Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Otesánek ztrácí apetýt. Co se to v té Číně děje?

Lukáš Kovanda | 28. 1. 2016 | Celkem 10 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 28. 1. 2016 15:22

No... OK, ale předpokládám, že rozumíte, že totéž platí o státním pivovaru, síti čerpacích stanic, drahách, poště, zdravotnictví, školství, MHD, emisní bance... Naše ekonomika je také velmi "polostátní" - stát přerozděluje polovinu HDP, plno sektorů sám monopolisticky provozuje a zbytek intenzivně reguluje - centrálně (skoro)řídí. Plno oborů, byť zdánlivě privátních, existuje jen díky umělým manipulacím vlády (solární elektrárny, stravenkové firmy, energetičtí auditoři, daňoví poradci, většina účetních, auditorů i notářů, továrny na biopaliva, "neziskovky" živené z rozpočtu, ...).

Tedy souhlasím, že jak v Číně, tak v EU, to jednou nutně a neodvratně musí skončit. Otázka je (v obou případech), zda to bude trvat roky, nebo desetiletí. Toto naprosto nejsem schopen odhadnout.

+14
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Luděk Zdražil | 29. 1. 2016 04:17

Čína aplikovala jejím tradicím cizorodý a dlouhodobě neslučitelný prvek - tržní ekonomiku a uvedla tak do pohybu procesy, které ohrožují její mocenské základy. Ten konflikt musí přinést buď celospolečenský a politický kolaps nebo odmítnutí tržní ekonomiky a demokracie (jako souputníka tržní ekonomiky).
V tomto smyslu opravdu můžeme spolu s naším prezidentem hledat v Číně inspiraci jak stabilizovat společnost. Musíme se ovšem dobře dívat, nejásat tolik nad polostátními investicemi Číny u nás a nevozit tam krtečky či je učit hrát fotbal.

-2
+
-

Všech 10 komentářů v diskuzi.

Luděk Zdražil | 29. 1. 2016 04:17

Čína aplikovala jejím tradicím cizorodý a dlouhodobě neslučitelný prvek - tržní ekonomiku a uvedla tak do pohybu procesy, které ohrožují její mocenské základy. Ten konflikt musí přinést buď celospolečenský a politický kolaps nebo odmítnutí tržní ekonomiky a demokracie (jako souputníka tržní ekonomiky).
V tomto smyslu opravdu můžeme spolu s naším prezidentem hledat v Číně inspiraci jak stabilizovat společnost. Musíme se ovšem dobře dívat, nejásat tolik nad polostátními investicemi Číny u nás a nevozit tam krtečky či je učit hrát fotbal.

Nahlásit

-2
+
-

Jiří Suchý | 28. 1. 2016 16:06

Je třeba stále si připomínat naše mantry a ujišťovat se, že platí. Kombinace státních zásahů do ekonomiky a expanze úvěrů bude mít efekt, který autor naznačuje, ale ostatní státy na tom nejsou o mnoho lépe.
Když se vrátím k nadpisu a obrázku článku, tak nemyslím, že Čína je otesánkem, ale Mekáčem, který tvoří hambáče. To, že jich teď prodává méně, není tím, že by nechtěla nebo neuměla těch hambáčů nasekat víc, ale tím, že je nedokáže prodat. A proč je nedokáže prodat, to moc nesouvisí s Čínou, ale s otesánky ze západu, kteří narazili na zero lower bound, o čemž výstižně psal p. Tětek v článcích o Boženkách.
Ještě by jsme mohli Číně doporučit posílit měnu, aby jim tam začalo vznikat více vysoce kvalifikovaných míst :)

Nahlásit

0
+
-

Luděk Zdražil | 29. 1. 2016 04:22 | reakce na Jiří Suchý - 28. 1. 2016 16:06

No ale problém neschopnosti schroupat větší počet hambáčů nevytváří problém na straně jejich konzumentů ale problém na straně jeho výrobců a jejich schopnosti/neschopnosti omezit a přizpůsobit výrobu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jiří Suchý | 29. 1. 2016 09:38 | reakce na Luděk Zdražil - 29. 1. 2016 04:22

V tom s vámi nesouhlasím. Pokud konzumenti chroupali nějaké množství hambáčů a už nechroupají, na straně výrobce se nic nezměnilo, kvalita i cena je stejná, pak nejspíš za poklesem prodeje je nižší poptávka. To co ekonomy děsí je pokles prodejů, což je ale logický důsledek nižší poptávky.

