní inflaci (která je u běžného člověka o dost vyšší než ta oficiální), jsou realitou již dnes. Člověku může být jedno jestli je okraden pomocí inflace nebo pomocí oficiálních negativních sazeb - škoda je pro něj stejná.
Inflace je naopak ještě horší - snižuje reálnou mzdu. Negativní sazba se ho nemusí vůbec dotknout, pokud vydělané peníze ihned reinvestuje. S reinvestováním jsou sice spojeny další náklady, ale pouze jednorázové. A kdo ví, třeba se díky tomu zvýší likvidita kryptoměn, čímž se i sníží náklady na jejich používání... ale o tom tu již včera psal pan Altman.

Zavacky|10. 2. 2016 06:18

Budúca finančná kríza nemôže byť spôsobená úrokovými sadzbami, lebo oba tieto javy sú spôsobené ideologickou infláciou.
Zaujímavý je len odhad, kde to začne praskať. Možností je pomerne veľa.