Proč nikoho nepřekvapuje, že naše ekonomika, jako montovna pro Německo, roste a padá s tou německou, ale ekonomika čínská, jako montovna pro svět, má být na stavu ekonomiky světové nezávislá? Vždyť přece poptávka poklesla obrovsky, když se podíváte na jih Evropy, země BRICS i USA, ... všude jsou problémy, nezaměstnanost, předluženost.
Jak by v takovém prostředí továrna světa mohla růst?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Luděk Zdražil | 29. 1. 2016 10:16 | reakce na Jiří Suchý - 29. 1. 2016 09:38

Můj názor je následující: chroupání čehokoliv je otázka nabídky a poptávky, přičemž primární je poptávka. Změní-li se poptávka (jedno z jakého důvodu) je nutné reagovat na straně nabídky (a nemůžete ekonomicky beztrestně chrlit hambáče jako dříve). Jinak jsme ovšem právě v období ekonomických debat zda nekonečný růst je ta správná a reálná cesta a zda materiální růst je ta správná motivační hodnota.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Suchý | 29. 1. 2016 14:20 | reakce na Luděk Zdražil - 29. 1. 2016 10:16

"No ale problém neschopnosti schroupat větší počet hambáčů nevytváří problém na straně jejich konzumentů ale problém na straně jeho výrobců"

To je Vaše první reakce. Teď píšete, že primární je poptávka.

Souhlasím s tím druhým, primární je poptávka. Přesto je řeč o demografii, státním zřízení, polostátních firmách atd. To vše má svou roli, ale primární je celosvětový pokles poptávky, který přináší nutně problémy nabídky. Jistě, ta se musí přizpůsobit a pravděpodobně soukromá firma to zvládne snáz než moloch, ale to je až druhotný problém.

Růst je přirozený, lidstvo roste tisíce let a poroste dál, nejde to ale dlouhodobě na dluh. A hlavně je třeba říct, jestli chceme růst nominálně nebo reálně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Josef Fraj | 30. 1. 2016 12:17 | reakce na Jiří Suchý - 29. 1. 2016 14:20

Ad "primární je poptávka"

Musí to ale být přirozená poptávka, která je daná reálným bohatstvím vytvořeným v reálné ekonomice. Na základě mylné (fuldo-)keynesiánské představy, že bohatství lze vytvořit výrobou dalších peněz z ničeho vznikla umělá poptávková bublina. A protože se vyčerpávají možnosti, jak ji dále přifukovat (chybí už jen to rozhazování peněz z helikoptéry), tak začíná splaskávat.

Téměř celosvětový experiment, zahájený v 70tých letech ukázal, že neplatí, že uměle zvětšená poptávka vede k větší výrobě snad i těm, kteří nechápou chybnost keynesiánských nápadů už v teoretické rovině. Jediné k čemu vede jsou bubliny a krize.

K tomu, abyste měl co a za co poptávat, musíte něco vyrobit, protože teprve potom můžete něco poptávat. Snaha o přeskočení výroby umělou stimulací poptávky, vytváří jenom bublinu, ale žádné nové zboží. Priorita poptávky před výrobou tedy neplatí.

P.S. Keynesovské multiplikátory a podobné vymyšlenosti byly vyvráceny už dávno. Bohužel si jejich neplatnost musíme i odžít v praxi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Ján Zavacký | 28. 1. 2016 15:12

Nechcem byť odborníkom na Čínsku politiku, ale aspoň trochu logiky:
1. Ak pripisujeme rodinnej politike konkrétne dôsledky, tak potom môžeme predpokladať, že bez nej by demografický vývoj pokračoval pôvodným charakterom. Z toho vyplýva, že dnes by mala Čína takmer 2 miliardy obyvateľov a z toho rovnako 55% v aktívnom veku, čiže okolo 1 miliardy. To by znamenalo rovnakú "demografickú dividendu" ako pri doterajšom reálnom vývoji. Neexistuje žiaden racionálny dôvod domnievať sa, že by dnes Čína mala menej pracovných síl.
2. Nie je žiaden dôvod domnievať sa, že by čínska ekonomika v minulosti bola "prostejšia" a "menej zložitá". Tým viac, že v Číne mali v centrálnom plánovaní pred západom predstih a všetky tieto zložité vzťahy už mali dávno pod centrálnou kontrolou, čo je komplikácia sama o sebe.
3. Čo znamená "opatrne začleňovať do ekonomiky trhové princípy" , keď súkromné podniky tvoria takmer 80% čínskej ekonomiky a zvyšok sú energetické a infraštruktúrne štátne monopoly podobné európskym ???
4. Je pravda, že z nízkej základne sa rastie dobre. Hlavne pri zahraničných investíciách. Ale "zasnúbenie trhu a plánu" je dnes v Číne rovnaké ako na západe a v oboch prípadoch je anomáliou. Čínska korporátna sféra je dnes najzadĺženejšou na svete (ku HDP). Kto teraz do nej investuje, keď Juan nemôže k doláru spevňovať ani oslabovať???
5. Prípadné QE4 môže Juan zachrániť len dočasne. Jeho logickým vývojom(Juanu) by mohla byť bublina čínskej spotreby(plánovaná), alebo fiškálna bublina(zatiaľ neplánovaná). To bude len pokračovaním tvorby bublín. Namiesto korporátnej spotrebná, či fiškálna. Všade na svete a v každej dobe to skončí zadĺžením, spomalením rastu a krízou. Určité výnimky sú z dôb zlatého štandardu, kedy bubliny nemohli byť extrémne veľké.
6. Nielen čínsky, ale aj svetový ekonomický model je postavený na inflačnom peňažnom systéme, ktorý je obrovským sociálnym experimentom. Väčším ako komunizmus. To, čo Čína "zvláda predsa od 70-tych rokov" , má svoj nevyhnutný koniec a zvládnuť to nemôže. V tomto vesmíre, s touto fyzikou a s touto matematikou - nie! Týka sa to rovnako aj nás. Je to len a len hra o čas a zánik ďalšieho historického idealizmu.

Nahlásit

+1
+
-

František Marek | 28. 1. 2016 13:22

Soužití centrálně řízeného a vedle toho tržního hospodářství nemůže trvat dlouho. Nesmysl toho prvního se musel, zákonitě, projevit ve své nahotě. Pak jsou dvě možné cesty. Privatizace státního a polostátního, nebo znárodnění tržního. Obávám se, že v Číně ten zlom, kdy bude třeba volit jednu z cest, právě nastal.....

Nahlásit

+1
+
-

Jan Altman | 28. 1. 2016 15:22 | reakce na František Marek - 28. 1. 2016 13:22

No... OK, ale předpokládám, že rozumíte, že totéž platí o státním pivovaru, síti čerpacích stanic, drahách, poště, zdravotnictví, školství, MHD, emisní bance... Naše ekonomika je také velmi "polostátní" - stát přerozděluje polovinu HDP, plno sektorů sám monopolisticky provozuje a zbytek intenzivně reguluje - centrálně (skoro)řídí. Plno oborů, byť zdánlivě privátních, existuje jen díky umělým manipulacím vlády (solární elektrárny, stravenkové firmy, energetičtí auditoři, daňoví poradci, většina účetních, auditorů i notářů, továrny na biopaliva, "neziskovky" živené z rozpočtu, ...).

Tedy souhlasím, že jak v Číně, tak v EU, to jednou nutně a neodvratně musí skončit. Otázka je (v obou případech), zda to bude trvat roky, nebo desetiletí. Toto naprosto nejsem schopen odhadnout.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+14
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK